Anna Lehnická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna jako zakladatelka kláštera

Anna Lehnická, Anna Přemyslovna, Anna Vratislavská nebo také Anna Česká (1201/1204 ?- 23. června 1265) byla dcera Přemysla Otakara I., manželka Jindřicha II. Pobožného a slezská a polská kněžna.

Polská kněžna[editovat | editovat zdroj]

Anna se provdala za Jindřicha II. Pobožného někdy mezi lety 1214-1220.[1] Přemysl Otakar I. chtěl patrně tímto sňatkem neutralizovat vliv Děpolticů na dvoře Jindřicha I. Bradatého, jehož sestra Adéla Zbyslava Slezská byla manželkou vyhnaného Děpolta III. Kněžna Anna měla s Jindřichem II. Pobožným asi deset dětí. Její manžel zemřel v bitvě u Lehnice 9. dubna 1241.

Anna jako kněžna-vdova byla zřejmě rok regentkou, i když v této věci panují určité pochybnosti.[2] Jediným svědectvím je totiž legenda vzniklá na začátku 14. století[3] a dvě kněžnou Annou podepsané listiny vydané roku 1242.[4] Brzy se však vlády ujal její nejstarší syn Boleslav Lysý. Ten vládl spolu se svými mladšími bratry, zejména s Jindřichem, do roku 1248, kdy došlo k rozdělení (dolního) Slezska. Boleslav spolu s Konrádem vládl v Lehnici a Jindřich s Vladislavem ve Vratislavi, kde měla své sídlo i kněžna Anna. Od té doby často vystupuje na listinách svého syna Jindřicha III. Vratislavského.

Kněžna Anna používala vlastní pečeť: ANNA DEI GRACIA ZLESIE DVCISSA IVNIOR.

Anna jako fundátorka[editovat | editovat zdroj]

Již roku 1242 předala kněžna Anna opatovickým benediktinům les ve slezském Křešově (locum in silva, que Cressebor nuncupatur).[5] Na konci 13. století byli na toto místo přivedeni cisterciáci.

Po smrti svého manžela převzala náklady na dokončení stavby františkánského kláštera ve Vratislavi.[6] Roku 1253 přivedla do špitálu sv. Alžběty ve Vratislavi řád, který v Praze založila její sestra Anežka - křižovníky s červenou hvězdou.[7] Na této fundaci se podíleli i její synové. Špitál byl umístěn na místě dvora kněžny Anny na levém břehu řeky Odry. Špitál obdržel pouze část Annina pozemku, další část byla určena pro založení kláštera klarisek, které přišly rovněž z Prahy roku 1257.[8] Kostel konventu byl vysvěcen vratislavským biskupem roku 1260. Tento klášter se stal pohřebištěm slezských piastovských knížat a kněžen ve středověku a novověku.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Gertruda (asi 1218/20 – 1247), manžel Boleslav I. Mazovský
  2. Konstancie (asi 1221 – asi 1257), manžel Kazimír I. Kujavský
  3. Boleslav II. Rogatka (asi 1220/25 – 1278).
  4. Měšek Lubušský (asi 1223/27 – 1242).
  5. Jindřich III. Bílý (1227/30 – 1266).
  6. Konrád I. Hlohovský (1228/31 – asi 1274).
  7. Alžběta (asi 1232 – 1265), manžel Přemysl I. Velkopolský
  8. Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
  9. Vladislav Slezský (1237 – 1270)
  10. Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.genealogie-mittelalter.de
  2. Cetwiński, Marek: "Anna beatissima". Wokół średniowiecznej biografii dobrodziejki benedyktynów krzeszowskich. In: Śląski tygiel. Studia z dziejów polskiego średniowiecza. Częstochowa 2001, s. 132-142.
  3. Vita Annae ducissae Silesiae. MPH IV, s. 658: Post mortem mariti sui uno anno terre prefuit ...
  4. SUb II, s. 139, č. 230 a SUb II, s. 144, č. 239
  5. SUb II, s. 139, č. 230.
  6. Spominki Klarysek Wroclawskich. MPH III, s. 694n: ... cum beatissima coniuge sua domina Anna, filia regis Bohemie claustrum eisdem fratribus Minoribus de propriis inpensis construxerunt, quod nondum perfectum a beata Anna coniuge sua post mortem ipsius cosnumatum est per totum.
  7. SUb III, s. 50-51, č. 60 a SUb III, s. 51-53, č. 61.
  8. SUb III, s. 131-133, č. 193, č. 194, č. 195. Spominki Klarysek Wroclawskich. MPH III, s. 691.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cetwiński, Marek: "Anna beatissima". Wokół średniowiecznej biografii dobrodziejki benedyktynów krzeszowskich. In: Śląski tygiel. Studia z dziejów polskiego średniowiecza. Częstochowa 2001, s. 132-142.
  • Knoblich, A.: Herzogin Anna von Schlesien. Erinnerungsblätter zu ihrem sechshundertjährigen Todestage. Breslau 1865.
  • Michalski, Maciej: Kobiety i świętość w żywotach trzynastowiecznych księżnych polskich. Poznań 2004.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]