Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi
| Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi | |
|---|---|
 Stejnopis | |
| Předpis státu | |
| Druh předpisu | ústavní zákon |
| Číslo předpisu | 328/1938 Sb. |
| Údaje | |
| Autor | Národní shromáždění |
| Schváleno | 22. listopad 1938 |
| Platnost | 16. prosinec 1938 |
| Účinnost | 16. prosinec 1938 |
| Zrušeno | 30. leden 1946 |
| Související předpisy | |
| Ústavní listina Československé republiky | |
| Oblast úpravy | |
| ústavní právo | |
Ústavní zákon ze dne 22. listopadu 1938 č. 328/1938 Sb. z. a n., o autonomii Podkarpatské Rusi, byl ústavní zákon přijatý Národním shromážděním 22. listopadu 1938.[1] Autonomie poskytnutá Podkarpatské Rusi však – na rozdíl od slovenské autonomie – byla naplněním československých mezinárodněprávních závazků a vycházela dokonce přímo z § 3 ústavní listiny, podle které měla být samosprávnému území Podkarpatské Rusi poskytnuta nejširší autonomie slučitelná s jednotností Československa.[2] Samotný ústavní zákon č. 328/1938 Sb. z. a n. pouze uváděl, ve kterých ustanoveních dochází ke změně ve srovnání s ústavním zákonem o autonomii Slovenské země, neboť veškerá ostatní ustanovení ústavního zákona o autonomii Slovenské země platila obdobně i pro autonomní území Podkarpatské Rusi. Úplné znění ústavního zákona o autonomii Podkarpatské Rusi bylo publikováno vládní vyhláškou ze dne 12. prosince 1938 č. 329/1938 Sb., o úplném znění předpisů o autonomii Podkarpatské Rusi.[3] Ústavní zákon 328/1938 Sb. z. a n. se stal platným a účinným 16. prosince 1938 a právně platil až do ledna 1946, kdy byla uzavřena Smlouva mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině.[4]
Návrh ústavního zákona
[editovat | editovat zdroj]| „ | Ať žije svobodný stát Čechů, Slováků a Karpatských Rusů. | “ |
| — Poslanec Dr. Pavel Kossey | ||
Překladatelem návrhu ústavního zákona o autonomii Karpatské Ukrajiny byl poslanec Julian Révay.[5] Základem návrhu byl návrh ústavního zákona o autonomii Slovenské země z dílny Hlinkovy slovenské lidové strany, přičemž poslanec Révay ve svém návrhu pouze uvedl ustanovení, ve kterých dojde oproti návrhu slovenské autonomie ke změně. Révay operoval s pojmy jako Karpatská Ukrajina nebo karpatoukrajinská vláda.[5] Návrh pochází ze 17. listopadu 1938.[5] Ústavněprávní výbor sněmovny ho projednal již 18. listopadu 1938 a návrh doporučil k přijetí ve znění změn, které učinil: jednalo se především o podstatné rozšíření a používání pojmu Podkarpatská Rus s tím, že o definitivním názvu rozhodne zákon sněmu Podkarpatské Rusi.[6] Jelikož nebyly pozměňovací návrhy, hlasovalo se o návrhu ve znění zprávy výboru.
