Alfred August z Windischgrätze
JUDr. Alfred August Windischgrätz | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | |
Ve funkci: 1893 – 1895 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Eduard Taaffe |
Nástupce | Erich von Kielmansegg |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1883 – 1893 | |
Člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1879 – 1918 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana konzerv. velkostatku |
Narození | 31. října 1851 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. listopadu 1927 (ve věku 76 let) Tachov Československo |
Místo pohřbení | Kladrubský klášter |
Choť | Gabriela z Auerspergu |
Rodiče | Alfred II. z Windisch-Grätze a Hedvika z Lobkovic |
Příbuzní | Michael Pavel Emanuel z Thun-Hohensteinu (vnuk) |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1884) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alfred August Windischgrätz (23. října 1851 Praha – 23. listopadu 1927 Tachov[1]) byl český šlechtic a rakousko-uherský politik, v letech 1893–1895 předseda předlitavské vlády. Vnuk generála Alfreda Windischgrätze, statkář v Kladrubech, kde také poblíž zemřel.
Život
Patřil mezi představitele české konzervativní šlechty. Po studiích práv v Praze, Bonnu a ve Vídni zasedl roku 1879 v Panské sněmovně. V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[2] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1889.[3] Rezignace na mandát byla oznámena v prosinci 1893.[4] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český státoprávní program.[3] Po smrti Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice dokonce krátce předsedal straně konzervativního velkostatku a byl aktivním účastníkem a stoupencem punktačních jednání v roce 1890.
Po pádu Taaffeho vlády byl roku 1893 jmenován předsedou předlitavské vlády, jež se opírala o parlamentní koalici konzervativních aristokratů, Poláků a německých liberálů. Utvoření kabinetu vyvolalo obavy tehdy v českém politickém táboře dominantních mladočechů. Windischgrätz jako heslo své vlády vyhlásil otevřenost a pravdu a snažil se místo státoprávních a etnických otázek soustřeďovat na témata hospodářská a finanční. Mladočeši vůči vládě zaujali opoziční stanovisko a roku 1895 prováděli velkou obstrukci Říšské rady při projednávání daňové reformy.[5] Windischgrätz ztroskotal na stejné otázce jako jeho předchůdce, na otázce volební reformy. Jakmile došlo v polovině roku 1895 k vypovězení parlamentní koalice, premiér ihned podal demisi. Od roku 1897 až do konce rakousko-uherské monarchie byl pak předsedou Panské sněmovny.[6][5] V ní v roce 1903 vystoupil proti ústupkům Maďarům ve vojenské oblasti.[5]
Za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě jako major v záloze.[5]
Zemřel v listopadu 1927. Deník Národní politika ho v nekrologu označil za feudála oddaného Habsburkům, ale zároveň za oddaného zastánce česko-německého vyrovnání z roku 1890 a stoupence českého státního práva - ačkoliv cítěním byl Němec a v době nástupu do funkce předsedy vlády prohlásil, že nezná českou otázku.[5]
Rodina
Jeho otec byl Alfred II. Windischgrätz, matka Hegwig rozená Lobkowiczová. On sám byl od roku 1877 ženat s Gabrielou princeznou z Auerspergu. Měli spolu sedm dětí, pouze čtyři se dožily dospělosti. Jeho syn se roku 1914 zastřelil v Římě, kde působil na rakouském velvyslanectví. Důvodem byl spor s otcem kvůli nesouhlasu se synovým sňatkem.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ a b NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1889skc/5/stenprot/001schuz/s001004.htm
- ↑ a b c d e f JUDr. Alfred Windischgrätz mrtev. Národní politika. Listopad 1927, roč. 45, čís. 326, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Alfred August Windischgrätz na stránkách Nakladatelství Libri
Literatura
- H. Stekl a M. Wakounig, Windisch-Graetz. Ein Fürstenhaus im 19. und 20. Jahrhundert, 1992
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred August z Windischgrätze na Wikimedia Commons
- Seznam členů Windischgrätzovy vlády[nedostupný zdroj]
- Nekrolog v Národní politice