Vlastibor Klimeš (architekt)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlastibor Klimeš
Narození24. května 1924
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. února 2009 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníarchitekt
Významná dílaobchodní dům Družba
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vlastibor Klimeš (24. května 1924 Hradec Králové11. února 2009 Praha) byl český architekt, projektant a urbanista. Soustředil se na urbanistické studie, městské plánování a výstavbu větších sídlištních celků a bytů na bázi funkcionalistického prostorového řádu zastavěného panelovými solitéry výškových a nízkopodlažních budov.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1944 byl Klimeš přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze do ateliéru architekta Benše. V témže roce byla škola uzavřena Němci a v roce 1945 pracoval Klimeš v Hradci Králové, v ateliéru architekta Oldřicha Lisky. Po konci druhé světové války byl přijat na Akademii výtvarných umění do speciální školy architektury pod vedením Jaroslava Fragnera.[2] Od druhého ročníku při studiu pracoval ve Fragnerově ateliéru na projektech rekonstrukce Karolina, vítězném návrhu soutěže internátu a učňovské školy Škodových závodů v Hradci Králové, urbanistických úkolech pro město Kolín a na soutěžním návrhu parlamentu na Letné.[3]

Studium na Akademii zakončil diplomní prací v autorském kolektivu s architekty Zárubou a Končinským. Tématem práce byl návrh Olympijského stadionu v Praze na Podbabě, spolu s urbanistickým řešením rekreační zóny Praha sever v oblasti Stromovky, Troje a holešovického výstaviště. Diplomní práce byla ministerstvem kultury vybrána k reprezentaci ČSR na Olympijských hrách v Londýně v roce 1948. Roku 1947 se Klimeš stal členem Svazu výtvarných umělců.

V době dvouleté základní vojenské služby v roce 1949 pracoval Klimeš ve volném čase v atelieru Josefa Havlíčka a zúčastnil se prací na směrném územním plánu Hradce Králové, po jehož dokončení byl architektem Havlíčkem uveden jako spoluautor.[3]

V letech 1950–1952 pracoval u prof. Fragnera jako asistent na škole architektury Akademie výtvarných umění v Praze. Zároveň v této době začal Klimeš působit jako samostatný architekt. K jeho nejzávažnějším pracím z tohoto období patřila studie sportovního areálu automobilky v Mladé Boleslavi a směrný územní plán Nového Bydžova. V roce 1952 se Klimeš stal projektantem v atelieru Václava Hilského ve Stavoprojektu Praha, kde pracoval ve skupině architekta Korečka na projektu hornického sídliště Stochov u Kladna, ve kterém se soustředil na projekty stadionu, školky a obytných domů.

Roku 1954 přešel do nově zřízeného ateliéru architekta Jecelína, který byl jmenován vedoucím projektantem vládního úkolu výstavby Žiaru nad Hronom. V autorském kolektivu spolu s architekty Jecelínem a Spěvákem zpracoval směrný územní plán Žiaru nad Hronom. V roce 1955 byl po smrti architekta Jecelína jmenován vedoucím nově založeného ateliéru G Krajského projektového ústavu Praha, ve kterém pracovala celá řada tehdejších úspěšných architektů. V šedesátých letech s architekty E. Růžičkovou a M. Vaškem vytvořili autorský kolektiv, se kterým se zúčastnili veřejných i ústavních soutěží. V roce 1963 uspořádali v Praze výstavu společných prací. V roce 1965 se Klimeš zúčastnil výstavy Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR v domě U Hybernů v Praze.[4]

V roce 1956 se Klimeš stal členem nově založeného Svazu architektů ČSR, ve kterém pracoval v různých funkcích až do roku 1970, kdy po rozpuštění Svazu nepodal přihlášku do nově vzniklé profesní organizace, protože její podání bylo podmíněno souhlasem s obsazením ČSSR v srpnu 1968. Za svou politickou činnost byl vyloučen z KSČ a roku 1971 se vzdal funkce hlavního architekta atelieru G.[3]

V letech 1971–1989 působil ve funkci hlavního projektanta, nebo městského architekta ve městech Nymburk, Slaný, Štětí, Velvary a Týnec nad Sázavou.[2] Taktéž se podílel na výstavbě sídliště Vlasta ve Vršovicích.[5] V roce 1990 odešel do důchodu, ve kterém si založil soukromou architektonickou živnost a v roce 1993 se při práci seznámil s Ladislavem Vackem, se kterým založil autorský kolektiv KAPS.[3]

Aktivní činnost ukončil v roce 2007. Mezi poslední realizace patřila na jaře 2008 obnova kaple sv. Antonína na poutním místě U Tří habrů ve Vysokém Újezdu.[6]

Dílo do roku 1991 (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Možná podoba Týnce nad Sázavou, založená na podrobném územním plánu města z roku 1970

Směrné územní plány

  • Hradec Králové – s architektem Růžičkou
  • Nový Bydžov
  • Nymburk (1960)
  • Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – s architektem Růžičkou (1962)
  • Velvary
  • Slaný
  • Štětí
  • Kutná Hora
  • Žiar nad Hronom – architekty Cajthamlem a Růžičkou (19541955)
  • Týnec nad Sázavou

