Přeskočit na obsah

Lelkové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: reference za použití AWB
velký update taxonomie
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Lelkové
| jméno = Lelkové
| obrázek = Caprimulgus macrurus.jpg
| obrázek = Caprimulgus macrurus.jpg
| popisek = ''Caprimulgus macrurus''
| popisek = [[lelek indomalajský]]
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
Řádek 9: Řádek 9:
| řád = '''lelkové''' (Caprimulgiformes)
| řád = '''lelkové''' (Caprimulgiformes)
| řád popsal = [[Robert Ridgway|Ridgway]], [[1881]]
| řád popsal = [[Robert Ridgway|Ridgway]], [[1881]]
| čeleď = '''lelkovití''' (Caprimulgidae)
| druhotné dělení = Čeledi
| čeleď popsal = [[Nicholas Aylward Vigors|Vigors]], 1825
| druhotné dělení =
| podřazené taxony =
| podřazené taxony =
* [[lelčíkovití]] (Aegothelidae)
* [[lelkovití]] (Caprimulgidae)
* [[potuovití]] (Nyctibiidae)
* [[lelkounovití]] (Podargidae)
* [[gvačarovití]] (Steatornithidae)
}}
}}
'''Lelkové''' (Caprimulgiformes) je [[řád (biologie)|řád]] ptáků, kteří žijí skrytě v jehličnatých lesích. Mimo [[Antarktida|Antarktidy]] jsou zástupci rodu rozšíření po celé zeměkouli. Na světě žije celkem 103 druhů lelků. V [[Evropa|Evropě]] žijí dva druhy: [[lelek lesní]] (''Caprimulgus europaeus'') a [[lelek rudokrký]] (''Caprimulgus ruficollis''). V [[Česko|České republice]] hnízdí pouze [[lelek lesní]], který žije v borových lesích.
'''Lelkové''' (Caprimulgiformes) je [[řád (biologie)|řád]] ptáků, kteří žijí skrytě v jehličnatých lesích. Mimo [[Antarktida|Antarktidy]] jsou zástupci rodu rozšíření po celé zeměkouli. Na světě žije kolem 100 druhů lelků. V [[Evropa|Evropě]] žijí dva druhy: [[lelek lesní]] (''Caprimulgus europaeus'') a [[lelek rudokrký]] (''Caprimulgus ruficollis''). V [[Česko|České republice]] hnízdí pouze [[lelek lesní]], který žije v borových lesích.


Lelci mají širokou a plochou hlavu a velké oči (vedou noční život). Nohy jsou slabé a krátké, se třemi prsty dopředu a jedním dozadu. Nejsou schopny objemout větev, proto zřejmě lelci sedají na větvích podél. Kůže je mimořádně tenká, peří měkké, nenápadně zbarvené.<ref>{{Citace monografie
Lelci mají širokou a plochou hlavu a velké oči (vedou noční život). Nohy jsou slabé a krátké, se třemi prsty dopředu a jedním dozadu. Nejsou schopny objemout větev, proto zřejmě lelci sedají na větvích podél. Kůže je mimořádně tenká, peří měkké, nenápadně zbarvené.<ref>{{Citace monografie
Řádek 34: Řádek 31:
Lelkové hnízdí na zemi a snášejí dvě vejce, která zahřívají oba členové páru. Mláďata se líhnou značně vyvinutá, v prachovém peří, vidí a slyší a záhy se pohybují v okolí hnízda. Rodiče je však krmí.
Lelkové hnízdí na zemi a snášejí dvě vejce, která zahřívají oba členové páru. Mláďata se líhnou značně vyvinutá, v prachovém peří, vidí a slyší a záhy se pohybují v okolí hnízda. Rodiče je však krmí.


