Souhvězdí Hada: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 616 editací
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Rozšíření, odkazy, -Pahýl
 
Řádek 6: Řádek 6:
| genitiv = Serpentis
| genitiv = Serpentis
| zkratka = Ser
| zkratka = Ser
| rektascenze = 15&nbsp;h&nbsp;10&nbsp;m až 19&nbsp;h&nbsp;0&nbsp;m<br>bez 16&nbsp;h&nbsp;21&nbsp;m až 17&nbsp;h&nbsp;17&nbsp;m
| rektascenze = 15&nbsp;h&nbsp;10&nbsp;m až 18&nbsp;h&nbsp;58&nbsp;m<ref name=ZCU>{{Citace elektronické monografie
|titul=Detail souhvězdí: Had
| deklinace = +25° až −14°
|vydavatel=Fakulta pedagogická ZČU
| rozloha = 637
|url=http://astronomia.zcu.cz/hvezdy/souhvezdi-ser
| viditelnost = +80° až −80°
|datum vydání=2010-01-15
| pozorovatelnost = červenec
|datum přístupu=2022-01-11}}</ref><br>bez 16&nbsp;h&nbsp;21&nbsp;m až 17&nbsp;h&nbsp;17&nbsp;m
| počet = 1
| deklinace = +25° až −16°<ref name=ZCU />
| nejjasnější hvězda = [[Unukalhai]] (α&nbsp;Ser)
| rozloha = 637<ref name=ZCU />
| hvězdná velikost nejjasnější hvězdy = 2,63
| viditelnost = +80° až −80°<ref name=ZCU />
| pozorovatelnost = červenec<ref name=ZCU />
| počet = 1<ref name=ZCU />
| nejjasnější hvězda = [[Unukalhai]] (α&nbsp;Ser)<ref name=ZCU />
| hvězdná velikost nejjasnější hvězdy = 2,63<ref name=ZCU />
| sousední souhvězdí = [[souhvězdí Severní koruny|Severní koruna]]<br />[[souhvězdí Pastýře|Pastýř]]<br />[[souhvězdí Panny|Panna]]<br />[[souhvězdí Vah|Váhy]]<br />[[souhvězdí Hadonoše|Hadonoš]]<br />[[souhvězdí Herkula|Herkules]]<br />[[souhvězdí Orla|Orel]]<br />[[souhvězdí Střelce|Střelec]]<br />[[souhvězdí Štítu|Štít]]
| sousední souhvězdí = [[souhvězdí Severní koruny|Severní koruna]]<br />[[souhvězdí Pastýře|Pastýř]]<br />[[souhvězdí Panny|Panna]]<br />[[souhvězdí Vah|Váhy]]<br />[[souhvězdí Hadonoše|Hadonoš]]<br />[[souhvězdí Herkula|Herkules]]<br />[[souhvězdí Orla|Orel]]<br />[[souhvězdí Střelce|Střelec]]<br />[[souhvězdí Štítu|Štít]]
}}
}}
'''Had''' ([[latina|latinsky]] ''Serpens'', gen. ''Serpentis'') je [[souhvězdí]] na nebeském rovníku, které je mezi ostatními souhvězdími jedinečné tím, že je rozděleno na dvě části, '''Serpens Caput''' (hlava Hada) na západě a '''Serpens Cauda''' (ocas Hada) na východě. Mezi těmito dvěma částmi je [[souhvězdí Hadonoše]], jehož součástí původně Had byl. Oddělení souhvězdí od Hadonoše a&nbsp;jeho rozdělení na dvě části provedl na konci 20.&nbsp;let 20.&nbsp;století [[Eugène Delporte]], když určoval hranice všech souhvězdí.<ref name=ridpath>{{Citace elektronické monografie
'''Had''' je [[souhvězdí]] na nebeském rovníku.
|jméno=Ian |příjmení=Ridpath
Z&nbsp;dnešních souhvězdí je jedinečné tím, že je rozděleno na dvě části, '''Serpens Caput''' (hlava hada) na západě a '''Serpens Cauda''' (ocas hada) na východě. Mezi těmito dvěma částmi je [[souhvězdí Hadonoše]].
|titul=Star tales – Serpens
|url=http://www.ianridpath.com/startales/serpens.html
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky}}</ref>
Do ocasu Hada zasahuje Mléčná dráha.<ref name=kodris>{{Citace elektronické monografie
|příjmení=Kodriš |jméno=Michal
|titul=Průvodce hvězdnou oblohou: Had
|url=http://hvezdnouoblohou.wz.cz/had.php
|datum přístupu=2022-01-11}}</ref>

