Exoplaneta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m rekat.
úplné přepracování článku
značka: nevhodný zdroj
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Planets_everywhere_(artist’s_impression).jpg|náhled|Představa umělce o četnosti planet v Mléčné dráze<ref>{{Citace elektronického periodika
{{Aktualizovat}}
| příjmení = information@eso.org
[[Soubor:Beta Pictoris.jpg|thumb|Přímo vyfotografovaná planeta [[Beta Pictoris|Beta Pictoris b]]]]
| titul = Planet Population is Plentiful - Planets around stars are the rule rather than the exception
| periodikum = www.eso.org
| url = http://www.eso.org/public/news/eso1204/
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref>]]
[[Soubor:Histogram_Chart_of_Discovered_Exoplanets_as_of_2017-03-08.png|náhled|Počty ročně objevených exoplanet do 3. března 2017]]
[[Soubor:Exoplanet_Comparison_TrES-3_b.png|náhled|Porovnání velikosti [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] a exoplanety [[TrES-3b]]. TrES-3b má oběžnou dobu pouze 31 hodin<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = ETD - Exoplanet Transit Database
| periodikum = var2.astro.cz
| vydavatel =
| url = http://var2.astro.cz/ETD/etd.php?STARNAME=TrES-3&PLANET=b
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> a je klasifikována jako [[Horké Jupitery|horký Jupiter]], je velká a blízko hvězdě, což z ní činí planetu, kterou lze jednoduše objevit tranzitní metodou]]
'''Exoplaneta''' nebo také '''extrasolární planeta''' je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce a patřící do jiné než [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]].


První exoplaneta byla objevena v roce 1988, na své potvrzení musela počkat až do roku 2002; první potvrzená exoplaneta byla objevena v roce 1992. Od prvního objevu do 1. května 2017 bylo objeveno 3 608 exoplanet, 2702 [[Planetární soustava|planetárních soustav]] a 610 vícenásobných planetárních systémů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
'''Exoplaneta''' nebo také '''extrasolární planeta''' je [[planeta]] obíhající kolem jiné [[hvězda|hvězdy]] než kolem [[Slunce]] a patřící tudíž do jiné než [[sluneční soustava|sluneční]] [[planetární soustava|planetární soustavy]].
| titul = The Extrasolar Planet Encyclopaedia — Catalog Listing
| periodikum = exoplanet.eu
| url = http://exoplanet.eu/catalog/
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref>


Spektrograf HARPS objevil od roku 2004 přibližně sto exoplanet, vesmírný teleskop Kepler jich od roku 2009 objevil více než dva tisíce. Sonda [[Kepler (sonda)|Kepler]] objevila také několik tisíc<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
Přestože byly exoplanety již dávno předpovězeny, nebyly do 90.&nbsp;let dvacátého století známy žádné planety obíhající jinou hvězdu [[hlavní posloupnost]]i. Avšak od počátku 21. století jsou díky novým metodám pozorování a lepším technologiím každoročně objeveny desítky exoplanet. Objevy exoplanet vybízejí k otázce existence [[mimozemský život|mimozemského života]].
| příjmení = Colen
| jméno = Jerry
| titul = Kepler
| periodikum = NASA
| vydavatel = NASA
| url = https://web.archive.org/web/20131105082102/http://www.nasa.gov/mission_pages/kepler/main/index.html
| datum vydání = 2013-11-05
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref><ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Northon
| jméno = Karen
| titul = NASA Kepler Results Usher in a New Era of Astronomy
| periodikum = NASA
| datum = 2015-04-14
| jazyk = en
| url = https://www.nasa.gov/press/2013/november/nasa-kepler-results-usher-in-a-new-era-of-astronomy/
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref> planetárních kandidátů,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tenenbaum
| jméno = Peter
| příjmení2 = Jenkins
| jméno2 = Jon M.
| příjmení3 = Seader
| jméno3 = Shawn
| titul = Detection of Potential Transit Signals in the First 12 Quarters of Kepler Mission Data
| periodikum = The Astrophysical Journal Supplement Series
| datum = 2013
| ročník = 206
| číslo = 1
| strany = 5
| issn = 0067-0049
| doi = 10.1088/0067-0049/206/1/5
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0067-0049/206/i=1/a=5
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = "My God, it's full of planets! They should have sent a poet." - Planetary Habitability Laboratory @ UPR Arecibo
| periodikum = phl.upr.edu
| url = http://phl.upr.edu/press-releases/mygoditsfullofplanetstheyshouldhavesentapoet
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> z nichž asi 11 procent jsou falešné poplachy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Santerne
| jméno = A.
| příjmení2 = Díaz
| jméno2 = R. F.
| příjmení3 = Almenara
| jméno3 = J.-M.
| titul = Astrophysical false positives in exoplanet transit surveys: why do we need bright stars ?
| periodikum = arXiv:1310.2133 [astro-ph]
| datum = 2013-10-08
| poznámka = arXiv: 1310.2133
| url = http://arxiv.org/abs/1310.2133
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref> V průměru existuje nejméně jedna planeta na hvězdu, přičemž velké procento hvězd má více planet.<ref name=":7">{{Citace periodika
| příjmení = Cassan
| jméno = A.
| příjmení2 = Kubas
| jméno2 = D.
| příjmení3 = Beaulieu
| jméno3 = J.-P.
| titul = One or more bound planets per Milky Way star from microlensing observations
| periodikum = Nature
| ročník = 481
| číslo = 7380
| strany = 167–169
| doi = 10.1038/nature10684
| url = https://doi.org/10.1038/nature10684
}}</ref> Přibližně jedna z pěti hvězd<ref group="A">V této statistice se 1 z 5 hvězd pojmem ''sluneční'' označuje hvězda spektrálního typu G. Data pro hvězdy podobné Slunci nejsou k dispozici, takže tato statistika je extrapolací z dat o hvězdách typu K</ref> podobných Slunci má planetu [[Země|pozemského]]<ref group="A">v této statistice 1 z 5 velikost Země znamená 1 až 2 poloměry Země</ref> typu v [[Obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]].<ref group="A">V této statistice se obyvatelnou zónou označuje region s 0,25 až 4násobným světelným tokem Země (odpovídá 0,5-2 AU pro Slunce).</ref> Za předpokladu, že v naší Galaxii se nachází 200 miliard hvězd,<ref group="A">Asi čtvrtina z hvězd v naší Galaxii jsou hvězdy spektrálního typu G a K. Počet hvězd v galaxii není přesně znám, ale za předpokladu 200 miliard hvězd bude mít Mléčná dráha asi 50 miliard hvězd podobných Slunci, z nichž asi 1 z 5 (22 procent) nebo 11 miliard mohou mít planety v obyvatelné zóně. Včetně červených trpaslíků by se počet obyvatelných planet zvýšil na 40 miliard.</ref> lze předpokládat, že existuje 11 miliard potenciálně obyvatelných planet pozemského typu Země v naší Galaxii, a dalších 40 miliard, pokud zahrneme i planety obíhající okolo početných červených trpaslíků.<ref>{{Citace periodika
| titul = Milky Way may host billions of Earth-size planets
| periodikum = Los Angeles Times
| datum = 2013-11-04
| issn = 0458-3035
| jazyk = en-US
| url = http://www.latimes.com/science/la-sci-earth-like-planets-20131105-story.html
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref>


Nejméně hmotnou známou planetou je Draugr (PSR B1257+12 A nebo PSR B1257+12 b), která má dvojnásobek hmotnosti [[Měsíc|Měsíce]] a obíhá okolo [[Pulsar|pulsaru]]. Největší planeta uvedená v ''NASA Exoplanet Archive'' je [[DENIS-P J082303.1-491201 b]],<ref>{{Citace elektronického periodika
Před rokem [[1990]] bylo známo jen osm objektů, dnes klasifikovaných jako planety, všechny v naší sluneční soustavě; v současnosti (9. září 2016) jich známe 3524.<ref name="Encyclopaedia">{{Citace elektronické monografie |last1=Schneider |first1=Jean |titul=Interactive Extra-solar Planets Catalog |url=http://exoplanet.eu/catalog.php |titul=[[The Extrasolar Planets Encyclopedia]] |datum přístupu=2015-01-07}}</ref>. Všechny pocházejí z [[galaxie]] [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčná dráha]] a drtivá většina z nich však byla objevena nepřímou metodou místo přímého pozorování. 19. listopadu 2010 byla objevena exoplaneta, která vznikla mimo naši galaxii.<ref>[http://www.ct24.cz/veda-a-technika/107671-astronomove-objevili-prvni-planetu-mimo-mlecnou-drahu/ Astronomové objevili první planetu mimo Mléčnou dráhu]</ref>
| titul = DENIS-P J082303.1-491201 b
| periodikum = exoplanetarchive.ipac.caltech.edu
| url = https://exoplanetarchive.ipac.caltech.edu/cgi-bin/DisplayOverview/nph-DisplayOverview?objname=DENIS-P+J082303.1-491201+b&type=CONFIRMED_PLANET
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sahlmann
| jméno = J.
| příjmení2 = Lazorenko
| jméno2 = P. F.
| příjmení3 = Ségransan
| jméno3 = D.
| titul = Astrometric orbit of a low-mass companion to an ultracool dwarf
| periodikum = Astronomy & Astrophysics
| datum = 2013-08-01
| ročník = 556
| issn = 0004-6361
| doi = 10.1051/0004-6361/201321871
| jazyk = en
| url = https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2013/08/aa21871-13/aa21871-13.html
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref> která má přibližně 29násobek hmotnosti [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], je ale podle některých definic na planetu příliš hmotná. Je možné, že je hnědým trpaslíkem. Existují planety, které oběhnou svou hvězdu za několik hodin a jiné, jejich oběžná doba trvá tisíce let. Některé jsou tak daleko své hvězdy, že je těžké zjistit zdali jsou na ni gravitačně vázané. Téměř všechny dosud zjištěné planety se nacházejí uvnitř Mléčné dráhy, ale existují i některé možné detekce extragalaktických planet. Nejbližší exoplaneta [[Proxima Centauri b]] se nachází ve vzdálenosti 4,2 [[Světelný rok|světelných let]] (1,3 [[Parsek|parseků]]) od Země a obíhá okolo [[Proxima Centauri|Proximy Centauri]], hvězdy nejblíže Slunci.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Anglada-Escudé
| jméno = Guillem
| příjmení2 = Amado
| jméno2 = Pedro J.
| příjmení3 = Barnes
| jméno3 = John
| titul = A terrestrial planet candidate in a temperate orbit around Proxima Centauri
| periodikum = Nature
| datum = 2016-08-25
| ročník = 536
| číslo = 7617
| strany = 437–440
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/nature19106
| jazyk = en
| url = http://www.nature.com/nature/journal/v536/n7617/full/nature19106.html
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref>


Objev exoplanet zesílil zájem o hledání [[Mimozemský život|mimozemského života]]. Největší zájem je o planety obíhající v obyvatelné zóně hvězdy, kde je možné, že na jejich povrchu existuje voda v kapalném skupenství, která je předpokladem života na Zemi. Studium [[Planetární habitabilita|planetární habitability]] se zabývá řadou faktorů, které ovlivňují obyvatelnost planety pro živé organismy.<ref>{{Citace periodika
Odhaduje se, že nejméně 10 % hvězd podobných Slunci obíhá alespoň jedna planeta, ale ve skutečnosti jich může být i mnohem více.{{zdroj?}}
| příjmení = Overbye
| jméno = Dennis
| titul = So Many Earth-Like Planets, So Few Telescopes
| periodikum = The New York Times
| datum = 2015-01-06
| issn = 0362-4331
| url = https://www.nytimes.com/2015/01/07/science/space/as-ranks-of-goldilocks-planets-grow-astronomers-consider-whats-next.html
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref>


Vedle exoplanet existují i [[Toulavá planeta|toulavé planety]], které neobíhají kolem žádné hvězdy a které se obvykle považují za samostatné objekty, zvláště pokud jsou plynnými obry. Příkladem je [[WISE 0855-0714]], která je [[Hnědý podtrpaslík|hnědým podtrpaslíkem]].<ref>{{Citace periodika
Podle platné definice [[mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomické unie]] je planeta těleso obíhající okolo [[hvězda|hvězdy]]. Byly však objeveny i „volně plující“ planetární objekty (objekty větší než nepravidelný [[asteroid]], ale menší než tělesa v nichž probíhají [[termonukleární fúze|termonukleární reakce]] (např. [[hnědý trpaslík]]). Jelikož tyto objekty nejsou v souladu s platnou definicí planety, nebudou v tomto článku dále rozebírány.
| příjmení = Beichman
| jméno = C.
| příjmení2 = Gelino
| jméno2 = Christopher R.
| příjmení3 = Kirkpatrick
| jméno3 = J. Davy
| titul = WISE Y Dwarfs as Probes of the Brown Dwarf-Exoplanet Connection
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2014
| ročník = 783
| číslo = 2
| strany = 68
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/783/2/68
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/783/i=2/a=68
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref> Počet toulavých planet v naši Galaxii se odhaduje v řádu miliard, pravděpodobně je jich mnohem více.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = A Guide to Lonely Planets in the Galaxy
| periodikum = Phenomena
| url = http://phenomena.nationalgeographic.com/2014/03/13/a-guide-to-lonely-planets-in-the-galaxy/
| datum vydání = 2014-03-13
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Strigari
| jméno = Louis E.
| příjmení2 = Barnabe
| jméno2 = Matteo
| příjmení3 = Marshall
| jméno3 = Philip J.
| titul = Nomads of the Galaxy
| periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| datum = 2012-06-21
| ročník = 423
| číslo = 2
| strany = 1856–1865
| issn = 0035-8711
| doi = 10.1111/j.1365-2966.2012.21009.x
| url = https://academic.oup.com/mnras/article/423/2/1856/973767/Nomads-of-the-Galaxy
| datum přístupu = 2017-05-28
}}</ref>


== Pojmenování ==
Většina exoplanet, které byly objeveny, má hmotnost větší nebo porovnatelnou s [[plynný obr|plynnými obry]] ve sluneční soustavě. Výjimku tvoří několik planet obíhajících vyhaslou hvězdu nebo zbytek [[supernova|supernovy]] zvaný [[Pulsar|pulzar]] a planety u hvězd [[Mý Arae|Mí&nbsp;Arae]], 55&nbsp;Cancri a GJ&nbsp;436 jejichž velikost je srovnatelná s [[Neptun (planeta)|Neptunem]]. Planeta obíhající hvězdu Gliese&nbsp;876 má odhadovanou velikost 6 až 8&nbsp;krát větší než Země a je pravděpodobně kamenná.
Konvence pro pojmenování exoplanet je rozšířením systému který se používá pro označování vícenásobných hvězdných systémů přijatého [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomickou unií]] (IAU). Exoplanety obíhající jednu hvězdu je označují obvykle jménem nebo častěji označením hvězdy a přidáním malého písmena.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = International Astronomical Union {{!}} IAU
| periodikum = www.iau.org
| url = https://www.iau.org/public/themes/naming_exoplanets/
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> První planeta objevená v systému je označena písmenem "b" (mateřská hvězda je označována "a") a další objevené planety se pojmenují vždy následujícím písmenem v abecedě. Pokud je u hvězdy současně objeveno více planet, dostane nejbližší planeta hvězdy označení písmenem "b", po němž následují ostatní planety podle velikosti oběžné dráhy. Existuje předběžná norma schválená [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], která řeší označování planet obíhající okolo dvojhvězd. Omezený počet exoplanet má vlastní jména schválená IAU. Jiné standarty pro pojmenování exoplanet neexistují.


== Historie ==
Není jasné, zda se budou nově objevené planety podobat plynným obrům naší sluneční soustavy nebo zda budou úplně jiného typu, který v naší sluneční soustavě není znám. Zvláště některé z těchto planet, známé jako [[horké Jupitery]], obíhají v extrémní blízkosti svých mateřských hvězd po téměř kružnicových oběžných dráhách. Přijímají proto o mnoho více [[záření]] než plynní obři v naší sluneční soustavě. Vyvstává proto otázka, zda se jedná o stejný typ planet.
Vědci, filozofové a autoři science fiction se po celá staletí domnívali, že existují planety mimo naši [[Sluneční soustava|Sluneční soustavu]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 1992 --"The Year the Milky Way's Planets Came to Life" (VIEW VIDEO)
| periodikum = The Daily Galaxy --Great Discoveries Channel
| url = http://www.dailygalaxy.com/my_weblog/2017/01/exo-1992-the-year-the-milky-ways-planets-came-to-life.html
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> ale neexistoval žádný způsob jak je objevit, jakým způsobem zjistit jejich početnost či podobnost s planetami naší Sluneční soustavy. Různé objevy exoplanet v devatenáctém století byly astronomy odmítnuty. První objev exoplanety byl oznámen v roce 1988. Objev první potvrzené exoplanety byl oznámen v roce 1992 a jednalo se o planety obíhající okolo [[Pulsar|pulsaru]] [[PSR B1257+12]].<ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Wolszczan
| jméno = A.
| příjmení2 = Frail
| jméno2 = D. A.
| titul = A planetary system around the millisecond pulsar PSR1257+12
| periodikum = Nature
| datum = 1992-01-09
| ročník = 355
| číslo = 6356
| strany = 145–147
| doi = 10.1038/355145a0
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/nature/journal/v355/n6356/abs/355145a0.html
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Objev první potvrzené exoplanety obíhající hvězdu hlavní posloupnosti byla oznámen v roce 1995, kdy na oběžné dráze kolem hvězdy [[51 Pegasi]] byl nalezen plynný obr, který ji oběhne jednou za čtyři dny. Malá část exoplanet byla objevena přímým zobrazením, převážná většina z nich byla objevena nepřímými metodami, například tranzitní metodou či měřením radiální rychlosti hvězdy.


=== Rané spekulace ===
Americká [[NASA]] připravuje umělou družici pro hledání blízkých planet (anglicky ''[[TESS|Transiting Exoplanet Survey Satellite]]'', zkratka TESS), která bude mapovat takřka všechny hvězdy poblíž Země.
{{Citát|Podobných sluncí i zemí existuje ve vesmíru bezpočet|[[Giordano Bruno]]}}
V šestnáctém století italský filozof [[Giordano Bruno]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Houdek
| jméno = František
| příjmení2 = 2015
| jméno2 = 24 10
| příjmení3 = Stručně
| titul = Světy odjinud: 20 let od objevu první exoplanety - Vesmír
| periodikum = Vesmír
| vydavatel =
| url = http://vesmir.cz/2015/10/24/svety-odjinud-20-let-objevu-prvni-exoplanety/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> zastánce [[Koperníkova revoluce|Koperníkovy teorie]], vyslovil domněnku, že Země a spolu s ostatními planetami obíhá okolo Slunce ([[heliocentrismus]]), a ostatní hvězdy se podobají Slunci a jsou též doprovázeny planetami.


