Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Lužické hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lužické hory[editovat | editovat zdroj]

Článek mě začal znovu bavit, snad je vše Ok. Pokud se někomu nezdá něco ozdrojované, stačí požádat o zdroj, dvě třetiny území jsou lesy, významnější vodní toky a plochy zde nejsou. Jak v nadpisu, článek je o geomorfologické jednotce, ne CHKO či turistické destinaci. Mirek256 23. 9. 2017, 08:57 (CEST)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Uběhly dva týdny bez připomínek, dovolil jsem si posunout do hlasování, které skončí v sobotu 21. října 2017 ve 22:15. Gumideck (diskuse) 7. 10. 2017, 22:21 (CEST)

Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. ProPro Pro Velmi pěkný článek. Gumideck (diskuse) 7. 10. 2017, 22:15 (CEST)
  2. ProPro Pro Souhlas s Gumideckem. Marek Wikipedista (diskuse) 9. 10. 2017, 16:51 (CEST)
  3. ProPro Pro Více takových článků! Děkuji autorovi. --David Kennedy (diskuse) 9. 10. 2017, 22:23 (CEST)
  4. ProPro Pro--Hnetubud (diskuse) 10. 10. 2017, 00:06 (CEST)
  5. ProPro Pro Obecně ano, ale chtělo by to ještě někde učesat formulace. OJJ, Diskuse 10. 10. 2017, 15:26 (CEST)
  6. ProPro Pro Spíše pro. Článek je skutečně podrobný a jde do hloubky. Snad jen ty nešťastné červené odkazy by nemusely být. Zamodřit je přece možné vždy.--Leotard (diskuse) 14. 10. 2017, 12:14 (CEST)
  7. ProPro Pro Podstatné námitky byly vypořádány, článek je za mě dostatečně kvalitní. Jen u dvou informací jsem ještě přidal šablonu Fakt? k doplnění zdroje. --Palu (diskuse) 16. 10. 2017, 19:27 (CEST)

ProPro Pro Velmi dobrý článek, jen vizuálně je v tom trochu zmatek --ADH 17. 10. 2017, 17:50 (CEST)

Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. ProtiProti Proti Dočasně proti, na velmi dobrý článek by to stačilo, na nejlepší, prosím, důkladně rozlišit, co se týká ČR, Německa a co je společné (geomorfologie, podnebí, flóra, fauna, ekosystémy), dále se vypořádat s úvodem- kde jsou dva poslední odstavce shrnutí něčeho, co dále vůbec není rozepsáno a nějak se rozlišit oblast (plochu) "vnímání" Lužických hor a vlastní geomorfologický celek, aby tedy vždy bylo jasno, o čem se přesně píše (zda popisovaná lokalita leží v geomorf. celku či už mimo vlastní celek). Popř. přidat odstavec/sekci obyvatelstvo/vývoj obyvatelstva/jazyk, který/á zde na pomezí ČR-Něm. může hrát významnou roli, jelikož se jistě významně měnila. Popř. upřesnit, jak je to s podcelky (jsou-li to podcelky celé oblasti, či jsou jen v ČR). Zbytek (připomínky níže nebo v diskuzi pod článkem) jsou jen prkotiny a drobnosti. --Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 13:54 (CEST)
# ProtiProti Proti chtěl bych moc hlasovat pro, ale nemůžu s čistým svědomím, dokud není dotažena ještě recenze z DČ a článku chybí v některých nezjevných pasážích zdroje a správně doplněné parametry alt=. --Palu (diskuse) 14. 10. 2017, 11:47 (CEST)
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Gumideck[editovat | editovat zdroj]

Jak už jsem psal v diskuzi u článku, práce je to pěkně odvedená, podrobná a nenapadá mě důvod, proč Lužickým horám zlatý puzzlík nedat. Ještě se podívám na ten pluton a polymetalické rudy, ale zásadní problémy nevidím. Gumideck (diskuse) 24. 9. 2017, 21:36 (CEST)

