Aleppo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aleppo
حلب
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška379 m n. m.
StátSýrieSýrie Sýrie
Aleppo
Aleppo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha190 km²
Počet obyvatel2 003 671 (2021)[1]
Hustota zalidnění10 545,6 obyv./km²
Správa
Vznik5. tisíciletí př. n. l.
Oficiální webwww.ealeppo.sy
Telefonní předvolba021
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aleppo
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státSýrieSýrie Sýrie
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv
Odkaz21 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1986 (10. zasedání)
Změny8

Aleppo (arabsky حلب‎, Halab, turecky Halep, kurdsky Heleb, ve starověku Beroea) je město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic. Aleppo, se svými asi 1,8 miliony obyvatel (2017), je nejlidnatějším městem Sýrie. Současně je hlavním městem guvernorátu Aleppo. Většinu obyvatelstva tvoří Arabové a Kurdové, menšinově pak Turci a Arméni. 15–20 % obyvatelstva jsou křesťané různých vyznání. Nachází se zde mezinárodní letiště, je též křižovatkou železničních tratí. Nedaleko arabského tržiště se nachází citadela, jež je dominantou města.

Dějiny

Aleppo je jedno z nejstarších dosud existujících měst nejen Blízkého Východu, ale na celém světě. Po dlouhou dobu svého trvání bylo významným obchodním a dopravním centrem. Historie města sahá až do 2. tisíciletí př. n. l. Postupně jej ovládali Chetité, Asyřané, Řekové a Římané.

V roce 637 n. l. bylo Aleppo dobyto Araby a v roce 1260 Mongoly. Součástí Syrské arabské republiky je od roku 1924. Od nejstarších dob je považováno za významné centrum vzdělanosti a politické správy. V aleppské synagóze se dochoval jeden z význačných rukopisů hebrejského Tanachu, opatřený masoretskou punktací, jenž je známý jako Aleppský kodex.[2]

Z doby řecké nadvlády máme zprávu o zvláštním způsobu, jak se zde prováděly popravy. Odsouzenci byli údajně shazováni z věže, jež byla „padesát loket vysoká, naplněná popelem. Z jejího kruhového vrcholu bylo možno odevšad shazovat odsouzence do popela“ (2. kniha Makabejská 13:5).[3]

Starověká část města je od roku 1986 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Město ale bylo velmi těžce poničeno během bojů v letech 2012–2016. Z památek byl zničen například minaret Umajjovské mešity.

Slavní rodáci

Reference

  1. Dostupné online.
  2. BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1989. S. 523. 
  3. BIČ, Miloš. Starý zákon: překlad s výkladem: nový překlad Písma svatého. Dodatek, Apokryfy zvané též knihy deuterokanonické nebo nekanonické. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1985. 479 s. S. 352. 

Související články

Externí odkazy