Zdenka Rusínová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. PhDr. Zdenka Rusínová, Csc.
Narození 13. června 1939 (80 let)
Ostrava
Alma mater Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolání lingvistka, vysokoškolská profesorka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdenka Rusínová (* 13. června 1939 Ostrava) je česká lingvistka, pedagožka, emeritní profesorka Masarykovy univerzity v Brně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě studovala v letech 1956–1961 češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, po absolutoriu zůstala na fakultě jako asistentka a později odborná asistentka. V roce 1967 získala titul PhDr., po obhajobě kandidátské disertace dosáhla v roce 1985 titulu CSc. a na základě práce Aspekty české substantivní deklinace byla po habilitaci v roce 1992 jmenována docen­tkou pro obor český jazyk, roku 1997 pak profesorkou českého jazyka. Jako emeritní profesorka zůstala působit na fakultě i nadále. Od roku 1996 na fakultě vedla tři roky ústav českého jazyka, v letech 1994–1996 se stala proděkankou fakulty.

Působila odborně i pedagogicky také na jiných pracovištích doma i v za­hraničí (externí výuka na Filozofické fakultě Slezské univerzity v Opavě, působení na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, opakované stáže na Institutu slavistiky filozofické fakulty Univerzity v Regensburgu, akademic­ké stáže na univerzitách v Magdeburgu, Greifswaldu, Neapoli na univerzitě ve Wrocławi a jinde). Přes dvacet let byla lektorkou češtiny na Letní škole slovan­ských studií v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vědeckou činnost začínala jako dialektoložka, zkoumala hláskosloví a tvarosloví v dialektech jižně od Ostravy. Většina jejích tištěných prací je věnována historické slovotvorbě češtiny. Po sérii dílčích studií o tvoření adverbií vydala monografii Tvoření staročeských adverbií (1984).[1] Spolupracovala na edici Tisíc let české poezie (1974).[2]

Velkou pozornost věnovala tvoření slov a morfologii českého jazyka současného. Je autorkou vysokoškolských učebních textů z jazykovědné bohemistiky pro české studenty i pro cizince, např. Problémy současné české morfologie (1977)[3], Tvoření slov v současné češtině (1980)[4], Základní kurs češtiny pro cizince (1971) a Praktická cvičení z češtiny. Jako spoluautorka zpracovala převážnou část oddílu Morfologie (částečně Marek Nekula) do Příruční mluvnice češtiny (1995, 1996, 2000)[5] a podílela se na edici této učebnice, která získala Cenu rektora Masarykovy univerzity. Do Encyklopedického slovníku češtiny (2002)[6] připra­vila hesla týkající se derivace v češtině. Do kolektivního díla Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky vydaného nakladatelstvím Academia roku 2007 přispěla kapitolou věnovanou slovotvorbě.[7]

Publikovala a přednášela doma i v zahraničí, např. na univerzitách v Bratislavě, Greifswaldu, Magdeburgu, Neapoli aj., působila a publikovala v redakcích různých sborníků a lingvistických časopisů. Uveřejňovala o češtině také četné příspěvky popularizační, autorsky se rovněž podílela na publikaci O češtině každodenní (1984)[8]. Neméně významnou oblastí její odborné práce jsou otázky spisovnosti a jazykové kultury a jejich rozvíjení, např. Spisovná a obecná čeština (1966).

Nakladatelství Host založilo v roce 2010 edici s názvem „Studie osobností brněnské lingvistiky“, jejímž cílem se stalo zpřístupnění textů vybraných lingvistů, kteří se významnou měrou podíleli (či stále podílejí) na rozvoji české lingvistiky a kteří jsou spjati s Brnem. Jako první v této edici vyšla publikace shrnující dílo Dušana Šlosara, v roce 2011 vyšel druhý svazek Pokušení struktury[9] věnovaný pracím Zdenky Rusínové (edice Jan Dvořák a Petr Malčík).

Bibliografie – výběr[editovat | editovat zdroj]

Knižní publikace

  • O češtině každodenní, 1984
  • Současná česká morfologie, 1993
  • Příruční mluvnice češtiny, 1996 – spoluautorka
  • Encyklopedický slovník češtiny, 2002 – spoluautorka
  • Pokušení struktury, 2011

Skripta, studie, články

  • Tvoření slov v současné češtině, 1990
  • Spisovná a obecná čeština, 1995
  • Spisovnost a přirozenost v jazyce, 1996
  • Deminutiva ve frazeologických přirov­náních, 1998
  • Jak je to s obecností obecné češtiny, 2000
  • Deminutivum jako jazykové universale, 2002
  • Slovotvorná adaptace přejatých slov a její povaha, 2002

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RUSÍNOVÁ, Zdenka. Tvoření staročeských adverbií. [s.l.]: Univ. J.E. Purkyně 140 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: 1_knAQAAIAAJ. 
  2. Tisíc let české poezie I - Stará česká poezie - * antologie | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  3. RUSÍNOVÁ, Zdenka. Problémy současné české morfologie. [s.l.]: Státní Pedagog. Naklad. 108 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: 1500mwEACAAJ. 
  4. RUSÍNOVÁ, Zdenka. Tvoření slov v současné češtině. [s.l.]: Univ. J. E. Purkyně 64 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: m0o8AAAAMAAJ. 
  5. RUSÍNOVÁ, Zdenka. Příruční mluvnice češtiny. [s.l.]: Nakladatelství Lidové Noviny 808 s. Dostupné online. ISBN 9788071061342. (česky) Google-Books-ID: pPMKAQAAMAAJ. 
  6. Nový encyklopedický slovník češtiny. www.czechency.org [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  7. Naše řeč – Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  8. O češtině každodenní - bazar | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  9. Pokušení struktury. Nakladatelství HOST [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]