Boris Cvek: Porovnání verzí
Menší změny v rámci celkové úpravy tohoto hesla o mé osobě. značka: editace z Vizuálního editoru |
Další úpravy hesla o mé osobě. značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
* [[Robert Cvek]] bratr |
* [[Robert Cvek]] bratr |
||
}} |
}} |
||
'''Boris Cvek''' (* [[26. březen|26. března]] [[1976]] [[Krnov]]) je český |
'''Boris Cvek''' (* [[26. březen|26. března]] [[1976]] [[Krnov]]) je český chemik, publicista a filozof, který se zabývá také psaním o klasické beletrii, psaním náboženských úvah a dříve i psaním poezie a dramat. Profesně se věnuje výzkumu využití [[disulfiram]]u (antabusu) v [[onkologie|onkologii]] a neziskovému přístupu k vývoji starých, nepatentovatelných léků pro nové indikace v medicíně (neziskové léky, non-profit drugs). |
||
== Život == |
== Život == |
||
Maturoval na |
Maturoval na gymnáziu v Krnově v roce 1994. Vystudoval anorganickou chemii na [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzitě Palackého]] v [[Olomouc]]i (UP), kde v roce 2006 obhájil pod vedením prof. Richarda Pastorka dizertační práci na téma koordinační chemie niklu (Ph.D. z chemie). V letech 2004-2005 působil jako učitel na základní škole Haškova v Uničově a na gymnáziu v Kojetíně. V letech 2005-2008 přednášel lékařskou chemii pro český i anglický program všeobecné medicíny na Lékařské fakultě UP a v letech 2009-2014 buněčnou biologii a filozofii přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UP, kde také pracoval jako badatel. Filozofii přírodních věd přednáší dodnes. Na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] dizertoval v roce 2015 z filozofie a dějin přírodních věd u [[Jaroslav Peregrin|Jaroslava Peregrina]] s prací ''Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd''<ref>Boris Cvek: ''[https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/84799/ Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd]'', disertační práce, [[Univerzita Karlova|Karlova univerzita]], 13.5.2015 </ref> |
||
(Ph.D. z filozofie). |
|||
(Ph.D. filosofie). Působil jako učitel na základní škole v Uničově, na gymnáziu v Kojetíně, přednášel buněčnou biologii a filozofii přírodních věd na PřF UP, kde také pracoval jako badatel. |
|||
=== Rodina === |
=== Rodina === |
||
; rodiče |
; rodiče |
||
MUDr. [[Dušan Cvek]], lékař (1926-2013) |
MUDr. [[Dušan Cvek]], lékař (1926-2013) |
||
Božena Cveková (1946) |
|||
; sourozenci |
; sourozenci |
||
* Alena Kuryvialová, učitelka |
* Alena Kuryvialová, učitelka |
||
* MUDr. Milan Cvek, lékař-radiolog ( |
* MUDr. Milan Cvek, lékař-radiolog (1953) |
||
* [[Robert Cvek]], šachový velmistr ( |
* [[Robert Cvek]], šachový velmistr (1979) |
||
== Výzkum == |
== Výzkum == |
||
V roce 2006 se poprvé v souvislosti se zájmem o biologickou aktivitu látek, které syntetizoval jako chemik, pustil do výzkumu disulfiramu jako léku proti rakovině. Po působení na Katedře buněčné biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty UP (2009-2015) přešel na Institut sociálního zdraví UP, kde se i nadále věnuje prosazování [[antabus]]u ([[disulfiram]]u) jako [[neziskový lék|neziskového léku]] v [[onkologie|onkologii]]. Zejména jde o [[fundraising]] pro [[klinické testy]] antabusu u pacientů s [[metastáza|metastazujícími]] [[rakovina]]mi prsu, plic a dalších, ale také o zkoumání systémových překážek ve vývoji neziskových léků. |
|||
Výsledkem |
Výsledkem deset let trvající mezinárodní spolupráce, kterou B. Cvek inicioval v létě 2007, je publikace v časopise [[Nature]] "Alcohol-abuse drug disulfiram targets cancer via p97 segregase adaptor NPL4"<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Skrott |
|||
| jméno = Zdenek |
|||
