Diskuse:Exoplaneta

Upozorňuji na odstavec o exoplanetách v článku planeta, který je zatím bohatší než samotný článek o exoplanetách. Chtělo by to rozšířit, případně reorganizovat. --Beren 22:21, 19. 4. 2006 (UTC)

Tak směle do toho, vůbec nic Vám nebrání! Greti (diskuse) 11. 9. 2016, 18:00 (CEST)

Nutnost aktualizace

Většina článku byla napsána před 4 lety a od té doby do něj byly prakticky jen zlomkovitě doplňovány nejnovější objevy. Za 4 roky se však vědecký pokrok v této oblasti mj. díky výsledkům družice Kepler výrazně posunul, a bylo by tady třeba článek doplnit i v jiných pasážích. --Packa 31. 10. 2011, 00:50 (UTC)

Přepracování

Úplně jsem přepracoval článek, vím že má své chyby a i větší mouchy, ale myslím, že je opravitelném stavu. Článek starý deset let opravit nešel, a myslím, že na en jako je v rozumném stavu. Původně patřil mezi nejlepší, ale to je minulost. Zde stačí, aby nebyl ostuda..--Mirek256 2. 6. 2017, 05:51 (CEST)

@Mirek256: Zdravím, nebylo by lepší nějak přeházet ty obrázky? Do úvodu dát třeba jen jeden (za mě osobně něco na tenhle styl) a další tak různě, aby se nekupily u sebe. U nějakých navíc chybí popisky. Dále také upozorňuji na šablonu Viz též, ta umožňuje odkazovat na více článků najednou, takže tam pak nemusí být např. tři šablony hned pod sebou. Jinak hodně štěstí s úpravami --Dominikosaurus (diskuse) 2. 6. 2017, 16:46 (CEST)

@Dominikosaurus: Viz též jsem upravil, to je to nejmenší, a obrázky se pokusil popsat, a pokusím se ještě nějaké přidat a přeházím je ,snad to bude lepší.--Mirek256 2. 6. 2017, 17:21 (CEST)

WP:Q – Vachovec1

Pojmenování

• První planeta objevená v systému je označena písmenem "b" (mateřská hvězda je označována "a") a další objevené planety se pojmenují vždy následujícím písmenem v abecedě. Pokud je u hvězdy současně objeveno více planet, dostane nejbližší planeta hvězdy označení písmenem "b", po němž následují ostatní planety podle velikosti poloměru oběžné dráhy. – Druhé souvětí v podstatě opakuje, co je řečeno v souvětí prvním.
• Existuje předběžná norma schválená IAU, která řeší označování planet obíhajících okolo dvojhvězd. – Tím je myšleno konkrétně co? Teoreticky planeta může obíhat standardně jen kolem jedné z obou hvězd (pak by ovšem nebyla třeba extra norma), ale taky kolem obou hvězd soustavy (zároveň). Je tedy myšlen tento případ?

Historie

Celé i s následujícími sekcemi jsem výrazně upravil, vyházel některé duplicity.

Rané spekulace

Vyhodil jsem citát G. Bruna, místo toho jsem vložil daleko vhodnější citát Epikúra ze Samu.

Vyvrácené objevy

• Kdo je/byl Forest Ray Moulton?

Potvrzené objevy

• Ale nakonec byly nalezeny i další planety, a nyní je zřejmé, že horké Jupitery tvoří menšinu exoplanet. – To je poněkud zmatečné. Co si pod tím má člověk představit? Je celkem zřejmě, že "horké Jupitery" byly snadným terčem objevitelů, kvůli své velikosti a poloze. Dalo se však předpokládat, že bude existovat daleko více "obyčejnějších" planet, ovšem ze Země/Sluneční soustavy daleko hůře detekovatelných.

Objevování kandidátů planet

• Od března 2014 identifikovala mise Kepler mise NASA více než 2900 planetárních kandidátů… – Mise Kepler? Mise NASA? Prosím, rozhodněte se.

Metody výzkumu

• První exoplaneta obíhající hvězdu hlavní posloupnosti byl objevena 6. října 1995 a dostala jméno 51 Pegasi b. – Vytržené z kontextu. Jak to souvisí s tématem sekce?
• Sekci doporučuji překopat. Začal bych metodami objevování. Tady bude třeba používat interní odkazy (např. na radiální rychlost) a ke každé ze zmíněných metod přidat alespoň krátké vysvětlení. Například "radiální rychlost" sama o sobě není žádná metoda. Metoda spočívá v určování změn radiální rychlosti (vzdálené hvězdy vůči pozorovateli) prostřednictvím porovnání vlnových délek spektra. Neškodila by také menší exkurze do historie (které metody jsou starší a které modernější). Teprve druhá část sekce by pak byla věnována metodám průzkumu identifikovaných exoplanet.