  • @Gumideck: Budu moc rád, i já se na to podívám.--Mirek256 25. 9. 2017, 09:47 (CEST)
    • Větu jsem přeformuloval a ozdrojoval, snad je vše Ok, a snad máte knihovně i knížku, kterou jsem zdrojoval.--Mirek256 25. 9. 2017, 16:27 (CEST)
Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Omlouvám se za pozdní reakci. Velmi dobře zpracované, přesto bych měl pár poznámek, nejvíce se jich týká toho, že jde o článek ze dvou zemí a mělo by vždy -kde to má význam - být jasné, které se to týká (. Místy na mně působí, že se původně týkal spíše ČR, později byl rozšířen na německou část, ale nebyl dokonale zrevidován a doplněn.

  • Článek se týká ČR a Německa, je na zvážení jestli u některých méně známých geogr. pojmů, obcí a pod. uvést (pro orientaci čtenáře a lepší čitelnost a pochopitelnost), zda je v ČR nebo v Německu.
    • myslím si, že v českém textu každý pozná, jestli je uvedený kopec v Čechác či Německu, natolik se čeština od němčiny liší
      • Nemyslím si, např. "Weberberg" není jasné, zda je celý v ČR (mohlo by), na hranici, či v Německu. Nejde jen o kopce, ale i další názvy. Např. v textu dále "v okolí města Chotěbuz", každý nemusí z názvu hned vědět, kde město dnes leží. Ale neříkám, že to má být všude, jen tam, kde by to mohlo být encyklopedicky významné a kde to není kontextu poznat. --Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 10:11 (CEST)
  • Úvod má být shrnutím dalšího textu. Info o historii (posl. odstavec, rok 1635) však není dále nikde rozepsána.
    • to je doporučení, ale sekci historie článek nemá, a myslím vše je v článcích o Lužici
      • Nejlepší článek (ne dobrý, ale nejlepší) by měl v úvodu shrnovat to podstatné. A když shrnuje něco, co není rozvedeno, tak to asi není podstatné. Pokud tedy není sekce historie podstatná, tak ji nedávat do úvodu, dát do něj něco jiného z článku.--Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 10:11 (CEST)
  • Podobně vnímání (předposlední odstavec, např. vrch Ortel, Sloup,...) není nikde rozepsáno, škoda. ((Osobně bych toto nedával do shrnutí; leda by to opravdu významný díl článku, pak by to zde mělo mělo opodstatnění)
    • podle mě se to úvodu hodí, jen nevím jak bych to ještě rozepsal, jak již mnohokrát řečeno, Lužické hory mají navíc to, že jsou i turistickou destinací, což většina geomorfologických jednotek není, a turistická destinace Lužické hory má přesah několik stovek kilometrů čtverečných, a lidově řečeno, nemá žádné ostré hranice, je to na uvážení každého města pod horami, každého majitele penzionu, ale to co je úvodu, jde ozdrojovat
      • Opět viz předchozí reakce, odstavec vnímání (co se běžně nazývá Luž. horami) by mělo shrnovat, co je rozvedeno dále. Pokud je to "lehce tekuté", více zdrojů to vnímá jinak, i sami obyvatelé to každý cítí jinak, tak to určitě stojí za rozvedení (oproti jiným geoegrafickým pojmů, které jsou ukotveny podrobněji). Mělo by se popsat více zdrojů, jak to každý bere. Není nic špatného, že to není jednotné, Wiki to jen popíše a nějak shrne: co je hlavní proud a co okrajové. Zde je druhý půlka úvodního shrnutí /nikde nerozvedeného dále/ zdrojována jediným zdrojem, který píše "I když výběr míst v přehledu může být hodně subjektivní... Snažil jsem se vytvořit", aneb spíše soukromý názor jednoho (jistě aktivního a zapáleného) člověka. taky by mělo být jasné, čemu se článek bude dále věnovat, kterému vymezení, zda popisuje i ta území, která se týkají vnímání a nebo je to vnímání jen zajímavost, se kterou se dále nepracuje. --Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 10:11 (CEST)
