Bílek (Chotěboř)
| Bílek | |
|---|---|
,_vodarenska_vez_01.jpg) Vodárenská věž situována u silnice Chotěboř-Bílek | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Chotěboř |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′13″ s. š., 15°43′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 266 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bílek (6,77 km²) |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 582 62 583 01 |
| Počet domů | 106 (2011)[2] |
  Bílek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 52876 |
| Kód k. ú. | 652873 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bílek je vesnice a část města Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Bilek (1787), Bílek (1843). Místní jméno odkazuje na prvního usedlíka Bílka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kamenný most přes řeku Doubravu, chráněný jako kulturní památka, byl údajně postaven za Karla IV. První písemná zmínka o vesnici z roku 1716 se nachází v matrice narozených farnosti Krucemburk. Osada patřila do panství Ditrichštejnů. Od roku 1781 osadu spravoval Karel Jan z Ditrichštejna, v roce 1787 zde již stálo 29 domů, od roku 1802, kdy zdědil Nové Město nad Metují, přijal Karel přízvisko z Leslié. Po něm zdědil osadu v roce 1808 František Josef Jan z Ditrichštejna, který ji spravoval do zrušení patrimoniální správy (1848). V roce 1843 je připomínán panský železný hamr a mlýn, které v roce 1882 zničila velká voda na Doubravě, která protrhla hráze rybníků mezi Bílkem a Sopotami (součást obce Sobíňov).
V obci se nachází pěkná zvonička z roku 1858, která byla v roce 1994 obnovena za přispění paní Marthy Benson ze Spojených států amerických, jejíž babička paní Josefa Bauerová z Bílku pocházela. V dobách páry byla kousek za obcí směrem na Chotěboř vystavěna vodárenská věž dodávající vodu na 3 km vzdálenou stanici Chotěboř. Věž sloužila svým účelům v letech 1893–1953.
Škola v obci nebyla a tak bílecké děti musely chodit do školy do Sopot. Aby v zimě nemusely tuto cestu absolvovat, byla pro ně v roce 1898 v obci zřízena zimní expozitura sopotské školy. V roce 1901 pak místní zastupitelé rozhodli o stavbě vlastní školy, kterou postavil v letech 1901–1902 chotěbořský stavitel Kruml. Na budově je umístěn zajímavý reliéf Jana Amose Komenského.
Mezi Bílkem a Chotěboří se nachází malebný úsek řeky Doubravy zvaný Údolí řeky Doubravy. Směrem na Sobíňov se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy. V letech 1924–1925 byl vedle historického kamenného mostu postaven na státní silnici z Chotěboře do Žďáru nad Sázavou nový betonový most, který byl v roce 2011 rekonstruován. V obci se též nachází rozsáhlý objekt bývalé vojenské posádky – v letech 1933 a 1934 vznikly v okolních lesích rozsáhlé vojenské muniční sklady. Za okupace v letech 1941–1942 byla pak zřízena vlečka spojující tyto sklady s chotěbořským nádražím. V souvislosti s muničními sklady byla také v roce 1942 vybudována železniční zastávka.
V letech 1869–1961 vesnice byla osadou obce Trpišovice. Od roku 1961 patří jako místní část k Chotěboři.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 447 | 440 | 429 | 395 | 392 | 354 | 345 | 321 | 411 | 417 | 351 | 368 | 316 | 273 | 266 |
| Počet domů | 54 | 57 | 56 | 56 | 59 | 57 | 63 | 67 | 67 | 85 | 76 | 100 | 105 | 106 | 106 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Bílkem prochází silnice II. třídy silnice II/345 a železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod. V zastávce Bílek zastavují pouze osobní vlaky.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pavel Křivský, archivář, historik, skaut, kněz, řeholník, spisovatel
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A–H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 72.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl II. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 39.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílek na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bílek (ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
