Děpolt III.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| manželka | |
| syn |
Ota Magdeburský (Děpolt IV.)
|
| syn | |
| syn | |
| syn | |
| syn |
Přemysl
|
Děpolt III. (1170-80 – 1223) z rodu Děpolticů (Přemyslovců) zdědil východočeský úděl po otci.
Děpolt byl ženatý s Adélou, dcerou slezského knížete Boleslava Vysokého, se kterou měl pět synů. Její bratr Jindřich I. Bradatý společně s Děpoltem III. udržoval styky s míšeňskými Wettiny a Štaufy. Český král Přemysl Otakar I. se rozváděl s Adlétou z rodu Wettinů, když opustil stranu Filipa Švábského (Štaufského) v jeho zápase o německý trůn a kterého podporovali Wettinové. Roku 1202 Děpolta zřejmě vyhnal ze země.
V dubnu 1203 Filip Švábský na žádost Wettina Dětricha udělil Čechy v léno Děpoltovi, jednalo se ale jen o formalitu. Roku 1204 Přemysl Otakar I. dal opět přednost Filipu Švábskému a Děpolt s rodinou se mohl vrátit.
Propůjčení Plzeňska bratřím Děpoltovi a Soběslavovi se objevilo na listině z roku 1213 - u listiny se dokonce zachoval na pečeti znak připisovaný Děpolticům. Děpolt jinak neměl s Přemyslem příliš dobré vztahy: byl příznivcem jeho prvorozence Vratislava. V roce 1216, když bylo uznáno nástupnictví Václava I., Děpolt obsadil neznámý královský hrad a raboval královský a biskupský majetek.
Po smrti moravského markraběte Vladislava Jindřicha v roce 1222 polské prameny jako dalšího markraběte uvádějí právě Děpolta. Chronica Polonorum, kde se toto dozvídáme, byla ale zřejmě sepsána v Lubušském klášteře, který byl Děpolticům díky jejich darům velmi dobře nakloněn. Někteří z Děpolticů jsou v tomto klášteře i pohřbeni.
Děpolt III. ve skutečnosti moc spíše ztrácel. Nedlouho poté, co je v polských pramenech uváděn jako markrabě, příšel Děpolt o Plzeňsko. Podle Dalimila zemřel někdy v roce 1223 při obraně Kouřimi.
Děpoltova rodina se uchýlila na dvůr Jindřicha I. Bradatého a svůj vliv už jeho potomci nezískali: Ota (Děpolt IV.) Magdeburský (1191 - 1226), probošt v Magdeburku, se snažil naklonil si císaře Fridricha II. Bořivoj získal roku 1234 hrad Śrem, ale zemřel při jeho obraně o rok později. Soběslav, správce hradu Lubuš, zemřel před rokem 1247. Boleslav zemřel ve slezském vojsku v bitvě u Lehnice (9.4.1241).
[editovat] Literatura
- ŠOLLE, Miloš: Po stopách přemyslovských Děpolticů : příspěvek ke genezi města Kouřimě . Praha: Vyšehrad, 2000. 134 s. ISBN 80-7021-343-4.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