V osmnáctém století [[Isaac Newton]] ve svém díle ''„General Scholium“'', které uzavírá jeho [[Philosophiae Naturalis Principia Mathematica|Principii]], napsal: ''„A pokud jsou pevné hvězdy centry jiných podobných systémů, tyto, formované s obdobným záměrem, musí být všechny podrobeny Jeho nadvládě“.''<ref>{{Citace monografie
Zatím se daří objevovat především planety, které jsou dostatečně velké a obíhají ve značné blízkosti mateřské hvězdy tak, že tuto hvězdu rozkmitají alespoň na určitou minimální úroveň, zachytitelnou dnešními přístroji. Postupem času, jak budou sestrojovány stále lepší dalekohledy, bude možné zachytit v dnešní době hypotetické menší a vzdálenější planety podobné Zemi. Frekvence výskytu takových planet je jednou z proměnných v [[Drakeova rovnice|Drakeově rovnici]], která odhaduje počet inteligentních, komunikujících civilizací existujících v [[Galaxie Mléčná dráha|naší galaxii]].
| příjmení = Bruce.
| jméno = Brackenridge, J.
| titul = The key to Newton's dynamics : the Kepler problem and the "Principia"
| url = https://www.worldcat.org/oclc/60191008
| vydavatel = University of California Press
| isbn = 0520202171
}}</ref>


V roce 1952, více než 40 let předtím, než byl objeven první [[Horké Jupitery|horký Jupiter]], napsal [[Otto Struve]], že neexistuje žádný přesvědčivý důvod, proč by se planety nemohly přiblížit ke své mateřské hvězdě více než je tomu ve Sluneční soustavě, a navrhl, že by [[dopplerovská spektroskopie]] spolu s tranzitní metodou by mohla objevit super Jupitery na oběžných drahách v blízkosti hvězd.<ref>{{Citace elektronického periodika
Zatím nejlepším příkladem [[terestrická planeta|terestrické exoplanety]] je Gliese&nbsp;581&nbsp;c, druhá planeta [[červený trpaslík|červeného trpaslíka]] Gliese&nbsp;581, vzdáleného přibližně 20 [[světelný rok|světelných let]] od Země. Tato planeta obíhá v [[obyvatelná zóna|obyvatelné oblasti]] okolo své hvězdy – její [[oběžná dráha]] leží v takové vzdálenosti, že na planetě panují příznivé teplotní podmínky.
| titul = Otto Struve: Prognostications on Extrasolar Planets made in 1952
| periodikum = w.astro.berkeley.edu
| datum přístupu = 2017-05-29
| http://w.astro.berkeley.edu/~gmarcy/struve.html
}}</ref>


== Historie detekce ==
== Vyvrácené objevy ==
První pokusy o objev exoplanet byly učiněny již v devatenáctém století. William Stephen Jacob z [[Britská Východoindická společnost|Britské východoindické společnosti]] na observatoři Madras ve východní Indii v roce 1855 oznámil, že z pozorování [[Dvojhvězda|dvojhvězdy]] [[70 Ophiuchi]] usoudil, že oběžná dráha hvězd vykazuje anomálie a je ''vysoce pravděpodobné'', že v tomto systému existuje ''planetární těleso''.<ref>{{Citace periodika
=== Odvolané objevy ===
| příjmení = Luther
[[Soubor:OGLE-2005-BLG-390Lb planet.jpg|thumb|Jedna z nejmenších známých exoplanet OGLE-2005-BLG-390Lb s hmotností jen 5,5× větší než Země. (představa malíře)]]
| jméno = M.
Byť nepotvrzená až do roku 1988, byla existence extrasolárních planet dlouho považována za pravděpodobnou, a spekulace ohledně planet obíhajících jiné hvězdy se datují až do 18.&nbsp;století, kdy např. [[Isaac Newton]] ve svém díle General Scholium (1713) napsal: „A pokud jsou pevné hvězdy centry jiných podobných systémů, tyto, formované s obdobným záměrem, musí být všechny podrobeny Jeho nadvládě“. (Překlad z angličtiny - Motte 1729).
| titul = Discovery of a New Planet
| periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| datum = 1855-07-12
| ročník = 15
| číslo = 9
| strany = 228–230
| issn = 0035-8711
| doi = 10.1093/mnras/15.9.228
| url = https://academic.oup.com/mnras/article/15/9/228/2600991/Discovery-of-a-New-Planet
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> V osmdesátých letech dvacátého století Thomas J. J. See z [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzity]] a United States Naval Observatory oznámil, že anomálie oběžné dráhy naznačují existenci tmavého tělesa v systému Ophiuchi 70 s 36tiletou oběžnou dobou jedné z hvězd.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = See
| jméno = T. J. J.
| titul = Researches on the orbit of 70 Ophiuchi, and on a periodic perturbation in the motion of the system arising from the action of an unseen body
| periodikum = The Astronomical Journal
| datum = 1896-01-01
| ročník = 16
| strany = 17–23
| issn = 0004-6256
| doi = 10.1086/102368
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1896AJ.....16...17S
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Forest Ray Moulton ale publikoval dokument, který dokazuje, že systém tří těles s těmito parametry oběžných drah by byl vysoce nestabilní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sherrill
| jméno = Thomas J.
| titul = A Career of Controversy: The Anomaly of T.J.J. See
| periodikum = Journal for the History of Astronomy
| datum = 2016-07-22
| ročník = 30
| číslo = 1
| strany = 25–50
| doi = 10.1177/002182869903000102
| jazyk = en
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/002182869903000102
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Během padesátých a šedesátých let provedl [[Peter van de Kamp]] z Swarthmore College zveřejnil další měření, týkající se tentokrát planet obíhajících [[Barnardova šipka|Barnardovu hvězdu]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = van de Kamp
| jméno = P.
| titul = Alternate dynamical analysis of Barnard's star.
| periodikum = The Astronomical Journal
| datum = 1969-08-01
| ročník = 74
| strany = 757–759
| issn = 0004-6256
| doi = 10.1086/110852
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1969AJ.....74..757V
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Astronomové nyní považují všechny zmiňované zprávy o objevech za chybné.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Boss
| jméno = Alan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The crowded universe : the search for living planets
| url = https://www.worldcat.org/oclc/636133890
| vydání = 1
| vydavatel = Basic Books
| místo =
| rok = 2009
| počet stran = 256
| strany = 31 až 32
| isbn = 9780465009367
}}</ref>


V roce 1991 Andrew Lyne, M. Bailes a S. L. Shemar zveřejnili, že objevili planetu na oběžné dráze kolem [[Pulsar|pulsaru]] [[PSR 1829-10]], pomocí variací periody rádiových impulsů pulsaru.<ref>{{Citace periodika
Tvrzení o detekci exoplanet se objevovaly od devatenáctého století. Některé z prvních zahrnují [[dvojhvězda|dvojhvězdy]] ([[70 Ophiuchi]]). V roce 1855, Kapitán W.&nbsp;S.&nbsp;Jacob z Madraské observatoře [[britská Východoindická společnost|britské Východoindické společnosti]] nahlásil, že podle orbitálních anomálií je "vysoce pravděpodobné" že je v tomto systému "planetární těleso". V roce 1890, Thomas Jefferson Jackson See z Chicagské univerzity a "United States Naval Observatory" prohlásil, že orbitální anomálie potvrdily existenci temného tělesa v systému 70 Ophiuchi s orbitální periodou 36 let, obíhajícího kolem jedné z hvězd. V průběhu padesátých a šedesátých let 20&nbsp;století, Peter van de Kamp ze "Swarthmore College" několikrát ohlásil objev exoplanet, tentokrát obíhajících [[Barnardova šipka|Barnardovu hvězdu]].
| příjmení = Bailes
Astronomové dnes obecně považují všechna tato měření za chybná.
| jméno = M.
| příjmení2 = Lyne
| jméno2 = A. G.
| příjmení3 = Shemar
| jméno3 = S. L.
| titul = A planet orbiting the neutron star PSR1829 - 10
| periodikum = Nature
| datum = 1991-07-01
| ročník = 352
| strany = 311–313
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/352311a0
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1991Natur.352..311B
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Zprávě se krátce dostalo velké pozornosti, ale Lyne a jeho tým ji brzy stáhli.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lyne
| jméno = A. G.
| příjmení2 = Bailes
| jméno2 = M.
| titul = No planet orbiting PS R1829-10
| periodikum = Nature
| datum = 1992-01-01
| ročník = 355
| strany = 213
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/355213b0
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1992Natur.355..213L
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref>


== Potvrzené objevy ==
V roce 1991 Andrew Lyne, M. Bailes a S.&nbsp;L.&nbsp;Shemar prohlásili, že objevili planetu obíhající okolo [[pulsar]]u (PSR 1829-10) díky změnám [[pulsar|periody pulsaru]]. Tvrzení brzy vyvolalo náležitou pozornost, avšak Lyne a jeho tým tvrzení brzy stáhli.
[[Soubor:444226main_exoplanet20100414-a-full.jpg|náhled]]
[[Soubor:Brown_dwarf_2M_J044144_and_planet.jpg|náhled]]
[[Soubor:The_Star_AB_Pictoris_and_its_Companion_-_Phot-14d-05-normal.jpg|náhled]]
K 1. květnu 2017 bylo v Extrasolar Planets Encyclopaedia uvedeno celkem 3 608 potvrzených exoplanet, včetně několika sporných potvrzených planet z konce 80. let 20. století.<ref name=":0" /> První zveřejněný objev, který získal následné potvrzení, byl oznámen v roce 1988 kanadskými astronomy Brucem Campbellem, G. A. H. Walkerem a Stephensonem Yangem z [[University of Victoria]] a [[Univerzita Britské Kolumbie|University of British Columbia]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Campbell
| jméno = Bruce
| příjmení2 = Walker
| jméno2 = G. a. H.
| příjmení3 = Yang
| jméno3 = S.
| titul = A search for substellar companions to solar-type stars
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 1988-08-01
| ročník = 331
| strany = 902–921
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1086/166608
| jazyk = en
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1988ApJ...331..902C
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Ačkoli byli opatrní při tvrzení o objevu planety, jejich měření radiální rychlosti naznačovalo existenci planety obíhající okolo hvězdy [[Gama Cephei]]. Částečně proto, že pozorování byla v na hranici možnosti přístrojů této době, astronomové zůstávali několik let skeptičtí ohledně pozorování hvězdy a dalších podobných pozorování. Byl předpoklad, že některé ze zdánlivých planet mohou být hnědými trpaslíky, objekty mezi planetami a hvězdami. V roce 1990 byla publikována další pozorování, které podporovaly existenci planety obíhající Gama Cephei,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lawton
| jméno = A. T.
| příjmení2 = Wright
| jméno2 = P.
| titul = A planetary system for Gamma Cephei?
| periodikum = Journal of the British Interplanetary Society
| datum = 1989-07-01
| ročník = 42
| strany = 335
| issn = 0007-084X
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1989JBIS...42..335L
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> ale následná pozorování v roce 1992 znovu vyvolala vážné pochybnosti.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Walker
| jméno = Gordon A. H.
| příjmení2 = Bohlender
| jméno2 = David A.
| příjmení3 = Walker
| jméno3 = Andrew R.
| titul = Gamma Cephei - Rotation or planetary companion?
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 1992-09-01
| ročník = 396
| strany = L91–L94
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1086/186524
| jazyk = en
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1992ApJ...396L..91W
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Konečně v roce 2003 vylepšená technika umožnila potvrzení existence planety.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hatzes
| jméno = Artie P.
| příjmení2 = Cochran
| jméno2 = William D.
| příjmení3 = Endl
| jméno3 = Michael
| titul = A Planetary Companion to ? Cephei A
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2003
| ročník = 599
| číslo = 2
| strany = 1383
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1086/379281
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/599/i=2/a=1383
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref>


Dne 9. ledna 1992 v rozhlasovém vysílání astronomové [[Aleksander Wolszczan]] a [[Dale Frail]] oznámili objev dvou planet obíhajících okolo [[Pulsar|pulsaru]] [[PSR 1257+12]].<ref name=":1" /> Tento objev byl potvrzen a je obecně považován za první potvrzený objev exoplanet. Následná pozorování tyto výsledky potvrdila a potvrzení třetí planety v roce 1994 oživilo téma v populárním tisku.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Soubor:Epsilon Eridani b.jpg|thumb|"[[Epsilon Eridani b]]" je jedna z nejbližších objevených exoplanet nacházející se 10,4 [[Světelný rok|ly]] daleko. (představa malíře)<ref>[http://www.space.com/2990-nearest-planet-solar-system-photogenic.html Nearest Planet Beyond Solar System Might Be Photogenic]</ref>]]
| titul = Scientists Uncover Evidence of New Planets Orbiting Star - The Tech
| periodikum = tech.mit.edu
| url = http://tech.mit.edu/V114/N22/psr.22w.html
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Předpokládá se, že se planety obíhající okolo pulsaru se vytvořily ze zbytků po výbuchu supernovy, jinak by byly [[Chtonijská planeta|zbývajícími skalnatými jádry]] [[Plynný obrů|plynných obrů]], které přežily výbuch supernovy a poté se rozpadly na její oběžné dráze.


Dne 6. října 1995 oznámili [[Michel Mayor]] a [[Didier Queloz]] z [[Ženevská univerzita|Ženevské univerzity]] první definitivní detekci exoplanety obíhající [[Hlavní posloupnost|hvězdu hlavní posloupnosti]], a to nedaleké hvězdy [[Spektrální klasifikace|typu G]] [[51 Pegasi]].<ref>{{Citace periodika
=== Publikované objevy ===
| příjmení = Mayor
První publikovaný objev, který obdržel následné potvrzení byl učiněn v roce 1988 kanadskými astronomy Brucem Campbellem, G.&nbsp;A.&nbsp;H.&nbsp;Walkerem, a S.&nbsp;Yangem. Jejich sledování radiální rychlosti naznačovala, že hvězdu [[Gamma Cephei]] obíhá planeta. Zůstali však opatrní ohledně tvrzení o objevu opravdové exoplanety a skepse ohledně podobných objevů setrvávala v astronomické společnosti několik let. Bylo to způsobeno v největší míře faktem, že patřičná měření byla na hranici schopností tehdejších přístrojů. K nejistotě dále vedl fakt, že patřičná tělesa mohly být také [[hnědý trpaslík|hnědí trpaslíci]].
| jméno = Michel
| příjmení2 = Queloz
| jméno2 = Didier
| titul = A Jupiter-mass companion to a solar-type star
| periodikum = Nature
| datum = 1995-11-01
| ročník = 378
| strany = 355–359
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/378355a0
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1995Natur.378..355M
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = 365 days: Nature's 10
| periodikum = Nature
| datum = 2013-12-19
| ročník = 504
| číslo = 7480
| strany = 357–365
| doi = 10.1038/504357a
| jazyk = en
| url = http://www.nature.com/news/365-days-nature-s-10-1.14367
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Exoplaneta byla objevena v Observatoire de Haute-Provence, a je počátkem moderní doby objevů exoplanet. Technologický pokrok, zejména ve [[Spektroskopie|spektroskopii]] s vysokým rozlišením, vedl k rychlému objevu mnoha nových exoplanet, astronomové mohli objevovat exoplanety nepřímo měřením jejich [[Gravitace|gravitačního]] vlivu na pohyb jejich hostitelských hvězd. Více extrasolárních planet bylo později zjištěno sledováním změny v zdánlivé velikosti hvězdy, jak před ní procházela planeta, která ji obíhá.


Zpočátku, většina známých exoplanet hmotné planety, které obíhaly velmi blízko své hvězdy. Astronomové byli překvapeni těmito "[[Horké Jupitery|horkými Jupitery]]", protože teorie vzniku planet naznačovaly, že obří planety by se měly tvořit jen na velkých vzdálenostech od hvězd. Ale nakonec byly nalezeny i další planety, a nyní je zřejmé, že horké Jupitery tvoří menšinu exoplanet. V roce 1999 se [[Ypsilon Andromedae]] stala první hvězdou hlavní posloupnosti, o níž se ví, že ji obíhá několik planet.<ref>{{Citace periodika
Následující rok byla publikována další pozorování potvrzující pravdivost planety obíhající okolo Gamma Cephei.
| příjmení = Lissauer
| jméno = Jack J.
| titul = Three planets for Upsilon Andromedae
| periodikum = Nature
| datum = 1999-04-22
| ročník = 398
| číslo = 6729
| strany = 659–659
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/19409
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/nature/journal/v398/n6729/full/398659a0.html
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Na oběžné dráze kolem hvězdy [[Kepler-16b|Kepler-16]] je první známá planeta, která obíhá kolem dvojhvězdy hlavní posloupnosti.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Doyle
| jméno = Laurance R.
| příjmení2 = Carter
| jméno2 = Joshua A.
| příjmení3 = Fabrycky
| jméno3 = Daniel C.
| titul = Kepler-16: A Transiting Circumbinary Planet
| periodikum = Science
| datum = 2011-09-16
| ročník = 333
| číslo = 6049
| strany = 1602–1606
| issn = 0036-8075
| pmid = 21921192
| doi = 10.1126/science.1210923
| poznámka = PMID: 21921192
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/333/6049/1602
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref>


Dne 26. února 2014 NASA oznámila objev 715 potvrzených exoplanet u 305 hvězd [[Kepler (sonda)|vesmírným dalekohledem Kepler]].<ref name=":2">{{Citace periodika
Na počátku roku 1992 ohlásili radioastronomové Aleksander Wolszczan a Dale Frail objev planety obíhající [[pulsar]] (PSR 1257+12). Tento objev byl rychle potvrzen a obecně považován za první skutečný objev exoplanety. Věří se, že se tyto „pulsarové planety“ zformovaly z pozůstatků [[supernova|supernovy]], ze které pulsar vznikl, nebo z pevných jáder [[plynný obr|plynných obrů]], která přežila výbuch supernovy a klesla na novou [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]].
| příjmení = Johnson
| jméno = Michele
| titul = NASA's Kepler Mission Announces a Planet Bonanza, 715 New Worlds
| periodikum = NASA
| datum = 2015-04-13
| jazyk = en
| url = https://www.nasa.gov/ames/kepler/nasas-kepler-mission-announces-a-planet-bonanza/
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Population of Known Alien Planets Nearly Doubles as NASA Discovers 715 New Worlds
| periodikum = Space.com
| url = http://www.space.com/24824-alien-planets-population-doubles-nasa-kepler.html
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Amos
| jméno = Jonathan
| titul = Kepler telescope bags huge haul of planets
| periodikum = BBC News
| datum = 2014-02-26
| jazyk = en-GB
| url = http://www.bbc.com/news/science-environment-26362433
| datum přístupu = 2017-05-29
}}</ref> Tyto exoplanety byly zkontrolovány novou statistickým metodou, který byla pojmenována „potvrzení díky mnohačetnosti“. Před těmito výsledky byly mezi potvrzenými planetami nejvíce plynných obrů srovnatelné velikosti s Jupiterem nebo větší planety, protože se dají snadněji objevit, ale planety objevené sondou Kepler mají většinou velikost mezí velikostí Neptunu a Země.<ref name=":2" />


23. července 2015 NASA oznámila objev planety [[Kepler-452b]], planetu v blízkosti Země obíhající obyvatelnou zónu hvězdy typu G2.<ref>{{Citace periodika
6.&nbsp;října 1995 ohlásili Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské univerzity objev první exoplanety obíhající okolo běžné hvězdy [[hlavní posloupnost]]i.
| příjmení = Johnson
Tento objev byl uskutečněn v Observatoire de Haute-Provence a zahájil éru objevů exoplanet. Technologický pokrok, nejvíce postřehnutelný ve [[spektroskopie|spektroskopii]] s vysokým rozlišením, vedl k detekci mnoha nových exoplanet v rychlém sledu. Tyto pokroky dovolily astronomům detekovat exoplanety nepřímo, měřením jejich gravitačního vlivu na pohyb jejich mateřské hvězdy. Některé exoplanety byly také nalezeny díky změně jasnosti hvězdy v době, kdy před ní [[přechod (astronomie)|procházela]] planeta.
| jméno = Michele
| titul = NASA’s Kepler Mission Discovers Bigger, Older Cousin to Earth
| periodikum = NASA
| datum = 2015-07-23
| jazyk = en
| url = https://www.nasa.gov/press-release/nasa-kepler-mission-discovers-bigger-older-cousin-to-earth/
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>


== Objevování kandidátů planet ==
K 28. října 2010 bylo objeveno a potvrzeno celkem 493 exoplanet<ref name="Gliese">{{Citace elektronického periodika
Od března 2014 identifikovala mise Kepler mise NASA více než 2900 planetárních kandidátů, z nichž některé jsou planetami pozemského typu nacházející se v obyvatelné zóně hvězdy, některé z nich obíhají okolo hvězd podobných Slunci.<ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace periodika
| titul = Situace na trhu
| periodikum = Gliese
| příjmení = Johnson
| jméno = Michele
| datum vydání = 2009-10-05
| titul = NASA's Kepler Mission Announces a Planet Bonanza, 715 New Worlds
| datum přístupu = 2010-01-02
| ročník = 2
| periodikum = NASA
| číslo = 4
| datum = 2015-04-13
| strany = 45
| jazyk = en
| url = https://www.nasa.gov/ames/kepler/nasas-kepler-mission-announces-a-planet-bonanza/
| url = http://www.exoplanety.cz/dokumenty/gliese/4_2009.pdf
| datum přístupu = 2017-06-01
| issn = 1803-151X
}}</ref>
}}</ref>, včetně potvrzených některých z kontroverzních objevů v 80 letech 20. století. První detekovaný systém s více než 1 planetou byl [[Seznam hvězd s potvrzenými planetami|υ And]]. V dubnu 2009 je známo 363 takových systémů.<ref name="Gliese" /> V únoru 2014 teleskop Kepler objevil dalších 715 exoplanet a jejich počet dosáhl téměř 1700.<ref>http://www.extremetech.com/extreme/177425-nasas-kepler-discovers-715-new-planets-many-of-which-are-near-earth-size</ref> V květnu 2014 představil projekt Gemini Planet Imager schopnost pořídit přímé fotografie exoplanet o velikosti Jupiteru 10 milionů světelných let od Země.<ref>http://news.stanford.edu/news/2014/may/planet-camera-macintosh-051614.html</ref>


