Poděbrady (nádraží)
| Poděbrady | |
|---|---|
_05.JPG) Pohled na nádražní budovu od parku | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Poděbrady |
| Ulice | Nám. T.G.Masaryka |
| Souřadnice | 50°8′57,84″ s. š., 15°7′24,96″ v. d. |
  Poděbrady | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 532341 |
| Trať | Praha – Lysá nad Labem – Kolín |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| V provozu od | 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | Elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 4 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | meziměstské autobusy |
| Služby ve stanici |          |
| Kód památky | 104147 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | https://www.cd.cz/stanice/podebrady/5453234 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poděbrady jsou železniční stanice v Poděbradech na adrese náměstí T. G. Masaryka 210/17, doplňuje ji ještě zastávka v městské části Velké Zboží.
Výpravní budova stanice byla postavena v roce 1926 ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha. Jedná se o první skutečně funkcionalistickou stavbu na českých železnicích, která byla dlouho považována za nejhezčí nádražní budovu v Československu.[1] Soubor nádražních budov je od prosince 2010 chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dopravní obsluhu Poděbrad zpočátku zajišťovala železniční stanice v 9 kilometrů vzdálených Pečkách. V roce 1870 byla na okraji města zprovozněna významná železniční trať z Kolína do Nymburka, která byla součástí Rakouské severozápadní dráhy. Původní nádražní budova pocházela také z roku 1870, ale v době rychlého rozvoje města po objevení minerálních pramenů v roce 1905, už kapacita staré budovy nedostačovala a proto bylo rozhodnuto vystavět nádraží nové. První návrhy nové budovy z roku 1924 byly ředitelstvím železnic odmítnuty. Definitivní projekt vypracoval v roce 1928 architekt Vojtěch Krch.
Stavební povolení ke stavbě nové nádražní budovy bylo vydáno dne 16. srpna roku 1929, přičemž stavbu v hodnotě 6 207 204 Kč realizovala pardubická firma A. Kratochvíl a Ing. J. Veselý. Provoz nové nádražní budovy byl slavnostně zahájen 29. července 1931 za přítomnosti přednosty odboru ministerstva železnic Ing. Ladislava Otty, starosty města Josefa Caňkáře a předsedy správní rady lázní profesora dr. Hráského.[3]
Budova se nachází v centru města při severním okraji lázeňského parku a její tvar je inspirován tvarem parní lokomotivy. Konstrukci budovy tvoří cihly a železobeton. Hlavní vchod i východ kryje železobetonový přístřešek. Hlavní hala má rozměry 28 x 10 m a výšku 13 m. Dolní části stěn jsou obloženy modrými obkladačkami. Z hlavního prostoru vede spojovací chodba do nádražní restaurace. Východní křídlo budovy obsahuje služební byty. První nástupiště kryje ocelová konstrukce s dřevěným stropem (druhé nástupiště je moderní). Střechy jsou ploché.
Budova jako taková postrádá jakékoliv dekorace či ornamenty. Mezi vstupy je umístěn žulový reliéf státního znaku od prof. Karla Štipla. Okna v hlavní hale zdobí sklomalby od R. Gajdoše přibližně z roku 1960. Naproti pokladnám je umístěn rozměrný ciferník a v hale je umístěna také socha Elektrifikace železnic od Jana Kodeta.
Na konci 90. let byl v prostoru stanice vybudován podchod, který slouží ke spojení centra města a městské části Žižkov, stejně jako ke vstupu cestujících na druhé nástupiště. Spolu s podchodem sem byl nainstalován automatický vizuální a rozhlasový systém HIS voice společnosti mikroVOX. Tomuto systému propůjčil svůj hlas herec a režisér Václav Knop.
Budoucnost[editovat | editovat zdroj]
V rámci modernizace trati mezi Kolínem a Nymburkem jsou plánovány stavební úpravy také v Poděbradech. K aktuálním dvěma nástupištím by přibylo jedno další přibližně v místech druhé koleje, nově by tak stanice disponovala třemi mimoúrovňovými nástupišti, přičemž jedno má být vnější, další ostrovní jednostranné a poslední ostrovní oboustranné. Nové prostřední nástupiště má být přístupné ostrovní rampou vedoucí z podchodu, u ostatních budou přístupové cesty zachovány beze změny.[4] Po úpravách by nádražím vlaky mohly projíždět rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. V rámci modernizace je také plánována demolice skladiště a rampy východně od nádraží, kde má vzniknout nová kusá kolej.[5] Zahájení prací je momentálně odhadováno na rok 2028.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Služební byty u nádraží -
Budova nádraží -
Úschovna kol vedle budovy nádraží -
Skleněná vitráž uvnitř nádražní budovy -
Železniční stanice Poděbrady a výhled směrem na Nymburk (Prahu)
_04.JPG)
_07.JPG)
.jpg)
_01.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. S. 45.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-19]. Identifikátor záznamu 226654370 : železniční stanice Poděbrady. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SCHREIER, Pavel. Letitá kvalita v Poděbradech [online]. Týdeník Českých drah - Železničář [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-04.
- ↑ Modernizace traťového úseku Kolín (mimo) - odb. Babín (mimo), vč. Libické spojky [online]. Správa železnic, 2020-03 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
- ↑ JILEMNICKÝ, Miroslav. Na poděbradském nádraží má vyrůst další nástupiště. Nymburský deník [online]. Vltava Labe Media, 2018-11-11 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace železnice nabírá zpoždění [online]. Hlas Poděbrad, 2019-12-23 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KREJČIŘÍK, Mojmír, kolektiv autorů pod vedením hlavní editorky Hany Hlušičkové. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S. Příprava vydání Hana Hlušičková. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-045-4. Kapitola Výpravní budova železniční stanice, s. 170–171.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. S. 45.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poděbrady na Wikimedia Commons - Historické fotografie poděbradského nádraží
- (česky) České dráhy a.s.
