Černická obora
 Černická obora | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Pohled z rozcestí silnic před golfovým klubem | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 10. června 1926 |
| Nadm. výška | 480–500 m n. m. |
| Rozloha | 9,27 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tábor |
| Umístění | Sudoměřice u Bechyně |
| Souřadnice | 49°17′32,64″ s. š., 14°33′38,52″ v. d. |
  Černická obora | |
| Další informace | |
| Kód | 2452 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černická obora je obora a přírodní památka v okrese Tábor v Jihočeském kraji, okolo dnes již zaniklé obce Černice na území přírodního parku Černická obora.[2] Chráněná oblast se rozkládá na území 11,53 hektaru.[3] Důvodem ochrany je oblast staré obory, ve které se zachoval smíšený porost tvořený převážně habry a duby.[4] Současně zde rostou vzrostlé borovice lesní, smrky a jedle bělokoré.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj].JPG)
První zmínky o oblasti obory pocházejí z roku 1585, kdy se zde chovali bažanti.[3] Vznik původní obory sahá do konce 16. století, kdy v roce 1586 byla založena Petrem Vokem z Rožmberka jako místo, kde se měla chovat černá zvěř, jeleni a daňci a to na ploše 11 × 4,4 kilometru.[3] Již v roce 1880 na území obory vznikla přírodní rezervace, která se stala jednou z nejstarších rezervací na území Česka.[2] Původně se na území budoucí obory nacházela vesnice Černošice, od které má i svůj název. Jako její doklad zde stojí pouze barokní lovecký zámeček, který byl vystaven v 60. letech 18. století na základech původně renesančního zámečku.[2] Vyjma Černošic vzniku obory musely ustoupit i obce Benešov a Obrovka.[3] Obyvatelstvo z těchto třech vesnic bylo přestěhováno do nově založené osady Nová Ves.
Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1933 na ploše 11,51 ha, ale ochrany se oblasti dostávalo již od roku 1880. Od této doby byla chráněna majitelem panství. Oblast se nechává v podstatě bez zásahu a spadlé dřevo není z lesa odstraňováno.[3]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Památka je snadno dosažitelná po silnici vedoucí z Bechyně do Soběslavi a to ve vzdálenosti přibližně 1,5 km východně od obce Sudoměřice u Bechyně. Je zde naučná stezka Černická obora.[5]
Okolo přírodní památky se nachází obora rozkládající se na ploše 2000 ha, původně velikost dosahovala až 4500 ha, která je i součástí přírodního parku Černická obora. Od roku 1971 již není obora ohrazena.[3] Je zde také golfové hřiště.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-11-02].
- ↑ a b c Jižní Čechy a Šumava – Černická obora [online]. [cit. 2009-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Panství Bechyně – Černická obora [online]. [cit. 2009-02-12]. Dostupné online.
- ↑ BIOLIB - Černická obora [online]. [cit. 2009-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Černická obora. www.toulava.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Hřiště. www.resort-bechyne.cz [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 433.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černická obora na Wikimedia Commons
