Umělé textilní vlákno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava odkazů
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 71: Řádek 71:
<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = What are Synthetic Fibers?
| titul = What are Synthetic Fibers?
| url = https://study.com/academy/lesson/what-are-synthetic-fibers-definition-types-examples.html
| url = https://study.com/academy/lesson/what-are-synthetic-fibers-definition-types-examples.html
| datum vydání = 2003-2020
| datum vydání = 2003-2020
| datum přístupu = 2020-03-16
| datum přístupu = 2020-03-16
| vydavatel = Study
| vydavatel = Study
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
Řádek 104: Řádek 104:
* [[1986]] výroba [[nanovlákno|nanovláken]]
* [[1986]] výroba [[nanovlákno|nanovláken]]
* [[1986]] výroba [[polyethylenová vlákna|PE-vlákna]] (''Dyneema'') s pevností v tahu 4,0 GPa
* [[1986]] výroba [[polyethylenová vlákna|PE-vlákna]] (''Dyneema'') s pevností v tahu 4,0 GPa
* [[2000]] [[Vlákno M5 (PIPD)|vlákno M5]] s pevností v tahu 4,6 GPa a v tlaku 1,6 GPa<ref name = "Mil"> Militký: ''Textilní vlákna'', TU Liberec 2002, ISBN 80-7083-644-X</ref>
* [[2000]] [[Vlákno M5 (PIPD)|vlákno M5]] s pevností v tahu 4,6 GPa a v tlaku 1,6 GPa<ref name = "Mil"> Militký: ''Textilní vlákna'', TU Liberec 2002, {{ISBN|80-7083-644-X}}</ref>
== Výroba hlavních druhů umělých vláken ==
== Výroba hlavních druhů umělých vláken ==
<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Fiber Year
| titul = The Fiber Year
| url = http://www.thefiberyear.com/pdf/Tfy_Toc_2012.pdf
| url = http://www.thefiberyear.com/pdf/Tfy_Toc_2012.pdf
| datum vydání = 2012/05
| datum vydání = 2012/05
| datum přístupu = 2017-06-02
| datum přístupu = 2017-06-02
| vydavatel = Lenzing
| vydavatel = Lenzing
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
Řádek 190: Řádek 190:
== Literatura ==
== Literatura ==
* Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
* Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, {{ISBN|3-87150-876-4}}
* Cherif: ''Textile Werkstoffe für den Leichtbau'', Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 14-16
* Cherif: ''Textile Werkstoffe für den Leichtbau'', Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, {{ISBN|978-3-642-17991-4}}, str. 14-16
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

Verze z 8. 6. 2020, 13:31

Umělá vlákna jsou textilie získané chemickým výrobním postupem z přírodních nebo syntetických polymerů nebo z anorganických (nepolymerních) látek. Často se proto označují pojmem chemická vlákna.[1]

Vlastnosti umělých vláken

[1] Umělé vlákno sestává z molekulárních řetězců obsahujících uhlík, vodík, kyslík a dusík nebo alespoň část z těchto prvků.

Velká část jejich vlastností se nechá při výrobě ovlivnit a přizpůsobit požadavkům uživatele. Ze základních typů se tak vyvinuly a stále znovu vyvíjí nové modifikace, které se často dělí do tří generací:

Ve druhé generaci se u základních druhů, první generace, odstraňují některé nevhodné vlastnosti za účelem širšího použití a vlákna třetí generace mají pak speciální vlastnosti vhodné zpravidla pro úzký sortiment textilních výrobků.

Rozdělení vláken podle použité suroviny

PŘÍRODNÍ POLYMERY rostlinné živočišné
Původ celulóza přírod. kaučuk mořské řasy bílkovina bílkovina
Příklad viskóza¹ gumová vl. alginát. filament zeinové vl.² kasein

¹ K vláknům z regenerované celulózy patří viskózová (základní typ a modifikované druhy) a měďnatá (ke kterým se přiřazují acetátová a triacetátová vlákna).

