Železniční stanice Poděbrady
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Poděbrady | |
|---|---|
|
|
| Provozovatel dráhy | SŽDC |
| Kód stanice | 532341 |
| Tratě | 231 |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| V provozu od | 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | Elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravních kolejí | 4 |
| Nástupišť (hran) | 2 (3) |
| Prodej jízdenek | ano |
| Návazná doprava | meziměstské autobusy |
Železniční stanice Poděbrady je hlavní železniční stanicí v Poděbradech (doplňuje ji ještě zastávka v městské části Velké Zboží). Výpravní budova stanice byla postavena v roce 1926 ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha. Jedná se o první skutečnou funkcionalistickou stavbu na českých železnicích, která byla dlouho považována za nejhezčí nádražní budovu v republice.[1]
Obsah |
[editovat] Vznik nádraží
V roce 1870 byla na okraji města zprovozněna významná železniční trať z Kolína do Nymburka, která byla součástí Rakouské severozápadní dráhy. Původní nádražní budova pocházela také z roku 1870, ale v době rychlého rozvoje města po objevení minerálních pramenů v roce 1905, už kapacita staré budovy nedostačovala a proto bylo rozhodnuto vystavět nádraží nové. První návrhy nové budovy z roku 1924 byly ředitelstvím železnic odmítnuty. Definitivní projekt vypracoval v roce 1928 architekt Vojtěch Krch.
Stavební povolení ke stavbě nové nádražní budovy bylo vydáno dne 16. srpna roku 1929, přičemž stavbu v hodnotě 6 207 204 Kč realizovala pardubická firma A. Kratochvíl a Ing. J. Veselý. Provoz nové nádražní budovy byl slavnostně zahájen 29. července 1931 za přítomnosti přednosty odboru ministerstva železnic Ing. Ladislava Otty, starosty města Josefa Caňkáře a předsedy správní rady lázní profesora dr. Hráského.[2]
Budova se nachází v centru města při severním okraji lázeňského parku a její tvar je inspirován tvarem parní lokomotivy. Konstrukci budovy tvoří cihly a železobeton. Hlavní vchod i východ kryje železobetonový přístřešek. Hlavní hala má rozměry 28 x 10 m a výšku 13 m. Dolní části stěn jsou obloženy modrými obkladačkami. Z hlavního prostoru vede spojovací chodba do nádražní restaurace. Východní křídlo budovy obsahuje služební byty. První nástupiště kryje ocelová konstrukce s dřevěným stropem (druhé nástupiště je moderní). Střechy jsou ploché.
Budova jako taková postrádá jakékoliv dekorace či ornamenty. Mezi vstupy je umístěn žulový reliéf státního znaku od prof. Karla Štipla. Okna v hlavní hale zdobí sklomalby od R. Gajdoše přibližně z roku 1960. Naproti pokladnám je umístěn rozměrný ciferník a v hale je umístěna také socha Elektrifikace železnic od Jana Kodeta.
Na konci 90. let byl v prostoru stanice vybudován podchod, který slouží ke spojení centra města a městské části Žižkov, stejně jako ke vstupu cestujících na druhé nástupiště.
[editovat] Odkazy
[editovat] Prameny
- KOLEKTIV AUTORŮ. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S. [s.l.] : Libri, 2003. ISBN 80-7277-045-4. (česky)
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady : Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. s. 45.
[editovat] Reference
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady : Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. s. 45.
- ↑ SCHREIER, Pavel. Letitá kvalita v Poděbradech [online]. Týdeník Českých drah - Železničář, [cit. 2008-08-12]. Dostupné online. (česky)