== Metody detekce ==
== Metody výzkumu ==
První exoplaneta obíhající hvězdu hlavní posloupnosti byl objevena 6. října 1995 a dostala jméno [[51 Pegasi b]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Planety jsou extrémně slabé zdroje světla v porovnání s jejich mateřskými hvězdami. Na viditelných vlnových délkách mají většinou méně než milionkrát nižší jas. Navíc jejich mateřská hvězda způsobuje oslnění, které znemožňuje přímé pozorování.
| titul = Exoplanet Anniversary: From Zero to Thousands in 20 Years
| periodikum = NASA/JPL
| url = https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=4733&utm_source=iContact&utm_medium=email&utm_campaign=NASAJPL&utm_content=daily20151006-2
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> Když exoplaneta tranzituje před svou hvězdou, mohou astronomové posoudit některé její fyzikální vlastnosti z mezihvězdné vzdálenosti, včetně její hmotnosti, velikosti a poskytne jim základní údaje pro modelování její fyzické struktury.<ref name=":5">{{Citace sborníku|příjmení=Charbonneau|jméno=David|titul=The Era of Comparative Exoplanetology|url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2008AAS...212.5401C|datum vydání=2008-05-01|svazek=212|strany=54.01}}</ref> Taková události někdy navíc umožňuje studovat dynamiku a chemii její atmosféry.<ref name=":5" />


Statistické průzkumy a individuální posuzování planet jsou klíčem k řešení základních otázek v exoplanetologii.<ref>{{Citace periodika
Z těchto důvodů je mohou dnešní teleskopy přímo vidět pouze za výjimečných okolností. Konkrétně pokud je planeta znatelně větší než [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], je daleko od své hvězdy a je dostatečně horká, aby vyzařovala [[infračervené záření]].
| příjmení = Desert
| jméno = Jean-Michel
| příjmení2 = Deming
| jméno2 = Drake
| příjmení3 = Knutson
| jméno3 = Heather
| titul = New Frontiers for Comparative Exoplanetology In the Era of Kepler
| periodikum = Spitzer Proposal
| datum = 2012-09-01
| strany = 90092
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2012sptz.prop90092D
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> Do května 2017 byly k objevu 3 610 exoplanet využity různé techniky.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = The Extrasolar Planet Encyclopaedia — Catalog Listing
| periodikum = exoplanet.eu
| url = http://exoplanet.eu/catalog/
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> Dokumentování vlastností velkého počtu exoplanet v různého stáří, obíhající [[Spektrální klasifikace|hvězdy různých typů]], přispěje k většímu porozumění - nebo lepším modelům - planetární formace ([[Akrece (astronomie)|akrece]]), geologické evoluce, migrace jejich oběžné dráhy<ref name=":6" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kraus
| jméno = Adam L.
| příjmení2 = Ireland
| jméno2 = Michael J.
| titul = LkCa 15: A Young Exoplanet Caught at Formation?
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2012-01-20
| ročník = 745
| číslo = 1
| strany = 5
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/745/1/5
| poznámka = arXiv: 1110.3808
| url = http://arxiv.org/abs/1110.3808
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> a jejich možné obyvatelnosti.<ref name=":8">{{Citace periodika
| příjmení = Ollivier
| jméno = Marc
| příjmení2 = Maurel
| jméno2 = Marie-Christine
| titul = Planetary Environments and Origins of Life
| periodikum = BIO Web of Conferences
| datum = 2014
| ročník = 2
| issn = 2117-4458
| doi = 10.1051/bioconf/20140200001
| jazyk = en
| url = https://www.bio-conferences.org/articles/bioconf/abs/2014/01/bioconf_epov2012_00001/bioconf_epov2012_00001.html
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> Studium atmosfér exoplanet je novou hranicí ve vědě o exoplanetách.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Madhusudhan
| jméno = Nikku
| příjmení2 = Agúndez
| jméno2 = Marcelino
| příjmení3 = Moses
| jméno3 = Julianne I.
| titul = Exoplanetary Atmospheres—Chemistry, Formation Conditions, and Habitability
| periodikum = Space Science Reviews
| datum = 2016-12-01
| ročník = 205
| číslo = 1-4
| strany = 285–348
| issn = 0038-6308
| pmid = 28057962
| doi = 10.1007/s11214-016-0254-3
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s11214-016-0254-3
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref>


=== Metody objevování exoplanet ===
Drtivá většina známých exoplanet byla objevena pomocí nepřímých metod:
Asi 97 procent všech potvrzených exoplanet bylo objeveno nepřímými detekčními metodami, zejména radiálním měřením rychlosti hvězdy a tranzitní metodou.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ollivier
| jméno = Marc
| příjmení2 = Maurel
| jméno2 = Marie-Christine
| titul = Planetary Environments and Origins of Life
| periodikum = BIO Web of Conferences
| datum = 2014
| ročník = 2
| issn = 2117-4458
| doi = 10.1051/bioconf/20140200001
| jazyk = en
| url = https://www.bio-conferences.org/articles/bioconf/abs/2014/01/bioconf_epov2012_00001/bioconf_epov2012_00001.html
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> Následující metody se ukázaly úspěšné pro objevení nové planety nebo pro potvrzení již objevené planety:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ollivier
| jméno = M
| příjmení2 = Encrenaz
| jméno2 = T
| titul = Planetary Systems - Detection, Formation and Habitability of Extrasolar Planets
| vydání =
| vydavatel = Springer
| místo = Berlin
| rok = 2008
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>


* Radiální rychlost
[[Soubor:Planet reflex 200.gif|thumb|Animace ukazující jak může planeta obíhající hvězdu měnit její polohu a směr rychlosti - obíhají okolo jejich společného těžiště]]


* Efekt gravitační čočky
* '''[[Astrometrie]]:''' Spočívá v precizním měření polohy hvězdy na obloze a sledování, jak se její poloha mění v čase. Pokud má hvězda planetu, pak její gravitační působení donutí hvězdu obíhat po malé (obecně eliptické) oběžné dráze okolo jejich společného [[těžiště]] (přesněji hmotného středu). Viz animace vpravo.


* Přímé zobrazení
* '''[[Radiální rychlost|Radiální rychlost neboli Dopplerova metoda]]:''' Změna v rychlosti hvězdy ve směru k Zemi resp. od Země, tj. změna v její radiální rychlosti vzhledem k Zemi, může být odvozena z posunu jejích spektrálních čar v důsledku [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]].


* Polarimetrie
* '''[[pulsar|Perioda pulsaru]]:''' [[Pulsar]] (malý, extrémně hustý pozůstatek hvězdy, která vybuchla ve formě [[supernova|supernovy]], emituje díky své rotaci radiové vlny s extrémní pravidelností. Lehké anomálie v periodě pulzů jsou způsobeny pohybem pulsaru v důsledku přítomnosti planety.


* Astrometrie
* '''[[jas|Změna jasu]]:''' Když planeta prochází před svou mateřskou hvězdou, pozorovaný jas hvězdy se o něco sníží (v závislosti na velikosti hvězdy a planety).


* Tranzitní metoda
* '''[[Gravitační čočka|Efekt gravitační čočky]]:''' Efekt gravitační čočky je důsledkem [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]], kdy dochází k ohybu [[trajektorie]] [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického vlnění]] v důsledku gravitačního pole. Případná planeta procházející před hvězdou by se chovala jako „[[spojná čočka]]“.


== Vznik a vývoj planet ==
* '''Prachový disk:''' Disk prachových částic se vyskytuje v okolí mnoha hvězd. Tento prach může být detekován, neboť pohlcuje záření hvězdy, které následně re-emituje ve formě infračerveného záření. Z vlastností tohoto disku lze usuzovat na přítomnost planety.
{{viz též|Akrece (astronomie)}}{{viz též|Mlhovinová hypotéza}}
[[Soubor:Artist’s_impression_of_exoplanet_orbiting_two_stars.jpg|náhled|Umělecká představa planety obíhající okolo dvou hvězd<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = information@eso.org
| titul = Artist’s impression of exoplanet orbiting two stars
| periodikum = www.spacetelescope.org
| url = http://www.spacetelescope.org/images/heic1619a/
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref>]]
Planety se formují po dobu několika desítek miliónů let vývoje hvězdy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mamajek
| jméno = Eric E.
| příjmení2 = Usuda
| jméno2 = Tomonori
| příjmení3 = Tamura
| jméno3 = Motohide
| titul = Initial Conditions of Planet Formation: Lifetimes of Primordial Disks
| periodikum = AIP Conference Proceedings
| datum = 2009-08-05
| ročník = 1158
| číslo = 1
| strany = 3–10
| issn = 0094-243X
| doi = 10.1063/1.3215910
| url = http://aip.scitation.org/doi/abs/10.1063/1.3215910
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rice
| jméno = W. K. M.
| příjmení2 = Armitage
| jméno2 = Philip J.
| titul = On the Formation Timescale and Core Masses of Gas Giant Planets
| periodikum = The Astrophysical Journal Letters
| datum = 2003
| ročník = 598
| číslo = 1
| strany = L55
| issn = 1538-4357
| doi = 10.1086/380390
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1538-4357/598/i=1/a=L55
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Yin
| jméno = Qingzhu
| příjmení2 = Jacobsen
| jméno2 = S. B.
| příjmení3 = Yamashita
| jméno3 = K.
| titul = A short timescale for terrestrial planet formation from Hf–W chronometry of meteorites
| periodikum = Nature
| datum = 2002-08-29
| ročník = 418
| číslo = 6901
| strany = 949–952
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/nature00995
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/nature/journal/v418/n6901/full/nature00995.html
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> Existují hvězdy, které jsou ve fázi vzniku a hvězdy, které mají stáří deset miliard let, takže na rozdíl od planet [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]], které lze pozorovat pouze v jejich současné podobě, nám umožňuje studium exoplanet jejich pozorování v různých fázích hvězdné evoluce. Když planety vznikají, mají [[Vodík|vodíkové]] obálky, které chladnou a vyvíjejí se průběhu času v závislosti na hmotnosti planety. Některé planety veškerý vodík nakonec ztratí. To znamená, že i planety pozemského typu planety mohou začít s velkými poloměry.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lammer
| jméno = H.
| příjmení2 = Stökl
| jméno2 = A.
| příjmení3 = Erkaev
| jméno3 = N. V.
| titul = Origin and loss of nebula-captured hydrogen envelopes from ‘sub’- to ‘super-Earths’ in the habitable zone of Sun-like stars
| periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| datum = 2014-04-21
| ročník = 439
| číslo = 4
| strany = 3225–3238
| issn = 0035-8711
| doi = 10.1093/mnras/stu085
| url = https://academic.oup.com/mnras/article/439/4/3225/1143994/Origin-and-loss-of-nebula-captured-hydrogen
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Johnson
| jméno = Robert E.
| titul = Thermally Driven Atmospheric Escape
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2010
| ročník = 716
| číslo = 2
| strany = 1573
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/716/2/1573
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/716/i=2/a=1573
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref> Příkladem je Kepler-51b, který má jen zhruba dvojnásobnou hmotnost Země, ale je téměř tak veliký jako Saturn, který má stokrát stokrát větší hmotnost než Země. Kepler-51b je poměrně mladá planeta stáří stovek milionů let.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Masuda
| jméno = Kento
| titul = Very Low Density Planets around Kepler-51 Revealed with Transit Timing Variations and an Anomaly Similar to a Planet-Planet Eclipse Event
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2014
| ročník = 783
| číslo = 1
| strany = 53
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/783/1/53
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/783/i=1/a=53
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref>


== Hvězdy s planetami ==
* '''[[Dvojhvězda|Zatmění dvojhvězdy]]:''' Pokud při pohledu ze Země dochází ve dvojhvězdném systému k (alespoň částečnému) [[Zatmění Slunce|zatmění]], může být planeta odhalena díky změně periodicity těchto zatmění. Jde o nejspolehlivější metodu detekce exoplanet v [[Binární systém|binárních systémech]].
{{viz též|Planetární soustava}}
[[Soubor:Morgan-Keenan_spectral_classification.png|náhled]]
V průměru existuje jedna planeta na hvězdu.<ref name=":7" /> Přibližně jedna z pěti hvězd podobných Slunci má planetu „''velikosti Země“'' v [[Obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Petigura
| jméno = Erik A.
| příjmení2 = Howard
| jméno2 = Andrew W.
| příjmení3 = Marcy
| jméno3 = Geoffrey W.
| titul = Prevalence of Earth-size planets orbiting Sun-like stars
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| datum = 2013-11-26
| ročník = 110
| číslo = 48
| strany = 19273–19278
| issn = 0027-8424
| pmid = 24191033
| doi = 10.1073/pnas.1319909110
| poznámka = PMID: 24191033
| jazyk = en
| url = http://www.pnas.org/content/110/48/19273
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref>


Většina známých hvězd, jež mají exoplanety, se podobá [[Slunce|Slunci]], tj. [[Hlavní posloupnost|hvězdám hlavních posloupností]] [[spektrální klasifikace]] F, G nebo K. U menších hvězd ([[Červený trpaslík|červených trpaslíků]] spektrální kategorie M) je menší pravděpodobnost, že budou mít planety s dostatečnou hmotností, které lze objevit měřením [[Radiální rychlost|radiální rychlosti]] hvězdy.<ref>{{Citace periodika
* '''[[Polarizace (elektrodynamika)|Polarimetrie]]:''' Světlo hvězdy se při průchodu atmosférou polarizuje, což může být detekováno [[polarimetr]]em. Touto metodou nebyly nalezeny žádné nové planety, ale již byly takto potvrzeny některé dříve objevené.
| příjmení = Cumming
| jméno = Andrew
| příjmení2 = Butler
| jméno2 = R. Paul
| příjmení3 = Marcy
| jméno3 = Geoffrey W.
| titul = The Keck Planet Search: Detectability and the Minimum Mass and Orbital Period Distribution of Extrasolar Planets
| periodikum = Publications of the Astronomical Society of the Pacific
| datum = 2008-05-01
| ročník = 120
| číslo = 867
| strany = 531–554
| issn = 1538-3873
| doi = 10.1086/588487
| jazyk = en
| url = http://iopscience.iop.org/article/10.1086/588487
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bonfils
| jméno = X.
| příjmení2 = Forveille
| jméno2 = T.
| příjmení3 = Delfosse
| jméno3 = X.
| titul = The HARPS search for southern extra-solar planets
| periodikum = Astronomy & Astrophysics
| datum = 2005-12-01
| ročník = 443
| číslo = 3
| strany = L15–L18
| issn = 0004-6361
| doi = 10.1051/0004-6361:200500193
| jazyk = en
| url = https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2005/45/aahh223/aahh223.html
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> Navzdory tomu několik planet u červených trpaslíků objevila kosmická [[Kepler (sonda)|sonda Kepler]], která využívá [[Tranzitní metoda|tranzitní metodu]] k objevům menších planet.


Hvězdy s vyšší [[Metalicita|metalicitou]] než Slunce mají pravděpodobněji planety, obzvláště obří planety, než hvězdy s nižší metalicitou.<ref>{{Citace periodika
* '''Přímé pozorování''': přímé zobrazení ve viditelném či infračerveném světle.
| příjmení = Wang
| jméno = Ji
| příjmení2 = Fischer
| jméno2 = Debra A.
| titul = Revealing a Universal Planet–Metallicity Correlation for Planets of Different Sizes Around Solar-type Stars
| periodikum = The Astronomical Journal
| datum = 2015
| ročník = 149
| číslo = 1
| strany = 14
| issn = 1538-3881
| doi = 10.1088/0004-6256/149/1/14
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1538-3881/149/i=1/a=14
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref>


Některé planety obíhají okolo jedné složky [[Dvojhvězda|dvojhvězdy]]<ref>{{Citace elektronického periodika
Až na výjimky byly všechny exoplanety do příchodu družice Kepler nalezeny s použitím pozemních teleskopů. Nicméně většina metod je mnohem efektivnější nad neklidnou zemskou atmosférou. Sonda [[COROT]] (vypuštěna v prosinci 2006) byla první aktivní vesmírnou misí zaměřenou na hledání exoplanet. [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] již také nalezl nebo alespoň potvrdil několik planet. [[7. březen|7. března]] [[2009]] byla vypuštěna sonda [[Kepler (sonda)|Kepler]], která má za úkol hledat vzdálené exoplanety podobné Zemi. Existuje více dalších plánovaných misí (nebo alespoň návrhů), jako např. New Worlds Mission, Darwin (ESA), Space Interferometry Mission, Terrestrial Planet Finder a PEGASE.
| titul = Science work
| periodikum = www.univie.ac.at
| url = http://www.univie.ac.at/adg/schwarz/multiple.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref> a bylo i objeveno několik planet, které obíhají okolo obou složek dvojhvězdy. Je známo několik planet v [[Trojhvězda|trojhvězdách]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Schwarz
| jméno = Richard
| titul = STAR-DATA
| url = http://www.univie.ac.at/adg/schwarz/multi.html
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 1.6.2017
}}</ref> a jedna planeta je součástí [[Vícenásobná hvězda|čtyřhvězdy]] [[Kepler-64]].


== Označení ==
== Obecné vlastnosti ==
Za jméno hvězdy se přidá malé písmeno. Začíná se u „b“ (např. [[51 Pegasi b]]), dále pak "c" atd. ("a" mělo být vyhrazeno pro hvězdu samotnou, na rozdíl od celého systému, to se ale neuchytilo).


