August Václav Stwrtnik

August baron Stwrtnik
Erb rodu Stwrtniků
Velitel pevnosti Budín
Ve funkci: 1819 – 1838
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	polní podmaršál (1838), generálmajor (1809)
Narození	3. září 1755 Třeboň
Úmrtí	24. října 1841 (ve věku 86 let) Budín
Titul	baron (1814)
Děti	August von Stwrtnik
Příbuzní	August Stwrtnik, Leopold Stwrtnik a Adolph Stwrtnik (vnoučata)
Profese	důstojník
Ocenění	rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Václav svobodný pán Stwrtnik (uváděn též jako Štvrtnik) (německy Augustin Wenzeslaus Freiherr von Stwrtnik) (3. srpna 1755 Třeboň – 24. října 1841 Pešť) byl rakouský generál. Do rakouské armády vstoupil jako dobrovolník v roce 1773, později se vyznamenal jako důstojník dělostřelectva během napoloenských válek. V hodnosti generálmajora (1809) byl dlouholetým velitelem pevnosti v Budíně (1819–1838). Byl rytířem Řádu Marie Terezie (1802) a v roce 1814 získal titul barona.

Životopis

Pocházel z rodiny úředníka na schwarzenberských panstvích, narodil se v Třeboni. Do císařské armády vstoupil v roce 1773 jako dobrovolník u dělostřelectva, zúčastnil se války o bavorské dědictví a v roce 1780 byl povýšen na podporučíka. U dělostřelectva postupoval v hodnostech (nadporučík 1786, kapitán 1789) a zúčastnil se obléhání Bělehradu během války s Tureckem (1789). Následně se vyznamenal ve válkách proti revoluční Francii, bojoval v bitvě u Rivoli (1797) a v roce 1799 dosáhl hodnosti majora. V roce 1799 byl přeložen do Tyrolska a v roce 1800 vynikl v bitvě u Marenga. Jako podplukovník (1803) sloužil u dělostřeleckého pluku č. 2. Ve válce roku 1805 bojoval znovu v Itálii a od roku 1808 byl velitelem dělostřeleckého pluku č. 1. V roce 1809 bojoval v bitvě u Wagramu a Znojma.

K datu 24. května 1809 dosáhl hodnosti generálmajora, během Napoleonova tažení do Ruska byl zařazen do dělostřeleckého kontingentu Grande Armée (1812). Po přechodu Rakouska k protifrancouzské koalici se zúčastnil závěrečné fáze napoleonských válek v Německu a Francii. Krátce sloužil jako velitel brigády v Praze a nakonec byl v letech 1819–1838 velitelem pevnosti Budín.V aktivní službě setrval až do věku 83 let, penzionován byl v roce 1838, kdy zároveň obdržel čestnou hodnost polního podmaršála. Poslední roky života strávil v Budapešti, kde také zemřel, od roku 1836 byl držitelem uherského indigenátu.

Během vojenské kariéry obdržel několik vyznamenání, byl nositelem ruského Řádu sv. Vladimíra III. třídy a rytířem bavorského Vojenského řádu Maxe Josefa. Za svou účast v tažení v roce 1800 získal v roce 1802 prestižní Řád Marie Terezie a na základě toho měl nárok na povýšení do šlechtického stavu. Šlechtický titul rytíř získal v roce 1802 a na konci napoleonských válek byl povýšen do stavu svobodných pánů (1814).

V roce 1787 se v Moravské Třebové oženil s baronkou Kateřinou Häringovou (1766–1819), dcerou polního zbrojmistra barona Ferdinanda Häringa. Z manželství se narodily čtyři děti, tři synové a jedna dcera. Dcera Valburga (1798–1855) se provdala za Karla Leopolda Beckera, sekčního radu na ministerstvu zahraničí. Všichni tři synové sloužili v armádě, z nich vynikl nejstarší August (1790–1869), který dosáhl hodnosti polního podmaršála. Druhorozený syn Leopold (1793–1849) byl c. k. plukovníkem a velitelem dělostřeleckého pluku č. 2. Nejmladší syn Ferdinand (1802–1840) byl nadporučíkem u kyrysníků.

Odkazy

Literatura

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 396–399 (heslo Stwrtnik) ISBN 978-80-904241-7-3

Externí odkazy

• August Stwrtnik na webu napoleon-series
• August von Stwrtnik in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich

Autoritní data	GND: 1048756130 VIAF: 307301839