== Mytologie ==
Mytologie říká, že souhvězdí představuje obřího hada, kterého nese lékař [[Asklépios]], syn [[Apollón]]a. Podle řecké legendy jednou Asklépios zabil hada a&nbsp;vzápětí zpozoroval, že had znovu ožil, když na něj jiný had položil bylinu. Asklépios pak stejným způsobem křísil mrtvé lidi. Hadi jsou symbolem znovuzrození, protože každý rok svlékají kůži.<ref name=ridpath />


== Významné hvězdy ==
== Významné hvězdy ==
Řádek 38: Řádek 55:
|}
|}


Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí má název [[Unukalhai]], což arabsky znamená „krk hada“ a&nbsp;jasně to vystihuje, kde se tato hvězda v&nbsp;souhvězdí nachází. Její [[hvězdná velikost]] je 2,6 a&nbsp;od Země je vzdálená 74 [[světelný rok|světelných let]].<ref name=consguide>{{Citace elektronického periodika
=== [[Seznam objektů v Messierově katalogu|Objekty v Messierově katalogu]] ===
|titul=Constellation Guide: Serpens Constellation
* [[Messier 5|M 5]] – [[kulová hvězdokupa]]
|url=https://www.constellation-guide.com/constellation-list/serpens-constellation/
* [[Orlí mlhovina|M 16]] – [[otevřená hvězdokupa]] a [[mlhovina]]
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky}}</ref>

Hvězda [[Gliese 710|Gliese&nbsp;710]] má hvězdnou velikost pouze 9,7 a&nbsp;od Země je vzdálená 63,8 světelných let, ale za asi 1,45 milionu let se ke Slunci přiblíží na vzdálenost 1&nbsp;světelného roku a mohla by tak zasáhnout [[Oortův oblak]].<ref name=Bobylev2010>{{Citace elektronického periodika
|příjmení=Bobylev |jméno=V. V.
|titul=Searching for stars closely encountering with the solar system
|periodikum=Astronomy Letters
|ročník=36
|číslo=3
|strany=220–226
|datum vydání=březen 2010
|arxiv=1003.2160
|doi=10.1134/S1063773710030060
|bibcode=2010AstL...36..220B
|url=https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2010AstL...36..220B/abstract
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky}}</ref>

== Objekty vzdáleného vesmíru ==

=== Mlhoviny ===
V souhvězdí Hada leží jeden z&nbsp;nejznámějších objektů [[Messierův katalog|Messierova katalogu]]. Je to [[Orlí mlhovina]] (Messier&nbsp;16), která kromě [[emisní mlhovina|emisní mlhoviny]] obsahuje i&nbsp;[[otevřená hvězdokupa|otevřenou hvězdokupu]]. Uvnitř mlhoviny stále probíhá [[vznik hvězdy|tvorba hvězd]], jak dokazují objevené [[mladý hvězdný objekt|mladé hvězdné objekty]].<ref name=forming>{{Citace elektronického periodika
|příjmení=McCaughrean |jméno=M. J.
|příjmení2=Andersen |jméno2=M.
|titul=The Eagle's EGGs: Fertile or sterile?
|periodikum=Astronomy and Astrophysics
|ročník=389
|strany=513–518
|datum vydání=červenec 2002
|arxiv=astro-ph/0202025
|doi=10.1051/0004-6361:20020589
|bibcode=2002A&A...389..513M
|url=https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2002A%26A...389..513M/abstract
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky }}</ref>
Mlhovina je od Země vzdálená asi 5&nbsp;870&nbsp;[[světelný rok|světelných let]]<ref name=Diasetal2002>{{Citace elektronického periodika
|příjmení=Dias |jméno=W. S.
|příjmení2=Alessi |jméno2=B. S.
|příjmení3=Moitinho |jméno3=A.
|spoluautoři=et al.
|titul=New catalogue of optically visible open clusters and candidates
|periodikum=Astronomy and Astrophysics
|ročník=389
|strany=871–873
|datum vydání=červenec 2002
|arxiv=astro-ph/0203351
|doi=10.1051/0004-6361:20020668
|bibcode=2002A&A...389..871D
|url=https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2002A%26A...389..871D/abstract
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky }}</ref>
a&nbsp;dá se pozorovat i&nbsp;malým [[triedr]]em.<ref name=kodris />