=== Barva a jasnost planet ===
Písmena se přiřazují planetám na základě pořadí v němž byly objeveny, nikoli v závislosti na jejich poloze. Například v systému [[Gliese 876]] byla poslední objevená planeta pojmenována [[Gliese 876 d]], přestože je blíže k hvězdě než [[Gliese 876 b]] i [[Gliese 876 c]].
V roce 2013 byla poprvé určena barva exoplanety. Z [[Albedo|albeda]] [[HD 189733 b|HD 189733b]] vyplývá, že planeta je azurově modrá.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Garner
| jméno = Rob
| titul = NASA Hubble Finds a True Blue Planet
| periodikum = NASA
| datum = 2016-10-31
| jazyk = en
| url = https://www.nasa.gov/content/nasa-hubble-finds-a-true-blue-planet/#.UyWlIYWnzZ5
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Evans
| jméno = Thomas M.
| příjmení2 = Pont
| jméno2 = Frédéric
| příjmení3 = Sing
| jméno3 = David K.
| titul = The Deep Blue Color of HD 189733b: Albedo Measurements with Hubble Space Telescope/Space Telescope Imaging Spectrograph at Visible Wavelengths
| periodikum = The Astrophysical Journal Letters
| datum = 2013
| ročník = 772
| číslo = 2
| strany = L16
| issn = 2041-8205
| doi = 10.1088/2041-8205/772/2/L16
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/2041-8205/772/i=2/a=L16
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


[[GJ 504 b]] má ve oblasti viditelného spektra růžovofialovou barvu.<ref>{{Citace periodika
Před objevem 51&nbsp;Pegasi&nbsp;b v roce 1995 byly planety pojmenovávány různě. První nalezené planety okolo [[pulsaru]] [[PSR 1257+12]] byly pojmenovány s velkými písmeny: PSR&nbsp;1257+12&nbsp;B a PSR&nbsp;1257+12&nbsp;C. Když byla poté v systému objevena nová, k pulsaru bližší planeta, byla pojmenována PSR&nbsp;1257+12&nbsp;A (namísto D).
| příjmení = Kuzuhara
| jméno = M.
| příjmení2 = Tamura
| jméno2 = M.
| příjmení3 = Kudo
| jméno3 = T.
| titul = Direct Imaging of a Cold Jovian Exoplanet in Orbit around the Sun-like Star GJ 504
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2013
| ročník = 774
| číslo = 1
| strany = 11
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/774/1/11
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/774/i=1/a=11
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


[[Kappa Andromedae b]], pokud by byla pozorována z blízkosti, by vypadala načervenale.<ref>{{Citace periodika
Některé exoplanety mají i své neoficiální přezdívky. Například [[HD 209458 b]] je někdy nazývána "[[HD 209458 b|Osiris]]," a [[51 Pegasi b]] se říká "[[Bellerophon]]." (podle řeckého mýtu o [[Bellerofontés|Bellerofontovi]]) [[Gliese 581 c]], nejmenší objevená exoplaneta, která je také nejvíce podobná zemi, je někdy nazývána "[[Ymir]]." [[Mezinárodní astronomická unie]] nemá v plánu oficiálně pojmenovávat exoplanety z praktických důvodů.
| příjmení = Carson
| jméno = J.
| příjmení2 = Thalmann
| jméno2 = C.
| příjmení3 = Janson
| jméno3 = M.
| titul = Direct Imaging Discovery of a "Super-Jupiter" around the Late B-type Star ? And
| periodikum = The Astrophysical Journal Letters
| datum = 2013
| ročník = 763
| číslo = 2
| strany = L32
| issn = 2041-8205
| doi = 10.1088/2041-8205/763/2/L32
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/2041-8205/763/i=2/a=L32
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


[[Hvězdná velikost|Zdánlivá jasnost]] planety závisí na tom, v jaké vzdálenosti se nachází je pozorovatel, jakou má planeta odrazivost ([[albedo]]) a kolik světla přijímá planeta od své hvězdy, což závisí na tom, jaké vzdálenosti je planeta od hvězdy a jakou jasnost má hvězda. Takže planeta s nízkým albedem, která je blízko své hvězdy, se může jevit jasnější než planeta s vysokým albedem, která je daleko od hvězdy.<ref>{{Citace elektronického periodika
== Obecné vlastnosti ==
| titul = The Apparent Brightness and Size of Exoplanets and their Stars - Planetary Habitability Laboratory @ UPR Arecibo
=== Charakteristika hvězd ===
| periodikum = phl.upr.edu
Většina exoplanet obíhá okolo hvězd podobných [[Slunce|Slunci]], tedy hvězd [[hlavní posloupnost]]i [[Spektrální_klasifikace#Spektrální_třídy|spektrální třídy]] F, G, nebo K. Jedním z důvodů je, že většina programů hledajících exoplanety se na takovéto hvězdy zaměřuje. Přesto však statistická analýza naznačuje, že lehčí hvězdy ([[Červený trpaslík|červení trpaslíci]] nebo hvězdy spektrální třídy M) buď nemají planety nebo mají adekvátně nižší hmotnost, načež jsou hůře detekovatelné.<ref name="bonfils05">{{Citace periodika | příjmení = Bonfils | jméno = X. | příjmení2 = Forveille | jméno2 = T. | příjmení3 = Delfosse | jméno3 = X. | spoluautoři = et&nbsp;al. | titul = The HARPS search for southern extra-solar planets VI: A Neptune-mass planet around the nearby M dwarf Gl 581 | časopis = Astronomy & Astrophysics | rok = 2005 | číslo = 443 | strany = L15 – L18 |doi = 10.1051/0004-6361:200500193 | url = | issn =}}</ref> Nedávná pozorování [[Spitzerův vesmírný dalekohled|Spitzerovým vesmírným dalekohledem]] ukazují, že hvězdy spektrální třídy O, které jsou mnohem teplejší než Slunce, způsobují efekt „fotovypařování,“ který zpomaluje formování planet.<ref>{{Citace elektronické monografie |autor=Linda Vu |datum=2006-10-03| datum přístupu=2007-09-01 |titul=Planets Prefer Safe Neighborhoods |url=http://www.spitzer.caltech.edu/Media/happenings/20061003/}}</ref>
| url = http://phl.upr.edu/library/notes/theapparentbrightnessandsizeofexoplanetsandtheirstars
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


Nejtemnější známou planetu z hlediska geometrického albeda je [[TrES-2b]], [[Horké Jupitery|horký Jupiter]], který odráží méně než 1 procento světla ze své hvězdy, Takže odráží méně světla než uhlí či černá akrylová barva. Horké Jupitery jsou v atmosféře poměrně tmavé kvůli sodíku a draslíku, ale není známo, proč je TrES-2b tak tmavý - mohlo by to být způsobeno neznámou chemikálií.<ref>{{Citace periodika
Hvězdy jsou tvořeny převážně lehkými prvky – [[vodík]] a [[Helium|hélium]]. Také obsahují malé množství těžších prvků jako např. [[železo]]. Množství těchto těžších prvků je vyjádřeno „metallicitou“ (kovovostí) hvězdy. U hvězdy s vyšší metallicitou je mnohem pravděpodobnější, že bude mít planety a tyto planety bývají těžší než planety okolo hvězd s nižší metalicitou.<ref name="marcyprogth05">
| titul = Coal-Black Alien Planet Is Darkest Ever Seen
{{Citace periodika | příjmení = Marcy | jméno = G. | příjmení2 = Butler | jméno2 = R. | příjmení3 = Fischer | jméno3 = D. | spoluautoři = et.al. | titul = Observed Properties of Exoplanets: Masses, Orbits and Metallicities | časopis = Progress of Theoretical Physics Supplement | rok = 2005 | číslo = 158 | strany = 24 – 42 | doi= | url = http://ptp.ipap.jp/link?PTPS/158/24 | issn =}}</ref>
| periodikum = Space.com
| url = http://www.space.com/12612-alien-planet-darkest-coal-black-kepler.html
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kipping
| jméno = David M.
| příjmení2 = Spiegel
| jméno2 = David S.
| titul = Detection of visible light from the darkest world
| periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters
| datum = 2011-10-01
| ročník = 417
| číslo = 1
| strany = L88–L92
| issn = 1745-3925
| doi = 10.1111/j.1745-3933.2011.01127.x
| url = https://academic.oup.com/mnrasl/article/417/1/L88/1039066/Detection-of-visible-light-from-the-darkest-world
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Barclay
| jméno = Thomas
| příjmení2 = Huber
| jméno2 = Daniel
| příjmení3 = Rowe
| jméno3 = Jason F.
| titul = Photometrically Derived Masses and Radii of the Planet and Star in the TrES-2 System
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2012
| ročník = 761
| číslo = 1
| strany = 53
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/761/1/53
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/761/i=1/a=53
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


U [[Plynný obr|plynných obrů]] geometrické albedo klesá se zvyšující se metalicitou a atmosférickou teplotou, pokud oblačnost nemění jejich účinek. Zvýšená oblačnost zvyšuje albedo ve viditelných vlnových délkách, ale snižuje ho u některých infračervených vlnových délek. Optické albedo se zvyšuje s věkem, protože starší planety mají vyšší oblačnost. Optické albedo též klesá se zvyšující se hmotností, protože obří planety mají vyšší povrchovou gravitaci, což vede k nižší oblačnosti. Rovněž eliptické dráhy mohou způsobit velké kolísání složení atmosférického složení, které má významný účinek na jasnost planety.<ref name=":9">{{Citace periodika
=== Změřené vlastnosti ===
| příjmení = Burrows
Většina známých exoplanet byla objevena nepřímými metodami a můžeme tedy určit pouze některé její fyzikální a orbitální parametry. Metoda radiální rychlosti poskytuje všechny orbitální parametry kromě sklonu. Z neznámého sklonu vyplývá neznámá hmotnost (přesněji je známa minimální hmotnost). Někdy může ve skutečnosti kolem hvězdy obíhat mnohem hmotnější objekt než planeta, např. [[hnědý trpaslík]]. Nicméně pokud je orbita planety k nám kolmá ([[Sklon dráhy|inklinace]] blízká 90°), můžeme vidět jak planeta prochází před hvězdou a můžeme tedy určit její skutečnou hmotnost a změřit poloměr. Navíc díky astronomickým pozorováním a studiím dynamiky planetárních systémů můžeme vymezit možnou hmotnost planety.
| jméno = Adam
| titul = Scientific Return of Coronagraphic Exoplanet Imaging and Spectroscopy Using WFIRST
| periodikum = arXiv:1412.6097 [astro-ph]
| datum = 2014-12-18
| poznámka = arXiv: 1412.6097
| url = http://arxiv.org/abs/1412.6097
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>


V případě některých blízkých infračervených vlnových délek pro hmotné a mladé plynné obry je více tepelných emisí než odráží světla od hvězdy. Takže, ačkoli optická jasnost je závislá na fázi planety, není tomu tak vždy v blízké infračervené oblasti spektra.<ref name=":9" />
Díky spektroskopickým měřením v průběhu [[přechod (astronomie)|přechodu]] planety přes kotouč hvězdy můžeme určit složení atmosféry.<ref name="charbonneautransitreview">
{{Citace sborníku | příjmení = Charbonneau | jméno = D. | spoluautoři = et al. | rok = 2006 | titul = When Extrasolar Planets Transit Their Parent Stars | sborník = Protostars and Planets V | vydavatel = University of Arizona Press | url = http://fr.arxiv.org/abs/astro-ph/0603376 | datum přístupu = 2007-12-13}}</ref> V době druhotného přechodu (tj. když je planeta za hvězdou) můžeme přímo měřit infračervené vyzařování planety. Navíc, pozorování infračerveného záření může pomoci studovat teplotní vlastnosti blízkých planet.


Teploty plynných obrů se snižují v čase a vzdáleností od hvězdy. Snížení teploty zvyšuje optické albedo i bez oblačnosti. Při dostatečně nízké teplotě vznikají mračna vody, které dále zvyšují optické albedo. Při ještě nižších teplotách vzniká mračna amoniaku, což vede k největšímu albedu ve většině optických a blízkých infračervených vlnových délek.<ref name=":9" />
=== Důsledky výběru pozorování ===
[[Soubor:Extrasolar Planets 2004-08-31.png|thumb|Všechny exoplanety objevené metodou radiální rychlosti (modré tečky), změnou jasu hvězdy (červené), gravitační čočky (žluté), k 24.&nbsp;prosinci 2004. Také ukazuje limity nadcházející generace vesmírných i pozemních detektorů]]


=== Magnetické pole ===
Drtivá většina dosud nalezených exoplanet má velmi vysokou hmotnost. Mnoho z nich je podstatně hmotnější než [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], nejtěžší planeta [[sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Nicméně tyto vysoké hmotnosti jsou zčásti důsledkem výběru pozorování: každá z metod hledání snadněji objeví hmotnou planetu. Díky takovému zkreslení je statistická analýza obtížná, nicméně se zdá, že lehčí planety jsou ve skutečnosti častější než těžké planety, alespoň v rámci rozsahu zahrnujícího všechny gigantické planety. Navíc fakt, že astronomové objevili několik planet pouze několikrát hmotnější než Země, přes obtížnost jejich detekce, naznačuje, že mohou být celkem časté.<ref name="marcyprogth05"/>
V roce 2014 bylo magnetické pole okolo hvězdy [[HD 209458 b]] zjištěno podle způsobu jakým planeta ztrácí vodík. Byla to první nepřímá detekce magnetického pole u exoplanety. Magnetické pole má intenzitu jedné desetiny magnetického pole Jupitera.<ref>{{Citace periodika
| titul = Unlocking the Secrets of an Alien World's Magnetic Field
| periodikum = Space.com
| url = http://www.space.com/27828-alien-planet-magnetic-field-strength.html
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kislyakova
| jméno = Kristina G.
| příjmení2 = Holmström
| jméno2 = Mats
| příjmení3 = Lammer
| jméno3 = Helmut
| titul = Magnetic moment and plasma environment of HD 209458b as determined from Ly? observations
| periodikum = Science
| datum = 2014-11-21
| ročník = 346
| číslo = 6212
| strany = 981–984
| issn = 0036-8075
| pmid = 25414310
| doi = 10.1126/science.1257829
| poznámka = PMID: 25414310
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/346/6212/981
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>


Interakce mezi magnetickým polem blízké planety a hvězdou může vytvářet hvězdě na hvězdě skvrny podobným způsobem, jakým [[Galileovy měsíce]] vytváří [[polární záře]] na Jupiteru.<ref>{{Citace periodika
Spousta exoplanet obíhá okolo své hvězdy mnohem blíž než kterákoli planeta v naší sluneční soustavě. Toto je znovu převážně důsledek výběru pozorování. Metoda radiální rychlosti je nejcitlivější na planety s malou orbitou. Astronomové byli zprvu překvapeni těmito „horkými Jupitery“, ale dnes je jasné, že většina exoplanet (nebo alespoň většina těžkých exoplanet) mají mnohem větší orbity, některé dokonce v obyvatelné oblasti, kde jsou podmínky pro vodu v tekutém stavu a teoreticky také život. Zdá se pravděpodobné, že ve většině exoplanetárních systémů jsou 1 nebo 2 obří planety s orbitami srovnatelným s těmi Jupiterovými či Saturnovými.
| titul = Footprint of a Magnetic Exoplanet - Sky & Telescope
| periodikum = Sky & Telescope
| datum = 2004-01-09
| jazyk = en-US
| url = http://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/footprint-of-a-magnetic-exoplanet/
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref> Jejich rádiové emise mohou být pozorovány pomocí rádiových dalekohledů, jako je [[LOFAR]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Nichols
| jméno = J. D.
| titul = Magnetosphere–ionosphere coupling at Jupiter-like exoplanets with internal plasma sources: implications for detectability of auroral radio emissions
| periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| datum = 2011-07-01
| ročník = 414
| číslo = 3
| strany = 2125–2138
| issn = 0035-8711
| doi = 10.1111/j.1365-2966.2011.18528.x
| url = https://academic.oup.com/mnras/article/414/3/2125/1036950/Magnetosphere-ionosphere-coupling-at-Jupiter-like
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = redOrbit
| titul = Radio Telescopes Could Help Find Exoplanets - Redorbit
| periodikum = Redorbit
| datum = 2011-04-18
| jazyk = en-US
| url = http://www.redorbit.com/news/space/2031221/radio_telescopes_could_help_find_exoplanets/
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref> Rádiové emise mohou zjistit rychlost rotace planety, která je jinak obtížně zjistitelná.<ref>http://www.faculty.ece.vt.edu/swe/lwa/memo/lwa0013.pdf</ref>


Zemské magnetické pole pravděpodobně vzniká díky tekutému kovovému jádru Země, ale ve hmotných superzemích pod vysokým tlakem mohou vznikají jiné sloučeniny než vytvořené za suchozemských podmínek. Sloučeniny mohou mít větší viskozitu a vyšší teplotu tání, a mohou zabránit tomu, aby se vnitřek planety rozdělil do různých vrstev, a tak vedly k nediferencovaným plášťům bez jádra. Formy oxidu hořečnatého, jako je MgSi<sub>3</sub>O<sub>12</sub>, by mohly být tekutým kovem při tlacích a teplotách nacházejících se v superzemi a mohly by vytvářet magnetické pole v pláštích superzemě.<ref>{{Citace periodika
[[Excentricita dráhy|Orbitální excentricita]] vyjadřuje jak moc je orbita eliptická. Většina známých exoplanet mají relativně vysokou excentricitu. Toto však ''není'' důsledek výběru pozorování, jelikož excentricita neovlivňuje obtížnost detekce. Vysoká excentricita je hádankou, jelikož dnešní teorie předpokládá vznik planet na kruhových orbitách. Jedna z možných teorií, je že by v systému mohl být další společník (např. [[hnědý trpaslík]]).<ref name="Eberley CoS">{{Citace elektronické monografie | titul=Scientists Snap Images of First Brown Dwarf in Planetary System (News Release) | datum=2006-09-18 | url=http://www.science.psu.edu/alert/Luhman9-2006-2.htm | datum přístupu=2006-09-28}}</ref> To také naznačuje, že by naše sluneční soustava mohla být neobvyklá, jelikož všechny planety (kromě [[Merkur (planeta)|Merkuru]]) obíhají po téměř kruhových orbitách.<ref name="marcyprogth05"/>
| titul = Forbidden Planet, Forbidden Chemistry
| periodikum = Chemical Heritage Foundation
| datum = 2016-07-26
| jazyk = en
| url = https://www.chemheritage.org/distillations/magazine/forbidden-planet-forbidden-chemistry
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Super-Earth planets may have a form of liquid metal that makes magnesium oxide flow like water inside, allowing for magnetic fields that could shield life from space radiation.
| periodikum = Space.com
| url = http://www.space.com/18604-super-earth-planets-liquid-metal.html
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>


Bylo zjištěno, že [[horké Jupitery]] mají větší poloměr, než se očekávalo. To by mohlo být způsobeno interakcí mezi [[Hvězdný vítr|hvězdným větrem]] a magnetosférou planety, která [[Jouleovo teplo|vytváří elektrické proudy]] okolo planety, které ji ohřívají a způsobují její rozpínání. Čím větší je magnetismus hvězdy, tím intenzitu má hvězdný vítr a tím vzniká větší elektrický proud, který vede k většímu zahřívání a rozpínání planety. Teorie odpovídá pozorování, že hvězdná aktivita má přímou závislost s nafouknutými planetárními poloměry.<ref>{{Citace periodika
=== Nezodpovězené otázky ===
| příjmení = Buzasi
Ohledně exoplanet zůstává spousta nezodpovězených otázek, jako například jejich složení nebo přítomnost [[Měsíc (satelit)|měsíců]]. Nedávný objev toho, že několik zkoumaných exoplanet obsahuje vodu ukazuje, že se je toho o exoplanetách ještě hodně co učit. Další otázkou je, jestli by mohly podporovat život. Několik planet má oběžné dráhy v [[Obyvatelná zóna|obyvatelné oblasti]], kde by mělo být možné v pozemských podmínkách přežít. Většina z nich jsou však obří planety více podobné [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]] než [[Země|Zemi]]; pokud by však měly tyto planety měsíce, mohly by tyto měsíce být příznivější pro život. Odhalení života (jiného než je vyspělá civilizace) na mezihvězdných vzdálenostech je neskutečně vyzývavý technický úkol, který nebude ještě mnoho let dosažitelný.
| jméno = D.
| titul = Stellar Magnetic Fields as a Heating Source for Extrasolar Giant Planets
| periodikum = The Astrophysical Journal Letters
| datum = 2013
| ročník = 765
| číslo = 2
| strany = L25
| issn = 2041-8205
| doi = 10.1088/2041-8205/765/2/L25
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/2041-8205/765/i=2/a=L25
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>


=== Desková tektonika ===
== Význačné objevy exoplanet ==
V roce 2007 dospěly dva nezávislé týmy vědců k protikladným závěrům o pravděpodobnosti [[Desková tektonika|deskové tektoniky]] na větších [[Superzemě|superzemích]],<ref>{{Citace periodika
=== První objevy ===
| příjmení = Valencia
První milník v objevech exoplanet byl rok 1992, kdy Wolszczan a Frail publikovali výsledky pozorování v časopise „Nature“ indikující, že okolo pulsaru [[PSR B1257+12]] obíhá planeta.<ref name="Wolszczan">
| jméno = Diana
{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = Wolszczan, A | odkaz na autora = | spoluautoři = Frail, D. A. | titul = A planetary system around the millisecond [[pulsar]] PSR1257+12 | časopis = Nature | odkaz na časopis = | rok = 1992 | měsíc = | ročník = | číslo = 355 | strany = 145 – 147 | url = http://www.nature.com/nature/journal/v355/n6356/abs/355145a0.html | issn =}}</ref> Aleksander Wolszczan objevil tento milisekundový pulsar v roce [[1990]] na [[Observatoř Arecibo|rádiové observatoři v Arecibu]]. To byly vůbec první potvrzené exoplanety a jsou stále považované za velmi neobvyklé v tom, že obíhají okolo [[pulsar]]u.
| příjmení2 = O'Connell
| jméno2 = Richard J.
| titul = Convection scaling and subduction on Earth and super-Earths
| periodikum = Earth and Planetary Science Letters
| datum = 2009-09-15
| ročník = 286
| číslo = 3
| strany = 492–502
| doi = 10.1016/j.epsl.2009.07.015
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012821X09004178
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = Exoplanet
| url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Exoplanet&oldid=782389293
| poznámka = Page Version ID: 782389293
| jazyk = en
}}</ref> přičemž jeden tým vydal zprávu, že desková tektonika by byla krátkodobá nebo stagnující<ref>{{Citace periodika
| příjmení = O'Neill
| jméno = C.
| příjmení2 = Lenardic
| jméno2 = A.
| titul = Geological consequences of super-sized Earths
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum = 2007-10-01
| ročník = 34
| číslo = 19
| strany = L19204
| issn = 1944-8007
| doi = 10.1029/2007GL030598
| jazyk = en
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2007GL030598/abstract
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref> a druhý tým vydal protichůdnou zprávu, že desková tektonika je velmi pravděpodobná na superzemích, i když planeta je suchá.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Valencia
| jméno = Diana
| příjmení2 = O’Connell
| jméno2 = Richard J.
| příjmení3 = Sasselov
| jméno3 = Dimitar D.
| titul = Inevitability of Plate Tectonics on Super-Earths
| periodikum = The Astrophysical Journal Letters
| datum = 2007
| ročník = 670
| číslo = 1
| strany = L45
| issn = 1538-4357
| doi = 10.1086/524012
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1538-4357/670/i=1/a=L45
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


