Hedvika Slezská
| otec | |
|---|---|
| matka | |
| manžel | |
| syn |
Boleslav
|
| dcera |
Anežka
|
| dcera |
Sofie
|
| syn |
Konrád
|
| syn | |
| dcera |
Gertruda - abatyše
|
Svatá Hedvika Slezská, polsky Jadwiga Śląska (1174 Andechs – 15. září 1243 Trzebnice) byla slezská kněžna, světice a patronka.
Obsah |
[editovat] Život
Narodila se v Bavorsku na hradě Andechs u Ammerského jezera, proto je dodnes v Bavorsku nazývána Hedvika z Andechsu. Byla dcerou bádenského markraběte a meranského knížete Bertholda IV., který pocházel z jihoněmeckého rodu Andechsů. Jako malé dítě ji předali na výchovu benediktinkám v Kitzingenském klášteře. Dvanáctiletou ji otec z mocensko-politických důvodů provdal za knížete Jindřicha I. Bradatého, manželství však bylo velmi šťastné. Již ve 13 letech porodila Hedvika první dítě; po porodu sedmého dostala od muže souhlas, aby s ním dále směla žít ve zdrženlivosti. V roce 1203 založila klášter v Třebnici, první ženský klášter na území Slezska.
Brzy začala být pronásledována osudem. O ruku její dcery Gertrudy se ucházel falckrabě Ota VIII. Wittelsbašský. Římskoněmecký král Filip Švábský varoval Jindřicha a Hedviku před Otovou násilnickou povahou. Když se o tom temepramentní Ota dozvěděl, krále na sněmu v Bamberku chladnokrevně zavraždil. Za tento čin byla na něj i na jeho stoupence uvalena říšská klatba. Mezi jeho stoupenci byli Hedvičini bratři Ekbert a Jindřich. Rodový hrad Andechs byl úplně rozbořen a oba bratři odešli raději do exilu.
Sestra svaté Hedviky Gertruda Meranská se provdala za uherského krále Ondřeje II. a byla v roce 1214 zavražděna. Synové Jindřich a Konrád se zapletli do bratrovražedné války, v níž byl Konrád poražen a později zemřel po pádu s koně. Hedvičin manžel Jindřich I. Bradatý padl v roce 1238 ve vnitropolských válkách a nejmilovanější syn Jindřich II. Pobožný v boji proti Tatarům (1241).
Po synově smrti se uchýlila do trzebnického kláštera. Po zbytek života se věnovala blahu svého lidu a prohloubení křesťanské víry. Zakládala nemocnice, ošetřovací ústavy a kláštery.
Svatořečil ji papež Klement IV. již 26. března 1267. Svatá Hedvika je patronkou Polska, Slezska, Berlína, Vratislavi, Trzebnice a Krakova a kromě toho exulantů a snoubenců. Též je pro svůj původ považována za ochránkyni němectví ve Slezsku.[1] Katedrála sv. Hedviky je arcidiecézním chrámem Berlína. Svatá Hedvika je také patronkou Ostravsko-opavské diecéze.
Její svátek se podle liturgického kalendáře slaví 16. října. V ikonografii bývá Hedvika Slezská zobrazována jako kněžna, vzácněji také jako cisterciácká řeholnice. Často drží v ruce model kostela (Trzebnice), někdy se modlí před křížem nebo dává almužnu. V ruce často nese své boty, protože podle tradice chodila vždycky bosá.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 46.
[editovat] Literatura
- BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A.. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha : Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1.
[editovat] Externí odkazy
- Rodokmen Andechsů
- Životopis podle literárních pramenů
- Kapitoly z knihy Vojtěch Kohut: 15 dní s Hedvikou Slezskou, Cesta, Brno 2001, 119 s., ISBN 80-7295-021-5
- Hedvika svatá, vévodkyně slezská v Ottově slovníku naučném (na encyklopedie.seznam.cz)
