Přeskočit na obsah

Modrásek hořcový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Jak číst taxoboxModrásek hořcový
alternativní popis obrázku chybí
Modrásek hořcový
(Phengaris alcon)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďmodráskovití (Lycaenidae)
RodPhengaris
Binomické jméno
Phengaris alcon
(Denis & Schiffermüller, 1775)
Formy vyskytující se v ČR
Synonyma
  • Glaucopsyche alcon
  • Maculinea alcon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrásek hořcový (Phengaris alcon) je středně velký, jen vzácně se vyskytující motýl, druhrodu Phengaris. Tento obligátní myrmekofil potřebuje ke svému vývoji jak živnou rostlinu, tak i hostitelské mravence.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Eurosibiřský druh se v současnosti v Evropě vyskytuje jen ostrůvkovitě. Je rozšířen od Pyrenejí přes Francii, Benelux, Německo, jih Skandinávie a státy Střední Evropy až na Balkán a odtud dále přes jižní Sibiř a Střední Asii až po Dálný východ.

Na většině území České republiky již vymizel a přežívá jen na hrstce nevelkých lokalit v Polabí, v jižních a jihozápadních Čechách a jižním podhůří Nízkého Jeseníku. Jsou to motýli žijící výrazně usedle, nemigrují, dospělci se zdržují na ohraničeném území a tvoří uzavřené populace. V případě nepříznivé změny životního prostředí se jejich populace obvykle nestěhují, ale vymřou. Je to druh krátkověký, brzy po nakladení vajíček dospělci umírají.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Modrásek hořcový má rozpětí křídel 32 až 40 mm. Samci se zbarvením liší od samic. Samci mají horní stranu předních křídel zbarvenou modře, samice hnědě s modrými ploškami. Spodní strana je u obou téměř stejná, jen někdy mají přední křídla samců modravý nádech.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

ČR žijí dvě formy modráska hořcového (v minulosti uznávané jako poddruhy):

Modrásek hořcový pravý žije převážně na vlhkých, na živiny chudých loukách, kde jeho živnou rostlinou je hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). Modrásek hořcový Rebelův obývá vysychavé pastviny a jeho rostlinou je hořec křížatý (Gentiana cruciata). Některým formám žijícím mimo území ČR poskytují nektar k obživě a místo pro kladení vajíček a počáteční vývoj housenek hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) nebo v Česku již vyhynulý hořeček německý (Gentianella germanica). Nároky motýlů na stanoviště plynou do značné míry z požadavků hostitelských druhů hořců a mravenců.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samice v období července a srpna kladou velká nápadná bílá vajíčka na svrchní stranu horních listů nebo do rozvíjejících se květních poupat „svých“ rostlin, preferují zdatnější a vyšší. Na velké rostlině může být nakladeno i několik desítek vajíček. Vylíhnuté housenky se vyvíjejí v květech a semenících dva až tři týdny, v jednom květu jich může být nejvýše okolo pěti, při větším počtu a nedostatku potravy propuká kanibalismus. Ve čtvrtém instaru housenky z květů vylezou a spadnou na zem pod rostlinu.

Bezmocné housenky na zemi čekají na mravenčí adopci: vypouštějí chemické látky, kterými se maskují, a vydávají se za mravenčí larvy. Na druh mravenců nejsou náročné, může to být téměř kterýkoli druh z rodu Myrmica, jenž se v lokalitě vyskytuje. Nutnou podmínkou je, aby housenky nebyly od nejbližšího mraveniště vzdáleny více než 2 m, protože mravenci rodu Myrmica necestují dále od mraveniště a housenky by uhynuly.

Nalezenou motýlí housenku mravenci odnesou do mraveniště, kde ji uloží mezi mravenčí larvy, a dělnice ji krmí. V mraveništi bývá z počátku průměrně 5 až 10 housenek, přičemž jejich mortalita bývá – podle druhu mravenců – 80 až 90 %. V mraveništi jsou housenky také často parazitovány lumkem Ichneumon eumerus. Počátkem léta se větší housenky zakuklí a zhruba za tři týdny se vylíhnou dospělci. Ti již nejsou před mravenci chráněni a urychleně opouštějí mraveniště. Menší housenky zůstávají v mraveništi a nechávají se krmit ještě další rok.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Další zachování populace modrásků hořcových je zcela závislé na nezhoršení přírodních podmínek na územích, ve kterých doposud žijí. Proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zpracovala studie, jak na těchto stanovištích dosáhnout udržitelnosti populace při zachování prosperity hostitelských rostlin a mravenců.[1]

Modrásek hořcový je v České republice podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. i podle Červeného seznamu bezobratlých ČR z roku 2005 zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (CR).[2][3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Projektové aktivity v České republice. In: AOPK ČR [online]. [2016] [cit. 29. 11. 2019] Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/projekty-aopk-cr/obnova-nelesnich-biotopu/life-motyli-cr-sr/projektove-aktivity-cr/
  2. UŘIČÁŘ, Jan; LAŠTŮVKA, Zdeněk. Biologie a ekologické nároky modráska hořcového [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR., rev. 11.2012 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. BENEŠ, Jiří; KONVIČKA, Martin. Mapování motýlů ČR: modrásek hořcový [online]. Entomologický ústav BC AV ČR, České Budějovice [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]