Pokud superzemě mají 80krát více vody než Země, stanou se [[Oceánská planeta|oceánskými planetami]] s zcela zaplaveným povrchem. Nicméně pokud množství vody menší než tato hranice, vodní cyklus přesune dostatek vody hluboko mezi oceány a plášť, a tím umožní existenci kontinentů.<ref>{{Citace elektronického periodika
První potvrzenou exoplanetou ([[51 Pegasi b]]) obíhající okolo hvězdy [[hlavní posloupnost]]i ([[51 Pegasi]]) oznámili [[Michel Mayor]] a [[Didier Queloz]] také v časopise „Nature“ [[6. říjen|6.&nbsp;října]] [[1995]].<ref name="Mayor">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = Mayor, Michel | odkaz na autora = | spoluautoři = Queloz, Didier | titul = A Jupiter-mass companion to a solar-type star | časopis = Nature | odkaz na časopis = | rok = 1995 | měsíc = | ročník = | číslo = 378 | strany = 355 – 359 | url = http://www.nature.com/nature/journal/v378/n6555/abs/378355a0.html | issn =}}</ref> Astronomy nejprve zaskočil tento „horký Jupiter“, ale brzy se jim podařilo nalézt další podobné planety.
| titul = Super Earths Likely To Have Both Oceans and Continents - Astrobiology
| periodikum = astrobiology.com
| url = http://astrobiology.com/2014/01/super-earths-likely-to-have-both-oceans-and-continents.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cowan
| jméno = Nicolas B.
| příjmení2 = Abbot
| jméno2 = Dorian S.
| titul = Water Cycling between Ocean and Mantle: Super-Earths Need Not Be Waterworlds
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2014
| ročník = 781
| číslo = 1
| strany = 27
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/781/1/27
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/781/i=1/a=27
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


=== Další význačné objevy ===
=== Vulkanismus ===
Velké změny povrchové teploty na planetě u [[55 Cancri]] jsou připisovány možnému působení vulkanismu, které uvolňuje velká prachová oblaka, které zakrývají povrch planety a blokují tepelné emise.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Soubor:Exoplanet Discovery Methods Bar.svg|thumb|Počty ročně objevených exoplanet]]
| titul = Astronomers May Have Found Volcanoes 40 Light-Years From Earth
Od té doby došlo k mnoha dalším význačným objevům, např.:
| periodikum = National Geographic News
| url = http://news.nationalgeographic.com/2015/05/150506-volcano-planet-space-cancri-astronomy/
| datum vydání = 2015-05-06
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Demory
| jméno = Brice-Olivier
| příjmení2 = Gillon
| jméno2 = Michael
| příjmení3 = Madhusudhan
| jméno3 = Nikku
| titul = Variability in the super-Earth 55 Cnc e
| periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| datum = 2016-01-11
| ročník = 455
| číslo = 2
| strany = 2018–2027
| issn = 0035-8711
| doi = 10.1093/mnras/stv2239
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/mnras/article-abstract/455/2/2018/1106184/Variability-in-the-super-Earth-55-Cnc-e?redirectedFrom=fulltext
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


=== Prstence ===
;1996, [[47 Ursae Majoris b]]: Tato planeta typu Jupiter byla první objevená planeta s dlouhou periodou, obíhající 2,11&nbsp;AU (1&nbsp;AU = vzdálenost Země - Slunce), s excentricitou e = 0,049. V systému je ještě další planeta obíhající ve vzdálenosti 3,79&nbsp;AU. Nicméně v roce 2006 byly její původní parametry vyvráceny, momentálně obíhá ve vzdálenosti dokonce 7,73&nbsp;AU s excentricitou 0,005, avšak stále existuje veliká nepřesnost.
Hvězdu [[1SWASP J140747.93-394542.6]] obíhá planeta, který má mnohem větší [[Planetární prstenec|prstence]] než [[Prstence Saturnu|Saturn]]. Hmotnost objektu však není známá; může se jednat o hnědého trpaslíka nebo hvězdu malou hmotností.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Scientists Discover a Saturn-like Ring System Eclipsing a Sun-like Star
;1998, [[Gliese 876 b]]: První planeta obíhající okolo [[Červený trpaslík|červeného trpaslíka]] [[Gliese 876]]. Obíhá k němu blíže než [[Merkur (planeta)|Merkur]] k [[Slunce|Slunci]]. Následně bylo objeveno více planet blíže ke hvězdě.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = John Nobile Wilford | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = New Planet Detected Around a Star 15 Light Years Away | časopis = The New York Times | odkaz na časopis = | rok = 2001 | měsíc = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://astro.berkeley.edu/~paul/nytimes/nytimes_26jun98.html | issn =}}</ref>
| periodikum = www.spacedaily.com
| url = http://www.spacedaily.com/reports/Scientists_Discover_a_Saturn_like_Ring_System_Eclipsing_a_Sun_like_Star_999.html
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mamajek
| jméno = Eric E.
| příjmení2 = Quillen
| jméno2 = Alice C.
| příjmení3 = Pecaut
| jméno3 = Mark J.
| titul = Planetary Construction Zones in Occultation: Discovery of an Extrasolar Ring System Transiting a Young Sun-like Star and Future Prospects for Detecting Eclipses by Circumsecondary and Circumplanetary Disks
| periodikum = The Astronomical Journal
| datum = 2012
| ročník = 143
| číslo = 3
| strany = 72
| issn = 1538-3881
| doi = 10.1088/0004-6256/143/3/72
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1538-3881/143/i=3/a=72
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


Jas optických obrazů [[Fomalhaut b|Fomalhautu b]] může být způsoben hvězdným světlem odrážejícím se od prstence s poloměrem 20 až 40 násobným poloměrem Jupitera, o velikosti oběžných drah [[Galileovy měsíce|galileových měsíců.]]<ref>{{Citace periodika
;1999, [[Upsilon Andromedae]]: První víceplanetární systém. Obsahuje 3 planety, všechny podobné Jupiteru. Planety [[Upsilon Andromedae b|b]], [[Upsilon Andromedae c|c]], [[Upsilon Andromedae d|d]] byly ohlášeny v letech 1996, 1999 a 1999. Obíhají ve vzdálenostech 0,0595, 0,830, a 2,54 AU.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = Blake Edgar | odkaz na autora = | spoluautoři = Megan Watzke, Carol Rasmussen | titul = Multiple planets discovered around Upsilon Andromedae | časopis = Extrasolar planets | odkaz na časopis = | rok = 1999 | měsíc = | ročník = | číslo = 415, 617, 303 | strany = 338 – 6747, 495 – 7463, 497 – 8611 | url = http://cfa-www.harvard.edu/afoe/upsAnd_pr.html | issn =}}</ref>
| příjmení = Kalas
| jméno = Paul
| příjmení2 = Graham
| jméno2 = James R.
| příjmení3 = Chiang
| jméno3 = Eugene
| titul = Optical Images of an Exosolar Planet 25 Light-Years from Earth
| periodikum = Science
| datum = 2008-11-28
| ročník = 322
| číslo = 5906
| strany = 1345–1348
| issn = 0036-8075
| pmid = 19008414
| doi = 10.1126/science.1166609
| poznámka = PMID: 19008414
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/322/5906/1345
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>


Prstence plynných obrů ve Sluneční soustavě jsou v jedné rovině s rovníkem planety. Nicméně, pro exoplanety, které obíhají blízko své hvězdy, slapové síly hvězdy by vedly k nejvzdálenějším prstencům planety, které se vyrovnávají s orbitální rovinou planety kolem hvězdy. Vnitřní prstence planety by byly ještě jedné rovině s rovníkem planety tak, že pokud má planeta [[Sklon rotační osy|nakloněnou rotační osu]], pak by odlišné vyrovnání mezi vnitřním a vnějším prstencem by vedlo k vytvoření kruhovitého systému.<ref>{{Citace periodika
;1999, [[HD 209458 b]]: Tato planeta, původně nalezená pomocí metody měření radiální rychlosti, byla první, u které byl spatřen přechod přes kotouč hvězdy.<ref name="Henry">{{Citace periodika | příjmení = Henry | jméno = G. W. | spoluautoři = et al. | titul = A Transiting "51 Peg-like" Planet | časopis = The Astrophysical Journal Letters | odkaz na časopis = | rok = 2000 | měsíc = | ročník = | číslo = 529| strany = L41 – L44 | url = http://www.journals.uchicago.edu/ApJ/journal/issues/ApJL/v529n1/995835/brief/995835.abstract.html | issn =}}</ref>
| příjmení = Schlichting
| jméno = Hilke E.
| příjmení2 = Chang
| jméno2 = Philip
| titul = Warm Saturns: On the Nature of Rings around Extrasolar Planets That Reside inside the Ice Line
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2011
| ročník = 734
| číslo = 2
| strany = 117
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/734/2/117
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/734/i=2/a=117
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>


=== Měsíce ===
;2001, [[HD 209458 b]]: Astronomové s použitím Hubbleova vesmírného dalekohledu změřili atmosféru na HD 209458 b. Našli spektroskopické znaky [[sodík]]u, ale méně než očekávali, což naznačuje, že vysoké mraky „zatemňují“ spodní vrstvy atmosféry.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = Charbonneau, D. | odkaz na autora = | spoluautoři = Brown, T.; Noyes, R.; Gilliland, R. | titul = Detection of an Extrasolar Planet Atmosphere | časopis = The Astrophysical Journal | odkaz na časopis =
V prosinci roku 2013 bylo oznámen kandidát na [[exoměsíc]] u [[Toulavá planeta|toulavé planety]].<ref>{{Citace periodika
| rok = 2002 | měsíc = | ročník = | číslo = 568 | strany = 377 – 384 | url = http://www.journals.uchicago.edu/ApJ/journal/issues/ApJ/v568n1/55014/55014.html | issn =}}</ref>
| příjmení = Bennett
| jméno = D. P.
| příjmení2 = Batista
| jméno2 = V.
| příjmení3 = Bond
| jméno3 = I. A.
| titul = MOA-2011-BLG-262Lb: A Sub-Earth-Mass Moon Orbiting a Gas Giant Primary or a High Velocity Planetary System in the Galactic Bulge
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2014
| ročník = 785
| číslo = 2
| strany = 155
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1088/0004-637X/785/2/155
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/785/i=2/a=155
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref> Dosud nebyl potvrzen žádný exoměsíc.


=== Atmosféra ===
;2001, [[Iota Draconis b]]: První nalezená planeta obíhající okolo obří hvězdy. Jde o [[oranžový obr|oranžového obra]], což poskytuje důkaz o přežití a chování planet obíhajících obří hvězdy. Obří hvězdy pulsují, což by mohlo napodobovat přítomnost planety. Tato planeta je však velmi hmotná s velmi excentrickou orbitou. Její průměrná vzdálenost od hvězdy je 1,275&nbsp;AU.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = Frink | odkaz na autora = | spoluautoři = et al. | titul = Discovery of a Substellar Companion to the K2 III Giant Iota Draconis | časopis = The Astrophysical Journal | odkaz na časopis = | rok = | měsíc = | ročník = 2002 | číslo = 576 | strany = 478–484 | url = http://www.journals.uchicago.edu/ApJ/journal/issues/ApJ/v576n1/55741/55741.html | issn =}}</ref>
Atmosféra byla zjištěna u několika exoplanet. Poprvé byla pozorována u hvězdy [[HD 209458 b]] v roce 2001.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Charbonneau
[[Soubor:Artist's impression of pulsar planet B1620-26c.jpg|thumb|Planeta [[PSR B1620-26c]] obíhající okolo pulsaru (objevena 2003). Je 12,5 miliardy let stará, což z ní dělá nejstarší známou planetu (Představa malíře)]]
| jméno = David
[[Soubor:Artist’s impression of the planet around Alpha Centauri B (Annotated).jpg|thumb|Umělecká představa vzhledu [[Alfa Centauri Bb]], nejbližší objevené planety mimo naší Sluneční soustavu]]
| příjmení2 = Brown
| jméno2 = Timothy M.
| příjmení3 = Noyes
| jméno3 = Robert W.
| titul = Detection of an Extrasolar Planet Atmosphere
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 2002
| ročník = 568
| číslo = 1
| strany = 377
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1086/338770
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/568/i=1/a=377
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


[[KIC 12557548 b]] je malou planetou se skalnatým povrchem, která obíhá velmi blízko své hvězdy, a v okolí planety se nachází obrovský oblak prachu jako u [[Kometa|komety]].<ref>{{Citace periodika
;2003, [[PSR B1620-26c]]: 10. července potvrdil tým vědců vedený Steinnem Sigurdssonem za pomoci Hubbleova vesmírného dalekohledu nejstarší známou exoplanetu. Planeta se nachází v kulové [[Hvězdokupa|hvězdokupě]] [[Messier 4|M4]], zhruba 5600 světelných let od země v [[souhvězdí Štíra]]. Jde o jedinou známou planetu obíhající okolo binárního systému, jehož jednou hvězdou je [[pulsar]] a druhou [[bílý trpaslík]]. Planeta je 2x hmotnější než Jupiter a je téměř 13 miliard let stará.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = Sigurdsson, S. | odkaz na autora = | spoluautoři = Richer, H.B.; Hansen, B.M.; Stairs I.H.; Thorsett, S.E. | titul = A Young White Dwarf Companion to [[Pulsar]] B1620-26: Evidence for Early Planet Formation | časopis = Science | odkaz na časopis = | rok = 2003 | měsíc = | ročník = 301 | číslo = 5630 | strany = 193 – 196 | url = | issn =}}</ref>
| titul = Evaporating exoplanet stirs up dust
| url = https://phys.org/news/2012-08-evaporating-exoplanet.html
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref> Prach může pocházet se sopečných výbuchů a z planety uniká díky její nízké gravitaci, která se díky malé vzdálenosti od hvězdy postupně vypařuje. Nebo se jedná o kovy, které se díky malé vzdálenosti od hvězdy postupně vypařují a které poté zkondenzují na prach.<ref>{{Citace periodika
| titul = New-found exoplanet is evaporating away
| jazyk = en
| url = http://www.tgdaily.com/space-features/63469-new-found-exoplanet-is-evaporating-away
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


V červnu 2015 vědci uvedli, že atmosféra planety [[GJ 436 b]] se odpařuje, což vede ke vzniku obrovského oblaku okolo planety a která vytváří díky záření hostitelské hvězdy ohon dlouhý 14×10<sup>6</sup> km.<ref>{{Citace periodika
;2004, [[OGLE-2003-BLG-235Lb]]: První exoplaneta nalezená metodou [[Gravitační čočka|gravitační čočky]]
| příjmení = The New York Times
| titul = A Planet With a Tail Nine Million Miles Long
| periodikum = The New York Times
| datum = 2015-08-17
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/interactive/projects/cp/summer-of-science-2015/latest/exoplanet-tail
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>


V květnu roku 2017 byly zjištěn odraz světla z ledových krystalů v atmosféře Země.<ref>{{Citace periodika
;2008, [[Fomalhaut|Fomalhaut b]]: První exoplaneta objevená přímým pozorováním ve viditelném světle.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Harrington
| příjmení = Fleur
| jméno = J.D.
| jméno = Nicholas St
| titul = Spotting Mysterious Twinkles on Earth From a Million Miles Away
| příjmení2 = Villard
| periodikum = The New York Times
| jméno2 = Ray
| datum = 2017-05-19
| titul = Hubble Directly Observes a Planet Orbiting Another Star
| issn = 0362-4331
| url = http://www.nasa.gov/mission_pages/hubble/science/fomalhaut.html
| jazyk = en-US
| datum vydání = 2008-11-13
| url = https://www.nytimes.com/2017/05/19/science/dscovr-satellite-ice-glints-earth-atmosphere.html
| datum přístupu = 2008-11-27
| datum přístupu = 2017-06-01
| vydavatel = [[NASA]]
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| jazyk = anglicky
| příjmení = Marshak
}}</ref>
| jméno = Alexander
| příjmení2 = Várnai
| jméno2 = Tamás
| příjmení3 = Kostinski
| jméno3 = Alexander
| titul = Terrestrial glint seen from deep space: Oriented ice crystals detected from the Lagrangian point
| periodikum = Geophysical Research Letters
| strany = 2017GL073248
| issn = 1944-8007
| doi = 10.1002/2017GL073248
| jazyk = en
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2017GL073248/abstract
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref> Technologie použitá k jeho nalezení může být užitečná pro studium atmosfér vzdálených světů, včetně exoplanet.


=== Vázaná rotace ===
; 2009, vypuštění družice [[Kepler (sonda)|Kepler]]
U planet s [[Vázaná rotace|vázanou rotaci]] na jedné polokouli stále svítí Slunce a byla by velice horká, kdežto druhá polokoule by byla velice mrazivá. Taková planeta by mohla připomínat oční bulvu s horkou skvrnou.<ref>{{Citace periodika
: Sonda Kepler je první družicí, jejímž hlavním cílem je hledání exoplanet. Její dalekohled ve spojení s [[Luxmetr|fotometrem]] průběžně sleduje přibližně 100 tisíc hvězd v [[souhvězdí Labutě]] a [[souhvězdí Lyry|Lyry]] a s velkou přesností měří jejich jasnost. Při hledání exoplanet používá tedy tranzitní metodu, kdy se sleduje změna jasu mateřské hvězdy (přesněji celé hvězdné soustavy). Podle údajů z října 2011 objevil Kepler již 3 000 kandidátů na exoplanetu.<ref>
| příjmení = Raymond
{{Citace elektronické monografie
| jméno = Sean
| url = http://www.exoplanety.cz/2011/10/spacevision2011-kepler-objevil-3000-moznych-exoplanet/
| titul = Forget “Earth-Like”—We’ll First Find Aliens on Eyeball Planets
| titul = SpaceVision2011: Kepler objevil 3000 možných exoplanet
| periodikum = Nautilus
| vydavatel = Exoplanety.cz
| url = http://nautil.us/blog/forget-earth_likewell-first-find-aliens-on-eyeball-planets
| datum vydání = 2011-10-29
| datum přístupu = 2011-10-31
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref> Planety s [[Excentricita dráhy|excentrickou oběžnou dráhou]] mohou být uzamčeny v jiné rezonanci. Rezonance 3:2 a 5:2 by vedly ke vzoru dvojitého oka s horkými místy na východní i západní polokouli.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dobrovolskis
| jméno = Anthony R.
| titul = Insolation patterns on eccentric exoplanets
| periodikum = Icarus
| datum = 2015-04-01
| ročník = 250
| strany = 395–399
| doi = 10.1016/j.icarus.2014.12.017
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0019103514006976
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref> Planety s excentrickou oběžnou dráhou a se skloněnou [[Otáčení|osou rotace]] mohou mít složitější sluneční vzory.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dobrovolskis
| jméno = Anthony R.
| titul = Insolation patterns on eccentric exoplanets
| periodikum = Icarus
| datum = 2015-04-01
| ročník = 250
| strany = 395–399
| doi = 10.1016/j.icarus.2014.12.017
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0019103514006976
| datum přístupu = 2017-06-01
}}</ref>
{{viz též|Astrobiologie}}{{viz též|Obyvatelná zóna}}{{viz též|Planetární habitabilita}}
Jak jsou objevovány další exoplanety, exoplanetologie má stále více objektů pro podrobnější studium extrasolárních světů a nakonec se bude zabývat perspektivou [[Mimozemský život|života na planetách]] mimo [[Sluneční soustava|Sluneční soustavou]].<ref name=":8" /> V kosmických vzdálenostech může být život zjištěn pouze tehdy, je-li vyvíjen v planetárním měřítku a silně modifikuje planetární prostředí takovým způsobem, že modifikace nelze vysvětlit klasickými fyzikálně-chemickými procesy (z rovnovážných procesů).<ref name=":8" /> Například molekulární kyslík (O<sub>2</sub>) v [[Atmosféra Země|atmosféře Země]] je výsledkem [[Fotosyntéza|fotosyntézy]] živých rostlin a mnoha dalších druhů mikroorganismů, takže kyslík může být použit pro indikaci života na exoplanetách, ačkoli malé množství kyslíku může být také produkováno nebiologickými prostředky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oxygen Is Not Definitive Evidence of Life on Extrasolar Planets - Astrobiology
| periodikum = astrobiology.com
| url = http://astrobiology.com/2015/09/oxygen-is-not-definitive-evidence-of-life-on-extrasolar-planets.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref> Navíc potenciálně obyvatelná planeta musí obíhat stabilní [[Hvězda|hvězdu]] ve vzdálenosti, v níž mohou objekty s hmotností [[Planeta|planety]] s dostatečným [[Atmosférický tlak|atmosférickým tlakem]] umožňovat existenci [[Voda|kapalnou vodu]] na svém povrchu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kopparapu
| jméno = Ravi Kumar
| titul = A Revised Estimate of the Occurrence Rate of Terrestrial Planets in the Habitable Zones around Kepler M-dwarfs
| periodikum = The Astrophysical Journal Letters
| datum = 2013
| ročník = 767
| číslo = 1
| strany = L8
| issn = 2041-8205
| doi = 10.1088/2041-8205/767/1/L8
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/2041-8205/767/i=1/a=L8
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cruz
| jméno = Maria
| příjmení2 = Coontz
| jméno2 = Robert
| titul = Alien Worlds Galore
| periodikum = Science
| datum = 2013-05-03
| ročník = 340
| číslo = 6132
| strany = 565–565
| issn = 0036-8075
| pmid = 23641107
| doi = 10.1126/science.340.6132.565
| poznámka = PMID: 23641107
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/340/6132/565
| datum přístupu = 2017-05-31
}}</ref>
}}</ref>