Podrobné územní plány

  • Nymburk – jednotlivé etapy výstavby města, historické jádro města, sportovní areál
  • Žiar nad Hronom – jednotlivé etapy výstavby města
  • Štětí – plán celého města
  • Slaný – dílčí etapy výstavby
  • Týnec nad Sázavou – dílčí etapy výstavby
  • Velvary – dílčí etapy výstavby
  • Vršovice – výstavba sídliště Vlasta

Generely

  • Generel areálu vrcholového sportu – Sportovní centrum Nymburk
  • Generel sportovních zařízení Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
  • Generel rekreační oblasti Ostrá
  • Generel rekreační oblasti Živohošt

Sportovní stavby

  • Studie stadionu AZNP Mladá Boleslav (1953)
  • Soutěžní návrh stadionu v Hradci Králové – s architektem Formáčkem
  • Sportovní areál Stochov
  • Sportovní areál Žiar nad Hronom
  • Studie sportovního areálu ve Slaném
  • Zimní stadion ve Slaném – s architektem Vaškem
  • Studie sportovního areálu v Kutné Hoře
  • Studie golfového hřiště Praha 5
  • Realizace sportovního centra v Nymburce – dostavba zimního stadionu, haly, bazénu a hotelu
  • Studie koupaliště a sportovního atreálu v Týnci nad Sázavou
  • Studie sportovního areálu Petynka
Budova Českého svazu výrobních družstev na Václavském náměstí

Administrativní budovy

  • Budova Českého svazu výrobních družstev na Václavském náměstí – s architekty Vaškem a Růžičkou, realizace (1967–1970)[7]
  • Budova PZO MERKURIA v Praze Holešovicích – s architekty Vaškem, Růžičkou a Růžičkovou, realizace (1967–1971)
  • Obecní úřad Týnec nad Sázavou – realizace

Komplexní výstavba realizovaná včetně vybavenosti

  • Žiar nad Hronom – bytová výstavba okresního města, školky, škola, hotel, stadion, hřbitov se smuteční síní, obchody, rodinná výstavba, koupaliště
  • Nymburk – výstavba okresního města, škola, školky, domy služeb, centrální kotelna, družstevní a rodinná výstavba, přestavba divadla, zimní stadion, úprava historického jádra
  • Slaný – bytová výstavba rodinná, družstevní i státní, školky, sportovní areál, stadion, autobusové nádraží, farma Blahotice, úprava historického jádra
  • Štětí – bytová výstavba včetně občanské vybavenosti, školka, kino
  • Týnec nad Sázavou – bytová výstavba rodinná, družstevní i státní, obecní úřad, zdravotní středisko, stadion, dostavba školy, koupaliště
  • Velvary – bytová výstavba rodinná i družstevní, obchody
  • Vršovice – centrum Prahy 10, sídliště Vlasta (1968–1972)
  • Dolní Kralovice – výstavba obce pro přesídlence ze zátopové oblasti vodní nádrže Švihov (1966–1968)

Expoziční pavilony na zahraničních veletrzích a výstavách

  • Jakarta, Indonésie – se Z. Pokorným
  • Soluň, Řecko
  • Ósaka, Japonsko
  • Ulánbátar, Mongolsko
  • Berlín – výstava čs. architektury

Dílo od roku 1991 (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Stáj pro 20 koní Vysoké školy zemědělské v Praze
  • Úprava objektu Vysoké školy zemědělské v Lánech
  • Zahradní úpravy ve Voršilské zahradě v Praze 1
  • Zahradní úpravy a dostavba hotelu v Praze Braníku
  • Sportovní centrum v Nymburce
  • Modernizace internátu sportovního centra v Nymburce, včetně venkovních hřišť,
  • Návrh parkových úprav kláštera Hájek u Červeného Újezdu
  • Adaptace špejcharu na správní objekt v Hájku u Červeného Újezdu
  • Studie dostavby administrativní části budovy Českého svazu výrobních družstev na Václavském náměstí
  • Adaptace obytného domu na Žižkově na prodejnu hraček
  • Územní plán Vysokého Újezdu
  • Průmyslový areál Kriklan Industries – společně s architektem Ladislavem Vackem v kolektivu KAPS

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 2 volumes (1103 pages) s. Dostupné online. ISBN 80-200-0536-6, ISBN 978-80-200-0536-6. OCLC 35319303 
  2. a b Klimeš, Vlastibor, 1924–2009 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d Archiv architektury a stavitelství, fond 239 Klimeš, kart. 001, profesionální životopis
  4. Vlastibor Klimeš [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  5. Sídliště Vlasta [online]. Architektura 489 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  6. Obnovení poutního místa U tří habrů: Loděnice. www.lodenice.cz [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  7. Obchodní dům Družba [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění – Dodatky. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. 368 s. ISBN 80-200-1209-5.