  • (v úvodu) "I velice známé webové stránky": chybí zdroj, že jsou stránky "velice známé". Souvisí s předchozím bodem.
    • zde je zněnil formulaci, ale Lužické hory jsou snad jediné hory v Česku, co mají takové webové stránky, ale se značným přesahem, jak jsem uvedl již výše.
  • (v úvodu) "malá část severně od České Kamenice se nachází v CHKO Labské pískovce." není nikde dále rozepsáno, ani v sekci ochrana ŽP.
    • zde též nevím, jak bych popsal, jedná se o jednociferné číslo v km2. a nenadju nikde nic se zdroji
  • mapa v infoboxu: je bohužel jen z ČR a nezobrazuje německou část.
  • (geologie) " Rozmístění sopečných těles v Lužických horách ovlivňuje křížení oherského riftu se strukturou labské zóny" oherský rift je jako odkaz, labská zóna ne. Pokud není článek, nestálo by za, pro laika, rozvést, co to je ta "labská zóna"?
  • (podnebí) "Dle Quitta náleží..." Quitto se týká jen ČR, mělo by zde být i nějaká německá zónace a údaje z Německa.
  • (podnebí) " Tyto rozdíly znají jak chalupáři, tak místní obyvatelé" opravdu patří do sekce podnebí chalupáři (dle mě ne) a opravdu patří ještě před místní lidi? A myslí se chalupáři mající chalupy jen v ČR?
  • (osídlení) "Na území geomorfologické jednotky neleží žádná větší sídla. Největším z nich je město Chřibská". Ta má cca 1400 lidí. Jonsdorf má však cca 1500-1800 lidí, vysvětlit, prosím, proč je opomenut.
    • opraveno
  • (osídlení) "Ze silnic II. třídy" asi by mělo být uvedeno, že to je číslování v ČR a pak následně uvést příslušné značení v Německu.
  • (horolezectví) "Lužické hory nejsou s horolezectvím spojovány jako například..." v odkazovaném německém zdroji to nevidím. Prosím tedy ozdrojovat.
    • zde ozdrojováno, nicméně zde je to docela zjevné
      • sice ozdrojováno, ale z "Lužické hory nejsou s horolezectvím spojovány jako například Český ráj či Českosaské Švýcarsko." není jasné, zda se myslí i v ČR a i v Německu. Pokud je v německé části 2000 cest, tak by to chápal, že by mohly být celkem populární a mohly by i být s horolezectví spojovány. --Pavouk (diskuse) 17. 10. 2017, 16:03 (CEST)
  • (horolezectví) na německé straně je asi 2000 cest, údaj z ČR by nebyl?
    • zde jsem žádný údaj nenašel
  • (naučné stezky) na straně ČR příjemně podrobné s "modrými" prokliky, na německé velmi stručné, bez existujících článků. Pokud nejsou příslušné články o německých stezkách, tak alespoň rozepsat, ať to působí vyváženě.
  • související článek je Liberecký kraj, ne však podobná jednotka na německé straně. Má to důvod?
    • přidán německý zemský okres
  • externí odkaz webová kamera- opravdu rozvádí článek? patří do nejlepšího článku? Je to natolik přínosné?
    • opravdu zde nemusí být
  • (geomorfologie) " a jsou považovány za rozlohou nejmenší německé pohoří." zdroj uvádí, že to je nejmenší německé "Mittelgebirge", je to tedy nejmenší pohoří, či nejmenší "středohoří"?
    • opraveno ale dle mě jde jen o terminologie, přidal jsem zdroj horách píše jako o nejmenším německém pohoří
  • (externí odkaz) " Landschaftssteckbrief 43100 Zittauer Gebirge" - není nikde rozepsáno, co to je to "Landschaftssteckbrief" a proč je tedy zde odkazováno.
    • pojmenoval česky
  • (externí odkaz) http://www.luzicke-hory.info/cs/turisticke-cile-v-luzickych-horach.html opravdu přináší podstatné rozšíření a nové info? Dle mě spíše reklamní portál s ubytováním
    • pryč, opravdu zde nemusí být

