Přeskočit na obsah

Závitka mnohokořenná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZávitka mnohokořenná
alternativní popis obrázku chybí
Závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
Čeleďárónovité (Araceae)
Rodzávitka (Spirodela)
Binomické jméno
Spirodela polyrhiza
(L.) Schleid. 1839
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) je druh jednoděložné rostliny z čeledi árónovité (Araceae). Starší systémy ji řadí do samostatné čeledi okřehkovité (Lemnaceae).

Jedná se o extrémně redukovanou vodní rostlinu, volně plovoucí na hladině. Je jednoletá, jednodomá s jednopohlavnými květy. Celá lodyha má „stélkovitý tvar“, „stélka“ je zpravidla plochá, vzácněji trochu vypouklá, okrouhlého až obvejčitého tvaru, na délku měří cca 2-10 mm (je větší než u okřehku menšího). Listy zcela chybí, kořeny jsou ale přítomny, na každou „stélku“ připadá cca 7-21 kořenů (na rozdíl od většiny zástupců rodu okřehek (Lemna), kdy je to většinou jen 1 kořen na „stélku“). Někteří autoři však považují „stélku“ za list. Vegetativní rozmnožování vysoce převažuje nad pohlavním a rostliny vytvářejí rozsáhlé kolonie, ale kvetou jen výjimečně. Květy jsou v redukovaných chudokvětých květenstvích obsahujících zpravidla 3 květy, květenství je uzavřeno v drobném toulcovitém membránovitém listenu. Okvětí chybí. Samčí květy jsou v květenství většinou 2 a každý je redukovaný na 1 tyčinku. Samičí květ je 1 a je redukován na gyneceum, které je složené z 1 plodolistu, zdánlivě monomerické (snad by mohlo být interpretováno jako pseudomonomerické), semeník je svrchní. Plod je suchý, nepukavý měchýřek, obsahující 1-5 semen.

Detail rubu "lístků"
Směs vodních rostlin z čeledi okřehkovité: největší „lístky“ má závitka mnohokořenná, prostřední velikost okřehek menší, nejmenší je drobnička bezkořenná

Rozšíření ve světě

[editovat | editovat zdroj]

Roste skoro po celém světě, snad kromě Arktidy a Antarktidy a jiných extrémních oblastí. Ve svém areálu má však i velké hiáty v oblastech s nepříznivými podmínkami pro rostlinu. Mapa rozšíření viz zde: [1].

Rozšíření v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V Česku jde o poměrně běžnou vodní rostlinu rozšířenou od nížin do podhůří. Roste zpravidla v eutrofních a mezotrofních vodách.


  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 284–286. 
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]