== Kulturní dopad ==
; 2011, [[Kepler-22b]]
Dne 9. května 2013 uspořádal [[Kongres Spojených států amerických|americký Kongres]] slyšení dvou podvýborů [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovny reprezentantů]] Spojených států o objevech exoplanet: ''Našli jsme jiné země?'' vyvolaného objevem exoplanety [[Kepler-62f]], Kepler-62e a Kepler-62c. Zvláštní vydání časopisu Science, které vyšlo již dříve, popisuje objevy exoplanet.<ref>{{Citace periodika
:5.&nbsp;prosince oznámen objev první známé extrasolární planety v [[obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]] hvězdy [[Žlutý trpaslík|spektrální třídy&nbsp;G]] (tj.&nbsp;hvězdy stejné [[Spektrální klasifikace|třídy]], jako Slunce).
| příjmení = Cruz
| jméno = Maria
| příjmení2 = Coontz
| jméno2 = Robert
| titul = Alien Worlds Galore
| periodikum = Science
| datum = 2013-05-03
| ročník = 340
| číslo = 6132
| strany = 565–565
| issn = 0036-8075
| pmid = 23641107
| doi = 10.1126/science.340.6132.565
| poznámka = PMID: 23641107
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/340/6132/565
| datum přístupu = 2017-05-30
}}</ref>


== Odkazy ==
;2012
* nejstarší exoplanety
::objeveny dvě nejstarší exoplanety vůbec. Mateřská hvězda: [[HIP 11952]], odhadované stáří: 12,8 miliard let.<ref>[http://czech.ruvr.ru/2012_03_27/69788815/ Byly objeveny dvě nesmírně staré exoplanety]</ref>
* pozorovatelná planeta v obyvatelné zóně
::v září objevil Hugh Jones z britské Univerzity of Hertfordshire exoplanetu v obyvatelné zóně hvězdy HD 40307, vzdálené od nás něco kolem 42 světelných let, s odhadem, že kolem ní může obíhat šest (exo)planet. Planeta v obyvatelné zóně dostala označení HD 40307g. Je sedmkrát větší než Země a proto patří do třídy vesmírných těles označovaných jako ''superzemě''. Nachází se relativně blízko a je přímo pozorovatelná ze Země.<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=762760</ref>


=== Poznámky ===
*:16. října ohlásila [[Evropská kosmická agentura|ESA]] objev planety v nejbližším hvězdném systému [[Alfa Centauri]], vzdáleného od nás jen 4,3 světelných let. Planeta [[Alfa Centauri Bb]] je zhruba velikosti Země, ale není v obyvatelné zóně ve které by mohla existovat voda v kapalném stavu.<ref>[http://io9.com/5952357/scientists-discover-a-planet-in-alpha-centauri-the-star-system-nearest-earth?utm_source=gizmodo.com&utm_medium=recirculation&utm_campaign=recirculation Scientists discover a planet in Alpha Centauri, the star system nearest Earth]</ref>
<references group="A" />


=== Reference ===
;2016
{{Překlad|jazyk=en|článek=Exoplanet|revize=782389293}}
:v srpnu byla radiální metodou objevena planeta u Zemi nejbližší hvězdy [[Proxima Centauri]]. Je v obyvatelné zóně a díky relativní blízkosti dobrým kandidátem na robotický průzkum.<ref name=Space.com Proxima Centauri earth-like planet>{{Citace elektronické monografie |titul="Found! Potentially Earth-Like Planet at Proxima Centauri Is Closest Ever " |url=http://www.space.com/33834-discovery-of-planet-proxima-b.html |datum vydání=24 August 2016 |vydavatel=[[Space.com]] |deadurl=no |archivedate=24 August 2016 }}</ref>
<references />


== Související články ==
=== Související články ===
* [[Extrasolární kometa]]
* [[Planetární soustava]]
* [[Seznam hvězd s potvrzenými planetami]]
* [[Seznam potenciálně obyvatelných exoplanet]]
* [[Seznam potenciálně obyvatelných exoplanet]]


== Reference ==
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Exoplanets|Exoplanety}}
<references />
* {{en}} [http://www.exoplanet.eu/ The Extrasolar Planets Encyclopaedia] ([[Paris Observatory]])

* {{en}} [http://exoplanetarchive.ipac.caltech.edu/ NASA Exoplanet Archive]
== Externí odkazy ==
* {{en}} [http://www.openexoplanetcatalogue.com/ Open Exoplanet Catalogue]
* {{Commonscat|Exoplanets|Exoplanety}}
* {{en}} [http://phl.upr.edu/projects/habitable-exoplanets-catalog The Habitable Exoplanets Catalog] (PHL/[[University of Puerto Rico at Arecibo|UPR Arecibo]])
{{upravit externí odkazy}}
* {{en}} [http://www.ucm.es/info/Astrof/recopilaciones/planetas_ext.html Extrasolar Planets]&nbsp;– D. Montes, UCM
;Vyhledávací projekty:
* {{en}} [http://media4.obspm.fr/exoplanets/ Exoplanets] at Paris Observatory
* [http://exoplanets.org/ University of California Planet Search Project]
* [http://obswww.unige.ch/~udry/planet/planet.html The Geneva Extrasolar Planet Search Programmes]
* {{en}} [http://exographs.net/ Graphical Comparison of Extrasolar Planets]
* [http://www.planetquest.org/ PlanetQuest distributed computing project]
* [http://www.superwasp.org SuperWASP Wide Angle Search for Planets]
* [http://custerobservatory.org/Documents/0907ExoPlanetHelp.pdf Custer search involves amateur volunteers. ]

;Zdroje:
* [http://planetquest.jpl.nasa.gov/ NASA's PlanetQuest]
** [http://planetquest1.jpl.nasa.gov/atlas/atlas_index.cfm PlanetQuest 3D Atlas of extrasolar planets within 400 light years of our Solar System]
** [http://planetquest.jpl.nasa.gov/overview/overview_index.cfm Planetquest Flash]
* [http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Beyond Beyond Our Solar System] by [http://solarsystem.nasa.gov NASA's Solar System Exploration]
* [http://www.exoplanet.de/ German Center for Exo-Planet Research Jena/Tautenburg]
* [http://www.astro.uni-jena.de/ Astrophysical Institute & University Observatory Jena (AIU)]
* [http://www.exoplanet.eu/ The Extrasolar Planets Encyclopaedia]
* [http://www.exosolar.net/ exosolar.net] 3D Flash StarMap (2000 Stars and all known Exoplanets)
* [http://www.princeton.edu/~willman/planetary_systems/ Table of known planetary systems]
* [http://astro.nickshanks.com/library/extrasolar.xml Extrasolar Planet XML Database]
* Andrew Collier Cameron, ''Extrasolar planets'', Physics World (January 2001). (See the [http://physicsweb.org/article/world/14/1/7/2 online version].)
* [http://www.exoplanets.info searchable dynamic database of extrasolar planets and their parent stars]
* [http://jumk.de/astronomie/exoplanets/index.shtml List of important exoplanets]
* [http://www.ucm.es/info/Astrof/recopilaciones/planetas_ext.html Extrasolar Planets] - D. Montes, UCM
* [http://www.extrasolar.net Extrasolar Visions]
* [http://media4.obspm.fr/exoplanets/ Exoplanets] at Paris Observatory
* [http://www.planetarybiology.com/hz_candidates/ Exoplanet Habitable Zone Candidates]
* [http://www.planetarybiology.com/hz_residents/ Exoplanet Habitable Zone Residents]

;Novinky:
* [http://www.amnh.org/exhibitions/exoplanets/ Exoplanets Exhibit] at the American Museum of Natural History in New York City
* [http://www.universetoday.com/am/publish/first_direct_image_exoplanet.html First direct image of an exoplanet] from universetoday.com
* [http://exoplanets.org/index_gl.html 6–8 Earth-Mass Planet Discovered orbiting Gliese 876]
* [http://web.archive.org/web/20040503183428/http://www.space.com/scienceastronomy/exoplanet_new_0404015.html Newfound World Shatters Distance Record] from space.com
* [http://web.archive.org/web/20030720021737/http://www.space.com/scienceastronomy/oldest_planet_030710-1.html Oldest Known World] from space.com
* [http://web.archive.org/web/20030605125520/http://www.space.com/scienceastronomy/aas_earthsize_020329.html Earth Sized Planets Confirmed] from space.com
* [http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/5151610.stm Sunshade to Look for Distant Life] from news.bbc.co.uk

* [http://astronomia.zcu.cz/hvezdy/exoplanety/102-katalogy-exoplanet katalogy extrasolárních planet]
* [http://planetquest1.jpl.nasa.gov/atlas/atlas_search.cfm seznam dosud objevených exoplanet na stránkách NASA] ''([[angličtina|anglicky]])''
* [http://www.exoplanety.cz/ Český portál o exoplanetách a životě ve vesmíru.] {{cs}}
* [http://www.exoplanety.cz/gliese Elektronický časopis o exoplanetách Gliese] {{cs}}


{{Portály|Planetární vědy}}
{{Portály|Planetární vědy}}

Verze z 2. 6. 2017, 05:30

Představa umělce o četnosti planet v Mléčné dráze[1]
Počty ročně objevených exoplanet do 3. března 2017
Porovnání velikosti Jupitera a exoplanety TrES-3b. TrES-3b má oběžnou dobu pouze 31 hodin[2] a je klasifikována jako horký Jupiter, je velká a blízko hvězdě, což z ní činí planetu, kterou lze jednoduše objevit tranzitní metodou

Exoplaneta nebo také extrasolární planeta je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce a patřící do jiné než Sluneční soustavy.

První exoplaneta byla objevena v roce 1988, na své potvrzení musela počkat až do roku 2002; první potvrzená exoplaneta byla objevena v roce 1992. Od prvního objevu do 1. května 2017 bylo objeveno 3 608 exoplanet, 2702 planetárních soustav a 610 vícenásobných planetárních systémů.[3]

Spektrograf HARPS objevil od roku 2004 přibližně sto exoplanet, vesmírný teleskop Kepler jich od roku 2009 objevil více než dva tisíce. Sonda Kepler objevila také několik tisíc[4][5] planetárních kandidátů,[6][7] z nichž asi 11 procent jsou falešné poplachy.[8] V průměru existuje nejméně jedna planeta na hvězdu, přičemž velké procento hvězd má více planet.[9] Přibližně jedna z pěti hvězd[A 1] podobných Slunci má planetu pozemského[A 2] typu v obyvatelné zóně.[A 3] Za předpokladu, že v naší Galaxii se nachází 200 miliard hvězd,[A 4] lze předpokládat, že existuje 11 miliard potenciálně obyvatelných planet pozemského typu Země v naší Galaxii, a dalších 40 miliard, pokud zahrneme i planety obíhající okolo početných červených trpaslíků.[10]

Nejméně hmotnou známou planetou je Draugr (PSR B1257+12 A nebo PSR B1257+12 b), která má dvojnásobek hmotnosti Měsíce a obíhá okolo pulsaru. Největší planeta uvedená v NASA Exoplanet Archive je DENIS-P J082303.1-491201 b,[11][12] která má přibližně 29násobek hmotnosti Jupitera, je ale podle některých definic na planetu příliš hmotná. Je možné, že je hnědým trpaslíkem. Existují planety, které oběhnou svou hvězdu za několik hodin a jiné, jejich oběžná doba trvá tisíce let. Některé jsou tak daleko své hvězdy, že je těžké zjistit zdali jsou na ni gravitačně vázané. Téměř všechny dosud zjištěné planety se nacházejí uvnitř Mléčné dráhy, ale existují i některé možné detekce extragalaktických planet. Nejbližší exoplaneta Proxima Centauri b se nachází ve vzdálenosti 4,2 světelných let (1,3 parseků) od Země a obíhá okolo Proximy Centauri, hvězdy nejblíže Slunci.[13]

Objev exoplanet zesílil zájem o hledání mimozemského života. Největší zájem je o planety obíhající v obyvatelné zóně hvězdy, kde je možné, že na jejich povrchu existuje voda v kapalném skupenství, která je předpokladem života na Zemi. Studium planetární habitability se zabývá řadou faktorů, které ovlivňují obyvatelnost planety pro živé organismy.[14]

Vedle exoplanet existují i toulavé planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy a které se obvykle považují za samostatné objekty, zvláště pokud jsou plynnými obry. Příkladem je WISE 0855-0714, která je hnědým podtrpaslíkem.[15] Počet toulavých planet v naši Galaxii se odhaduje v řádu miliard, pravděpodobně je jich mnohem více.[16][17]

Pojmenování

Konvence pro pojmenování exoplanet je rozšířením systému který se používá pro označování vícenásobných hvězdných systémů přijatého Mezinárodní astronomickou unií (IAU). Exoplanety obíhající jednu hvězdu je označují obvykle jménem nebo častěji označením hvězdy a přidáním malého písmena.[18] První planeta objevená v systému je označena písmenem "b" (mateřská hvězda je označována "a") a další objevené planety se pojmenují vždy následujícím písmenem v abecedě. Pokud je u hvězdy současně objeveno více planet, dostane nejbližší planeta hvězdy označení písmenem "b", po němž následují ostatní planety podle velikosti oběžné dráhy. Existuje předběžná norma schválená IAU, která řeší označování planet obíhající okolo dvojhvězd. Omezený počet exoplanet má vlastní jména schválená IAU. Jiné standarty pro pojmenování exoplanet neexistují.

Historie

Vědci, filozofové a autoři science fiction se po celá staletí domnívali, že existují planety mimo naši Sluneční soustavu,[19] ale neexistoval žádný způsob jak je objevit, jakým způsobem zjistit jejich početnost či podobnost s planetami naší Sluneční soustavy. Různé objevy exoplanet v devatenáctém století byly astronomy odmítnuty. První objev exoplanety byl oznámen v roce 1988. Objev první potvrzené exoplanety byl oznámen v roce 1992 a jednalo se o planety obíhající okolo pulsaru PSR B1257+12.[20] Objev první potvrzené exoplanety obíhající hvězdu hlavní posloupnosti byla oznámen v roce 1995, kdy na oběžné dráze kolem hvězdy 51 Pegasi byl nalezen plynný obr, který ji oběhne jednou za čtyři dny. Malá část exoplanet byla objevena přímým zobrazením, převážná většina z nich byla objevena nepřímými metodami, například tranzitní metodou či měřením radiální rychlosti hvězdy.

Rané spekulace

„ Podobných sluncí i zemí existuje ve vesmíru bezpočet “
— Giordano Bruno

V šestnáctém století italský filozof Giordano Bruno,[21] zastánce Koperníkovy teorie, vyslovil domněnku, že Země a spolu s ostatními planetami obíhá okolo Slunce (heliocentrismus), a ostatní hvězdy se podobají Slunci a jsou též doprovázeny planetami.

V osmnáctém století Isaac Newton ve svém díle „General Scholium“, které uzavírá jeho Principii, napsal: „A pokud jsou pevné hvězdy centry jiných podobných systémů, tyto, formované s obdobným záměrem, musí být všechny podrobeny Jeho nadvládě“.[22]

V roce 1952, více než 40 let předtím, než byl objeven první horký Jupiter, napsal Otto Struve, že neexistuje žádný přesvědčivý důvod, proč by se planety nemohly přiblížit ke své mateřské hvězdě více než je tomu ve Sluneční soustavě, a navrhl, že by dopplerovská spektroskopie spolu s tranzitní metodou by mohla objevit super Jupitery na oběžných drahách v blízkosti hvězd.[23]

Vyvrácené objevy

První pokusy o objev exoplanet byly učiněny již v devatenáctém století. William Stephen Jacob z Britské východoindické společnosti na observatoři Madras ve východní Indii v roce 1855 oznámil, že z pozorování dvojhvězdy 70 Ophiuchi usoudil, že oběžná dráha hvězd vykazuje anomálie a je vysoce pravděpodobné, že v tomto systému existuje planetární těleso.[24] V osmdesátých letech dvacátého století Thomas J. J. See z Chicagské univerzity a United States Naval Observatory oznámil, že anomálie oběžné dráhy naznačují existenci tmavého tělesa v systému Ophiuchi 70 s 36tiletou oběžnou dobou jedné z hvězd.[25] Forest Ray Moulton ale publikoval dokument, který dokazuje, že systém tří těles s těmito parametry oběžných drah by byl vysoce nestabilní.[26] Během padesátých a šedesátých let provedl Peter van de Kamp z Swarthmore College zveřejnil další měření, týkající se tentokrát planet obíhajících Barnardovu hvězdu.[27] Astronomové nyní považují všechny zmiňované zprávy o objevech za chybné.[28]

V roce 1991 Andrew Lyne, M. Bailes a S. L. Shemar zveřejnili, že objevili planetu na oběžné dráze kolem pulsaru PSR 1829-10, pomocí variací periody rádiových impulsů pulsaru.[29] Zprávě se krátce dostalo velké pozornosti, ale Lyne a jeho tým ji brzy stáhli.[30]

Potvrzené objevy

K 1. květnu 2017 bylo v Extrasolar Planets Encyclopaedia uvedeno celkem 3 608 potvrzených exoplanet, včetně několika sporných potvrzených planet z konce 80. let 20. století.[3] První zveřejněný objev, který získal následné potvrzení, byl oznámen v roce 1988 kanadskými astronomy Brucem Campbellem, G. A. H. Walkerem a Stephensonem Yangem z University of Victoria a University of British Columbia.[31] Ačkoli byli opatrní při tvrzení o objevu planety, jejich měření radiální rychlosti naznačovalo existenci planety obíhající okolo hvězdy Gama Cephei. Částečně proto, že pozorování byla v na hranici možnosti přístrojů této době, astronomové zůstávali několik let skeptičtí ohledně pozorování hvězdy a dalších podobných pozorování. Byl předpoklad, že některé ze zdánlivých planet mohou být hnědými trpaslíky, objekty mezi planetami a hvězdami. V roce 1990 byla publikována další pozorování, které podporovaly existenci planety obíhající Gama Cephei,[32] ale následná pozorování v roce 1992 znovu vyvolala vážné pochybnosti.[33] Konečně v roce 2003 vylepšená technika umožnila potvrzení existence planety.[34]

Dne 9. ledna 1992 v rozhlasovém vysílání astronomové Aleksander Wolszczan a Dale Frail oznámili objev dvou planet obíhajících okolo pulsaru PSR 1257+12.[20] Tento objev byl potvrzen a je obecně považován za první potvrzený objev exoplanet. Následná pozorování tyto výsledky potvrdila a potvrzení třetí planety v roce 1994 oživilo téma v populárním tisku.[35] Předpokládá se, že se planety obíhající okolo pulsaru se vytvořily ze zbytků po výbuchu supernovy, jinak by byly zbývajícími skalnatými jádry plynných obrů, které přežily výbuch supernovy a poté se rozpadly na její oběžné dráze.

Dne 6. října 1995 oznámili Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské univerzity první definitivní detekci exoplanety obíhající hvězdu hlavní posloupnosti, a to nedaleké hvězdy typu G 51 Pegasi.[36][37] Exoplaneta byla objevena v Observatoire de Haute-Provence, a je počátkem moderní doby objevů exoplanet. Technologický pokrok, zejména ve spektroskopii s vysokým rozlišením, vedl k rychlému objevu mnoha nových exoplanet, astronomové mohli objevovat exoplanety nepřímo měřením jejich gravitačního vlivu na pohyb jejich hostitelských hvězd. Více extrasolárních planet bylo později zjištěno sledováním změny v zdánlivé velikosti hvězdy, jak před ní procházela planeta, která ji obíhá.

