Česnekovník
Česnekovník | |
---|---|
Česnekovník brvitý (Toona hexandra) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
Čeleď | zederachovité (Meliaceae) |
Rod | česnekovník (Toona) (Endl.) M.Roem., 1846 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Česnekovník[1] (Toona) je rod rostlin z čeledi zederachovité (Meliaceae). Zahrnuje 5 druhů opadavých nebo poloopadavých stromů se zpeřenými střídavými listy a drobnými květy v bohatých květenstvích. Plodem je tobolka. Česnekovníky jsou rozšířeny zejména v Asii, v menší míře i v Austrálii. Česnekovníky poskytují kvalitní a vysoce ceněné dřevo, mají význam v lokální medicíně a jsou zdrojem barviv. Hospodářsky nejvýznamnější je česnekovník brvitý. V některých českých botanických zahradách a arboretech je vysazován česnekovník čínský. Rod Toona byl v minulosti spojován s příbuzným americkým rodem cedrela (Cedrela).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Česnekovníky jsou opadavé nebo poloopadavé stromy, dorůstající výšky až 50 metrů. Listy jsou střídavé, spirálně uspořádané, sudozpeřené nebo řidčeji lichozpeřené, zpravidla složené z více než 8 jařem celokrajných, zubatých nebo pilovitých lístků. Borka bývá šedohnědá, rozpukaná a někdy se odlupující v nepravidelných plátech. Vnitřní vrstva je růžová nebo červená. Květy jsou drobné, jednopohlavné s dobře zachovalými zbytky orgánů opačného pohlaví nebo výjimečně oboupohlavné, uspořádané v bohatě větvených, převislých thyrsech, jejichž délka často přesahuje jeden metr. Kalich je tvořený 5 (až 6) volnými nebo srostlými lístky. Koruna je bílá, smetanová nebo růžová, tvořená 5 (6) volnými plátky. Tyčinek je 5 (výjimečně 6) a jsou volné, vyrůstající z krátkého androgynoforu a někdy se střídající s 1 až 5 nitkovitými staminodii. Semeník obsahuje 5 přihrádek, v nichž je po 6 až 10 vajíčkách. Čnělka je v samičích květech krátká, zatímco sterilní pistilodium v samčích květech je dlouhé a tenké. Plodem je tence dřevnatá, přehrádkosečná (septifrágní) tobolka pukající 5 chlopněmi. Obsahuje mnoho křídlatých semen.[2]
-
Listy česnekovníku čínského
-
Květy česnekovníku brvitého
-
Suché plody česnekovníku čínského
-
Semeno filipínského druhu Toona calantas
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod česnekovník zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen v Asii a Austrálii. Přirozený areál sahá od východního Pákistánu přes jižní Asii, Indočínu, Čínu, Indočínu, jihovýchodní Asii a Papuasii po východní Austrálii. Největší areál má česnekovník brvitý (T. hexandra). Toona calantas je endemit Filipín.[3] Česnekovníky rostou spíše v nižších nadmořských výškách s výjimkou česnekovníku čínského, který v Asii vystupuje i do montánních lesů. Na rozdíl od většiny ostatních zástupců čeledi zederachovité často obsazují světliny a okraje cest a rostou i v sekundárních lesích.[4]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Česnekovníky jsou v Asii hostitelskými rostlinami housenek přástevníků Creatonotos transiens a Spilosoma obliqua a různých drobných druhů můr z čeledí píďalkovití, obalečovití, slimákovcovití aj. Ve větvích vrtají housenky drvopleně Zeuzera coffeae.[5] V tlejících kmenech česnekovníku brvitého se v severovýchodní Austrálii vyvíjejí larvy vzácného roháče Phalacrognathus muelleri. V minulosti se mělo za to, že larvy obývají převážně jen tento druh stromu, později však byly nalezeny i v tlejícím dřevě dalších druhů.[6] Dalším druhem, který se vyvíjí ve dřevě tohoto stromu, je tesařík Acalolepta mixta.[7] Na rubu listů česnekovníků bývají domatia v podobě trojúhelníkovitých kapsiček věnčených chlupy. Domatia jsou obývána symbiotickými roztoči.[2]
-
