Závitka mnohokořenná

Závitka mnohokořenná
	Závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	žabníkotvaré (Alismatales);
Čeleď	árónovité (Araceae);
Rod	závitka (Spirodela);
Binomické jméno
	Spirodela polyrhiza; (L.) Schleid. 1839
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) je druh jednoděložné rostliny z čeledi árónovité (Araceae). Starší systémy ji řadí do samostatné čeledi okřehkovité (Lemnaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o extrémně redukovanou vodní rostlinu, volně plovoucí na hladině. Je jednoletá, jednodomá s jednopohlavnými květy. Celá lodyha má „stélkovitý tvar“, „stélka“ je zpravidla plochá, vzácněji trochu vypouklá, okrouhlého až obvejčitého tvaru, na délku měří cca 2-10 mm (je větší než u okřehku menšího). Listy zcela chybí, kořeny jsou ale přítomny, na každou „stélku“ připadá cca 7-21 kořenů (na rozdíl od většiny zástupců rodu okřehek (Lemna), kdy je to většinou jen 1 kořen na „stélku“). Někteří autoři však považují „stélku“ za list. Vegetativní rozmnožování vysoce převažuje nad pohlavním a rostliny vytvářejí rozsáhlé kolonie, ale kvetou jen výjimečně. Květy jsou v redukovaných chudokvětých květenstvích obsahujících zpravidla 3 květy, květenství je uzavřeno v drobném toulcovitém membránovitém listenu. Okvětí chybí. Samčí květy jsou v květenství většinou 2 a každý je redukovaný na 1 tyčinku. Samičí květ je 1 a je redukován na gyneceum, které je složené z 1 plodolistu, zdánlivě monomerické (snad by mohlo být interpretováno jako pseudomonomerické), semeník je svrchní. Plod je suchý, nepukavý měchýřek, obsahující 1-5 semen.

Směs vodních rostlin z čeledi okřehkovité: největší „lístky“ má **závitka mnohokořenná**, prostřední velikost okřehek menší, nejmenší je drobnička bezkořenná

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Roste skoro po celém světě, snad kromě Arktidy a Antarktidy a jiných extrémních oblastí. Ve svém areálu má však i velké hiáty v oblastech s nepříznivými podmínkami pro rostlinu. Mapa rozšíření viz zde: [1].

Rozšíření v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku jde o poměrně běžnou vodní rostlinu rozšířenou od nížin do podhůří. Roste zpravidla v eutrofních a mezotrofních vodách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 284–286.
Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm Archivováno 3. 5. 2012 na Wayback Machine.
Flóra Severní Ameriky
Flóra západní Austrálie Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/lemna/spiro/spirpol.html
http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html
Obrázky, zvuky či videa k tématu závitka mnohokořenná na Wikimedia Commons

[34295b8e0f747a6bd0a403561db81316b8d36e82-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[1]