Boleslav I. Mazovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
pečeť Boleslava I. Mazovského
Příbuzenstvo
otec Konrád I. Mazovský
matka Agafia Rurikovna
bratr Kazimír I. Kujavský
bratr Zemovít I. Mazovský
sestra Eudoxie
sestra Judita Mazovská
I. manželka Gertruda Vratislavská
II. manželka Anastázie z Belzy

Boleslav I. Mazovský (polsky Boleslaw I Mazowiecki/ Sandomierski, 1210?17. dubna 1248) byl kníže z rodu Piastovců. V letech 1229–1232 kníže sandoměřský. Od roku 1233 byl kníže severního Mazovska, od roku 1247 vládl v celém Mazovsku.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn Konráda I. Mazovského a jeho manželky Agafie Rurikovny. Už od dětství, byl součástí politických projektů svého otce. Roku 1227 po atentátu na Boleslavova strýce Leška I. Bílého, doprovázel svého otce do Malopolska, na jednání o dědictví s Leškovou vdovou, Grzymislavou Kyjevskou. V letech 1227 – 1229 pak Boleslav vládl v pevnosti Dobřiň u řeky Visly. Roku 1229 se Konrádovi podařilo získat od Grzymisławy část Sandoměřska, kterou přenechal Boleslavovi. Dobřiň poté připadla mladšímu bratrovi Zemovítovi. V roce 1231 byl spolu s otcem a bratry v rozkolu s Řádem německých rytířů z Chelmnu.

Ztráta Sandoměřska[editovat | editovat zdroj]

V témže roce po smrti Vladislava III. podporoval svého otce v dobytí Krakova. Rychlý a nečekaný útok Jindřicha Bradatého a Prusů na Mazovsko a Sandoměřsko nejenže překazil plány na dobytí Krakova, ale znamenalo to i ztrátu Sandoměřska. Jako kompenzaci obdržel roku 1233 Boleslav od otce část Mazovska, Sieradz. Kontrolu nad vojenskými záležitostmi a zahraniční politikou si však Konrád držel i nadále. V roce 1234 dostal Boleslav výměnou za oblasti Sieradz severní Mazovsko. Druhý bratr Kazimír obdržel Kujavsko. Toto rozdělení mělo být pouze dočasné a po Konrádově smrti mělo být spravedlivě rozděleno mezi všechny tři Konrádovi syny (Boleslava, Kazimíra a Zemovíta). Také v tomto případě přenechal synům kontrolu pouze nad domácí politikou, zahraniční věci řešil sám.

Smrt Konráda Mazovského[editovat | editovat zdroj]

V následujících letech se Boleslav zapojil do politiky části Pruska a Ruska. V roce 1238 se také zúčastnil války proti knížeti Danielu Haličskému a litevskému vládci Mendogovi. V roce 1241, po smrti svého tchána Jindřicha II. Pobožného v bitvě u Lehnice, Boleslav opět podpořil svého otce v boji o Krakov, kde Konrád do roku 1243 vládl. Dne 31. srpna 1247, Konrád zemřel, a Boleslavovi se otevřely nové obzory. V otcově závěti získal většinu Mazovska a proto čelil útoku svého bratra Kazimíra, který s nerovnoměrným rozdělením území nesouhlasil a zmocnil se Sieradze a Lenčicka, které měli připadnout Zemovítovi. Už na jaře příštího roku Boleslav nečekaně zemřel. Všechna svá území odkázal nejmladšímu bratrovi Zemovítu Mazovskému.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Boleslav I. Mazovský byl dvakrát ženatý. Poprvé v roce 1234 s Gertrudou Vratislavskou (1218/20 – 1244/47), dcerou Jindřicha II. Pobožného. Podruhé kolem roku 1248 s Anastázií z Belzy. Obě manželství zůstala bezdětná.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesław I mazowiecki na polské Wikipedii.