=== Hvězdokupy ===
Druhým objektem Messierova katalogu v&nbsp;souhvězdí Hada je [[kulová hvězdokupa]] s&nbsp;označením [[Messier 5|Messier&nbsp;5]]. Je to nejjasnější kulová hvězdokupa severní oblohy, protože je o&nbsp;něco jasnější než mnohem oblíbenější kulová hvězdokupa [[Messier 13|Messier&nbsp;13]].<ref name=vistas>{{Citace monografie
|příjmení=Crossen |jméno=Craig
|príjmení2=Rhemann |jméno2=Gerald
|titul=Sky Vistas: Astronomy for Binoculars and Richest-Field Telescopes
|strany=256
|vydavatel=Springer Science & Business Media
|rok=2012
|místo=New York
|isbn=9783709106266
|url=https://books.google.cz/books?id=3vELBwAAQBAJ&pg=PA256&lpg=PA256&dq=brightest+globular+clusters+northern+hemisphere+M5&source=bl&ots=qXu1Ko0j92&sig=izqxVhjvk9oA5At9ziogqA26q7o&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwifib6H0NrcAhWGUlAKHcpaCQo4ChDoATAHegQIAhAB#v=onepage&q=brightest%20globular%20clusters%20northern%20hemisphere%20M5&f=false
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky}}</ref>
Messier&nbsp;5 je od Země vzdálená asi 23&nbsp;800 světelných let.<ref name=harris>{{Citace elektronického periodika
|příjmení=Harris |jméno=W. E.
|titul=A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way
|periodikum=Astronomical Journal
|datum vydání=říjen 1996
|ročník=112
|strany=1487
|doi=10.1086/118116
|bibcode=1996AJ....112.1487H
|url=http://vizier.cfa.harvard.edu/viz-bin/nph-Cat/html?VII%2F202
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky }}</ref>
Triedr či malý dalekohled ji ukáže jako mlhavý obláček bez hvězd, několik hvězd v&nbsp;ní rozliší až středně velké hvězdářské dalekohledy.<ref name=kodris />

Jasná otevřená hvězdokupa [[IC 4756|IC&nbsp;4756]] je od Země vzdálená jen asi 1&nbsp;580 světelných let,<ref name=Diasetal2002 /> a&nbsp;proto může mít hvězdnou velikost 4,6<ref name=cseligman>{{Citace elektronické monografie
|příjmení=Seligman |jméno=Courtney
|titul=Celestial Atlas: IC 4756 (= OCL 94)
|url=https://cseligman.com/text/atlas/ic47a.htm#ic4756
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky}}</ref>
a&nbsp;velkou [[úhlová velikost|úhlovou velikost]]. Na hvězdy ji rozloží i&nbsp;malé dalekohledy a&nbsp;ve větších dalekohledech se ukáže ještě více hvězd, ale už se celá nevejde do [[zorné pole|zorného pole]].<ref name=kodris />

V podobné vzdálenosti od Země jako Orlí mlhovina se nachází i&nbsp;mladá otevřená hvězdokupa [[NGC 6604|NGC&nbsp;6604]], která má hvězdnou velikost 6,5 a&nbsp;dá se vyhledat i&nbsp;menšími dalekohledy.<ref name=kodris /> Stáří této velmi mladé hvězdokupy je asi 6,5 milionu let.<ref name=Diasetal2002 />

Další kulovou hvězdokupou v&nbsp;Hadovi je [[NGC 6539|NGC&nbsp;6539]], která je od Země vzdálená 25&nbsp;800 světelných let.<ref name=harris /> Je tedy vzdálená podobně jako Messier&nbsp;5, ale je mnohem slabší – má hvězdnou velikost 9,33<ref name=harris /> a&nbsp;i&nbsp;větší hvězdářské dalekohledy ji ukážou pouze jako mlhavou skvrnku.<ref name=kodris />

=== Galaxie ===
[[NGC 5921|NGC&nbsp;5921]] je [[spirální galaxie s příčkou]], směrem k&nbsp;Zemi je natočena čelem a&nbsp;snadno tak můžeme na fotografiích pozorovat její dvě mohutná spirální ramena. Od Země je vzdálená 78 milionů světelných let a&nbsp;středně velký dalekohled ji ukáže jako mírně eliptickou mlhavou skvrnu.<ref name=kodris />

Velmi zhuštěnou skupinkou galaxií je [[Seyfertův sextet]], který je od Země vzdálen asi 190 milionů světelných let. Ve skutečnosti ovšem nemá šest členů, jak se může na první pohled zdát, protože jedna z&nbsp;jeho galaxií leží v&nbsp;mnohem větší vzdálenosti a&nbsp;jeden jasný útvar není samostatnou galaxií, ale pouze [[slapový ohon|slapovým ohonem]] z&nbsp;hvězd.

