Přeskočit na obsah

Řepčín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řepčín
Kaple sv. Isidora
Kaple sv. Isidora
Lokalita
Charakterčást města
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 661 (2021)[1]
Katastrální územíŘepčín (5,37 km²)
PSČ779 00
Počet domů270 (2011)[2]
Řepčín na mapě
Řepčín
Řepčín
Další údaje
Kód části obce110949
Kód k. ú.710946
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řepčín (latin­sky původně Repsin, Repsine[3]) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území na severozápadě statutárního města Olomouce v okrese Olomouc, které má přes 2 tisíce obyvatel. Od roku 1919 je součástí Olomouce.

Jméno osady bylo odvozeno od osobního jména Řepka (zdrobněliny obecného řěpa – „řepa“) a znamenalo „Řepkův majetek“. Před jména začínající na Ř- se často vkládalo H-, což se stalo i v tomto případě, výsledný tvar pak byl zapisován (do 19. století) Hřebčín, jako by byl totožný s obecným hřebčín.[4]

První zmínka o Řepčíně pochází z listiny biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Původně malá ves, vždy českého charakteru, patřila zčásti do majetku olomoucké kapituly, zčásti klášteru Hradisko a několik domů klášteru augustiniánek u sv. Jakuba na olomouckém Předhradí (tato část však roku 1532 připadla kapitule). Byl zde také svobodný dvůr v majetku olomouckých měšťanů. Farní správou Řepčín patřil nejdříve pod kostel sv. Mořice, po roce 1783 do Křelova a od roku 1942 Hejčína. Roku 1850 se stal samostatnou politickou obcí, v tu dobu zde žilo 526 obyvatel, přičemž ke konci 19. století se jejich počet zvýšil na 1319. Samostatným Řepčín zůstal do roku 1919, kdy byl začleněn do Velké Olomouce jako její městská část.[3]

Významným počinem se stalo založení kláštera dominikánek roku 1889, který byl mateřským domem pro dalších 23 filiálek jak v okolí, tak třeba v USA. V Řepčíně řádové sestry měly také dívčí učitelský ústav, dívčí obecnou a měšťanskou školu a později i odbornou školu pro ženská povolání. Na počátku 30. let 20. století byl klášter dále rozšířen o prostory dívčího reálného gymnázia. Jejich činnost přerušil až komunistický režim, v roce 1950 musely odsud odejít a klášter pak sloužil jako vojenské učiliště pohraniční a vnitřní stráže, později jako nemocnice, součást Fakultní nemocnice Olomouc.[5]

Hospodářský rozvoj obce souvisel s přivedením železnice do Kostelce, kdy zde byla zřízena železniční stanice Olomouc-Řepčín. V důsledku toho byla v roce 1903 postavena Brochova továrna na výrobu chemikálií, po třech letech přesunutá do Hodolan a nahrazená výrobou vidlí a vozových náprav Františka Pospíšila. Tento závod byl vzápětí rozšířen o slévárnu šedé litiny, což dalo základ velkým Moravským ocelárnám a železárnám, jež do jinak zemědělské obce přivedly řadu dělníků a fungovaly i po znárodnění roku 1945.[6]

Veřejná knihovna hlavního města Olomouce otevřela roku 1946 pobočku Řepčín. V roce 1991 byla založena Rodinná škola Olomouc, která byla přetransformována v roce 1995 na Střední odbornou školu Olomouc spol. s r. o.

Vývoj Řepčína podle sčítání lidu[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 535 680 976 1319 1567 1826 1888[p. 1]
Domů 68 82 98 114 132 161 196
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 1484 1344 1120 805 703 691 1241
Domů 231 ? 228 213 232 218 270
  1. Z toho 1856 osob národnosti československé, 18 německé a 14 ostatních.[9]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 84–86. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 410.
  5. Tichák (2000), str. 87–88.
  6. Tichák (2000), str. 86–87.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]