Zpočátku, většina známých exoplanet hmotné planety, které obíhaly velmi blízko své hvězdy. Astronomové byli překvapeni těmito "horkými Jupitery", protože teorie vzniku planet naznačovaly, že obří planety by se měly tvořit jen na velkých vzdálenostech od hvězd. Ale nakonec byly nalezeny i další planety, a nyní je zřejmé, že horké Jupitery tvoří menšinu exoplanet. V roce 1999 se Ypsilon Andromedae stala první hvězdou hlavní posloupnosti, o níž se ví, že ji obíhá několik planet.[38] Na oběžné dráze kolem hvězdy Kepler-16 je první známá planeta, která obíhá kolem dvojhvězdy hlavní posloupnosti.[39]

Dne 26. února 2014 NASA oznámila objev 715 potvrzených exoplanet u 305 hvězd vesmírným dalekohledem Kepler.[40][41][42] Tyto exoplanety byly zkontrolovány novou statistickým metodou, který byla pojmenována „potvrzení díky mnohačetnosti“. Před těmito výsledky byly mezi potvrzenými planetami nejvíce plynných obrů srovnatelné velikosti s Jupiterem nebo větší planety, protože se dají snadněji objevit, ale planety objevené sondou Kepler mají většinou velikost mezí velikostí Neptunu a Země.[40]

23. července 2015 NASA oznámila objev planety Kepler-452b, planetu v blízkosti Země obíhající obyvatelnou zónu hvězdy typu G2.[43]

Objevování kandidátů planet

Od března 2014 identifikovala mise Kepler mise NASA více než 2900 planetárních kandidátů, z nichž některé jsou planetami pozemského typu nacházející se v obyvatelné zóně hvězdy, některé z nich obíhají okolo hvězd podobných Slunci.[4][5][44]

Metody výzkumu

První exoplaneta obíhající hvězdu hlavní posloupnosti byl objevena 6. října 1995 a dostala jméno 51 Pegasi b.[45] Když exoplaneta tranzituje před svou hvězdou, mohou astronomové posoudit některé její fyzikální vlastnosti z mezihvězdné vzdálenosti, včetně její hmotnosti, velikosti a poskytne jim základní údaje pro modelování její fyzické struktury.[46] Taková události někdy navíc umožňuje studovat dynamiku a chemii její atmosféry.[46]

Statistické průzkumy a individuální posuzování planet jsou klíčem k řešení základních otázek v exoplanetologii.[47] Do května 2017 byly k objevu 3 610 exoplanet využity různé techniky.[48] Dokumentování vlastností velkého počtu exoplanet v různého stáří, obíhající hvězdy různých typů, přispěje k většímu porozumění - nebo lepším modelům - planetární formace (akrece), geologické evoluce, migrace jejich oběžné dráhy[48][49] a jejich možné obyvatelnosti.[50] Studium atmosfér exoplanet je novou hranicí ve vědě o exoplanetách.[51]

Metody objevování exoplanet

Asi 97 procent všech potvrzených exoplanet bylo objeveno nepřímými detekčními metodami, zejména radiálním měřením rychlosti hvězdy a tranzitní metodou.[52] Následující metody se ukázaly úspěšné pro objevení nové planety nebo pro potvrzení již objevené planety:[53]

  • Radiální rychlost
  • Efekt gravitační čočky
  • Přímé zobrazení
  • Polarimetrie
  • Astrometrie
  • Tranzitní metoda

Vznik a vývoj planet

Související informace naleznete také v článku Akrece (astronomie).
Související informace naleznete také v článku Mlhovinová hypotéza.
Umělecká představa planety obíhající okolo dvou hvězd[54]

Planety se formují po dobu několika desítek miliónů let vývoje hvězdy.[55][56][57] Existují hvězdy, které jsou ve fázi vzniku a hvězdy, které mají stáří deset miliard let, takže na rozdíl od planet Sluneční soustavy, které lze pozorovat pouze v jejich současné podobě, nám umožňuje studium exoplanet jejich pozorování v různých fázích hvězdné evoluce. Když planety vznikají, mají vodíkové obálky, které chladnou a vyvíjejí se průběhu času v závislosti na hmotnosti planety. Některé planety veškerý vodík nakonec ztratí. To znamená, že i planety pozemského typu planety mohou začít s velkými poloměry.[58][59] Příkladem je Kepler-51b, který má jen zhruba dvojnásobnou hmotnost Země, ale je téměř tak veliký jako Saturn, který má stokrát stokrát větší hmotnost než Země. Kepler-51b je poměrně mladá planeta stáří stovek milionů let.[60]

Hvězdy s planetami

Související informace naleznete také v článku Planetární soustava.

V průměru existuje jedna planeta na hvězdu.[9] Přibližně jedna z pěti hvězd podobných Slunci má planetu „velikosti Země“ v obyvatelné zóně.[61]

Většina známých hvězd, jež mají exoplanety, se podobá Slunci, tj. hvězdám hlavních posloupností spektrální klasifikace F, G nebo K. U menších hvězd (červených trpaslíků spektrální kategorie M) je menší pravděpodobnost, že budou mít planety s dostatečnou hmotností, které lze objevit měřením radiální rychlosti hvězdy.[62][63] Navzdory tomu několik planet u červených trpaslíků objevila kosmická sonda Kepler, která využívá tranzitní metodu k objevům menších planet.

Hvězdy s vyšší metalicitou než Slunce mají pravděpodobněji planety, obzvláště obří planety, než hvězdy s nižší metalicitou.[64]

Některé planety obíhají okolo jedné složky dvojhvězdy[65] a bylo i objeveno několik planet, které obíhají okolo obou složek dvojhvězdy. Je známo několik planet v trojhvězdách,[66] a jedna planeta je součástí čtyřhvězdy Kepler-64.

Obecné vlastnosti

Barva a jasnost planet

V roce 2013 byla poprvé určena barva exoplanety. Z albeda HD 189733b vyplývá, že planeta je azurově modrá.[67][68]

GJ 504 b má ve oblasti viditelného spektra růžovofialovou barvu.[69]

Kappa Andromedae b, pokud by byla pozorována z blízkosti, by vypadala načervenale.[70]

Zdánlivá jasnost planety závisí na tom, v jaké vzdálenosti se nachází je pozorovatel, jakou má planeta odrazivost (albedo) a kolik světla přijímá planeta od své hvězdy, což závisí na tom, jaké vzdálenosti je planeta od hvězdy a jakou jasnost má hvězda. Takže planeta s nízkým albedem, která je blízko své hvězdy, se může jevit jasnější než planeta s vysokým albedem, která je daleko od hvězdy.[71]

Nejtemnější známou planetu z hlediska geometrického albeda je TrES-2b, horký Jupiter, který odráží méně než 1 procento světla ze své hvězdy, Takže odráží méně světla než uhlí či černá akrylová barva. Horké Jupitery jsou v atmosféře poměrně tmavé kvůli sodíku a draslíku, ale není známo, proč je TrES-2b tak tmavý - mohlo by to být způsobeno neznámou chemikálií.[72][73][74]

U plynných obrů geometrické albedo klesá se zvyšující se metalicitou a atmosférickou teplotou, pokud oblačnost nemění jejich účinek. Zvýšená oblačnost zvyšuje albedo ve viditelných vlnových délkách, ale snižuje ho u některých infračervených vlnových délek. Optické albedo se zvyšuje s věkem, protože starší planety mají vyšší oblačnost. Optické albedo též klesá se zvyšující se hmotností, protože obří planety mají vyšší povrchovou gravitaci, což vede k nižší oblačnosti. Rovněž eliptické dráhy mohou způsobit velké kolísání složení atmosférického složení, které má významný účinek na jasnost planety.[75]

V případě některých blízkých infračervených vlnových délek pro hmotné a mladé plynné obry je více tepelných emisí než odráží světla od hvězdy. Takže, ačkoli optická jasnost je závislá na fázi planety, není tomu tak vždy v blízké infračervené oblasti spektra.[75]

Teploty plynných obrů se snižují v čase a vzdáleností od hvězdy. Snížení teploty zvyšuje optické albedo i bez oblačnosti. Při dostatečně nízké teplotě vznikají mračna vody, které dále zvyšují optické albedo. Při ještě nižších teplotách vzniká mračna amoniaku, což vede k největšímu albedu ve většině optických a blízkých infračervených vlnových délek.[75]

Magnetické pole

V roce 2014 bylo magnetické pole okolo hvězdy HD 209458 b zjištěno podle způsobu jakým planeta ztrácí vodík. Byla to první nepřímá detekce magnetického pole u exoplanety. Magnetické pole má intenzitu jedné desetiny magnetického pole Jupitera.[76][77]

Interakce mezi magnetickým polem blízké planety a hvězdou může vytvářet hvězdě na hvězdě skvrny podobným způsobem, jakým Galileovy měsíce vytváří polární záře na Jupiteru.[78] Jejich rádiové emise mohou být pozorovány pomocí rádiových dalekohledů, jako je LOFAR.[79][80] Rádiové emise mohou zjistit rychlost rotace planety, která je jinak obtížně zjistitelná.[81]

Zemské magnetické pole pravděpodobně vzniká díky tekutému kovovému jádru Země, ale ve hmotných superzemích pod vysokým tlakem mohou vznikají jiné sloučeniny než vytvořené za suchozemských podmínek. Sloučeniny mohou mít větší viskozitu a vyšší teplotu tání, a mohou zabránit tomu, aby se vnitřek planety rozdělil do různých vrstev, a tak vedly k nediferencovaným plášťům bez jádra. Formy oxidu hořečnatého, jako je MgSi3O12, by mohly být tekutým kovem při tlacích a teplotách nacházejících se v superzemi a mohly by vytvářet magnetické pole v pláštích superzemě.[82][83]

Bylo zjištěno, že horké Jupitery mají větší poloměr, než se očekávalo. To by mohlo být způsobeno interakcí mezi hvězdným větrem a magnetosférou planety, která vytváří elektrické proudy okolo planety, které ji ohřívají a způsobují její rozpínání. Čím větší je magnetismus hvězdy, tím intenzitu má hvězdný vítr a tím vzniká větší elektrický proud, který vede k většímu zahřívání a rozpínání planety. Teorie odpovídá pozorování, že hvězdná aktivita má přímou závislost s nafouknutými planetárními poloměry.[84]

Desková tektonika

V roce 2007 dospěly dva nezávislé týmy vědců k protikladným závěrům o pravděpodobnosti deskové tektoniky na větších superzemích,[85][86] přičemž jeden tým vydal zprávu, že desková tektonika by byla krátkodobá nebo stagnující[87] a druhý tým vydal protichůdnou zprávu, že desková tektonika je velmi pravděpodobná na superzemích, i když planeta je suchá.[88]

Pokud superzemě mají 80krát více vody než Země, stanou se oceánskými planetami s zcela zaplaveným povrchem. Nicméně pokud množství vody menší než tato hranice, vodní cyklus přesune dostatek vody hluboko mezi oceány a plášť, a tím umožní existenci kontinentů.[89][90]

Vulkanismus

Velké změny povrchové teploty na planetě u 55 Cancri jsou připisovány možnému působení vulkanismu, které uvolňuje velká prachová oblaka, které zakrývají povrch planety a blokují tepelné emise.[91][92]

Prstence

Hvězdu 1SWASP J140747.93-394542.6 obíhá planeta, který má mnohem větší prstence než Saturn. Hmotnost objektu však není známá; může se jednat o hnědého trpaslíka nebo hvězdu malou hmotností.[93][94]

Jas optických obrazů Fomalhautu b může být způsoben hvězdným světlem odrážejícím se od prstence s poloměrem 20 až 40 násobným poloměrem Jupitera, o velikosti oběžných drah galileových měsíců.[95]

Prstence plynných obrů ve Sluneční soustavě jsou v jedné rovině s rovníkem planety. Nicméně, pro exoplanety, které obíhají blízko své hvězdy, slapové síly hvězdy by vedly k nejvzdálenějším prstencům planety, které se vyrovnávají s orbitální rovinou planety kolem hvězdy. Vnitřní prstence planety by byly ještě jedné rovině s rovníkem planety tak, že pokud má planeta nakloněnou rotační osu, pak by odlišné vyrovnání mezi vnitřním a vnějším prstencem by vedlo k vytvoření kruhovitého systému.[96]

Měsíce

V prosinci roku 2013 bylo oznámen kandidát na exoměsíc u toulavé planety.[97] Dosud nebyl potvrzen žádný exoměsíc.

Atmosféra

Atmosféra byla zjištěna u několika exoplanet. Poprvé byla pozorována u hvězdy HD 209458 b v roce 2001.[98]

KIC 12557548 b je malou planetou se skalnatým povrchem, která obíhá velmi blízko své hvězdy, a v okolí planety se nachází obrovský oblak prachu jako u komety.[99] Prach může pocházet se sopečných výbuchů a z planety uniká díky její nízké gravitaci, která se díky malé vzdálenosti od hvězdy postupně vypařuje. Nebo se jedná o kovy, které se díky malé vzdálenosti od hvězdy postupně vypařují a které poté zkondenzují na prach.[100]

V červnu 2015 vědci uvedli, že atmosféra planety GJ 436 b se odpařuje, což vede ke vzniku obrovského oblaku okolo planety a která vytváří díky záření hostitelské hvězdy ohon dlouhý 14×106 km.[101]

V květnu roku 2017 byly zjištěn odraz světla z ledových krystalů v atmosféře Země.[102][103] Technologie použitá k jeho nalezení může být užitečná pro studium atmosfér vzdálených světů, včetně exoplanet.

Vázaná rotace

U planet s vázanou rotaci na jedné polokouli stále svítí Slunce a byla by velice horká, kdežto druhá polokoule by byla velice mrazivá. Taková planeta by mohla připomínat oční bulvu s horkou skvrnou.[104] Planety s excentrickou oběžnou dráhou mohou být uzamčeny v jiné rezonanci. Rezonance 3:2 a 5:2 by vedly ke vzoru dvojitého oka s horkými místy na východní i západní polokouli.[105] Planety s excentrickou oběžnou dráhou a se skloněnou osou rotace mohou mít složitější sluneční vzory.[106]

Související informace naleznete také v článku Astrobiologie.
Související informace naleznete také v článku Obyvatelná zóna.
Související informace naleznete také v článku Planetární habitabilita.

Jak jsou objevovány další exoplanety, exoplanetologie má stále více objektů pro podrobnější studium extrasolárních světů a nakonec se bude zabývat perspektivou života na planetách mimo Sluneční soustavou.[50] V kosmických vzdálenostech může být život zjištěn pouze tehdy, je-li vyvíjen v planetárním měřítku a silně modifikuje planetární prostředí takovým způsobem, že modifikace nelze vysvětlit klasickými fyzikálně-chemickými procesy (z rovnovážných procesů).[50] Například molekulární kyslík (O2) v atmosféře Země je výsledkem fotosyntézy živých rostlin a mnoha dalších druhů mikroorganismů, takže kyslík může být použit pro indikaci života na exoplanetách, ačkoli malé množství kyslíku může být také produkováno nebiologickými prostředky.[107] Navíc potenciálně obyvatelná planeta musí obíhat stabilní hvězdu ve vzdálenosti, v níž mohou objekty s hmotností planety s dostatečným atmosférickým tlakem umožňovat existenci kapalnou vodu na svém povrchu.[108][109]