| příjmení2 = Mistrik |
|||
| jméno2 = Martin |
|||
| příjmení3 = Andersen |
|||
| jméno3 = Klaus Kaae |
|||
| titul = Alcohol-abuse drug disulfiram targets cancer via p97 segregase adaptor NPL4 |
|||
| periodikum = Nature |
|||
| datum vydání = 2017-12 |
|||
| ročník = 552 |
|||
| číslo = 7684 |
|||
| strany = 194–199 |
|||
| issn = 1476-4687 |
|||
| doi = 10.1038/nature25016 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://www.nature.com/articles/nature25016 |
|||
| datum přístupu = 2022-02-03 |
|||
}}</ref> v roce 2017 (článek o vzniku a průběhu tohoto výzkumu lze najít v časopise Vesmír<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Serendipity aneb Lekce z dějin antabusu |
| titul = Serendipity aneb Lekce z dějin antabusu |
||
| periodikum = vesmir.cz |
| periodikum = vesmir.cz |
||
| url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-7/serendipity-aneb-lekce-z-dejin-antabusu.html |
| url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-7/serendipity-aneb-lekce-z-dejin-antabusu.html |
||
| datum přístupu = 2022-02-02 |
| datum přístupu = 2022-02-02 |
||
}}</ref>). Obsahem této publikace v Nature je objasnění překvapivého a dosud nepopsaného |
}}</ref>). Obsahem této publikace v Nature je objasnění překvapivého a dosud nepopsaného mechanizmu, kterým disulfiram zabíjí nádory ve zkumavce i ve zvířatech. Korespondujícím autory jsou kromě B. Cveka [[Jiří Bartek|Jiří Bártek]] a Raymond Deshaies<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Samoray |
|||
| jméno = Christopher |
|||
| titul = Profile of Raymond J. Deshaies |
|||
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences |
|||
| datum vydání = 2017-07-11 |
|||
| ročník = 114 |
|||
| číslo = 28 |
|||
| strany = 7185–7187 |
|||
| issn = 0027-8424 |
|||
| pmid = 28673979 |
|||
| doi = 10.1073/pnas.1710346114 |
|||
| poznámka = PMID: 28673979 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://www.pnas.org/content/114/28/7185 |
|||
| datum přístupu = 2022-02-03 |
|||
}}</ref>. |
|||
Na myšlence neziskových léků B. Cvek spolupracoval s prof. Vikasem Sukhatmem<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Global Cures |
|||
| periodikum = GlobalCures |
|||
| url = https://www.global-cures.org/ |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2022-02-03 |
|||
}}</ref>, který dříve působil jako profesor medicíny na Harvard Medical School a nyní je děkanem fakulty medicíny na Emory University v Atlantě. |
|||
Ve filozofii se věnuje hlavně modernizaci amerického pragmatizmu přes kritiku Rortyho myšlení a hledání zdroje objektivity experimentální vědy ve zopakovatelnosti experimentů. Jde mu o to, že objektivita lidského poznání nespočívá v pojmech, ale ve fyzické činnosti, kterou je možno opakovat se stejnými výsledky v experimentech, řemeslech i průmyslu (aplikace výsledků vědy v průmyslu je důkazem jejich objektivity). Zabývá se také sociologií vědy, zejména rozsáhlé krizi důvěryhodnosti vědeckých dat v biomedicíně. |
|||
== Publikace == |
== Publikace == |
||
=== Odborné publikace === |
=== Odborné publikace === |
||
Odborně publikoval v |
Odborně publikoval v Journal of Medicinal Chemistry, Drug Discovery Today, Current Pharmaceutical Design, Current HIV Research, Journal of Hepatology, Current Cancer Drug Targets a International Journal of Cancer – jako první nebo jediný autor. Byl pozván jako ''Guest Editor'' do časopisu Mini-Reviews in Medicinal Chemistry, kde do „jeho čísla“ přispěli vědci z Británie, Itálie a USA. Je též autorem kapitoly ''Proteasome Inhibitors'' v knize ''The proteasomal system in aging and disease'', kterou vydal [[Elsevier]] v rámci série ''Progress in Molecular Biology and Translational Science'', jehož další kapitoly jsou psány odborníky z USA, Francie, Řecka a Německa. |
