Závitka mnohokořenná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxZávitka mnohokořenná
alternativní popis obrázku chybí
Závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď árónovité (Araceae)
Rod závitka (Spirodela)
Binomické jméno
Spirodela polyrhiza
(L.) Schleid. 1839
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) je druh jednoděložné rostliny z čeledi árónovité (Araceae). Starší systémy ji řadí do samostatné čeledi okřehkovité (Lemnaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o extrémně redukovanou vodní rostlinu, volně plovoucí na hladině. Je jednoletá, jednodomá s jednopohlavnými květy. Celá lodyha má „stélkovitý tvar“, „stélka“ je zpravidla plochá, vzácněji trochu vypouklá, okrouhlého až obvejčitého tvaru, na délku měří cca 2-10 mm (je větší než u okřehku menšího). Listy zcela chybí, kořeny jsou ale přítomny, na každou „stélku“ připadá cca 7-21 kořenů (na rozdíl od většiny zástupců rodu okřehek (Lemna), kdy je to většinou jen 1 kořen na „stélku“). Někteří autoři však považují „stélku“ za list. Vegetativní rozmnožování vysoce převažuje nad pohlavním a rostliny vytvářejí rozsáhlé kolonie, ale kvetou jen výjimečně. Květy jsou v redukovaných chudokvětých květenstvích obsahujících zpravidla 3 květy, květenství je uzavřeno v drobném toulcovitém membránovitém listenu. Okvětí chybí. Samčí květy jsou v květenství většinou 2 a každý je redukovaný na 1 tyčinku. Samičí květ je 1 a je redukován na gyneceum, které je složené z 1 plodolistu, zdánlivě monomerické (snad by mohlo být interpretováno jako pseudomonomerické), semeník je svrchní. Plod je suchý, nepukavý měchýřek, obsahující 1-5 semen.

Detail rubu "lístků"
Směs vodních rostlin z čeledi okřehkovité: největší „lístky“ má závitka mnohokořenná, prostřední velikost okřehek menší, nejmenší je drobnička bezkořenná

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Roste skoro po celém světě, snad kromě Arktidy a Antarktidy a jiných extrémních oblastí. Ve svém areálu má však i velké hiáty v oblastech s nepříznivými podmínkami pro rostlinu. Mapa rozšíření viz zde: [1].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V Česku jde o poměrně běžnou vodní rostlinu rozšířenou od nížin do podhůří. Roste zpravidla v eutrofních a mezotrofních vodách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-11]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 284-286. 
  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]