== Systém řádu ==
== Systematika ==
Původně bylo do řádu lelků řazeno více skupin ptáků, které byly postupně povýšeny z čeledí na samostatné řády na základě hlubokých morfologických a genetických odlišností. K těmto skupinám patří [[potuové]] (Nyctibiiformes), [[gvačaro]] (Steatornithiformes; obě skupiny povýšeny na řád v roce 2016<ref>{{Citace periodika
Řád lelků se dělí do pěti [[Čeleď|čeledí]]:<ref name="pticy">{{Citace monografie|příjmení=Iljičev|jméno=V. D|titul=Fauna mira. Pticy|místo=Moskva|vydavatel=Agropromizdat|rok=1991|isbn=5-10-001229-3}}</ref>
| příjmení = Chesser
* ''Steatornithidae'', gvačarovití (1 rod)
| jméno = R. Terry
** ''Steatornis'', [[gvačaro]] s jediným druhem (gvačaro jeskynní, ''S. caripensis'') ([[Jižní Amerika]])
| příjmení2 = Burns
* ''Podargidae'', [[lelkounovití]] (2 rody)
| jméno2 = Kevin J.
** ''Podargus'', [[lelkoun]] (3 druhy)
| příjmení3 = Cicero
** ''Batrachostomus'', [[lelkoun]] (10 druhů)
| jméno3 = Carla
* ''Nyctibiidae'', [[potuovití]] (1 rod)
| titul = Fifty-seventh Supplement to the American Ornithologists' Union Check-list of North American Birds
** ''Nyctibius'', [[potu]] (5 druhů)
| periodikum = The Auk
* ''Aegothelidae'', [[lelčíkovití]] (1 rod)
| datum vydání = 2016-07-01
** ''Aegotheles'' [[lelčík]] (8 druhů)
| ročník = 133
* ''Caprimulgidae'', [[lelkovití]] (2 podčeledi, 19 rodů)
| číslo = 3
** ''Chordeilinae'' (4 rody)
| strany = 544–560
*** ''Lurocalis'' (1 druh)
| issn = 1938-4254
*** ''Chordeiles'' (4 druhy)
| doi = 10.1642/AUK-16-77.1
*** ''Nyctiprogne'' (1 druh)
| jazyk = en
*** ''Podager'' (1 druh)
| url = https://doi.org/10.1642/AUK-16-77.1
** ''Caprimulginae'' (15 rodů)
| datum přístupu = 2022-05-14
*** ''Eurostopodus'' (7 druhů)
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
*** ''Veles'' (1 druh)
| titul = Proposal (703) to South American Classification Committee: Elevate Steatornithidae and Nyctibiidae to rank of Order
*** ''Nyctidromus'' (1 druh)
| url = https://www.museum.lsu.edu/~Remsen/SACCprop703.htm
*** ''Phalaenoptilus'' (1 druh)
| vydavatel = Proposal (703) to South American Classification Committee Elevate Steatornithidae and Nyctibiidae to rank of Order
*** ''Siphonorhis'' (1 druh)
| datum_přístupu = 2022-05-14
*** ''Otophanes'' (2 druhy)
| příjmení1 = Remsen
*** ''Nyctiphrynus'' (1 druh)
| jméno1 = Van
*** ''Caprimulgus'' (46 druhů)
| datum_vydání = 2016
*** ''Scotornix'' (1 druh)
}}</ref>), [[lelkouni]] (Podargiformes) a [[lelčíkové]] (Aegotheliformes).
*** ''Macrodipteryx'' (1 druh)
*** ''Semiophorus'' (1 druh)
*** ''Hydropsalis'' (2 druhy)
*** ''Uropsalis'' (2 druhy)
*** ''Macropsalis'' (1 druh)
*** ''Eleothreptus'' (1 druh)


K roku 2022 řád lelků obsahoval pouze jednu čeleď lelkovití (Caprimulgidae) s následujícími rody.<ref>{{Citace elektronické monografie
== Související články ==
| titul = Nightjars, Oilbird, potoos, frogmouths
* [[Lelek lesní]]
| url = https://www.worldbirdnames.org/new/bow/nightjars/
| vydavatel = IOC World Bird List v 12.1
| datum přístupu = 2022-05-14
| jazyk = en
}}</ref>

* rod ''[[Eurostopodus]]'' (7 druhů)

* rod ''[[Lyncornis]]'' (2 druhy)
* rod ''[[Gactornis]]'' – (1 druh)
* rod ''[[Nyctipolus]]'' – (2 druhy)
* rod ''[[Nyctidromus]]'' – (2 druhy)
* rod ''[[Hydropsalis]]'' – (4 druhy)
* rod ''[[Siphonorhis]]'' – (2 druhy)
* rod ''[[Nyctiphrynus]]'' – (4 druhy)
* rod ''[[Phalaenoptilus]]'' – (1 druh)
* rod ''[[Antrostomus]]'' – (12 druhů)
* rod ''[[Caprimulgus]]'' – (40 druhů)
* rod ''[[Setopagis]]'' – (4 druhy)
* rod ''[[Uropsalis]]'' – (2 druhy)
* rod ''[[Macropsalis]]'' – (1 druh)
* rod ''[[Eleothreptus]]'' – (2 druhy)
* rod ''[[Systellura]]'' – (2 druhy)
* rod ''[[Chordeiles]]'' (6 druhů)
* rod ''[[Nyctiprogne]]'' (2 druhy)
* rod ''[[Lurocalis]]'' (2 druhy)
Vnitřní systematika však zůstává předmětem vědeckých debat.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Han
| jméno = Kin-Lan
| příjmení2 = Robbins
| jméno2 = Mark B.
| příjmení3 = Braun
| jméno3 = Michael J.
| titul = A multi-gene estimate of phylogeny in the nightjars and nighthawks (Caprimulgidae)
| periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution
| datum vydání = 2010-05-01
| ročník = 55
| číslo = 2
| strany = 443–453
| issn = 1055-7903
| doi = 10.1016/j.ympev.2010.01.023
| jazyk = en
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790310000254
| datum přístupu = 2022-05-14
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Larsen
| jméno = Carl
| příjmení2 = Speed
| jméno2 = Michael
| příjmení3 = Harvey
| jméno3 = Nicholas
| titul = A molecular phylogeny of the nightjars (Aves: Caprimulgidae) suggests extensive conservation of primitive morphological traits across multiple lineages
| periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution
| datum vydání = 2007-03-01
| ročník = 42
| číslo = 3
| strany = 789–796
| issn = 1055-7903
| doi = 10.1016/j.ympev.2006.10.005
| jazyk = en
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790306003861
| datum přístupu = 2022-05-14
}}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 81: Řádek 136:
* {{Wikislovník|heslo=lelek}}
* {{Wikislovník|heslo=lelek}}
* {{Wikidruhy|taxon=Caprimulgiformes}}
* {{Wikidruhy|taxon=Caprimulgiformes}}

