Želva paprsčitá
 Želva paprsčitá | |
|---|---|
_(9583610710).jpg) Želva paprsčitá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | želvy (Testudines) |
| Čeleď | testudovití (Testudinidae) |
| Rod | želva (Astrochelys) |
| Binomické jméno | |
| Astrochelys radiata (Shaw, 1802) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želva paprsčitá (Astrochelys radiata) je druh želvy patřící do čeledi testudovití (Testudinidae) a rodu želva (Astrochelys). Popsal ji George Shaw roku 1802.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Želva paprsčitá žije na ostrově Madagaskar, jedná se o zdejšího endemita. Obývá suché lesy v jižní a jihozápadní části ostrova, nejčastěji v úzkém pásmu 50 až 100 km od pobřeží. Vysazena byla také na ostrov Réunion. Žije v suchých oblastech s nepravidelnými srážkami a porosty xerofytní vegetace, jíž dominují především didiereovité a pryšce.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Želva paprsčitá váží okolo 16 kg[4] a její široce klenutý karapax u samic dosahuje velikosti asi 24,2 až 35,6 cm a u samců 28,5 až 39,5 cm.[3] Hlava má oblý tvar, samci vlastní delší ocas než samice a jejich spodní část těla – plastron – je na zadní části těla více vykrojen. Druh je považován za jednu z nejkrásnějších želv, z každé části tmavě zabarveného krunýře vycházejí světlé linky, které vytvářejí tvar hvězdy. Končetiny s hlavou mají pak zbarvení žlutavé, s výjimkou tmavé skvrny na temeni.[2][4] Záměna může nastat se želvou hvězdnatou (Geochelone elegans), jež je však menší a liší se svým barevným vzorem a stavbou karapaxu.[5]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Tento druh je býložravý. Výzkum v Národním parku Tsimanampetsotsa ukázal, že se zde želvy živí širokou škálou rostlinných druhů. Jídelníček zde sestával z listů (91 %), květů (5 %) a plodů (4 %) ze 109 druhů rostlin.[6] V období dešťů pijí želvy vodu zachycenou na kamenech.[3] V období rozmnožování mezi sebou samci želv bojují o právo spářit se se samicí. Po spáření naklade samice do hnízda vykopaného v zemi 3 až 12 vajíček. Vajíčka jsou kladena na konci období dešťů mezi únorem a dubnem, za deset i více měsíců se z nich začnou klubat mláďata. Čerstvě vylíhnutá mláďata měří 32 až 40 mm, mají černé až šedobílé zbarvení, ale rychle získají svou dospělou barvu. Pohlavní dospělosti je dosaženo u samců, jakmile dosáhnou velikosti 30 cm.[2][4] Druh pak může žít i přes 100 let.[5]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Populace želv paprsčitých má klesající tendenci. Hlavními příčinami ohrožení je ztráta přirozeného prostředí (např. pro uvolnění zemědělské půdy) a také lov. Želvy jsou z volné přírody odchytávány pro obchod s domácími zvířaty i pro části jejich orgánů. Za větší hrozbu než mezinárodní obchod je nicméně považován lokální lov ze stran malgašských obyvatel. Podle odhadů z roku 2003 je každý rok ve volné přírodě odchyceno na 45 000 dospělých želv, přičemž čísla od té doby zřejmě vzrostla.[3]
Maso želv je na Madagaskaru tradičně populární zejména o svátcích, jako jsou Vánoce a Velikonoce.[3][7] Od přelomu 20. a 21. století však želví maso proniklo i do barů, kde se stalo oblíbenou barovou svačinkou majetnější vrstvy obyvatelstva.[7] Pro lidi etnik Antandroy a Mahafaly, kteří původně žijí v areálu výskytu želvy paprsčité, je konzumace želv kulturní tabu, lov tedy probíhá spíše ze stran přistěhovalců nebo návštěvníků oblasti.[3]
Mezinárodní svaz ochrany přírody zařadil želvu paprsčitou mezi kriticky ohrožené druhy, od roku 1975 je zařazena do druhé přílohy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin a chráněna je též madagaskarskými zákony. Vyskytuje se v několika chráněných lokalitách.[3]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Asterochelys radiata (Shaw, 1802)
- Geochelone radiata (Shaw, 1802)
- Testudo coui Daudin, 1802
- Testudo desertorum Grandidier, 1869
- Testudo hypselonata Bourret, 1941
- Testudo radiata Shaw, 1802
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Želva paprsčitá je chována ve čtyřech českých zoo:
- Zoo Brno
- Zoo Dvůr Králové
- Zoo Plzeň
- Zoo Praha – dvě zvířata neexpozičně, jde o původem zabavená mláďata[8]
Na Slovensku pak v Zoo Bojnice.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c EGELER, J. Astrochelys radiata (Radiated Tortoise). Animal Diversity Web [online]. 2000 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Astrochelys radiata (Radiated Tortoise). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Radiated tortoise videos, photos and facts - Astrochelys radiata. ARKive [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-09. (anglicky)
- ↑ a b MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 215. (anglicky)
- ↑ RASOMA, Rahantavololona Vonimanitra Juliana; RASELIMANANA, Achille P.; RATOVONAMANA, Yedidya R. Habitat Use and Diet of Astrochelys radiata in the Subarid Zone of Southern Madagascar. Chelonian Conservation and Biology. 2013-07-01, roč. 12, čís. 1, s. 56–69. Dostupné online [cit. 2017-03-09]. ISSN 1071-8443. DOI 10.2744/CCB-0909.1.
- ↑ a b WALKER, Ryan C. J.; RAFELIARISOA, Tsilavo H. Distribution of Radiated Tortoise ( Astrochelys radiata ) Bush Meat Poaching Effort. S. 223–226. Chelonian Conservation and Biology [online]. 2012-12 [cit. 2020-12-21]. Roč. 11, čís. 2, s. 223–226. DOI 10.2744/CCB-0968.1. (anglicky)
- ↑ Přehled vzácně chovaných druhů, Zoo Praha 2018
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu želva paprsčitá na Wikimedia Commons 
Taxon Astrochelys radiata ve Wikidruzích- KOŘÍNEK, Milan. želva paprsčitá [online]. Biolib.cz [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