Vznik a vývoj planet

• Tady by to chtělo objasnit, co je myšleno pojmem "vodíková obálka".

Konec 1. části, budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 18. 6. 2017, 14:09 (CEST)

Barva a jasnost planet

• Je třeba vysvětlit pojem "geometrické albedo". Například funkčním odkazem, což ovšem vyžaduje vytvořit příslušný článek (alespoň pahýl). Odpovídající anglický článek je en:Geometric albedo.
• Horké Jupitery jsou v atmosféře poměrně tmavé kvůli sodíku a draslíku, ale není známo, proč je TrES-2b tak tmavý - mohlo by to být způsobeno neznámou chemikálií. – To je hodně špatný překlad. Korektní překlad zní zhruba takto: Horké Jupitery se jeví poměrně tmavé kvůli přítomnosti sodíku a draslíku v jejich atmosféře, důvod temného zbarvení TrES-2b však není znám - může být způsobeno zatím neznámou chemickou látkou.
• V případě některých blízkých infračervených vlnových délek pro hmotné a mladé plynné obry je více tepelných emisí než odráží světla od hvězdy. – Nesrozumitelné.

Magnetické pole

• Zemské magnetické pole pravděpodobně vzniká díky tekutému kovovému jádru Země… – Pokud je mi známo, podle obecně uznávaných teorií by mělo být vnitřní jádro Země v pevném stavu.
• …ale ve hmotných superzemích pod vysokým tlakem mohou vznikají jiné sloučeniny než vytvořené za suchozemských podmínek. – Nesrozumitelné. Suchozemských podmínek???
• Teorie odpovídá pozorování, že hvězdná aktivita má přímou závislost s nafouknutými planetárními poloměry. – Spíše "souvislost" než "závislost". A co je nafouknutý poloměr?

Desková tektonika

• Pokud superzemě mají 80krát více vody než Země, stanou se oceánskými planetami s zcela zaplaveným povrchem. Nicméně pokud množství vody menší než tato hranice, vodní cyklus přesune dostatek vody hluboko mezi oceány a plášť, a tím umožní existenci kontinentů. – Tohle tvrzení vypadá hodně podezřele. Přesně 80krát? Konkrétní číslo by mělo záviset na hmostnosti a poloměru dané planety (v porovnání se Zemí). Ani ve zdroji (astrobiology.com) nic takového nevidím. Tam se doslova píše: Planeta může mít 80x více vody než Země a přesto bude její povrch stále podobný povrchu Země. (a dodávají, že ohromné tlaky na dně oceánů v takovém případě natlačují vodu do pláště). A na druhou stranu: Není potřeba zdaleka tolik vody, aby planeta byla "vodním světem" (k tomu dodávají, že nas úplné zaplavení Země by stačilo, pokud by voda tvořila 1% její hmotnosti – tedy zhruba 20x více, než tomu je ve skutečnosti). Viz též text u en:Ocean planet.

Atmosféra

• V červnu 2015 vědci uvedli, že atmosféra planety GJ 436 b se odpařuje, což vede ke vzniku obrovského oblaku okolo planety a která vytváří díky záření hostitelské hvězdy ohon dlouhý 14×106 km. – Ten oblak není kolem planety. Odpařovaná/vyvrhovaná hmota vytváří za planetou ohon podobný kometárnímu.
• Prach může pocházet se sopečných výbuchů a z planety uniká díky její nízké gravitaci, která se díky malé vzdálenosti od hvězdy postupně vypařuje. – Ehm, gravitace se vypařuje? WTF?

Vázaná rotace

• Taková planeta by mohla připomínat oční bulvu s horkou skvrnou. – Překlad neúplný, pročež k zasmání. Such a planet could resemble an eyeball with the hotspot being the pupil. je původní věta, tudíž správný překlad bude znít trochu jinak.
• Planety s excentrickou oběžnou dráhou mohou být uzamčeny v jiné rezonanci. Rezonance 3:2 a 5:2 by vedly ke vzniku dvou horkých na východní i západní polokouli. – Dvou horkých čeho?
• Text začínající šablonou {{viz též}} evidentně nesouvisí s tématem sekce. Chybí nadpis?

Poznámky

• Není to "1 z 5 (hvězd)" v poznámkách 1 a 2 nějak navíc? Větší smysl by mi to dávalo bez toho.

--Vachovec1 (diskuse) 19. 6. 2017, 13:55 (CEST)