{{Pahýl}}
{{Ptáci}}
{{Ptáci}}
{{Taxonbar|from=Q26125}}
{{Taxonbar|from=Q26125}}

Verze z 15. 5. 2022, 00:09

Jak číst taxoboxLelkové
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádlelkové (Caprimulgiformes)
Ridgway, 1881
Čeleďlelkovití (Caprimulgidae)
Vigors, 1825
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lelkové (Caprimulgiformes) je řád ptáků, kteří žijí skrytě v jehličnatých lesích. Mimo Antarktidy jsou zástupci rodu rozšíření po celé zeměkouli. Na světě žije kolem 100 druhů lelků. V Evropě žijí dva druhy: lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a lelek rudokrký (Caprimulgus ruficollis). V České republice hnízdí pouze lelek lesní, který žije v borových lesích.

Lelci mají širokou a plochou hlavu a velké oči (vedou noční život). Nohy jsou slabé a krátké, se třemi prsty dopředu a jedním dozadu. Nejsou schopny objemout větev, proto zřejmě lelci sedají na větvích podél. Kůže je mimořádně tenká, peří měkké, nenápadně zbarvené.[1] Tito ptáci se živí hmyzem, který chytají do výrazně širokého zobáku. Loví v noci, kdy je také možno je slyšet. V dobách, kdy se ještě chytalo na lep, vzniklo úsloví chytat lelky,[2] které vyjadřuje nesmyslnost, popř. pošetilost takového konání (lelek se totiž přes den nehýbe a v noci jej návnada nezajímá, nevidí ji) a znamená zahálet, lenošit.

Lelkové hnízdí na zemi a snášejí dvě vejce, která zahřívají oba členové páru. Mláďata se líhnou značně vyvinutá, v prachovém peří, vidí a slyší a záhy se pohybují v okolí hnízda. Rodiče je však krmí.

Systematika

Původně bylo do řádu lelků řazeno více skupin ptáků, které byly postupně povýšeny z čeledí na samostatné řády na základě hlubokých morfologických a genetických odlišností. K těmto skupinám patří potuové (Nyctibiiformes), gvačaro (Steatornithiformes; obě skupiny povýšeny na řád v roce 2016[3][4]), lelkouni (Podargiformes) a lelčíkové (Aegotheliformes).

K roku 2022 řád lelků obsahoval pouze jednu čeleď lelkovití (Caprimulgidae) s následujícími rody.[5]

Vnitřní systematika však zůstává předmětem vědeckých debat.[6][7]

Reference

  1. BEJČEK, VLADIMÍR, 1953-. Ptáci : encyklopedie. 3. vyd. vyd. Čestlice: Rebo 288 s. Dostupné online. ISBN 80-7234-602-4, ISBN 978-80-7234-602-8. OCLC 85718884 
  2. Informace na Ontola.com
  3. CHESSER, R. Terry; BURNS, Kevin J.; CICERO, Carla. Fifty-seventh Supplement to the American Ornithologists' Union Check-list of North American Birds. The Auk. 2016-07-01, roč. 133, čís. 3, s. 544–560. Dostupné online [cit. 2022-05-14]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1642/AUK-16-77.1. (anglicky) 
  4. REMSEN, Van. Proposal (703) to South American Classification Committee: Elevate Steatornithidae and Nyctibiidae to rank of Order [online]. Proposal (703) to South American Classification Committee Elevate Steatornithidae and Nyctibiidae to rank of Order, 2016 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  5. Nightjars, Oilbird, potoos, frogmouths [online]. IOC World Bird List v 12.1 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HAN, Kin-Lan; ROBBINS, Mark B.; BRAUN, Michael J. A multi-gene estimate of phylogeny in the nightjars and nighthawks (Caprimulgidae). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2010-05-01, roč. 55, čís. 2, s. 443–453. Dostupné online [cit. 2022-05-14]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.01.023. (anglicky) 
  7. LARSEN, Carl; SPEED, Michael; HARVEY, Nicholas. A molecular phylogeny of the nightjars (Aves: Caprimulgidae) suggests extensive conservation of primitive morphological traits across multiple lineages. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-03-01, roč. 42, čís. 3, s. 789–796. Dostupné online [cit. 2022-05-14]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2006.10.005. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy