Výtrusenky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Addbot (diskuse | příspěvky)
210 261 editací
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q134882)
→‎top: aktualizace + ref
Řádek 12: Řádek 12:
* ''Myxosporea''
* ''Myxosporea''
}}
}}
'''Výtrusenky''' (Myxozoa), nazývané také '''rybomorky''', jsou mikroskopičtí parazité [[ryby|ryb]] a [[kroužkovci|kroužkovců]]. V roce [[2007]] byl publikován první objev výtrusenky (nový druh ''Soricimyxum fegati'') parazitující v [[Rejsek obecný|rejskovi obecném]]<ref>Prunescu, C.-C., Prunescu, P., Pucek, Z. a Lom, J., [[2007]]: The first finding of myxosporean development from plasmodia to spores in terrestrial mammals: ''Soricimyxum fegati'' gen. et sp. n.
'''Výtrusenky''' (Myxozoa), nazývané také '''rybomorky''', jsou mikroskopičtí parazité [[ryby|ryb]] a [[kroužkovci|kroužkovců]]. V roce [[2007]] byl publikován první objev výtrusenky (nový druh ''Soricimyxum fegati'') parazitující v [[Rejsek obecný|rejskovi obecném]]<ref>Prunescu, C.-C., Prunescu, P., Pucek, Z. a Lom, J., [[2007]]: The first finding of myxosporean development from plasmodia to spores in terrestrial mammals: ''Soricimyxum fegati'' gen. et sp. n. (Myxozoa) from ''Sorex araneus'' (Soricomorpha). ''Folia Parasitologica'' '''54''': 159–164.</ref>. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu zmenšení a zjednodušení těla, a proto byly donedávna považováni za jednobuněčné (a stále jsou tak mnohdy prezentovány ještě dnes). To, že jsou mnohobuněčné je však už jisté, neví se však dostatečně věrohodně, co jsou jejich nejbližší příbuzní. Předpokládá se, že vznikly ze [[žahavci|žahavců]] (mají některé podobné struktury - popis níže, a polypová stadia některých medúz jsou také parazitická), podle nových studií by se mohly oddělovat na bázi linie medúz. Výsledky některých studií, které je posouvaly do dvoustranně souměrným živočichům ([[Bilateria]]), nebyly potvrzeny (molekulární analýzy byly ovlivněny znečištěním pocházejícím z genomu jiných živočichů, morfologická dvoustranná symetrie výtrusenky ''[[Buddenbrockia]]'' se nakonec ukázala čtyřčetnou).<ref>
{{Citace elektronického periodika
(Myxozoa) from ''Sorex araneus'' (Soricomorpha). ''Folia Parasitologica'' '''54''': 159–164.</ref>. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu zmenšení a zjednodušení těla, a proto byly donedávna považováni za jednobuněčné (a stále jsou tak mnohdy prezentovány ještě dnes). To, že jsou mnohobuněčné je však už jisté, neví se však, co jsou jejich nejbližší příbuzní. Nejdřív se předpokládalo, že vznikly ze [[žahavci|žahavců]] (mají některé podobné struktury - popis níže, a polypová stadia některých medúz jsou také parazitická). Poslední studie je však posouvají někam výš až k dvoustranně souměrným živočichům ([[Bilateria]]). Je možné, že jejich nejbližší příbuzný je parazitický [[nezmar jeseteří]] (''Polypodium hydriforme'') ze skupiny [[Kaviárovky|kaviárovek]] (''Polypodiozoa'').
| příjmení = Jiménez-Guri
| jméno = Eva
| spoluautoři = ''et al.''
| titul = ''Buddenbrockia'' is a cnidarian worm
| periodikum = Science
| odkaz na periodikum = Science
| rok vydání = 2007
| měsíc vydání = červenec
| ročník = 317
| typ ročníku = svazek
| číslo = 5834
| strany = 116-118
| url = http://www.sciencemag.org/content/317/5834/116
| doi = 10.1126/science.1142024
| pmid = 17615357
| jazyk = anglicky
}}</ref>

Některé studie naznačovaly, že nejbližší příbuzný výtrusenek je parazitický [[nezmar jeseteří]] (''Polypodium hydriforme'') ze skupiny (třídy) [[Kaviárovky|kaviárovek]] (''Polypodiozoa''), jednalo se však pravděpodobně o artefakt způsobený "přitahováním" dlouhých fylogenetických větví.<ref name="Evans_2008">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Evans
| jméno = Nathaniel M.
| příjmení2 = Lindner
| jméno2 = Alberto
| příjmení3 = Raikova
| jméno3 = Ekaterina V.
| spoluautoři = COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn.
| titul = Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, ''Polypodium hydriforme'', within the Phylum Cnidaria
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| rok vydání = 2008
| měsíc vydání = květen
| den vydání = 9
| ročník = 8
| typ ročníku = svazek
| číslo = 139
| strany =
| url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/8/139
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1471-2148
| doi = 10.1186/1471-2148-8-139
| pmid = 18471296
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Evans_2009">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Evans
| jméno = Nathaniel M.
| příjmení2 = Lindner
| jméno2 = Alberto
| příjmení3 = Raikova
| jméno3 = Ekaterina V.
| spoluautoři = COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn.
| titul = Correction: Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, ''Polypodium hydriforme'', within the Phylum Cnidaria
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| rok vydání = 2009
| měsíc vydání = červenec
| den vydání = 15
| ročník = 9
| typ ročníku = svazek
| číslo = 165
| strany =
| url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/9/165
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1471-2148
| doi = 10.1186/1471-2148-9-165
| pmid =
| jazyk = anglicky
}}</ref>


