Żmigród
| Żmigród | |
|---|---|
 Ruiny paláce Hatzfeldů | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°28′13″ s. š., 16°54′18″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Trzebnica |
| Gmina | Żmigród |
  Żmigród | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,49 km² |
| Počet obyvatel | 6 542 (2008) |
| Hustota zalidnění | 689,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 55-140 |
| Označení vozidel | DTR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Żmigród (česky Trachenberk, německy Trachenberg) je polské město ležící v Dolnoslezském vojvodství v třebnickém okrese, sídlo żmigródské gminy. Podle dat z 30. června 2008 zde žilo 6 542 obyvatel.
_ID_597993.jpg)
Historie
[editovat | editovat zdroj]Trachenberk byl součástí Olešnického knížectví. Roku 1492 po smrti posledního knížete z olešnické větvě slezských Piastovců Konráda X. Bílého připadlo jako odúmrť českému králi Vladislavovi II.[1] Ten dal Trachenberk spolu s Milíčem baronu Zikmundovi Kurzbachovi jako svobodné stavovské panství.[2] V roce 1592 získal panství rod hrabat Schaffgotschů, roku 1641 přešlo do ruk hrabat Hatzfeldů.[3] Za první slezské války připadla většina Slezska včetně trachenberského panství Prusku. Roku 1741 povýšil pruský král Fridrich II. Veliký panství na knížectví.[3] Dne 12. července 1813 zde došlo k jednání pruského krále Fridricha Viléma III. a ruského cara Alexandra I., ve kterém ujednali plán tažení proti Napoleonovi.[4]
Za druhé světové války byla poblíž Żmigródu pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen.[5] V lednu 1945 bylo v táboře asi 1000 žen, které především kopaly zákopy a pracovaly v lese.[5] Posléze byl tábor vyklizen a vězni poslání na pochod smrti na západ.[5]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 436. Dále jen „Dějiny Slezska v datech“.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, S. 124
- ↑ a b Dějiny Slezska v datech, S. 452
- ↑ Dějiny Slezska v datech, S. 241
- ↑ a b c KOPEČEK, Martin. Gertruda Sekaninová-Čakrtová: Biografie osobnosti čs. veřejného života.. Praha: Filozofická fakulta UK, 2013. 136 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Żmigród na Wikimedia Commons
