Grafit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo grafity. Možná hledáte: graffiti.
Grafit (tuha)
Grafit (tuha)
Grafit (tuha)
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecC
Identifikace
Barvačerná až šedá
Vzhled krystalujemně lupenité, zrnité, zemité
až celistvé agregáty
Soustavašesterečná
Tvrdost1–2
Leskkovově lesklý až matný
Štěpnostvelmi dokonalá podle (0001)
Vryptmavošedý až černý
Hustota2,1–2,3 g ⋅ cm−3
Rozpustnosts kyselinami nereaguje
Ostatnína omak mastný

Grafit, chemický vzorec C, je šesterečný nekovový minerál.[1] Starší, stále běžně používaný název pro grafit je tuha.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Grafit pojmenoval v roce 1789 Werner, z řeckého grafein – psát (tedy kámen sloužící ke psaní).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu – nalézá se v pegmatitech.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří šupinky, ploténky, sférické agregáty, zemité výplně. Krystaly se vyskytují v přírodě vzácně, mají tvar hexagonálních tabulek.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Píše po papíře, otírá se o prsty (má tvrdost 1), na omak mastný, hustota 2,1–2,3 g/cm³ (kolísá vlivem příměsí), štěpnost dokonalá podle {0001}, lom nerovný. Bod tání je cca 3000 °C. Dobře vede elektrický proud. (Elektrická vodivost grafitu dána jeho strukturou.)
  • Optické vlastnosti: Barva: černá, tmavě až ocelově šedá. Vryp je tmavě ocelově šedý a lesklý. Průhlednost: neprůhledný. Lesk: kovový až matný.
  • Chemické vlastnosti: Tvořen uhlíkem (jde v podstatě o zvrstvený grafen) s příměsemi H, N, CO2, CH4, SiO2 aj. V kyselinách je nerozpustný, reaguje pouze s HNO3 při povaření.

Polymorfie[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Díky vlastnostem je velmi široké.

Těžba a naleziště[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 se nejvíce grafitu těžilo v Číně (630 000 t, tzn. 68 % světové těžby), dále v Brazílii (95 000 t), Kanadě (40 000 t), Indii (35 000 t), Mosambiku (20 000 t) a na Ukrajině (20 000 t).[3]

Naleziště v Česku:

Světová ložiska:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atlas minerálů - grafit. mineraly.sci.muni.cz [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  2. Neletální zbraně. In: Ministerstvo obrany České republiky [online]. ©2022 [cit. 4. 4. 2022]. Dostupné z: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=2212
  3. U. S. Geological Survey. Mineral Commodity Summaries 2019. Reston, Virginia: U. S. Geological Survey, 2019. 200 s. Dostupné online.  Archivováno 26. 10. 2019 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PALACHE, Charles; BERMAN, Harry and FRONDEL, Clifford. Dana’s system of mineralogy. Volume I. Elements, sulfides, sulfosalts, oxides. 7th edition. New York: John Wiley and Sons, 1944, s. 152–154. ISBN 0471192392.
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 3., uprav. vyd. Praha: Aventinum, 2021. 519 s. (Velký průvodce). ISBN 978-80-7442-126-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]