Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 26. dubna 1942

Letecký útok na Plzeň 26. dubna 1942 byl nočním útokem bombardérů britské RAF na západočeské město Plzeň a především Škodovy závody v průběhu druhé světové války. Šlo o několikátý pokus o bombardování významné zbrojovky, ale o první útok s dopadem bomb v Plzni. Akce měla kódové označení Canonbury.

Pozadí

Pro nacistické Německo byly plzeňské Škodovy závody velmi důležité, neboť plzeňská zbrojovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu. Svůj význam neztratila do posledních válečných dnů roku 1945. Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských a následně také amerických vzdušných útoků, neboť zničení Škodových závodů mělo výrazně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Předchozí útoky

V letech 1940 až 1942 se RAF několikrát pokusilo o nálet na Plzeň. Tyto snahy však byly velmi sporadické, jelikož v této době byla Plzeň na samé hranici doletu britských bombardérů, tedy přibližně 1200 kilometrů. Velká Británie v té době disponovala pouze dvoumotorovým bombardérem Armstrong Whitworth Whitley, který byl jediný schopný doletět na území protektorátu a zpět bez mezipřistání. Slabinou v úspěšnosti prvních náletů bylo jejich plánování pro menší počty letadel, což pro Škodovku neznamenalo žádnou výraznější hrozbu. Letecké nálety také komplikovala také plzeňská protivzdušná obrana, kterou zajišťovala Flak-Untergruppe Pilsen západní Čechy, jejíž částí byl i Flak 88 u obce Vejprnice. Součástí této obrany byla také jednotka Wehrmachtu obsluhující světlomety umístěné v areálu bývalého fotbalové hřiště TJ Sokol Radčice.

Poplach varující před nálety se poprvé v Plzni rozezněl v noci z 27. na 28. října 1940, pumy však byly shozené na jiné, dosud neznámé místo a Škodovy závody zůstaly tímto útokem nedotčeny. Druhý pokus o bombardování Škodovky se měl uskutečnit v noci z 19. na 20. listopadu 1940, pumy byly znovu shozeny mimo cíl, ačkoli se v hlášení 5. bombardovací skupiny oznamovalo přesné zasažení cíle. Další údajný útok spojenců proběhl v noci z 27. na 28. října roku 1941, bombardéry znovu nedoletěly na místo určení a svůj náklad odhodily ještě nad německým územím.

Letecký útok

Až v dubnu roku 1942 se britské bombardéry konečně oficiálně dostaly nad západočeskou metropoli. Ráno dne 26. dubna v 00:38 zaznělo z centrály první varování před blížícími se cizími letouny. V 00:45 bylo vzdušné nebezpečí vyhodnoceno jako Luftgefahr 30 (L-30) a v 00:59 jako Luftgefahr 20 (L-20). Ihned potom byla o této skutečnosti informována policie, pohotovost, záchranná stanice 4 a ostatní složky obrany. V 01:14 byl sirénami vyhlášen letecký poplach „A“.

Krátce po 01:30 zahlédli pověření pozorovatelé oheň v oblasti Skvrňan a zároveň byl slyšet hluk letadel ze směru od Bolevce. Od 01:45 reagovala na bombardéry vzdušná obrana města, tedy flaky v oblasti mezi Doudlevci a věznicí Bory. V této době bylo z Doubravky nahlášeno, že se nad hřbitovem ze směru Bory vracela zpět jedna skupina letadel. O dvě minuty později byl spatřen neznámý počet letounů přilétající ze směru od Plas, načež reagoval flak na Kukačce střelbou.

V 01:52 se spojenecké letouny objevily na Plzní znovu a pozorovatel z Lochotína oznámil, že zahlédl bílou raketu nad letištěm. Také pozorovatel na Doubravce v této době zaznamenal hluk motorů. Ve 2:00 hlásil pozorovatel Fiala přelet žluté rakety přes pozorovatelnu stojící na Slovanech směrem k Borům a kulometnou palbu nad Světovarem. Přibližně v té samé době byla sledovaná také první exploze v oblasti Božkova, kterou způsobil výbuch svržené tříštivé bomby ze spojeneckého bombardéru. Pozorovatel Skuhravý současně ohlásil ještě aktivitu světlometů nad Škodovými závody. Ve 02:14 byla na policejní stanici ohlášena havárie letadla, které se mělo zřítit ve směru ústředního městského hřbitova na okraji Plzně. Krátce poté bylo pozorováno svržení další bomby v oblasti Božkova, která pravděpodobně spadla do lesa, a přibližně ve 02:30 byl ve směru Lochotína zaznamenáván hluk motorů a zároveň byly postupně povolávány hasičské posily na postižená území. Ve 3:17 sirény oznámily konec spojeneckého náletu.

Do této letecké akce byla zapojena také skupina českých parašutistů. Příslušníci československých výsadků Anthropoid, Out Distance a Silver A již před útokem zapálili orientační body. Josef Valčík a Jan Kubiš zapálili stoh v ulici Goldschneiderova na jih od Škodovky, zatímco Adolf Opálka a Karel Čurda rozdělali oheň v ulici Nade Mží na sever od závodu.

Útok však skončil nezdarem, jelikož bomby minuly stanovený cíl, což zmařilo i sabotérský pokus škodováckých dělníků, kteří měli zničit nejdůležitější zařízení závodu.

Následky a škody náletu

Ve 3:07 zjistila motorizovaná hlídka vedená npor. Kisvetrem, která měla ohledat místa dopadu trhavých bomb, že v Božkově explodovalo celkem šest trhavých bomb u továrny firmy Rudolf mezi pomocným seřaďovacím nádražím a řekou Úslavou. Během vzdušného útoku nebyl nikdo zabit ani zraněn, jelikož bomby dopadly výhradně na zemědělskou půdu rolníka Šlajse a blízkosti kolejí vedoucích do továrny Rudolf, tedy mimo obydlené oblasti. Výbuchy dále poškodily v Božkově celkem 26 domů, jeden dům na Letné, jeden dům na Doubravce a jeden dům v Doudlevcích.

V průběhu noci byl také vysvětlen údajný pád vojenského letounu na okraji Plzně, což se však ukázala jako mylná informace, jelikož na místě domnělého dopadu letadla mezi Letkovem a Starým Plzencem byl nalezen pouze osvětlovací balon. Spojenecké nálety této noci ohrozily také škodovácké dílny v Doudlevcích. Kolem 2. hodiny ranní byla východně od závodu spatřena osvětlovací raketa. O pár minut později bylo ze stejného směru slyšet tři po sobě jdoucí exploze a spatřeno nepřátelské letadlo přilétající velmi nízko navzdory tomu, že světlomety v tuto dobu ještě nebyly aktivní. Lze předpokládat, že světelná raketa byla svržena právě tímto bombardérem. Až kolem 02:10 jeden světlomet osvítil na obloze nad nádražím (nebo nemocnicí) spojenecký bombardér letící ze západu na východ, což umožňovalo pokusit se ho sestřelit.