Anhingovití
(přesměrováno z Anhinga)
 Anhingovití | |
|---|---|
 Anhinga indická (Anhinga melanogaster) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | terejové (Suliformes) |
| Čeleď | anhingovití (Anhingidae) Reichenbach, 1849 |
 | |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anhingovití (Anhingidae) je čeleď vodních ptáků ptáků z řádu terejů, kteří jsou příbuzní kormoránům. Vyskytují se v tropickém a subtropickém pásu kolem celé Země. Živí se rybami, které harpunují za pomoci svého dlouhého krku.
Druhy[editovat | editovat zdroj]
Žijící druhy[editovat | editovat zdroj]
Dnes žijí pouze čtyři druhy[1][2] jediného rodu s následujícími českými názvy.[3]
- anhinga americká (Anhinga anhinga)
- anhinga indomalajská = anhinga indická = anhinga rezavá (Anhinga melanogaster)
- anhinga australská (Anhinga novaehollandiae)
- anhinga africká = anhinga rezavá (Anhinga rufa)
Fosilní druhy[editovat | editovat zdroj]
- Meganhinga (Meganhinga chilensis) – spodní miocén, Chile
- Macranhinga
- Giganhinga (Giganhinga kiyuensis) – svrchní pliocén/spodní pleistocén, Uruguay[6]
- Anhinga
- Anhinga subvolans – spodní miocén, USA
- Anhinga fraileyi – svrchní miocén/?spodní pliocén, jih Jižní Ameriky
- Anhinga minuta – Brazílie[5]
- Anhinga pannonica – svrchní miocén/spodní pliocén, Německo[7], Maďarsko, Tunisko, Pákistán, Thajsko, Libye
- Anhinga grandis – svrchní pliocén USA[8]
- Anhinga malagurala – spodní pliocén, Austrálie; nejmenší druh[9]
- Anhinga hadarensis – svrchní pliocén/spodní pleistocén, východní Afrika
- byly popsány také Anhinga nana a Anhinga parva, ukázalo se ale, že jde o kosti kormoránů[10][11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ IOC World Bird List v12.2 [online]. International Ornithologists’ Union, 2022 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ KENNEDY, Martyn; SENEVIRATNE, Sampath S.; MENDIS, Ushawarni K. Sorting out the Snakebirds: The species status, phylogeny, and biogeography of the Darters (Aves: Anhingidae). Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research. 2019-11, roč. 57, čís. 4, s. 892–899. Dostupné online [cit. 2023-01-10]. ISSN 0947-5745. DOI 10.1111/jzs.12299. (anglicky)
- ↑ České názvosloví ptáků světa. nkcso.wz.cz [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2022 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Noriega, J. I., 2001: Body mass estimation and locomotion of the Miocene pelecaniform bird Macranhinga. Acta Palaeontologica Polonica 46 (2): 247-260.
- ↑ a b Alvarenga, H. M. F. a Guilherme, E., 2003: The anhingas (Aves: Anhingidae) from the upper tertiary (miocene-pliocene) of southwestern Amazonia. Journal of Vertebrate Paleontology 23 (3): 614–621.
- ↑ Rinderknecht, A., Noriega, J. I., 2002: A new genus of Anhingidae (Aves : Pelecaniformes) from the Pliocene-Pleistocene of Uruguay (San Jose formation). Ameghiniana 39 (2): 183-191.
- ↑ Gerald Mayr, Thomas Lechner & Madelaine Böhme (2020). The large-sized darter Anhinga pannonica (Aves, Anhingidae) from the late Miocene hominid Hammerschmiede locality in Southern Germany. PLoS ONE, 15(5): e0232179. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0232179
- ↑ Martin, L. D. a Mengel, R. M., 1975: A New Species of Anhinga (Anhingidae) from the Upper Pliocene of Nebraska. Auk 92 (1): 137-140.
- ↑ Mackness, B., 1995: Anhinga malagurala, a new pygmy darter from the Early Pliocene Bluff Downs Local Fauna, north-eastern Queensland. Emu 95 (4): 265-271.
- ↑ Miller, A. H., 1966: An Evaluation of the Fossil Anhingas of Australia. Condor 68 (4): 315-320. článek v pdf Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine.
- ↑ Olson, S. L., 1975: An Evaluation of the Supposed Anhinga of Mauritius. Auk 92: 374-376. článek v pdf Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu anhingovití na Wikimedia Commons