Zpravodajem v Poslanecké sněmovně byl poslanec Pavel Kossey, který ve svém projevu v ruštině hovořil nejen k samotnému návrhu, ale také k situaci Podkarpatské Rusi po první Vídeňské arbitráži.[7] Kossey také mimo jiné řekl, že se provedením návrhu zvýší oddanost Podkarpatské Rusi ke státu, jehož základ tím bude posílen.[8] Kossey závěrem svého projevu poděkoval všem činitelům – jmenovitě zmínil premiéra Syrového, předsedu Sněmovny Malypetra a ministra Černého – kteří se stavěli za spravedlivé požadavky karpatoruského národa.[8]
Zpravodajem v Senátu byl Dr. Josef Karas.[9] Karas také rozebral návrh ústavního zákona, který do Senátu doputoval z Poslanecké sněmovny, a zcela otevřeně ve svém vystoupením na plénu také hovořil o přebudování státu na sdružení tří autonomních těles, která budou spojena společnými zájmy – v souvislosti s tímto také hovořil o nové ústavě, jež však nakonec světlo světa nikdy v důsledku dalšího vývoje nespatřila.[10]
Přijetí ústavního zákona
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako v případě ústavního zákona o autonomii Slovenské země, byl tento návrh ústavního zákona přijat protiústavně, když pro něj hlasovalo 146 poslanců (ústava vyžadovala kvalifikovanou většinu 180 poslanců) a v Senátu 79 senátorů (ústava vyžadovala 90).[10][11]
V důsledku přijetí ústavního zákona byl zrušen úřad guvernéra a viceguvernérů Podkarpatské Rusi, kancelář guvernéra Podkarpatské Rusi a guberniální rada pro Podkarpatskou Rus. Vznikla autonomní vláda, která zavedla název Karpatská Ukrajina.[3]
Text
[editovat | editovat zdroj]Samotný ústavní zákon měl čtyři paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Ve znění vládní vyhlášky se text členil takto:[3]
- Úvodní ustanovení (Článek I. až Článek VII.)
- Změna ústavní listiny
- Hlava I. Všeobecné ustanovení (§§ 1-3)
- Hlava II. Moc zákonodárná (§§ 4-9)
- Hlava III. Moc vládní a výkonná (§§ 10-16)
- Hlava IV. Moc soudcovská (§ 17)
- Hlava V. Společné výdaje (§§ 18-19)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. Svazek I. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005. 584 s. ISBN 80-246-1027-2. S. 290.
- ↑ Zákon č. 121/1920 Sb. z. a n., kterým se uvozuje ústavní listina Československé republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ a b c Vládní vyhláška ze dne 12. prosince 1938 č. 329/1938 Sb., o úplném znění předpisů o autonomii Podkarpatské Rusi, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ Smluva medzi Československou republikou a Svazom sovietskych socialistických republík o Zakarpatskej Ukrajine č. 186/1946 Sb.
- ↑ a b c Tisk č. 1433: Návrh poslance Juliana Révaye na vydání ústavního zákona o autonomii Karpatské Ukrajiny. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Tisky [online]. 17. 11. 1938. Dostupné online.
- ↑ Tisk č. 1434: Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu posl. Révaye na vydání ústavního zákona o autonomii Karpatské Ukrajiny (tisk 1433).. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Tisky [online]. 17. 11. 1938. Dostupné online.
- ↑ Stenoprotokol z 155. schůze poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 22. listopadu 1938: část 1. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Senát: Stenoprotokoly [online]. 22. 11. 1938. Dostupné online.
- ↑ a b Stenoprotokol z 155. schůze poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 22. listopadu 1938: část 2. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Senát: Stenoprotokoly [online]. 22. 11. 1938. Dostupné online.
- ↑ "K". Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Senát: Jmenný rejstřík [online]. [prosinec] [1938]. Dostupné online.
- ↑ a b Stenoprotokol z 123. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 22. listopadu 1938: část 1. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Senát: Stenoprotokoly [online]. 22. 11. 1938. Dostupné online.
- ↑ Stenoprotokol z 155. schůze poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 22. listopadu 1938: část 3. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Senát: Stenoprotokoly [online]. 22. 11. 1938. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Podkarpatská Rus
- Ústavní vývoj v Česku
- Ústavní zákon o autonomii Slovenské země
- Ústavní vývoj na Slovensku
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Dílo Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi ve Wikizdrojích- Tisk č. 1433: Návrh poslance Juliana Révaye na vydání ústavního zákona o autonomii Karpatské Ukrajiny. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Tisky [online]. 17. 11. 1938. Dostupné online.
- Tisk č. 1434: Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu posl. Révaye na vydání ústavního zákona o autonomii Karpatské Ukrajiny (tisk 1433).. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Tisky [online]. 17. 11. 1938. Dostupné online.