Na rozmezí [[souhvězdí Panny]] a&nbsp;Hada leží [[Abell 2029]], což je velká [[kupa galaxií]] vzdálená od Země jednu miliardu světelných let. V&nbsp;jejím středu sídlí obří [[čočková galaxie]] s&nbsp;názvem [[IC 1101|IC&nbsp;1101]], která se řadí mezi největší známé galaxie.

== Reference ==
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Had}}
* {{Wikislovník|heslo=Had}}
* {{Citace elektronické monografie

|příjmení=Kodriš |jméno=Michal
{{Pahýl}}
|titul=Průvodce hvězdnou oblohou: Had
|url=http://hvezdnouoblohou.wz.cz/had.php
|datum přístupu=2022-01-11}}
* {{Citace elektronického periodika
|titul=Constellation Guide: Serpens Constellation
|url=https://www.constellation-guide.com/constellation-list/serpens-constellation/
|datum přístupu=2022-01-11
|jazyk=anglicky}}


{{Souhvězdí Hada}}
{{Souhvězdí Hada}}

{{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}
{{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}
{{88 souhvězdí moderní astronomie}}
{{88 souhvězdí moderní astronomie}}
{{Autoritní data}}


{{Autoritní data}}
{{Portály|Astronomie}}
{{Portály|Astronomie}}


Aktuální verze z 11. 1. 2022, 13:21

Souhvězdí Hada
Souhvězdí Hada
Souhvězdí Hada
Latinský názevSerpens
Latinský genitivSerpentis
Latinská zkratkaSer
Rektascenze15 h 10 m až 18 h 58 m[1]
bez 16 h 21 m až 17 h 17 m
Deklinace+25° až −16°[1]
Rozloha637[1] čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce+80° až −80°[1]
Nejlepší pozorovatelnost v ČRčervenec[1]
Počet hvězd jasnějších než 3m1[1]
Nejjasnější hvězdaUnukalhai (α Ser)[1] (2,63[1]m)
Sousední souhvězdíSeverní koruna
Pastýř
Panna
Váhy
Hadonoš
Herkules
Orel
Střelec
Štít

Had (latinsky Serpens, gen. Serpentis) je souhvězdí na nebeském rovníku, které je mezi ostatními souhvězdími jedinečné tím, že je rozděleno na dvě části, Serpens Caput (hlava Hada) na západě a Serpens Cauda (ocas Hada) na východě. Mezi těmito dvěma částmi je souhvězdí Hadonoše, jehož součástí původně Had byl. Oddělení souhvězdí od Hadonoše a jeho rozdělení na dvě části provedl na konci 20. let 20. století Eugène Delporte, když určoval hranice všech souhvězdí.[2] Do ocasu Hada zasahuje Mléčná dráha.[3]

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Mytologie říká, že souhvězdí představuje obřího hada, kterého nese lékař Asklépios, syn Apollóna. Podle řecké legendy jednou Asklépios zabil hada a vzápětí zpozoroval, že had znovu ožil, když na něj jiný had položil bylinu. Asklépios pak stejným způsobem křísil mrtvé lidi. Hadi jsou symbolem znovuzrození, protože každý rok svlékají kůži.[2]

Významné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α Ser Unukalhai 2,63m
η Ser Tang 3,23m
β Ser Chow 3,65m

Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí má název Unukalhai, což arabsky znamená „krk hada“ a jasně to vystihuje, kde se tato hvězda v souhvězdí nachází. Její hvězdná velikost je 2,6 a od Země je vzdálená 74 světelných let.[4]

Hvězda Gliese 710 má hvězdnou velikost pouze 9,7 a od Země je vzdálená 63,8 světelných let, ale za asi 1,45 milionu let se ke Slunci přiblíží na vzdálenost 1 světelného roku a mohla by tak zasáhnout Oortův oblak.[5]

Objekty vzdáleného vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Mlhoviny[editovat | editovat zdroj]

V souhvězdí Hada leží jeden z nejznámějších objektů Messierova katalogu. Je to Orlí mlhovina (Messier 16), která kromě emisní mlhoviny obsahuje i otevřenou hvězdokupu. Uvnitř mlhoviny stále probíhá tvorba hvězd, jak dokazují objevené mladé hvězdné objekty.[6] Mlhovina je od Země vzdálená asi 5 870 světelných let[7] a dá se pozorovat i malým triedrem.[3]

Hvězdokupy[editovat | editovat zdroj]

Druhým objektem Messierova katalogu v souhvězdí Hada je kulová hvězdokupa s označením Messier 5. Je to nejjasnější kulová hvězdokupa severní oblohy, protože je o něco jasnější než mnohem oblíbenější kulová hvězdokupa Messier 13.[8] Messier 5 je od Země vzdálená asi 23 800 světelných let.[9] Triedr či malý dalekohled ji ukáže jako mlhavý obláček bez hvězd, několik hvězd v ní rozliší až středně velké hvězdářské dalekohledy.[3]