||
V článku ''Nonprofit drugs as the salvation of world's healthcare systems'' (Drug Discovery Today, 2012), ukázal, jak by bylo možno pomocí starých, nepatentovatelných léků, použitých jako |
V článku ''Nonprofit drugs as the salvation of world's healthcare systems'' (Drug Discovery Today, 2012), ukázal, jak by bylo možno pomocí starých, nepatentovatelných léků, použitých jako neziskové léky, výrazně zlevnit a zefektivnit zdravotnické systémy na celém světě. Na tuto myšlenku navazoval v publikovaných příspěvcích v Lancet Global Health, Trends in Pharmacological Sciences, Health Affairs a American Journal of Public Health. |
||
⚫ | Ve sborníku k [[Jacques Monod|Monodově]] knize ''Náhoda a nutnost'' (nakladatelství Pavel Mervart 2008) publikoval článek "Ve vědě jsme vždy právě na začátku – Monod z pohledu deweyovského instrumentalismu". Publikoval také ve Filozofickém časopise články "Relativizmus ve světle nejnovější filozofie přírodních věd" (2/2011) a "Filozofie přírodních věd a filozofie člověka u Richarda Rortyho: nová potřeba pojmu transcedence?" (6/2012). |
||
=== Publicistika a filosofie === |
|||
⚫ | |||
V přírodovědném časopise [[Vesmír (časopis)|Vesmír]] v letech 2011-2012 vyšla série tří glos ''Filosofie přírodních věd na začátku 21. století''. |
|||
=== Publicistika, psaní o beletrii a literární tvorba === |
|||
⚫ | |||
⚫ | Píše články na nejrůznější témata pro [[Britské listy]], [[Hospodářské noviny]], [[Host (časopis)|Host]], [[Respekt]], [[Přítomnost]], [[Mladá fronta|Mladou frontu]], [[Lidové noviny]], [[Literární noviny]], [[A2 (časopis)|A2]]. V přírodovědném časopise [[Vesmír (časopis)|Vesmír]] v letech 2011-2012 vyšla série tří glos ''Filosofie přírodních věd na začátku 21. století''. |
||
Ve [[Filosofický časopis|Filosofickém časopise]] vyšly jeho texty ''Relativismus ve světle nejnovější filosofie přírodních věd'' (2/2011) a ''Filosofie přírodních věd a filosofie člověka u Richarda Rortyho'' (6/2012). |
|||
Od září roku 2003 do konce roku 2008 vydával literární časopis [[Téma (časopis)|Téma]], dostupný volně na internetu a zaměřený na klasickou světovou literaturu. Zde jsou zveřejněny jeho rozhovory např. s [[Jan Čulík|Janem Čulíkem]], [[Ivan Štampach|Ivanem Štampachem]], [[Igor Chaun|Igorem Chaunem]], [[Jan Sokol|Janem Sokolem]], [[Viktor Šlajchrt|Viktorem Šlajchrtem]] či [[Ivan Havel|Ivanem Havlem]]. |
Od září roku 2003 do konce roku 2008 vydával literární časopis [[Téma (časopis)|Téma]], dostupný volně na internetu a zaměřený na klasickou světovou literaturu. Zde jsou zveřejněny jeho rozhovory např. s [[Jan Čulík|Janem Čulíkem]], [[Ivan Štampach|Ivanem Štampachem]], [[Igor Chaun|Igorem Chaunem]], [[Jan Sokol|Janem Sokolem]], [[Viktor Šlajchrt|Viktorem Šlajchrtem]] či [[Ivan Havel|Ivanem Havlem]]. |
Verze z 3. 2. 2022, 12:21
Boris Cvek | |
---|---|
Narození | 26. března 1976 (48 let) Krnov Československo |
Povolání | chemik, publicista, filozof a biochemik |
Zaměstnavatelé | Univerzita Palackého v Olomouci (2005–2008) Univerzita Palackého v Olomouci (2009–2015) Univerzita Palackého v Olomouci (od 2015) Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého |
Rodiče |
|
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boris Cvek (* 26. března 1976 Krnov) je český chemik, publicista a filozof, který se zabývá také psaním o klasické beletrii, psaním náboženských úvah a dříve i psaním poezie a dramat. Profesně se věnuje výzkumu využití disulfiramu (antabusu) v onkologii a neziskovému přístupu k vývoji starých, nepatentovatelných léků pro nové indikace v medicíně (neziskové léky, non-profit drugs).
