Hedvika Slezská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hedvika Slezská
Svatá Hedvika Slezská
Ochránkyně němectví ve Slezsku
Narození 1174, Andechs
Úmrtí 15. září 1243, Třebnice
Svátek 16. řijna
Pohřbena svatyně svaté Hedviky v Třebnici
Svatořečena 26. března 1276 Klementem IV.
Uctívána církvemi římskokatolická církev
Významné zasvěcené kostely katedrála v Berlíně
kostel v Doubravě
kostel v Opavě
a další kostely sv. Hedviky
Atributy bosé nohy, boty v ruce, knížecí koruna, model kostela, soška Panny Marie
Patronkou Ostravsko-opavské diecéze
Kláštera v Andechs
Slezska a Polska
Berlína, Vratislavi, Trzebnice a Krakova
exulantů a snoubenců

Hedvika Slezská, polsky Jadwiga Śląska (1174, Andechs15. září 1243, Třebnice) byla slezská kněžna, světice a patronka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Bavorsku na hradě Andechs u Ammerského jezera, proto je dodnes v Bavorsku nazývána Hedvika z Andechsu. Byla dcerou bádenského markraběte a meranského knížete Bertolda IV., který pocházel z jihoněmeckého rodu Andechsů a Anežky z Rochlitz. Jako malé dítě ji předali na výchovu benediktinkám v Kitzingenském klášteře. Dvanáctiletou ji otec z mocensko-politických důvodů provdal za knížete Jindřicha I. Bradatého, manželství však bylo velmi šťastné. Již ve 13 letech porodila Hedvika první dítě; po porodu sedmého dostala od muže souhlas, aby s ním dále směla žít ve zdrženlivosti. V roce 1203 založila klášter v Třebnici, první ženský klášter na území Slezska.

Brzy začala být pronásledována osudem. O ruku její dcery Gertrudy se ucházel falckrabě Ota VIII. z Wittelsbachu. Římskoněmecký král Filip Švábský varoval Jindřicha a Hedviku před Otovou násilnickou povahou. Když se o tom temepramentní Ota dozvěděl, krále na sněmu v Bamberku chladnokrevně zavraždil. Za tento čin byla na něj i na jeho stoupence uvalena říšská klatba. Mezi jeho stoupenci byli Hedvičini bratři Ekbert a Jindřich. Rodový hrad Andechs byl úplně rozbořen a oba bratři odešli raději do exilu.

Sestra svaté Hedviky Gertruda Meranská se provdala za uherského krále Ondřeje II. a byla v roce 1213 zavražděna. Synové Jindřich a Konrád se zapletli do bratrovražedné války, v níž byl Konrád poražen a později zemřel po pádu s koně. Hedvičin manžel Jindřich I. Bradatý padl v roce 1238 ve vnitropolských válkách a nejmilovanější syn Jindřich II. Pobožný v boji proti Tatarům (1241).

Po synově smrti se uchýlila do třebnického kláštera. Po zbytek života se věnovala blahu svého lidu a prohloubení křesťanské víry. Zakládala nemocnice, ošetřovací ústavy a kláštery.

Svatořečil ji papež Klement IV. již 26. března 1267. Svatá Hedvika je patronkou Polska, Slezska, Berlína, Vratislavi, Trzebnice a Krakova a kromě toho exulantů a snoubenců. Též je pro svůj původ považována za ochránkyni němectví ve Slezsku.[1] Katedrála sv. Hedviky je arcidiecézním chrámem Berlína. Svatá Hedvika je také patronkou Ostravsko-opavské diecéze.

Její svátek se podle liturgického kalendáře slaví 16. října. V ikonografii bývá Hedvika Slezská zobrazována jako kněžna, vzácněji také jako cisterciácká řeholnice. Často drží v ruce model kostela (Třebnice), někdy se modlí před křížem nebo dává almužnu. V ruce často nese své boty, protože podle tradice chodila vždycky bosá.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Anežka (1190? – 11. května 1214?)
  • Boleslav (1191? – 10. srpna 1206/1208)
  • Jindřich II. Pobožný (1196? – 9. dubna 1241) ∞ Anna Lehnická, (1201/1204? – 23. června 1265)
  • Konrád Kadeřavý (1198? – 4. září 1214)
  • Žofie (1200? – 22./23. března 1214?)
  • Gertruda, abatyše v Třebnici (1200? – 6./30. prosince 1262?)
  • syn (Vladislav?) (25. prosince 1208? – 1214 nebo 1217?)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hedwig of Andechs ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 46.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]