--Pavouk (diskuse) 12. 10. 2017, 00:21 (CEST)

Doplnění Pavouk

  • k mapě v infoboxu, před pár lety jsem z polské mapy Sudet vykrojil jen část, mapa by se dala třeba použít: File:Krkonosska_oblast.svg
  • (vrcholy) "Všech 10 sedmistovek zobrazuje tato mapa." Externí odkaz v textu je velmi neobvyklý a šel by vyhodit či dát do poznámky pod čarou a pod.
  • (vrcholy) Nad a pod tabulkou je skoro stejná informace (podrobně seznam kopců viz), info pod tabulkou bych dal už pryč. Do tabulky místo prominence a izolace (a souřadnic) raděj dal zemi a malou fotografii hory a číslo (pořadí). Šlo by se inspirovat např. zde Západní_Tatry#Nejvy.C5.A1.C5.A1.C3.AD_vrcholy. Navíc věta "Podrobný seznam hor a kopců v Lužických horách podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Lužických horách." možná není pravdivá, jelikož onen seznam nejspíše neobsahuje hory na německé straně pohoří.
    • dva body výše opravené
  • (flóra, vlastní úvod kapitoly): skoro žádné zdroje, není (opět) jen spíše o ČR? A pokud má podkapitolu (y), tak jestli by neměl být úvod být jen shrnutí celé části a v dílčích kapitolách uvedeno podrobně, co je na úvod ve shrnutí.
  • některé fotografie nemají popisek (alt) pro čtečky/nevidomé.

--Pavouk (diskuse) 12. 10. 2017, 18:55 (CEST)

Jan Polák[editovat | editovat zdroj]

Ahoj a díky za podrobný článek. Přesto bych k němu měl několik poznámek:

  • začnu drobností: v úvodu bych okolí hor popisoval ve směru chodu hodinových ručiček (sever – východ – jih – západ), nikoliv jak Ty (západ – východ – jih – sever), ale to je fakt detail.
  • v úvodu se věnuješ georeliéfu, pak skočíš na vodstvo, následně se zas vrátíš a popisuješ geologii
  • hned na počátek vlastního článku bych dal místopisné vymezení, tedy ty rozdíly mezi faktickým vymezením hor a tím, jak je veřejností vnímána. A v úvodu bych se tomu nevěnoval tak sáhodlouze.
    • zde mám problém, on ten přesah v očích veřejnosti u Lužických hor bude dost originální v ČR, na druhou stranu geomorfologická jednotka je vymezena přesně, já tak trochu nevím co s tím, pak je zde ještě přesah o desítky kilometrů čtverečních u CHKO
      • A právě tohle všechno bych popsal v úvodní kapitole. Je sice hezké, že popisuješ její geologickou stavbu, půdy, flóru, faunu a další, ovšem hned v úvodu bych zanesl popis, kde že se to vlastně místopisně nachází to, co v článku popisuješ. --Jan Polák (diskuse) 16. 10. 2017, 20:59 (CEST)
  • KomentářKomentář některé obrázky nemají na Commons český popis, doplň ho, prosím.
    • doplnil jsem kromě bekyně mnišky, nechtělo se mi k angličtině a němčině přidávat češtinu, takto jak to tam je, je to velice hezké
      • Nevidím důvod ji vynechávat, ale doplnil jsem ji. --Jan Polák (diskuse) 15. 10. 2017, 21:03 (CEST)
  • VyřešenoVyřešeno velkým problémem bych u NČ vnímal dlouhé odstavce bez jediné reference. Příkladem budiž texty
Hvozdský hřbet ve východní části Lužického hřbetu je budován z velké části středoturonskými pískovci s proniky třetihorních sopečných hornin, které vytvářejí výrazné sopečné vrchy v západní části Hvozdského hřbetu. Hvozd, Plešivec, Sokol, na pískovcích vznikl také hřbet Zámeckého vrchu a z pískovců jsou i vrcholové skály Krkavčích kamenů. Ve východní části jsou pozůstatky sopečné činnosti vzácnější, jsou jimi Loupežnický vrch a Liščí hora. Pískovce se výrazně uplatňují na Vraních skalách. Horní skály s mohutnými věžemi jsou cvičným horolezeckým terénem, dále na Popově skále a Pískovém vrchu.