Jasná otevřená hvězdokupa IC 4756 je od Země vzdálená jen asi 1 580 světelných let,[7] a proto může mít hvězdnou velikost 4,6[10] a velkou úhlovou velikost. Na hvězdy ji rozloží i malé dalekohledy a ve větších dalekohledech se ukáže ještě více hvězd, ale už se celá nevejde do zorného pole.[3]

V podobné vzdálenosti od Země jako Orlí mlhovina se nachází i mladá otevřená hvězdokupa NGC 6604, která má hvězdnou velikost 6,5 a dá se vyhledat i menšími dalekohledy.[3] Stáří této velmi mladé hvězdokupy je asi 6,5 milionu let.[7]

Další kulovou hvězdokupou v Hadovi je NGC 6539, která je od Země vzdálená 25 800 světelných let.[9] Je tedy vzdálená podobně jako Messier 5, ale je mnohem slabší – má hvězdnou velikost 9,33[9] a i větší hvězdářské dalekohledy ji ukážou pouze jako mlhavou skvrnku.[3]

Galaxie[editovat | editovat zdroj]

NGC 5921 je spirální galaxie s příčkou, směrem k Zemi je natočena čelem a snadno tak můžeme na fotografiích pozorovat její dvě mohutná spirální ramena. Od Země je vzdálená 78 milionů světelných let a středně velký dalekohled ji ukáže jako mírně eliptickou mlhavou skvrnu.[3]

Velmi zhuštěnou skupinkou galaxií je Seyfertův sextet, který je od Země vzdálen asi 190 milionů světelných let. Ve skutečnosti ovšem nemá šest členů, jak se může na první pohled zdát, protože jedna z jeho galaxií leží v mnohem větší vzdálenosti a jeden jasný útvar není samostatnou galaxií, ale pouze slapovým ohonem z hvězd.

Na rozmezí souhvězdí Panny a Hada leží Abell 2029, což je velká kupa galaxií vzdálená od Země jednu miliardu světelných let. V jejím středu sídlí obří čočková galaxie s názvem IC 1101, která se řadí mezi největší známé galaxie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h Detail souhvězdí: Had [online]. Fakulta pedagogická ZČU, 2010-01-15 [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b RIDPATH, Ian. Star tales – Serpens [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Had [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Constellation Guide: Serpens Constellation. www.constellation-guide.com [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BOBYLEV, V. V. Searching for stars closely encountering with the solar system. S. 220–226. Astronomy Letters [online]. Březen 2010 [cit. 2022-01-11]. Roč. 36, čís. 3, s. 220–226. Dostupné online. arXiv 1003.2160. DOI 10.1134/S1063773710030060. Bibcode 2010AstL...36..220B. (anglicky) 
  6. ↑ MCCAUGHREAN, M. J.; ANDERSEN, M. The Eagle's EGGs: Fertile or sterile?. S. 513–518. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2022-01-11]. Roč. 389, s. 513–518. Dostupné online. arXiv astro-ph/0202025. DOI 10.1051/0004-6361:20020589. Bibcode 2002A&A...389..513M. (anglicky) 
  7. ↑ a b c DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2022-01-11]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  8. ↑ CROSSEN, Craig. Sky Vistas: Astronomy for Binoculars and Richest-Field Telescopes. New York: Springer Science & Business Media, 2012. Dostupné online. ISBN 9783709106266. S. 256. (anglicky) 
  9. ↑ a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2022-01-11]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  10. ↑ SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: IC 4756 (= OCL 94) [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Had na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Had ve Wikislovníku
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Had [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  • Constellation Guide: Serpens Constellation. www.constellation-guide.com [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
Hvězdy souhvězdí Hada
Bayer
α (Unukalhai) • β (Chow) • γ (Ainalhai) • δ (Tsin) • ε • ζ • η (Tang) • θ (Alya) • ι • κ • λ • μ • ν • ξ • ο • π • ρ • σ • τ¹ • τ² • τ³ • τ4 • τ5 • τ6 • τ7 • τ8 • υ • φ • χ • ψ • ω • b • c • d • e • A¹ • A²
Flamsteed
3 • 3 Her • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 10 • 14 • 29 • 39 • 40 • 43 • 45 • 46 • 47 • 47 Oph • 61 • 64
Seznam nejbližších hvězd
Seznam hvězd souhvězdí Hada
Seznam 48 souhvězdí podle Ptolemaia
Seznam 88 souhvězdí moderní astronomie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Souhvězdí_Hada&oldid=20819074“