Život
Maturoval na gymnáziu v Krnově v roce 1994. Vystudoval anorganickou chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP), kde v roce 2006 obhájil pod vedením prof. Richarda Pastorka dizertační práci na téma koordinační chemie niklu (Ph.D. z chemie). V letech 2004-2005 působil jako učitel na základní škole Haškova v Uničově a na gymnáziu v Kojetíně. V letech 2005-2008 přednášel lékařskou chemii pro český i anglický program všeobecné medicíny na Lékařské fakultě UP a v letech 2009-2014 buněčnou biologii a filozofii přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UP, kde také pracoval jako badatel. Filozofii přírodních věd přednáší dodnes. Na Univerzitě Karlově dizertoval v roce 2015 z filozofie a dějin přírodních věd u Jaroslava Peregrina s prací Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd[1] (Ph.D. z filozofie).
Rodina
- rodiče
MUDr. Dušan Cvek, lékař (1926-2013)
Božena Cveková (1946)
- sourozenci
- Alena Kuryvialová, učitelka
- MUDr. Milan Cvek, lékař-radiolog (1953)
- Robert Cvek, šachový velmistr (1979)
Výzkum
V roce 2006 se poprvé v souvislosti se zájmem o biologickou aktivitu látek, které syntetizoval jako chemik, pustil do výzkumu disulfiramu jako léku proti rakovině. Po působení na Katedře buněčné biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty UP (2009-2015) přešel na Institut sociálního zdraví UP, kde se i nadále věnuje prosazování antabusu (disulfiramu) jako neziskového léku v onkologii. Zejména jde o fundraising pro klinické testy antabusu u pacientů s metastazujícími rakovinami prsu, plic a dalších, ale také o zkoumání systémových překážek ve vývoji neziskových léků.
Výsledkem deset let trvající mezinárodní spolupráce, kterou B. Cvek inicioval v létě 2007, je publikace v časopise Nature "Alcohol-abuse drug disulfiram targets cancer via p97 segregase adaptor NPL4"[2] v roce 2017 (článek o vzniku a průběhu tohoto výzkumu lze najít v časopise Vesmír[3]). Obsahem této publikace v Nature je objasnění překvapivého a dosud nepopsaného mechanizmu, kterým disulfiram zabíjí nádory ve zkumavce i ve zvířatech. Korespondujícím autory jsou kromě B. Cveka Jiří Bártek a Raymond Deshaies[4].
Na myšlence neziskových léků B. Cvek spolupracoval s prof. Vikasem Sukhatmem[5], který dříve působil jako profesor medicíny na Harvard Medical School a nyní je děkanem fakulty medicíny na Emory University v Atlantě.
Ve filozofii se věnuje hlavně modernizaci amerického pragmatizmu přes kritiku Rortyho myšlení a hledání zdroje objektivity experimentální vědy ve zopakovatelnosti experimentů. Jde mu o to, že objektivita lidského poznání nespočívá v pojmech, ale ve fyzické činnosti, kterou je možno opakovat se stejnými výsledky v experimentech, řemeslech i průmyslu (aplikace výsledků vědy v průmyslu je důkazem jejich objektivity). Zabývá se také sociologií vědy, zejména rozsáhlé krizi důvěryhodnosti vědeckých dat v biomedicíně.
Publikace
Odborné publikace
Odborně publikoval v Journal of Medicinal Chemistry, Drug Discovery Today, Current Pharmaceutical Design, Current HIV Research, Journal of Hepatology, Current Cancer Drug Targets a International Journal of Cancer – jako první nebo jediný autor. Byl pozván jako Guest Editor do časopisu Mini-Reviews in Medicinal Chemistry, kde do „jeho čísla“ přispěli vědci z Británie, Itálie a USA. Je též autorem kapitoly Proteasome Inhibitors v knize The proteasomal system in aging and disease, kterou vydal Elsevier v rámci série Progress in Molecular Biology and Translational Science, jehož další kapitoly jsou psány odborníky z USA, Francie, Řecka a Německa.
V článku Nonprofit drugs as the salvation of world's healthcare systems (Drug Discovery Today, 2012), ukázal, jak by bylo možno pomocí starých, nepatentovatelných léků, použitých jako neziskové léky, výrazně zlevnit a zefektivnit zdravotnické systémy na celém světě. Na tuto myšlenku navazoval v publikovaných příspěvcích v Lancet Global Health, Trends in Pharmacological Sciences, Health Affairs a American Journal of Public Health.
Ve sborníku k Monodově knize Náhoda a nutnost (nakladatelství Pavel Mervart 2008) publikoval článek "Ve vědě jsme vždy právě na začátku – Monod z pohledu deweyovského instrumentalismu". Publikoval také ve Filozofickém časopise články "Relativizmus ve světle nejnovější filozofie přírodních věd" (2/2011) a "Filozofie přírodních věd a filozofie člověka u Richarda Rortyho: nová potřeba pojmu transcedence?" (6/2012).
