Ambrozie (Munteanu)
| Jeho Přeosvícenost Ambrozie | |
|---|---|
| Biskup bogorodský Vikář patriarchálního exarchy Západní Evropy | |
_%D0%B2_%D0%A1%D0%B2%D1%8F%D1%82%D0%BE-%D0%A2%D1%80%D0%BE%D0%B8%D1%86%D0%BA%D0%BE%D0%BC_%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%BE%D1%80%D0%B5_%D0%B2_%D0%9F%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%B6%D0%B5.jpg) | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Patriarchální exarchát Západní Evropy |
| Jmenování | 30. května 2019 |
| Předchůdce | Ioann (Roščin) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 8. dubna 1993 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 2. května 1994 světitel Vikentij (Morar) |
| Kněžské svěcení | 28. listopadu 1996 světitel Vladimir (Cantarean) |
| Biskupské svěcení | 4. března 2012 světitel Kirill |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Vitalie Petru Munteanu |
| Země |  Itálie |
| Datum narození | 25. října 1973 (50 let) |
| Místo narození | Taxobeni, Moldavská sovětská socialistická republika |
| Národnost | moldavská |
| Alma mater | Kyjevská duchovní akademie Svobodná mezinárodní univerzita Moldavska |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ambrozie (světským jménem: Vitalie Petru Munteanu; * 25. října 1973, Taxobeni) je moldavský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup bogorodský a vikář Patriarchálního exarchy Západní Evropy.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 25. října 1973 ve vesnici Taxobeni v okrese Făleşti.[1]
Roku 1990 dokončil střední školu a nastoupil na fakultu žurnalistiky Moldavské státní univerzity. V listopadu stejného roku přešel na Novo-Ňamecký duchovní seminář. Dne 6. března 1991 byl přijat do monastýru Noul Neamț v Chițcani. V letech 1992–1995 působil jako vedoucí kanceláře Benderského eparchiálního úřadu. Dne 8. dubna 1993 byl v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice monastýru Noul Neamț postřižen na monacha.[1]
Dne 2. května 1994 byl biskupem benderským Vikentijem (Morarem) rukopoložen na hierodiakona. Stejného roku dokončil Kišiněvský duchovní seminář (dříve Novo-Ňamecký) a začal zde přednášet liturgiku a pravoslavnou askezi. Dne 16. ledna 1995 mu bylo uděleno právo nosit dvojitý orarion.[1]
Dne 28. prosince 1996 byl potvrzen ve funkci prorektora učební části semináře a od 12. března 1997 byl ustanoven inspektorem semináře.[1]
Dne 28. listopadu 1996 byl v chrámu Nanebevstoupení Páně monastýru Noul Neamț metropolitou kišiněvským a celého Moldavska Vladimirem (Cantareanem) rukopoložen na jeromonacha s právem nosit nabedrenik. Dne 12. června 1997 mu bylo uděleno právo nosit náprsní kříž.[1]
Dne 28. listopadu 1997 byl povýšen na igumena.[1]
V letech 1996–1999 studoval dálkově na Moskevské duchovní akademii.[1]
V listopadu 1998 byl převeden do kléru eparchie Edineţ a byl jmenován sekretářem eparchie. Dne 18. ledna 1999 mu bylo uděleno právo nosit epigonation a náprsní kříž s ozdobami.[1]
V letech 1998–2002 byl rektorem Edineţského teologického lycea a duchovní administrátor sester milosrdenství.[1]
Dne 16. dubna 2000 byl povýšen na archimandritu s právem sloužit božskou liturgii s otevřenými carskými vraty. O dva roky později byl převeden do kléru kišiněvské eparchie a jmenován představeným monastýru Frumoasa.[1]
V letech 2002–2007 byl sekretářem synodního oddělení pro záležitosti monastýrů Moldavské pravoslavné církve a prorektorem školy žalmistů při monastýru Hîrbovăț. Roku 2004 dokončil dálkové studium na Kyjevské duchovní akademii. Dne 23. listopadu 2004 mu bylo uděleno právo nosit igumenské žezlo.[1]
