Halleyova kometa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z 1P/Halley)
Skočit na: Navigace, Hledání
1P/Halley
Snímek komety pořízený v roce 1986
Snímek komety pořízený v roce 1986
Předběžná a alternativní označení
Katalogové číslo 1P
Název Halley
Objevena
Kdy 240 př.n.l
Kde
Kým Čína
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha
Velká poloosa km
17,8 AU
Excentricita 0,967
Perihel km
0,586 AU
Afel km
35,1 AU
Perioda (oběžná doba) dní
75,3 a
Sklon dráhy
k ekliptice

162,3°
Délka vzestupného uzlu °
Argument šířky perihelu °
Poslední průchod
perihelem
1986-02-09
Příští průchod
perihelem
2061-07-28


Halleyova kometa (také často 1P/Halley) je kometa, která je ze Země vidět každých 75-76 let. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Ke Slunci se přibližuje nejblíže na 88 miliónů km. Je nejznámější ze všech komet, které se objevují periodicky. Přestože se každé století objevuje mnoho jasnějších komet, Halleyova kometa je jediná, která se objevuje v krátkých časových intervalech a je viditelná pouhým okem.

Halleyova kometa ovlivnila znatelně lidskou historii. Naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061.

Historie komety[editovat | editovat zdroj]

Rozborem oběžné dráhy se ukázalo, že kometa byla zaznamenána už 30krát. První doložené pozorování se uskutečnilo v Číně 240 let před naším letopočtem. V roce 1696 informoval královský astronom Edmund Halley na setkání Královské společnosti v Londýně, že komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 mají velmi podobné oběžné dráhy. Dospěl tedy k závěru, že se jedná o tutéž kometu. Halley navíc předpověděl, že se kometa vrátí roku 1758. Halleyova kometa se stala první objevenou periodickou kometou. Kometu již navštívilo pět meziplanetárních sond. Jednalo se o sovětské sondy Vega 1 a Vega 2, evropskou sondu Giotto a japonské sondy Suisei a Sakigake. Nejúspěšnější z nich byla sonda Giotto, která prolétla dne 8. září 1986 jen 600 km od jádra a pořídila první snímky. Vůbec poprvé bylo zblízka pozorováno jádro komety. U Halleyovy komety má rozměry 16 × 7 × 8 km.

Pokaždé, když Halleyova kometa prolétává okolo Slunce, ztratí asi 1 m vysokou povrchovou vrstvu, což odpovídá asi 600 miliónů tun materiálu.[pozn. 1] Při těchto úbytcích by se měla většina materiálu komety vypařit za asi 50 až 100 tisíc let.[zdroj?]

Oběžná dráha tří komet, Halleyova je vlevo nahoře.

Objevení se komety[editovat | editovat zdroj]

Významné roky, ve kterých se objevila Halleyova kometa (výběr)

  • 240 př.n.l – historické záznamy ukazují, že čínští astronomové pozorovali Halleyovu kometu
  • 12 př.n.l. – někteří teologové říkají, že tento průlet komety mohl zapříčinit biblický příběh o Betlémské hvězdě[zdroj?]
  • 66 – v Talmudu se uvádí věta: „Každých 70 let se objevuje hvězda, kvůli níž lodě na moři bloudí.“
  • 837 – v tomto roce Halleyova kometa prošla jen ve vzdálenosti 0,03 astronomických jednotek (AU), tj. asi 4,5 milionu kilometrů od Země
  • 1066 – kometa se pokládala ze předzvěst porážky Anglosasů v bitvě u Hastingsu v Anglii, kde 14. října 1066 zahynul poslední anglosaský král Harold II. Godwinson.
  • 1456 – kometa proletěla velmi blízko Země
  • 1607 – v Praze kometu pozoroval Johannes Kepler
  • 1835 – francouzský astronom Philippe Pontécoulant předpověděl přílet komety s chybou pouze 3 dnů; kometa se přiblížila Slunci na 22,3 milionu km[1]
  • 1910 – v tomto roce byla kometa poprvé vyfotografována. Proletěla velmi blízko Zemi a novináři psali, že nebezpečné plyny z jejího ohonu mohou poškodit Zemi nebo způsobit nemoci. Nic se ale nestalo
  • 1986 – v tomto roce kometa nedosáhla takové jasnosti jako předtím a mnoho lidí tak kometu vůbec nevidělo

Příští průlet komety kolem Země[zdroj?] se předpokládá 28. července roku 2061 a následující 27. března roku 2134.

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Seifert nazval sbírku básní Halleyova kometa (1967).

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Povrch tělesa o rozměrech 16 × 7 × 8 km je asi 600 km², tj. 600 000 000 m². Při tloušťce vrstvy 1 m a hustotě materiálu blížící se hustotě vody, tj. 1000 kg/m³, je hmotnost odstraněného materiálu 600 000 000 000 kg, tj. 600 miliónů tun.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, sv. 10, str. 801.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Halleyova kometa. Sv. 10, str. 801
  • ŽELEZNÝ, Vladimír. Návraty první dámy. Praha : Panorama, 1986.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]