² Zeinové vlákno pochází z kukuřice, kaseinové z mléka

SYNTETICKÉ POLYMERY

Původ polykondenzát polymerizace polyadice
Příklad PES, PA PVC, PP elast. vlákno

NEPOLYMERNÍ

Původ kov minerál pyrolýza
Příklad vlákna borové ¹ skleněné uhlíkové

¹ Drahé vlákno s vysokou pevností. Přidává se do kompozitů, obzvlášť na výrobky zbrojního průmyslu.

Označení „syntetická vlákna“

Všeobecně se tento výraz používá (v češtině i v jiných jazycích) jako souhrnné označení jen pro vlákna ze syntetických polymerů. V odborné literatuře se pod tento pojem ojediněle zařazují také vlákna z přírodních polymerů (keramická, viskózová vlákna atd.) a nepolymerních materiálů (např. kovová vlákna). [2]

Galerie umělých vláken

  • Zvlákňování polyamidu přes trysku (v roce 1958)
    Zvlákňování polyamidu přes trysku (v roce 1958)
  • Skleněné vlákno (40x zvětšené)
    Skleněné vlákno (40x zvětšené)
  • Polyakrylové vlákno (400x zvětšené)
    Polyakrylové vlákno (400x zvětšené)
  • Acetátová vlákna v cigaretovém filtru
    Acetátová vlákna v cigaretovém filtru
  • Uhlíková vlákna sekaná na délku 8 mm
    Uhlíková vlákna sekaná na délku 8 mm
  • Textilie z mikrovláken (detail v pravém rohu cca 500x zvětšený)
    Textilie z mikrovláken (detail v pravém rohu cca 500x zvětšený)
  • Uhlíkové nanotrubičky
    Uhlíkové nanotrubičky
  • Aktuátor z piezoelektrických keramických vláken
    Aktuátor z piezoelektrických keramických vláken

Z historie umělých vláken

Výroba hlavních druhů umělých vláken

[4]

Rok 2011 polyester viskóza polyamid polypropylen polyakryl ostatní vl.
v milionech tun 37,2 4,4 3,9 2,9 2,0 0,6
cena cca €/kg 1,25-1,40[5] 0,87[6] 1,25[7] 1,75[8] - -

V roce 2011 vyrobilo ve světě 1700 chemických provozů cca 51 milionů tun umělých vláken. Na produkci se podílela Čína 60%, Indie 6, USA 5% a ČR se Slovenskem 0,25%.

Celkové množství sestávalo z cca 60 % filamentů a 40 % staplových vláken (stříže).

Podíl mikrovláken a nanovláken na vyrobeném množství se ve statistikách neuvádí. Ve hořejší statistice chybí také nejméně 5 milionů tun, např. polyethylen, polyuretan, skleněná a keramická vl.

Podle údajů firmy Lenzing dosáhla v roce 2014 světová výroba chemických textilních vláken 62 milionů tun (z toho cca 3/4 polyesterová vlákna).[9]

Podrobné statistické údaje se dají zakoupit za CHF 490,- na http://www.thefiberyear.com/

Použití

Z filamentů se v roce 2007 použilo 19,5 milionů tun na oděvní a bytové textilie, 2,5 miliony jako technické filamenty a 2,2 miliony tun na podlahové krytiny.

Z 80 % stříží z umělých vláken byly vyrobeny příze (především na tkaniny a pleteniny) a 20 % šlo (nespředených) do netkaných textilií.

Literatura

  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
  • Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 14-16

Reference

  1. ↑ a b Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka , SNTL Praha 1981, str. 162-164
  2. ↑ What are Synthetic Fibers? [online]. Study, 2003-2020 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, ISBN 80-7083-644-X
  4. ↑ The Fiber Year [online]. Lenzing, 2012/05 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Polyester Chain [online]. YNFX, 2017-05-29 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-04. (anglicky) 
  6. ↑ Viscose [online]. EmergingTextiles, 1998-2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Nylon Prices in China [online]. EmergingTextiles, 1998-2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Cena čínského PP-filamentu (54 dtex) v roce 2011: http://www.chinatexnet.com/textile-news/2011-04-06/336305.html
  9. ↑ Fokus Mehrwert [online]. Lenzing, 2015 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (německy) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Umělé_textilní_vlákno&oldid=18669265“