Šlomo Dov Goitein

Šelomo Dov Goitein
Šelomo Dov Goitein
	Šlomo Dov Goitein, kolem roku 1978
Narození	3. dubna 1900; Burgkunstadt
Úmrtí	6. února 1985 (ve věku 84 let); Princeton
Alma mater	Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Povolání	historik, vysokoškolský učitel, vychovatel, orientalista, etnograf a arabista
Zaměstnavatelé	Hebrejská univerzita v Jeruzalémě; Pensylvánská univerzita
Ocenění	Guggenheimovo stipendium (1965); Fellow of the Medieval Academy of America (1970); Haskins Medal (1973); Harveyho cena (1980); MacArthurova cena (1983)
Děti	Ajala Goiteinová
Rod	Goiteinové
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlomo nebo též Shlomo Dov Goitein, původně Fritz Goitein (3. dubna 1900 Burgkunstadt - 6. února 1985 Princeton) byl německý arabista a orientalista, moravského a židovského původu.

Život

Pocházel z rodu Goiteinů původem z moravského Kojetína (německy Kojetein), z něhož vzešlo mmnoho rabínů a učenců. Jeho prapradědeček Baruch Bendit Goitein (1770–1839), zvaný Kesef Nivchar podle své práce o otázkách Talmudu, vydané v Praze v letech 1827/28, byl rabín. Otec Eduard Ezechiel Goitein, který se narodil již v uherském Hőgyészi, byl v letech 1895 až 1914 okresním rabínem v Horních Francích.^[1]

V letech 1918 až 1923 studoval arabštinu a islamistiku na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem u Josefa Horovitze (1874–1931) a následně emigroval do Palestiny. V roce 1928 se stal přednášejícím v Ústavu orientálních studií na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V Palestině ve 30. letech 20. století již jako Šlomo Dov Gojtajn, pracoval jako britský vládní školní inspektor pro židovské školy.

V roce 1947 získal profesuru na Hebrejské univerzitě, kterou zastával deset let. V roce 1957 se přestěhoval do Spojených států amerických, kde zastával funkci profesora arabštiny na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. V roce 1971 odešel do penze a zbytek života strávil v Princetonu, kde se stal členem Institutu pro pokročilá studia. V roce 1970 byl zvolen členem Americké filozofické společnosti.

Jeho výzkumnou činnost lze rozdělit do tří období.

V prvním období publikoval několik studií o náboženských fenoménech islámu, (např. islámská modlitba a postní měsíc ramadán ad.). Jako závěr těchto studií publikoval v roce 1936 5. svazek historického díla Ansáb al-ašráf od arabského historika al-Baladhuriho z 9. století.
Ve svém druhém období se zabýval především kulturním dědictvím Jemenitů - jemenských Židů. O tomto dědictví pojednává dílo Yemenica, sbírka přísloví ze středního Jemenu, či vydání cestopisu Chajima Chavšuše (1833–1899), který v roce 1870 doprovázel francouzského orientalistu Josepha Halévyho na jeho cestách po Jemenu a Nadžránu, patřící až do roku 1934 Saúdské Arábii (judeo-arabský (sanaʾni) text z roku 1941).
Třetí období bádání věnoval především publikaci dokumentů z káhirské genizy, jejichž závěry publikoval ve svém monumentálním pětisvazkovém díle Středomořská společnost. Napsal také spis Jews and Arabs – Their Contacts through the Ages (Židé a Arabové - kontakty v průběhu věků), 3. vydání v roce 1967.

A Mediterranean Society: The Jewish Communities of the Arab World as portrayed in the Documents of the Cairo Geniza. 6 Bände, University of California Press, Berkeley and Los Angeles 1967–1988, ISBN 0-520-04869-5
Studies in Islamic History and Institutions. Leiden 1966
Letters of Medieval Jewish Traders. Princeton 1973
S. D. Goitein and Mordechai A. Friedman: India Traders of the Middle Ages. Documents from the Cairo Geniza (India Book). Leiden and Boston 2008, ISBN 978-90-04-15472-8

Encyclopaedia Judaica. Band 7, S. 694.
Gideon Libson: Hidden Worlds and Open Shutters. S.D. Goitein Between Judaism and Islam. In: David N. Myers and David B. Ruderman (Hrsg.): The Jewish Past Revisited. Reflections on Modern Jewish Historians. Yale University Press, New Haven 1998, S. 163–198
Goitein, S.D. The life story of a scholar. In: Robert Attal: A bibliography of the writings of Prof. Shelomo Dov Goitein. Jerusalem 1975, S. XIII–XXVIII
Franz Rosenthal: Shelomo Dov Goitein. In: Der Islam, Band 63, Heft 2 (1986), S. 189–191, doi:10.1515/islm.1986.63.2.189.
Monica Strauss: Seehandel: Arabien und Indien. Zwischen Kairo und Mangalore. In: Aufbau. Schwerpunktthema: Mythos Seidenstrasse. Spurensuche: Der Beginn der Globalisierung. Nr. 7/8, Juli/Aug. 2010. S. 19–21 - Mit weiteren Art. über Benjamin von Tudela, die Seidenweberei, u. a. In Deutsch, Abstract in Englisch (über die Rolle G.s bei der Erforschung der Genizah)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shlomo Dov Goitein na německé Wikipedii.

↑ LANDMAN, Isaac; RITTENBERG, Louis; COHEN, Simon. The Universal Jewish Encyclopedia ...: An Authoritative and Popular Presentation of Jews and Judaism Since the Earliest Times - Band 5. [s.l.]: Universal Jewish Encyclopedia, Incorporated Dostupné online. S. 11.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šelomo Dov Goitein na Wikimedia Commons
Literatur von und über Shlomo Dov Goitein im Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
Mark R. Cohen: Goitein, the Geniza, and Muslim History (2001)
Über das Computer Geniza Projekt (Princeton University) Archivováno 8. 1. 2017 na Wayback Machine.