Klíčská hornatina má členitý reliéf s četnými vulkanickými vrchy, které tvoří kupy, kužely a ploché hřbety. K nejvýraznějším patří Klíč, Velký Buk, Malý Buk, Velká Tisová a Sokol. Z čediče jsou Studenec, Zlatý vrch, Chřibský vrch, Ovčácký vrch, Střední vrch. Charakteristickým rysem sopečných vrchů jsou skalní stěny a srázy a mohutná suťová pole. Území přetíná údolí horní Kamenice s kaňonem pod Pustým vrchem. Pískovec se na povrchu uplatňuje v okolí Jehly u České Kamenice.

nebo

Toky v Lužických horách spravují Povodí Ohře a Lesy České republiky, Oblastní správa toků v Teplicích. Drobné vodní toky jsou většinou ve správě jednotlivých obcí. Malá část pohoří na východě spravuje Povodí Labe. Tato část hor je však bez významnějších vodních toků. Severní část Lužických hor na východě patří pod povodí 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu, tvoří jej levostranné bezejmenné přítoky Lužické Nisy v Dolním Sedle a Dolní Suché.

či

S výjimkou nejextrémnějších stanovišť tvoří lesy na většině území Lužických hor potenciálně přirozenou vegetaci. Na bohatších půdách vzniklých na vulkanických horninách se jedná o květnaté bučiny, které se vyskytují na většině území Lužických hor. Vyznačují se převahou buku s příměsí dalších druhů listnatých dřevin a jedle. Jedle je však v dnešní době v Lužických horách vzácná. Bohatě je též vyvinuto bylinné patro. V květnatých bučinách roste kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, lilie zlatohlávek, árón plamatý, pilulník žlutý, kapraď samec, strdivka nicí, lýkovec jedovatý či samorostlík klasnatý.
  • zdroje doplněny

Zatím tolik, ještě možná něco doplním posléze. --Jan Polák (diskuse) 14. 10. 2017, 08:19 (CEST)

Pokračuji:

  • osobně bych prohodil kapitoly „Geomorfologie“ a „Půdy“
  • VyřešenoVyřešeno Na území geomorfologické jednotky neleží žádná větší sídla. Největším z nich je město Chřibská v Chřibskokamenické kotlině – největší z těch, která tam neleží? Asi nevhodná formulace.
    • zde jsem se pokusil změnit..rád uvítán návrhy
  • VyřešenoVyřešeno V Lužických horách je několik vysílačů mobilních operátorů, nejvýznamnější jsou příhradové stožáry na Jedlové, které se výrazně negativně krajinářsky uplatňují – to je také nějaká „divočina“, ne?
    • je to i v refu....klidně najdu i další

Zase několik drobností. :-) --Jan Polák (diskuse) 14. 10. 2017, 20:28 (CEST)

Palu[editovat | editovat zdroj]

V článku mi chybí ještě nějaké zdroje, které by měly být u všech nezjevných informací. Zatím vidím nedostatky. U úvodu předpokládám, že jde o výtah informací v článku, které jsou ozdrojované. V dalším textu ale zdroje místy chybí. Například

  • 3. odstavec v Geologický vývoj
  • poslední odstavec ve Vodstvo
  • první a druhý odstavec v Osídlení (snadno ozdrojovatelné třeba mapou)
  • "S dalším prvohorními vyvřelinami se můžeme setkat v okolí Dolního Sedla a Dolní Suché severně od lužické poruchy."