Přástevník Creatonotos transiens
-
Housenky přástevníka Spilosoma obliqua
-
Drvopleň Zeuzera coffeae
-
Australský roháč Phalacrognathus muelleri
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]V minulosti byl rod Toona někdy vřazován do neotropického rodu Cedrela. Podle výsledků fylogenetických studií jsou oba rody monofyletické a představují sesterské větve v rámci tribu Cedreleae čeledi Meliaceae. Jsou dobře vymezeny i na základě morfologických znaků.[8]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- česnekovník brvitý (Toona hexandra, syn. T. ciliata)
- česnekovník čínský (Toona sinensis)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Česnekovníky jsou zdrojem kvalitního dřeva. Největší hospodářský význam má česnekovník brvitý, jehož dřevo je vysoce ceněno zejména v Indii a Austrálii. Je známo pod názvem spanish cedar nebo australian red cedar a má široké použití ve venkovních i vnitřních podmínkách. Slouží jako stavební dřevo, k výrobě lodí, luxusního nábytku i hudebních nástrojů, sportovního náčiní aj. Těží se také česnekovník čínský a Toona sureni, jejichž dřevo je obchodováno pod názvem surian.[9][2] Odvar z květů česnekovníku brvitého slouží v Indii k barvení hedvábí do žlutých a červených odstínů. Obsaženým pigmentem je ester krocetinu.[10] Některé druhy mají význam v asijské medicíně. Kůra česnekovníku brvitého a Toona sureni má silně svíravé účinky a používá se při léčbě průjmů, úplavice ap.[11][2] Listy česnekovníku čínského jsou v Číně a jihovýchodní Asii používány jako zelenina, v Indii jako krmivo pro dobytek. Česnekovník brvitý je v Indii často vysazován jako pouliční strom.[2]
Česnekovník čínský je jediný druh čeledi zederachovité, který je možno pěstovat ve středoevropských podmínkách celoročně venku. Je vysazen v Průhonickém parku, Pražské botanické zahradě v Tróji a v Arboretu Žampach.[12] Zcela výjimečný je jeho kultivar 'Flamingo', jehož mladé olistění na jaře má růžovou barvu. Tento kultivar je vysazen např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Bývá nabízen i v České republice, je však choulostivý a v zimě trpí namrzáním.
-
Kmeny česnekovníku brvitého z plantáží v Brazílii
-
Dřevo česnekovníku brvitého
Přehled druhů a jejich rozšíření
[editovat | editovat zdroj]- Toona calantas – endemit Filipín
- Toona fargesii – Čína a východní Himálaj
- Toona hexandra – Pákistán až východní Austrálie
- Toona sinensis – Čína, Indický subkontinent, Indočína, jihovýchodní Asie
- Toona sureni – Himálaj až Malajský poloostrov a Filipíny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d e PENG, Hua; EDMONDS, Jennifer M. Flora of China: Toona [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HANGAY, George; ZBOROWSKI, Paul. A guide to the beetles of Australia. [s.l.]: Csiro Publishing, 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SLIPINSKI, Adam; ESCALONA, Hermes E. Australian Cerambycidae. Vol. 1. [s.l.]: CSIRO Publishing, 2013. ISBN 978-1-486-30004-4. (anglicky)
- ↑ MUELLNER, Alexandra N.; PENNINGTON, Terence D.; CHASE, Mark W. Molecular phylogenetics of Neotropical Cedreleae (mahogany family, Meliaceae) based on nuclear and plastid DNA sequences reveal multiple origins of ‘‘Cedrela odorata”.. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2009, čís. 52.
- ↑ Tropical timbers [online]. ITTO. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SINGH, Har Bhajan; BHARATI, Kumar Avinash. Handbook of natural dyes and pigments. New Delhi: Woodhead Publishing, 2014. ISBN 978-93-80308-913. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2019-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu česnekovník na Wikimedia Commons
- Taxon Toona ve Wikidruzích