Roku 2007 dokončil studium na fakultě historie a mezinárodních vztahů Svobodné mezinárodní univerzity Moldavska. Zde získal titul magistra historických věd.[1]
Roku 2007 se stal ředitelem ikonopisecké třídy Kišiněvského duchovního semináře.[1]
Roku 2011 dokončil doktorandské studium na Svobodné mezinárodní univerzitě a poté absolvoval dva roky studia na fakultě vnějších církevních vztahů [[Celocírkevní postgraduální a doktorské studium apoštolů rovných Cyrila a Metoděje|Celocírkevního postgraduálního a doktorského studia apoštolům rovných Cyrila a Metoděje]] v Moskvě.[1]
Dne 24. března 2011 byl biskupem unghenským a nisporenským Petrem (Musteațou) jmenován představeným monastýru Hîrjăuca. Současně působil jako rektor Unghenského duchovního učiliště, předseda eparchiálního oddělení pro záležitosti monastýrů, člen eparchiální rady a církevního soudu eparchie. V srpnu 2011 byl ustanoven sekretářem synodní komise pro kanonizaci svatých Moldavské pravoslavné církve.
Dne 27. prosince 2011 jej Svatý synod zvolil biskupem něftěkamským a bělebejevským.[2] Dne 24. února 2012 byl oficiálně jmenován biskupem[3] a 4. března 2012 proběhla v chrámu Krista Spasitele v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita taškentský a uzbekistánský Vikentij (Morar), metropolita saranský a mordovský Varsonofij (Sudakov), metropolita volokolamský Ilarion (Alfejev), metropolita ufský a stěrlitamakský Nikon (Vasjukov), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov), arcibiskup verejský Jevgenij (Rešetnikov), arcibiskup sergijevo-posadský Feognost (Guzikov), biskup Nikon (Mironov), biskup vidnovský Tichon (Nědosekin), biskup dmitrovský Feofilakt (Moisejev), biskup turovský a mozyrský Stefan (Neščeret), biskup bronnický Ignatij (Punin), biskup unghenský a nisporenský Petru (Musteață), biskup serpuchovský Roman (Gavrilov), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin), biskup podolský Tichon (Zajcev), biskup edineţský a bricenský Nicodim (Vulpe), biskup voskresenský Savva (Michejev), biskup birský Nikolaj (Subbotin), biskup orský a gajský Irineu (Tafunea), biskup balašichinský Nikolaj (Pogrebňak), arcibiskup filippopolský Nifon (Sajkali) (Pravoslavný patriarchát antiochijský) a biskup moravičský Antonije (Pantelič) (Srbská pravoslavná církev).[4]
Dne 4. října 2012 mu byl Svatým synodem změněn titul na něftěkamský a birský a současně byl potvrzen jako představený monastýru svatého proroka Eliáše ve vesnici Mesjagutovo.[5]
Dne 29. července 2017 mu byl v souvislosti se zřízením birské eparchie změněn titul na něftěkamský a okťabrský.[6]
Dne 30. května 2019 byl Svatým synodem ustanoven biskupem bogorodským a vikářem Patriarchálního exarchy Západní Evropy. Byla mu určena duchovní péče o moldavské věřící v Itálii.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 27-28 декабря 2011 года
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Амвросия (Мунтяну) во епископа Нефтекамского, архимандрита Луки (Волчкова) во епископа Искитимского, архимандрита Филиппа (Новикова) во епископа Карасукского и архимандрита Феодосия (Чащина) во епископа Каинского
- ↑ В праздник Торжества Православия Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Храме Христа Спасителя и возглавил хиротонию архимандрита Амвросия (Мунтяну) во епископа Нефтекамского
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 4 октября 2012 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 29 июля 2017 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 30 мая 2019 года
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ambrozie (Munteanu) na Wikimedia Commons - (anglicky) Moskevský patriarchát
