Carská vrata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carská vrata farního kostela Fjodorovské Bohorodičky v Jaroslavl na fotografii S. M. Prokudina-Gorského z roku 1911

Carská vrata nebo též Královská nebo Svatá brána a podobně, rusky Царские врата (Carskije vrata) je dvoukřídlá branka ležící proti prestolu v oltáři. Jsou to de facto hlavní dveře ikonostasu v pravoslavném nebo řeckokatolickém chrámu. Carská brána vede do oltářní části chrámu a symbolizuje rajskou bránu. Carskými vraty může procházet pouze kněz.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ve starokřesťanských a středověkých chrámech bylo kněžiště vždy odděleno od kostelní lodi zvláštní chórovou přepážkou, tzv. templonem nebo lettnerem. Po Tridentském koncilu byla přepážka z katolických kostelů odstraněna, zachovala se pouze v pravoslavné církvi (resp. později též v církvi řeckokatolické).

Postupem času se přepážka přeměnila v ikonostas s carskými vraty. Na templon byly postaveny sloupy s architrávy, na nějž se zavěšovaly ikony. Ve vrcholném středověku se templon zvýšil a zhotovoval se jak z kamene, tak ze dřeva – ikonostas.[1]

Ikony na Carských vratech[editovat | editovat zdroj]

Zpravidla bývají na carských vratech zobrazeni čtyři evangelisté a Zvěstování Panny Marie, jako symbol toho, že se rajská brána znovu otevřela pro smrtelníky. Jako druhá po pravé straně carských vrat se obvykle vyobrazuje ikona svatého (svatých), jemuž je chrám zasvěcen.

Význam Carských vrat při bohoslužbě[editovat | editovat zdroj]

Carská vrata mají v pravoslavné bohoslužbě veliký symbolický význam. Samotný název „carská vrata («Царские врата» nebo „svatá vrata“ «Святые врата») vychází z toho, že přes ně symbolicky vchází Král slávy Pán Ježíš Kristus při podávání Svatých darů, a sestupuje jimi při přijímání věřících. Na rozdíl od severních a jižních vrat ikonostasu (tzv. diákonská vrata), otevírají se Carská vrata pouze při slavnostních procesích nebo jiných částech bohoslužby, popsaných v Tipikonu.

Když při bohoslužbě jerej nebo diákon otevírá Carská vrata, přítomný lid se uklání. Rovněž pak se věřící obvykle pokřižují a pokloní, kdykoli procházejí okolo vrat. Při archijerejské bohoslužby je povoleno Carská vrata otevírat i zavírat hypodiákonům a dokonce i ponomarům, ačkoli ti při tom mohou stát pouze z boku, nikoli před samotným prestolem.

Do Carských vrat smí vstupovat pouze kněz, a i ten pouze v době bohoslužby. Mimo dobu bohoslužby a bez služebního roucha smí do oltáře či z oltáře přes Carská vrata vstupovat pouze achijerej.

Uvnitř oltáře za Carskými dveřmi je specilání závěs – katapetasma, která se zcela nebo částečně otevírá v určité části bohoslužby dané stanovami.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie Byzance, Praha 2011, s. 214–215
Královská brána. Expozice v muzeu Moskevského kremlu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]