Anna Lehnická
| otec | |
|---|---|
| matka | |
| manžel | |
| syn | |
| syn | |
| syn | |
| syn | |
| syn | |
| dcera |
Gertruda
|
| dcera | |
| dcera |
Alžběta
|
| dcera |
Anežka
|
| dcera |
Hedvika
|
Anna Lehnická nebo také Anna Česká (1201/1204 ?- 23. června 1265) byla dcerou Přemysla Otakara I., manželkou Jindřicha II. Pobožného a slezskou kněžnou.
Obsah |
[editovat] Polská kněžna
Kněžna Anna se provdala za Jindřicha II. Pobožného někdy mezi lety 1214-1220.[1] Přemysl Otakar I. chtěl patrně tímto sňatkem neutralizovat vliv Děpolticů na dvoře Jindřicha I. Bradatého, jehož sestra Adléta byla manželkou vyhnaného Děpolta. Kněžna Anna měla s Jindřichem II. Pobožným kolem dvanácti dětí. Její manžel zemřel v bitvě u Lehnice 9. dubna 1241.
Anna jako kněžna-vdova byla zřejmě rok regentkou, i když v této věci panují určité pochybnosti.[2] Jediným svědectvím je totiž legenda vzniklá na začátku 14. století[3] a dvě kněžnou Annou listiny vydané roku 1242.[4] Brzy se však vlády ujal její nejstarší syn Boleslav Lysý. Ten vládl spolu se svými mladšími bratry, zejména s Jindřichem, do roku 1248, kdy došlo k rozdělení (dolního) Slezska. Boleslav spolu s Konrádem vládl v Lehnici a Jindřich s Vladislavem ve Vratislavi, kde měla své sídlo i kněžna Anna. Od té doby často vystupuje na listinách svého syna Jindřicha III. Vratislavského.
Kněžna Anna používala vlastní pečeť: ANNA DEI GRACIA ZLESIE DVCISSA IVNIOR.
[editovat] Anna jako fundátorka
Již roku 1242 předala kněžna Anna opatovickým benediktinům les v Krzešově (locum in silva, que Cressebor nuncupatur).[5] Na konci 13. století byli na toto místo přivedeni cisterciáci. Po smrti svého manžela převzala náklady na dokončení stavby františkánského kláštera ve Vratislavi.[6] Roku 1253 přivedla do špitálu sv. Alžběty ve Vratislavi řád, který v Praze založila její sestra Anežka - křižovníky s červenou hvězdou.[7] Na této fundaci se podíleli i její synové. Špitál byl umístěn na místě dvora kněžny Anny na levém břehu řeky Odry. Špitál obdržel pouze část pozemku kněžny. Druhá polovina byla dána na založení kláštera klarisek, které přišly rovněž z Prahy roku 1257.[8] Kostel konventu byl vysvěcen vratislavským biskupem roku 1260. Klášter se stal pohřebištěm slezských piastovských knížat a kněžen ve středověku a novověku.
[editovat] Vývod z předků
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ Cetwiński, Marek: "Anna beatissima". Wokół średniowiecznej biografii dobrodziejki benedyktynów krzeszowskich. In: Śląski tygiel. Studia z dziejów polskiego średniowiecza. Częstochowa 2001, s. 132-142.
- ↑ Vita Annae ducissae Silesiae. MPH IV, s. 658: Post mortem mariti sui uno anno terre prefuit ...
- ↑ SUb II, s. 139, č. 230 a SUb II, s. 144, č. 239
- ↑ SUb II, s. 139, č. 230.
- ↑ Spominki Klarysek Wroclawskich. MPH III, s. 694n: ... cum beatissima coniuge sua domina Anna, filia regis Bohemie claustrum eisdem fratribus Minoribus de propriis inpensis construxerunt, quod nondum perfectum a beata Anna coniuge sua post mortem ipsius cosnumatum est per totum.
- ↑ SUb III, s. 50-51, č. 60 a SUb III, s. 51-53, č. 61.
- ↑ SUb III, s. 131-133, č. 193, č. 194, č. 195. Spominki Klarysek Wroclawskich. MPH III, s. 691.
[editovat] Literatura
- Cetwiński, Marek: "Anna beatissima". Wokół średniowiecznej biografii dobrodziejki benedyktynów krzeszowskich. In: Śląski tygiel. Studia z dziejów polskiego średniowiecza. Częstochowa 2001, s. 132-142.
- Knoblich, A.: Herzogin Anna von Schlesien. Erinnerungsblätter zu ihrem sechshundertjährigen Todestage. Breslau 1865.
- Michalski, Maciej: Kobiety i świętość w żywotach trzynastowiecznych księżnych polskich. Poznań 2004.
[editovat] Externí odkazy
- (německy) www.genealogie-mittelalter.de
