Štětí (nádraží)
| Štětí | |
|---|---|
 Výpravní budova nádraží | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Štětí |
| Souřadnice | 50°27′23,04″ s. š., 14°23′38,04″ v. d. |
  Štětí | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 530691[1] |
| Trať | Lysá nad Labem – Ústí nad Labem |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| V provozu od | 1. ledna 1874 |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71[1] |
| Dopravní koleje | 6[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusová doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štětí je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji poblíž řeky Labe. Nachází se na východním okraji města. Leží na trati Lysá nad Labem – Ústí nad Labem a je elektrizovaná soustavou 3 kV DC.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Štětí původně obsluhovalo nádraží u místní části Hněvice na opačném břehu řeky nesoucí totožný název. Stanice na východním břehu byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl s nádražím ve Štětí uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé do stanice Ústí nad Labem-Střekov.
Roku 1883 byla ze stanice postavena vlečka obsluhující místní cukrovar a později i papírnu. V 70. letech 20. století v rámci stavby nového železničního mostu z hněvického nádraží do Štětí přestala být aktivně využívána. Částečně využita byla znovu při katastrofálních záplavách v roce 2002 a při rekonstrukci sdruženého mostu s vlečkou přes Labe mezi roky 2019 a 2020.[2] Roku 1909 byl zdvoukolejněn úsek Lysá nad Labem-Mělník, kompletní druhá kolej byla mezi Kolínem a Děčínem dokončena během první světové války, zejména s pracovním nasazením ruských válečných zajatců. Elektrický provoz byl ve stanici zahájen v roce 1958.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nacházejí se zde čtyři vnitřní jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětí na Wikimedia Commons - Železniční historie Štětí Archivováno 5. 7. 2019 na Wayback Machine.
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