A to je jen to, čeho jsem si zběžně všiml tím, že jsem zkoukl, jestli jsou refy na konci odstavců. Vůbec jsem neprověřoval, jestli jsou ověřené všechny obsažené informace uvnitř odstavců. U konců bych prosil doplnění, abych mohl změnit hlas. U vnitřků mi bude stačit ujištění, že vše nezjevné (aspoň to zásadní) je ozdrojované, protože není v mých časových možnostech si to důkladně zanalyzovat. --Palu (diskuse) 14. 10. 2017, 15:58 (CEST)

Pavouk: druhé doplnění (hlavně ekosystémy)[editovat | editovat zdroj]

Dle závazných pravidel "Výklad je logický, zaměřený na hlavní téma, nezachází do zbytečných detailů, sekce na sebe vhodně navazují a jsou členěny do přiměřeně rozvětvené hierarchie kapitol a podkapitol." a "V náležitých proporcích podle významnosti zmiňuje všechny důležité publikované aspekty tématu, neobsahuje zbytečné duplicity. Jeho délka je přiměřená rozsahu zpracovávaného tématu." si stále více myslím, že ekosystémy jsou neproporciální ke zbytku článku.

  • Kapitola ekosystémy je moc dlouhá bez dílčích podkapitol, dle mě patří rozdělit podnaspisy, či vyčlenit do extra článku a vytvořit z ní jen úvodu do tematu.
  • Ekosystémy zahrnují v článku skoro jen lesy, měly by, pochopitelně proporčně, popisovat louky, pole, vodní toky - historii i současnost, ..
  • "V 11. století byly Lužické hory součástí královského hvozdu" není jasné, co to je ten královský hvozd. Královský hvozd to není, prosím tedy nějak pár slovy, pro neznalce, popsat.
  • 13.,14.,15.,16. století: myslí se celé Lužické hory či jen česká strana?
  • "a začíná se hospodařit podle lesního plánu" nemá být spíše lesních plánů? Nebo byl jeden plán pro celé Lužické hory? A myslí se (opět) celé hory nebo jen česká strana?
  • "Mniška zničila třetinu smrkových lesů" ač to zdroj uvádí, nedošlo zjevně k faktickému zničení, ale jen ke zničení nebo velkému poškození stromů. Zničení lesa je třeba když místo něj vznikne zastavěná plocha nebo když se přemění na pole. Les se nerovná stromy.
  • "Území Lužických hor v majetku Habsburků přešlo do majetku státu " není jasné kterého státu.
  • "Po druhé světové válce způsobil největší škody... a teplotní zvrat o 30 °C v noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979." Ve zdroji nevidím nic o noci z 31.12.1978 na 1.1.1979.
  • "V devadesátých letech 20. století tvořily smrkové porosty 62,8 procenta dřevinné skladby lesa..." Nejsou k dispozici novější údaje o dřevní skladbě lesa?
  • "V důsledku větrné smršti.. byl ... zničen pruh lesa o šířce 200 až 500 metrů a délce cca 5 kilometrů." Zdroj nic, dle mě, správně, o zničení nemluví. Píše o poškození
  • "Za socialismu došlo..." nespisovné a nejasně určující slovo socialismus.
  • "Při vzniku Československé republiky patřila většina Lužických hor" jak už jsem upozorňoval výše, i zde nutné rozlišovat a upřesnit: "Při vzniku Československé republiky patřila většina ČESKÉ ČÁSTI Lužických hor" a nebo to bylo i Německo? Není poznat. "Při vzniku ČSR" chápu jako časový údaj, ne jako místní.
  • (vodstvo) "Toky v Lužických horách spravují Povodí Ohře a Lesy České republiky, Oblastní správa toků v Teplicích." Opět není jasné, zda se myslí česká část nebo i německá.
  • (vodstvo) "Severní část Lužických hor na východě patří pod povodí 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu, tvoří jej levostranné bezejmenné přítoky Lužické Nisy v Dolním Sedle a Dolní Suché.[45]" nepříliš srozumitelná věta a není vůbec uvedeno, co to je to "Dolní Sedlo". V textu není dříve zmíněno a ani není nijak odkazováno.

--Pavouk (diskuse) 17. 10. 2017, 16:00 (CEST)