Publicistika, psaní o beletrii a literární tvorba
Píše články na nejrůznější témata pro Britské listy, Hospodářské noviny, Host, Respekt, Přítomnost, Mladou frontu, Lidové noviny, Literární noviny, A2. V přírodovědném časopise Vesmír v letech 2011-2012 vyšla série tří glos Filosofie přírodních věd na začátku 21. století.
Od září roku 2003 do konce roku 2008 vydával literární časopis Téma, dostupný volně na internetu a zaměřený na klasickou světovou literaturu. Zde jsou zveřejněny jeho rozhovory např. s Janem Čulíkem, Ivanem Štampachem, Igorem Chaunem, Janem Sokolem, Viktorem Šlajchrtem či Ivanem Havlem. V Tématu také publikoval podrobné komentáře k různým dílům klasické světové literatury, např. k Faustovi, Homérovým eposům, k dílu Dantovu a Petrarkovu, rozsáhlou polemiku s Milanem Kunderou, úvahy nad tvorbou starořeckých tvůrců attické tragédie nebo tvorbou Allena Ginsberga a Williama Burroughse.
Společnost
Je členem Správní rady Nadačního fondu University Palackého a Spolku pro konání Letní filosofické školy.
Vědecké publikace
(výběr)
- Drug Repurposing for Terminal-Stage Cancer Patients. American Journal of Public Health, Vol. 106, No. 6, June 2016, pp. e3-e3
- Diethyldithiocarbamate complexes with metals used as food supplements show different effects in cancer cells, with Jindřich Sedláček (Palackého universita, Olomouc), Luisa M.D.R.S. Martins (ISEL Lisbon / Technical University Lisbon, Lisabon, Portugalsko) Petr Daněk (Palackého universita, Olomouc), Armando J.L. Pombeiro (Technical University Lisbon, Lisabon, Portugalsko), Journal of Applied Biomedicine, Vol. 12, No. 4, November 2014, pp. 301–308
- Nonprofit drugs as the salvation of the world's healthcare systems: the case of Antabuse (disulfiram). Drug Discovery Today (IF = 6,828) 2012
- Antabuse repurposing: we need more knowledge and wide international support. International Journal of Cancer (IF = 5,444) 2011
- The Ubiquitin-Proteasome System (UPS) and the Mechanism of Action of Bortezomib, with Dvořák Z., Current Pharmaceutical Design (IF = 3,870) 2011
- Targeting Malignancies with Disulfiram (Antabuse): Multidrug Resistance, Angiogenesis, and Proteasome. Current Cancer Drug Targets (IF = 4,327) 2011
- Antabuse (disulfiram) as a pilot case of nonprofit drug. International Journal of Cancer (IF = 5,444) 2010
Odkazy
Reference
- ↑ Boris Cvek: Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd, disertační práce, Karlova univerzita, 13.5.2015
- ↑ SKROTT, Zdenek; MISTRIK, Martin; ANDERSEN, Klaus Kaae. Alcohol-abuse drug disulfiram targets cancer via p97 segregase adaptor NPL4. Nature. 2017-12, roč. 552, čís. 7684, s. 194–199. Dostupné online [cit. 2022-02-03]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature25016. (anglicky)
- ↑ Serendipity aneb Lekce z dějin antabusu. vesmir.cz [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ SAMORAY, Christopher. Profile of Raymond J. Deshaies. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2017-07-11, roč. 114, čís. 28, s. 7185–7187. PMID: 28673979. Dostupné online [cit. 2022-02-03]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1710346114. PMID 28673979. (anglicky)
- ↑ Global Cures. GlobalCures [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Boris Cvek – katedra buněčné biologie a genetiky, univerzita Palackého v Olomouci
- Seznamy vědeckých publikací
- (anglicky) Boris Cvek – NCBI / PubMed (National Center for Biotechnology Information, US National Library of Medicine, National Institutes of Health, ncbi.nlm.nih.gov)
- (anglicky) Boris Cvek – Palacky University, Olomouc (upol.academia.edu)
- (anglicky) Boris Cvek – ResearchGate (researchgate.net)
- Seznamy publicistických článků
- Boris Cvek, Britské listy (blisty.cz)
- Boris Cvek, Vesmír (vesmir.cz)