Kulturní dopad

Dne 9. května 2013 uspořádal americký Kongres slyšení dvou podvýborů Sněmovny reprezentantů Spojených států o objevech exoplanet: Našli jsme jiné země? vyvolaného objevem exoplanety Kepler-62f, Kepler-62e a Kepler-62c. Zvláštní vydání časopisu Science, které vyšlo již dříve, popisuje objevy exoplanet.[110]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V této statistice se 1 z 5 hvězd pojmem sluneční označuje hvězda spektrálního typu G. Data pro hvězdy podobné Slunci nejsou k dispozici, takže tato statistika je extrapolací z dat o hvězdách typu K
  2. ↑ v této statistice 1 z 5 velikost Země znamená 1 až 2 poloměry Země
  3. ↑ V této statistice se obyvatelnou zónou označuje region s 0,25 až 4násobným světelným tokem Země (odpovídá 0,5-2 AU pro Slunce).
  4. ↑ Asi čtvrtina z hvězd v naší Galaxii jsou hvězdy spektrálního typu G a K. Počet hvězd v galaxii není přesně znám, ale za předpokladu 200 miliard hvězd bude mít Mléčná dráha asi 50 miliard hvězd podobných Slunci, z nichž asi 1 z 5 (22 procent) nebo 11 miliard mohou mít planety v obyvatelné zóně. Včetně červených trpaslíků by se počet obyvatelných planet zvýšil na 40 miliard.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Exoplanet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ INFORMATION@ESO.ORG. Planet Population is Plentiful - Planets around stars are the rule rather than the exception. www.eso.org [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ ETD - Exoplanet Transit Database. var2.astro.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b The Extrasolar Planet Encyclopaedia — Catalog Listing. exoplanet.eu [online]. [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b COLEN, Jerry. Kepler. NASA [online]. NASA, 2013-11-05 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b NORTHON, Karen. NASA Kepler Results Usher in a New Era of Astronomy. NASA. 2015-04-14. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. (anglicky) 
  6. ↑ TENENBAUM, Peter; JENKINS, Jon M.; SEADER, Shawn. Detection of Potential Transit Signals in the First 12 Quarters of Kepler Mission Data. The Astrophysical Journal Supplement Series. 2013, roč. 206, čís. 1, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. ISSN 0067-0049. DOI 10.1088/0067-0049/206/1/5. (anglicky) 
  7. ↑ "My God, it's full of planets! They should have sent a poet." - Planetary Habitability Laboratory @ UPR Arecibo. phl.upr.edu [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ SANTERNE, A.; DÍAZ, R. F.; ALMENARA, J.-M. Astrophysical false positives in exoplanet transit surveys: why do we need bright stars ?. arXiv:1310.2133 [astro-ph]. 2013-10-08. ArXiv: 1310.2133. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. 
  9. ↑ a b CASSAN, A.; KUBAS, D.; BEAULIEU, J.-P. One or more bound planets per Milky Way star from microlensing observations. Nature. Roč. 481, čís. 7380, s. 167–169. Dostupné online. DOI 10.1038/nature10684. 
  10. ↑ Milky Way may host billions of Earth-size planets. Los Angeles Times. 2013-11-04. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. ISSN 0458-3035. (anglicky) 
  11. ↑ DENIS-P J082303.1-491201 b. exoplanetarchive.ipac.caltech.edu [online]. [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ SAHLMANN, J.; LAZORENKO, P. F.; SÉGRANSAN, D. Astrometric orbit of a low-mass companion to an ultracool dwarf. Astronomy & Astrophysics. 2013-08-01, roč. 556. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. ISSN 0004-6361. DOI 10.1051/0004-6361/201321871. (anglicky) 
  13. ↑ ANGLADA-ESCUDÉ, Guillem; AMADO, Pedro J.; BARNES, John. A terrestrial planet candidate in a temperate orbit around Proxima Centauri. Nature. 2016-08-25, roč. 536, čís. 7617, s. 437–440. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature19106. (anglicky) 
  14. ↑ OVERBYE, Dennis. So Many Earth-Like Planets, So Few Telescopes. The New York Times. 2015-01-06. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. ISSN 0362-4331. 
  15. ↑ BEICHMAN, C.; GELINO, Christopher R.; KIRKPATRICK, J. Davy. WISE Y Dwarfs as Probes of the Brown Dwarf-Exoplanet Connection. The Astrophysical Journal. 2014, roč. 783, čís. 2, s. 68. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/783/2/68. (anglicky) 
  16. ↑ A Guide to Lonely Planets in the Galaxy. Phenomena [online]. 2014-03-13 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ STRIGARI, Louis E.; BARNABE, Matteo; MARSHALL, Philip J. Nomads of the Galaxy. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2012-06-21, roč. 423, čís. 2, s. 1856–1865. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. ISSN 0035-8711. DOI 10.1111/j.1365-2966.2012.21009.x. 
  18. ↑ International Astronomical Union | IAU. www.iau.org [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  19. ↑ 1992 --"The Year the Milky Way's Planets Came to Life" (VIEW VIDEO). The Daily Galaxy --Great Discoveries Channel [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b WOLSZCZAN, A.; FRAIL, D. A. A planetary system around the millisecond pulsar PSR1257+12. Nature. 1992-01-09, roč. 355, čís. 6356, s. 145–147. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. DOI 10.1038/355145a0. (anglicky) 
  21. ↑ HOUDEK, František; 2015, 24 10; STRUČNĚ. Světy odjinud: 20 let od objevu první exoplanety - Vesmír. Vesmír [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  22. ↑ BRUCE., Brackenridge, J. The key to Newton's dynamics : the Kepler problem and the "Principia". [s.l.]: University of California Press Dostupné online. ISBN 0520202171. 
  23. ↑ Otto Struve: Prognostications on Extrasolar Planets made in 1952. w.astro.berkeley.edu [online]. [cit. 2017-05-29]. 
  24. ↑ LUTHER, M. Discovery of a New Planet. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 1855-07-12, roč. 15, čís. 9, s. 228–230. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0035-8711. DOI 10.1093/mnras/15.9.228. 
  25. ↑ SEE, T. J. J. Researches on the orbit of 70 Ophiuchi, and on a periodic perturbation in the motion of the system arising from the action of an unseen body. The Astronomical Journal. 1896-01-01, roč. 16, s. 17–23. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0004-6256. DOI 10.1086/102368. 
  26. ↑ SHERRILL, Thomas J. A Career of Controversy: The Anomaly of T.J.J. See. Journal for the History of Astronomy. 2016-07-22, roč. 30, čís. 1, s. 25–50. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. DOI 10.1177/002182869903000102. (anglicky) 
  27. ↑ VAN DE KAMP, P. Alternate dynamical analysis of Barnard's star.. The Astronomical Journal. 1969-08-01, roč. 74, s. 757–759. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0004-6256. DOI 10.1086/110852. 
  28. ↑ BOSS, Alan. The crowded universe : the search for living planets. 1. vyd. [s.l.]: Basic Books, 2009. 256 s. Dostupné online. ISBN 9780465009367. S. 31 až 32. 
  29. ↑ BAILES, M.; LYNE, A. G.; SHEMAR, S. L. A planet orbiting the neutron star PSR1829 - 10. Nature. 1991-07-01, roč. 352, s. 311–313. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/352311a0. 
  30. ↑ LYNE, A. G.; BAILES, M. No planet orbiting PS R1829-10. Nature. 1992-01-01, roč. 355, s. 213. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/355213b0. 
  31. ↑ CAMPBELL, Bruce; WALKER, G. a. H.; YANG, S. A search for substellar companions to solar-type stars. The Astrophysical Journal. 1988-08-01, roč. 331, s. 902–921. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1086/166608. (anglicky) 
  32. ↑ LAWTON, A. T.; WRIGHT, P. A planetary system for Gamma Cephei?. Journal of the British Interplanetary Society. 1989-07-01, roč. 42, s. 335. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0007-084X. 
  33. ↑ WALKER, Gordon A. H.; BOHLENDER, David A.; WALKER, Andrew R. Gamma Cephei - Rotation or planetary companion?. The Astrophysical Journal. 1992-09-01, roč. 396, s. L91–L94. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1086/186524. (anglicky) 
  34. ↑ HATZES, Artie P.; COCHRAN, William D.; ENDL, Michael. A Planetary Companion to ? Cephei A. The Astrophysical Journal. 2003, roč. 599, čís. 2, s. 1383. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1086/379281. (anglicky) 
  35. ↑ Scientists Uncover Evidence of New Planets Orbiting Star - The Tech. tech.mit.edu [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  36. ↑ MAYOR, Michel; QUELOZ, Didier. A Jupiter-mass companion to a solar-type star. Nature. 1995-11-01, roč. 378, s. 355–359. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/378355a0. 
  37. ↑ 365 days: Nature's 10. Nature. 2013-12-19, roč. 504, čís. 7480, s. 357–365. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. DOI 10.1038/504357a. (anglicky) 
  38. ↑ LISSAUER, Jack J. Three planets for Upsilon Andromedae. Nature. 1999-04-22, roč. 398, čís. 6729, s. 659–659. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/19409. (anglicky) 
  39. ↑ DOYLE, Laurance R.; CARTER, Joshua A.; FABRYCKY, Daniel C. Kepler-16: A Transiting Circumbinary Planet. Science. 2011-09-16, roč. 333, čís. 6049, s. 1602–1606. PMID: 21921192. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1210923. PMID 21921192. (anglicky) 
  40. ↑ a b JOHNSON, Michele. NASA's Kepler Mission Announces a Planet Bonanza, 715 New Worlds. NASA. 2015-04-13. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. (anglicky) 
  41. ↑ Population of Known Alien Planets Nearly Doubles as NASA Discovers 715 New Worlds. Space.com. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. 
  42. ↑ AMOS, Jonathan. Kepler telescope bags huge haul of planets. BBC News. 2014-02-26. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. (anglicky) 
  43. ↑ JOHNSON, Michele. NASA’s Kepler Mission Discovers Bigger, Older Cousin to Earth. NASA. 2015-07-23. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. (anglicky) 
  44. ↑ JOHNSON, Michele. NASA's Kepler Mission Announces a Planet Bonanza, 715 New Worlds. NASA. 2015-04-13. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. (anglicky) 
  45. ↑ Exoplanet Anniversary: From Zero to Thousands in 20 Years. NASA/JPL [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b CHARBONNEAU, David. The Era of Comparative Exoplanetology. In: [s.l.]: [s.n.], 2008-05-01. Dostupné online. Svazek 212. S. 54.01.
  47. ↑ DESERT, Jean-Michel; DEMING, Drake; KNUTSON, Heather. New Frontiers for Comparative Exoplanetology In the Era of Kepler. Spitzer Proposal. 2012-09-01, s. 90092. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. 
  48. ↑ a b The Extrasolar Planet Encyclopaedia — Catalog Listing. exoplanet.eu [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  49. ↑ KRAUS, Adam L.; IRELAND, Michael J. LkCa 15: A Young Exoplanet Caught at Formation?. The Astrophysical Journal. 2012-01-20, roč. 745, čís. 1, s. 5. ArXiv: 1110.3808. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/745/1/5. 
  50. ↑ a b c OLLIVIER, Marc; MAUREL, Marie-Christine. Planetary Environments and Origins of Life. BIO Web of Conferences. 2014, roč. 2. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 2117-4458. DOI 10.1051/bioconf/20140200001. (anglicky) 
  51. ↑ MADHUSUDHAN, Nikku; AGÚNDEZ, Marcelino; MOSES, Julianne I. Exoplanetary Atmospheres—Chemistry, Formation Conditions, and Habitability. Space Science Reviews. 2016-12-01, roč. 205, čís. 1-4, s. 285–348. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0038-6308. DOI 10.1007/s11214-016-0254-3. PMID 28057962. (anglicky) 
  52. ↑ OLLIVIER, Marc; MAUREL, Marie-Christine. Planetary Environments and Origins of Life. BIO Web of Conferences. 2014, roč. 2. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 2117-4458. DOI 10.1051/bioconf/20140200001. (anglicky) 
  53. ↑ OLLIVIER, M; ENCRENAZ, T. Planetary Systems - Detection, Formation and Habitability of Extrasolar Planets. Berlin: Springer, 2008. 
  54. ↑ INFORMATION@ESO.ORG. Artist’s impression of exoplanet orbiting two stars. www.spacetelescope.org [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ MAMAJEK, Eric E.; USUDA, Tomonori; TAMURA, Motohide. Initial Conditions of Planet Formation: Lifetimes of Primordial Disks. AIP Conference Proceedings. 2009-08-05, roč. 1158, čís. 1, s. 3–10. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0094-243X. DOI 10.1063/1.3215910. 
  56. ↑ RICE, W. K. M.; ARMITAGE, Philip J. On the Formation Timescale and Core Masses of Gas Giant Planets. The Astrophysical Journal Letters. 2003, roč. 598, čís. 1, s. L55. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 1538-4357. DOI 10.1086/380390. (anglicky) 
  57. ↑ YIN, Qingzhu; JACOBSEN, S. B.; YAMASHITA, K. A short timescale for terrestrial planet formation from Hf–W chronometry of meteorites. Nature. 2002-08-29, roč. 418, čís. 6901, s. 949–952. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature00995. (anglicky) 
  58. ↑ LAMMER, H.; STÖKL, A.; ERKAEV, N. V. Origin and loss of nebula-captured hydrogen envelopes from ‘sub’- to ‘super-Earths’ in the habitable zone of Sun-like stars. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2014-04-21, roč. 439, čís. 4, s. 3225–3238. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0035-8711. DOI 10.1093/mnras/stu085. 
  59. ↑ JOHNSON, Robert E. Thermally Driven Atmospheric Escape. The Astrophysical Journal. 2010, roč. 716, čís. 2, s. 1573. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/716/2/1573. (anglicky) 
  60. ↑ MASUDA, Kento. Very Low Density Planets around Kepler-51 Revealed with Transit Timing Variations and an Anomaly Similar to a Planet-Planet Eclipse Event. The Astrophysical Journal. 2014, roč. 783, čís. 1, s. 53. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/783/1/53. (anglicky) 
  61. ↑ PETIGURA, Erik A.; HOWARD, Andrew W.; MARCY, Geoffrey W. Prevalence of Earth-size planets orbiting Sun-like stars. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2013-11-26, roč. 110, čís. 48, s. 19273–19278. PMID: 24191033. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1319909110. PMID 24191033. (anglicky) 
  62. ↑ CUMMING, Andrew; BUTLER, R. Paul; MARCY, Geoffrey W. The Keck Planet Search: Detectability and the Minimum Mass and Orbital Period Distribution of Extrasolar Planets. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 2008-05-01, roč. 120, čís. 867, s. 531–554. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 1538-3873. DOI 10.1086/588487. (anglicky) 
  63. ↑ BONFILS, X.; FORVEILLE, T.; DELFOSSE, X. The HARPS search for southern extra-solar planets. Astronomy & Astrophysics. 2005-12-01, roč. 443, čís. 3, s. L15–L18. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0004-6361. DOI 10.1051/0004-6361:200500193. (anglicky) 
  64. ↑ WANG, Ji; FISCHER, Debra A. Revealing a Universal Planet–Metallicity Correlation for Planets of Different Sizes Around Solar-type Stars. The Astronomical Journal. 2015, roč. 149, čís. 1, s. 14. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 1538-3881. DOI 10.1088/0004-6256/149/1/14. (anglicky) 
  65. ↑ Science work. www.univie.ac.at [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ SCHWARZ, Richard. STAR-DATA [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 
  67. ↑ GARNER, Rob. NASA Hubble Finds a True Blue Planet. NASA. 2016-10-31. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. (anglicky) 
  68. ↑ EVANS, Thomas M.; PONT, Frédéric; SING, David K. The Deep Blue Color of HD 189733b: Albedo Measurements with Hubble Space Telescope/Space Telescope Imaging Spectrograph at Visible Wavelengths. The Astrophysical Journal Letters. 2013, roč. 772, čís. 2, s. L16. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 2041-8205. DOI 10.1088/2041-8205/772/2/L16. (anglicky) 
  69. ↑ KUZUHARA, M.; TAMURA, M.; KUDO, T. Direct Imaging of a Cold Jovian Exoplanet in Orbit around the Sun-like Star GJ 504. The Astrophysical Journal. 2013, roč. 774, čís. 1, s. 11. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/774/1/11. (anglicky) 
  70. ↑ CARSON, J.; THALMANN, C.; JANSON, M. Direct Imaging Discovery of a "Super-Jupiter" around the Late B-type Star ? And. The Astrophysical Journal Letters. 2013, roč. 763, čís. 2, s. L32. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 2041-8205. DOI 10.1088/2041-8205/763/2/L32. (anglicky) 
  71. ↑ The Apparent Brightness and Size of Exoplanets and their Stars - Planetary Habitability Laboratory @ UPR Arecibo. phl.upr.edu [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  72. ↑ Coal-Black Alien Planet Is Darkest Ever Seen. Space.com. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. 
  73. ↑ KIPPING, David M.; SPIEGEL, David S. Detection of visible light from the darkest world. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters. 2011-10-01, roč. 417, čís. 1, s. L88–L92. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 1745-3925. DOI 10.1111/j.1745-3933.2011.01127.x. 
  74. ↑ BARCLAY, Thomas; HUBER, Daniel; ROWE, Jason F. Photometrically Derived Masses and Radii of the Planet and Star in the TrES-2 System. The Astrophysical Journal. 2012, roč. 761, čís. 1, s. 53. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/761/1/53. (anglicky) 
  75. ↑ a b c BURROWS, Adam. Scientific Return of Coronagraphic Exoplanet Imaging and Spectroscopy Using WFIRST. arXiv:1412.6097 [astro-ph]. 2014-12-18. ArXiv: 1412.6097. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. 
  76. ↑ Unlocking the Secrets of an Alien World's Magnetic Field. Space.com. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. 
  77. ↑ KISLYAKOVA, Kristina G.; HOLMSTRÖM, Mats; LAMMER, Helmut. Magnetic moment and plasma environment of HD 209458b as determined from Ly? observations. Science. 2014-11-21, roč. 346, čís. 6212, s. 981–984. PMID: 25414310. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1257829. PMID 25414310. (anglicky) 
  78. ↑ Footprint of a Magnetic Exoplanet - Sky & Telescope. Sky & Telescope. 2004-01-09. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. (anglicky) 
  79. ↑ NICHOLS, J. D. Magnetosphere–ionosphere coupling at Jupiter-like exoplanets with internal plasma sources: implications for detectability of auroral radio emissions. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2011-07-01, roč. 414, čís. 3, s. 2125–2138. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 0035-8711. DOI 10.1111/j.1365-2966.2011.18528.x. 
  80. ↑ REDORBIT. Radio Telescopes Could Help Find Exoplanets - Redorbit. Redorbit. 2011-04-18. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. (anglicky) 
  81. ↑ http://www.faculty.ece.vt.edu/swe/lwa/memo/lwa0013.pdf
  82. ↑ Forbidden Planet, Forbidden Chemistry. Chemical Heritage Foundation. 2016-07-26. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. (anglicky) 
  83. ↑ Super-Earth planets may have a form of liquid metal that makes magnesium oxide flow like water inside, allowing for magnetic fields that could shield life from space radiation.. Space.com. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. 
  84. ↑ BUZASI, D. Stellar Magnetic Fields as a Heating Source for Extrasolar Giant Planets. The Astrophysical Journal Letters. 2013, roč. 765, čís. 2, s. L25. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 2041-8205. DOI 10.1088/2041-8205/765/2/L25. (anglicky) 
  85. ↑ VALENCIA, Diana; O'CONNELL, Richard J. Convection scaling and subduction on Earth and super-Earths. Earth and Planetary Science Letters. 2009-09-15, roč. 286, čís. 3, s. 492–502. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. DOI 10.1016/j.epsl.2009.07.015. 
  86. ↑ Exoplanet. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 782389293. 
  87. ↑ O'NEILL, C.; LENARDIC, A. Geological consequences of super-sized Earths. Geophysical Research Letters. 2007-10-01, roč. 34, čís. 19, s. L19204. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 1944-8007. DOI 10.1029/2007GL030598. (anglicky) 
  88. ↑ VALENCIA, Diana; O’CONNELL, Richard J.; SASSELOV, Dimitar D. Inevitability of Plate Tectonics on Super-Earths. The Astrophysical Journal Letters. 2007, roč. 670, čís. 1, s. L45. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 1538-4357. DOI 10.1086/524012. (anglicky) 
  89. ↑ Super Earths Likely To Have Both Oceans and Continents - Astrobiology. astrobiology.com [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ COWAN, Nicolas B.; ABBOT, Dorian S. Water Cycling between Ocean and Mantle: Super-Earths Need Not Be Waterworlds. The Astrophysical Journal. 2014, roč. 781, čís. 1, s. 27. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/781/1/27. (anglicky) 
  91. ↑ Astronomers May Have Found Volcanoes 40 Light-Years From Earth. National Geographic News [online]. 2015-05-06 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  92. ↑ DEMORY, Brice-Olivier; GILLON, Michael; MADHUSUDHAN, Nikku. Variability in the super-Earth 55 Cnc e. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2016-01-11, roč. 455, čís. 2, s. 2018–2027. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0035-8711. DOI 10.1093/mnras/stv2239. (anglicky) 
  93. ↑ Scientists Discover a Saturn-like Ring System Eclipsing a Sun-like Star. www.spacedaily.com [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  94. ↑ MAMAJEK, Eric E.; QUILLEN, Alice C.; PECAUT, Mark J. Planetary Construction Zones in Occultation: Discovery of an Extrasolar Ring System Transiting a Young Sun-like Star and Future Prospects for Detecting Eclipses by Circumsecondary and Circumplanetary Disks. The Astronomical Journal. 2012, roč. 143, čís. 3, s. 72. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 1538-3881. DOI 10.1088/0004-6256/143/3/72. (anglicky) 
  95. ↑ KALAS, Paul; GRAHAM, James R.; CHIANG, Eugene. Optical Images of an Exosolar Planet 25 Light-Years from Earth. Science. 2008-11-28, roč. 322, čís. 5906, s. 1345–1348. PMID: 19008414. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1166609. PMID 19008414. (anglicky) 
  96. ↑ SCHLICHTING, Hilke E.; CHANG, Philip. Warm Saturns: On the Nature of Rings around Extrasolar Planets That Reside inside the Ice Line. The Astrophysical Journal. 2011, roč. 734, čís. 2, s. 117. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/734/2/117. (anglicky) 
  97. ↑ BENNETT, D. P.; BATISTA, V.; BOND, I. A. MOA-2011-BLG-262Lb: A Sub-Earth-Mass Moon Orbiting a Gas Giant Primary or a High Velocity Planetary System in the Galactic Bulge. The Astrophysical Journal. 2014, roč. 785, čís. 2, s. 155. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/785/2/155. (anglicky) 
  98. ↑ CHARBONNEAU, David; BROWN, Timothy M.; NOYES, Robert W. Detection of an Extrasolar Planet Atmosphere. The Astrophysical Journal. 2002, roč. 568, čís. 1, s. 377. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1086/338770. (anglicky) 
  99. ↑ Evaporating exoplanet stirs up dust. phys.org. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. 
  100. ↑ New-found exoplanet is evaporating away. www.tgdaily.com. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. (anglicky) 
  101. ↑ THE NEW YORK TIMES. A Planet With a Tail Nine Million Miles Long. The New York Times. 2015-08-17. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  102. ↑ FLEUR, Nicholas St. Spotting Mysterious Twinkles on Earth From a Million Miles Away. The New York Times. 2017-05-19. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  103. ↑ MARSHAK, Alexander; VÁRNAI, Tamás; KOSTINSKI, Alexander. Terrestrial glint seen from deep space: Oriented ice crystals detected from the Lagrangian point. Geophysical Research Letters. S. 2017GL073248. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. ISSN 1944-8007. DOI 10.1002/2017GL073248. (anglicky) 
  104. ↑ RAYMOND, Sean. Forget “Earth-Like”—We’ll First Find Aliens on Eyeball Planets. Nautilus. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. 
  105. ↑ DOBROVOLSKIS, Anthony R. Insolation patterns on eccentric exoplanets. Icarus. 2015-04-01, roč. 250, s. 395–399. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. DOI 10.1016/j.icarus.2014.12.017. 
  106. ↑ DOBROVOLSKIS, Anthony R. Insolation patterns on eccentric exoplanets. Icarus. 2015-04-01, roč. 250, s. 395–399. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. DOI 10.1016/j.icarus.2014.12.017. 
  107. ↑ Oxygen Is Not Definitive Evidence of Life on Extrasolar Planets - Astrobiology. astrobiology.com [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ KOPPARAPU, Ravi Kumar. A Revised Estimate of the Occurrence Rate of Terrestrial Planets in the Habitable Zones around Kepler M-dwarfs. The Astrophysical Journal Letters. 2013, roč. 767, čís. 1, s. L8. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 2041-8205. DOI 10.1088/2041-8205/767/1/L8. (anglicky) 
  109. ↑ CRUZ, Maria; COONTZ, Robert. Alien Worlds Galore. Science. 2013-05-03, roč. 340, čís. 6132, s. 565–565. PMID: 23641107. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.340.6132.565. PMID 23641107. (anglicky) 
  110. ↑ CRUZ, Maria; COONTZ, Robert. Alien Worlds Galore. Science. 2013-05-03, roč. 340, čís. 6132, s. 565–565. PMID: 23641107. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.340.6132.565. PMID 23641107. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Exoplanety na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Exoplaneta&oldid=15045952“