==Stavba těla==
==Stavba těla==

Verze z 2. 7. 2014, 13:52

Jak číst taxoboxVýtrusenky
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Oddělenídvojlistí (Diblastica)
Kmenvýtrusenky (Myxozoa)
Třídy
  • Malacosporea
  • Myxosporea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výtrusenky (Myxozoa), nazývané také rybomorky, jsou mikroskopičtí parazité ryb a kroužkovců. V roce 2007 byl publikován první objev výtrusenky (nový druh Soricimyxum fegati) parazitující v rejskovi obecném[1]. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu zmenšení a zjednodušení těla, a proto byly donedávna považováni za jednobuněčné (a stále jsou tak mnohdy prezentovány ještě dnes). To, že jsou mnohobuněčné je však už jisté, neví se však dostatečně věrohodně, co jsou jejich nejbližší příbuzní. Předpokládá se, že vznikly ze žahavců (mají některé podobné struktury - popis níže, a polypová stadia některých medúz jsou také parazitická), podle nových studií by se mohly oddělovat na bázi linie medúz. Výsledky některých studií, které je posouvaly do dvoustranně souměrným živočichům (Bilateria), nebyly potvrzeny (molekulární analýzy byly ovlivněny znečištěním pocházejícím z genomu jiných živočichů, morfologická dvoustranná symetrie výtrusenky Buddenbrockia se nakonec ukázala čtyřčetnou).[2]

Některé studie naznačovaly, že nejbližší příbuzný výtrusenek je parazitický nezmar jeseteří (Polypodium hydriforme) ze skupiny (třídy) kaviárovek (Polypodiozoa), jednalo se však pravděpodobně o artefakt způsobený "přitahováním" dlouhých fylogenetických větví.[3][4]

Stavba těla

Jak bylo zmíněno již na začátku, jejich tělo je velmi jednoduché, je tvořeno jednou buňkou, která obsahuje více jader (tvoří tzv. plazmodium). Šíří se pomocí spor, které vznikají z části mateřského plazmodia. Spory mají vícebuněčnou strukturu, obsahují jeden, nebo více sporoplastů (z každého vznikne jedna amoebula - pohyblivé stadium- a z ní posléze nové plazmodium) a jeden nebo více polových váčků. V polovém váčku je stočené polové vlákno, které se při útoku na hostitele vymrští a zachytí se na buňce. Právě tyto polové váčky poukazovaly na příbuznost se žahavci, neboť některé žahavé buňky mají podobnou strukturu.

Systém

Výtrusenky mají dvě třídy: Malacosporea (např.: Buddenbrockia plumatellae, Tetracapsuloides bryosalmonae) a Myxosporea (např.: Lentospora cerebralis, Myxobolus cyprini). Dříve byla oddělována ještě jedna třída (Actinosporea), ale zjistilo se, že to byla pouze vývojová stadia Myxosporea.

Reference

  1. ↑ Prunescu, C.-C., Prunescu, P., Pucek, Z. a Lom, J., 2007: The first finding of myxosporean development from plasmodia to spores in terrestrial mammals: Soricimyxum fegati gen. et sp. n. (Myxozoa) from Sorex araneus (Soricomorpha). Folia Parasitologica 54: 159–164.
  2. ↑ JIMÉNEZ-GURI, Eva, et al.. Buddenbrockia is a cnidarian worm. S. 116-118. Science [online]. Červenec 2007. Svazek 317, čís. 5834, s. 116-118. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1142024. PMID 17615357. (anglicky) 
  3. ↑ EVANS, Nathaniel M.; LINDNER, Alberto; RAIKOVA, Ekaterina V., COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn. Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, Polypodium hydriforme, within the Phylum Cnidaria. BMC Evolutionary Biology [online]. 9. květen 2008. Svazek 8, čís. 139. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/1471-2148-8-139. PMID 18471296. (anglicky) 
  4. ↑ EVANS, Nathaniel M.; LINDNER, Alberto; RAIKOVA, Ekaterina V., COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn. Correction: Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, Polypodium hydriforme, within the Phylum Cnidaria. BMC Evolutionary Biology [online]. 15. červenec 2009. Svazek 9, čís. 165. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/1471-2148-9-165. (anglicky) 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu výtrusenky na Wikimedia Commons

Živočišné kmeny
„dvojlistí“ (parafyletická skupina)
dvoustranní (Bilateria)
prvoústí
Spiralia
Ecdysozoa
„druhoústí“ (parafyletická skupina?)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Výtrusenky&oldid=11630904“