Benzoát sodný
| Benzoát sodný | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Benzenkarboxylát sodný |
| Triviální název | Benzoát sodný |
| Ostatní názvy | Sodná sůl kyseliny benzoové Sodná sůl kyseliny dracylicové Sodná sůl kyseliny fenylkarboxylové |
| Anglický název | Sodium benzoate |
| Německý název | Natriumbenzoat |
| Funkční vzorec | C6H5COONa |
| Sumární vzorec | C7H5NaO2 |
| Vzhled | Bílá práškovitá látka |
| Identifikace | |
| SMILES | O=C([O-])C1=CC=CC=C1.[Na+] |
| Číslo RTECS | DH6650000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 144,11 g/mol |
| Teplota tání | 410–430 °C |
| Teplota varu | rozklad |
| Hustota | 1,44 g/cm³ |
| Disociační konstanta pKa | 9,8 |
| Rozpustnost ve vodě | 66 g/100 ml (20 °C) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | Žádné nebezpečí |
| S-věty | Žádné nebezpečí |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 211.
Výskyt [editovat]
Kyselina benzoová, její soli a estery jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech.Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.
Použití [editovat]
Kyselina benzoová a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.
Nebezpečí [editovat]
- Denní příjem benzoátu sodného je doporučen do 5 mg/kg tělesné hmotnosti.[zdroj?]
- V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat histamin a způsobovat pseudoalergické reakce.
