Přeskočit na obsah

Vladimír Javorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Javorský
Vladimír Javorský (14. října 2019)
Vladimír Javorský (14. října 2019)
Narození2. května 1962 (62 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materJanáčkova akademie múzických umění
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Javorský (* 2. května 1962 Ostrava) je český herec a hudebník.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v ostravském Zábřehu. V dětství zpíval v dětském rozhlasovém sboru.[1] Vystudoval gymnázium, absolvoval první ročník na pedagogické fakultě a pak do roku 1986 studoval činoherní herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění[2] u Zoji Mikotové. Byl na mezinárodním letním kurzu u Ladislava Fialky.[3] V letech 1986–1991 hrál v Divadle Husa na provázku. Potom působil v divadle ve francouzském městě Blois a kočoval s ním po Francii. Od roku 1993 do roku 1999 působil v pražském Činoherním klubu. V 90. letech se v Japonsku učil u choreografa a tanečníka Mina Tanaky. Od roku 1999 do července 2009 byl v angažmá v činoherním souboru Národního divadla v Praze. Zde hostoval v operách Toufar, Čarokraj a činohrách Věc Makropulos, Troilus a Kressida, Zahradní slavnost a Revizor. Od sezony 2016/2017 opět nastoupil do angažmá jako člen Činohry.[4]

Od roku 1985 vystupuje rovněž ve filmu a v televizi. V roce 2004 se v Los Angeles účastnil předávání cen Oscar poté, když zahrál hlavní roli v nominovaném americkém filmu Most.[5] Za svou roli ve filmu Poupata obdržel v roce 2012 cenu Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Hraje na saxofon, kytaru a ukulele. Hrál například se skupinou Traband nebo s kapelou Miroslava Kemela, v únoru 2021 nazpíval spolu s Igorem Orozovičem děkovnou píseň Hippokratova armáda, věnovanou pracovníkům ve zdravotnictví.[6] V roce 2022 vydal album vlastních písní Ještě je v jazzově-folkovém aranžmá Mariana Friedla a také s touto tvorbou příležitostně koncertuje.[7] Věnuje se grafice, hraje golf a ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu, polštinu a francouzštinu.[8]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Ještě je, 2022

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JIROUŠEK, Martin. Ostravské stopy: Ostrava? Javorskému se vybaví zarputilá poctivost. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-09-30 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 158. 
  3. ↑ BRAUNOVÁ, Dana. Tichá hvězda Vladimír Javorský. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-06-18 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vladimír Javorský v databázi Archivu Národního divadla
  5. ↑ PILAŘ, David. Most se po Oscarech vrací domů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2004-03-26 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Orozovič a Javorský přišli s písní Hippokratova armáda, věnují ji zdravotníkům. www.mediar.cz [online]. 2021-02-23 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vladimír Javorský - Ještě je - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ LUKEŠ, Filip. Herec Vladimír Javorský: Kultura je dnes skoro jako špína na podrážkách. Deník.cz [online]. 2019-09-09 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Josef Abrhám (1993) • Petr Čepek (1994) • Martin Dejdar (1995) • Bolek Polívka (1996) • Jiří Schmitzer (1997) • Olaf Lubaszenko (1998) • Jiří Kodet (1999) • Bolek Polívka (2000) • Vlastimil Brodský (2001) • Ivan Trojan (2002) • Jan Budař (2003) • Iakov Kultiasov (2004) • Pavel Liška (2005) • Jiří Schmitzer (2006) • Ivan Trojan (2007) • Karel Roden (2008) • Kryštof Hádek (2009) • Ondřej Malý (2010) • Vladimír Javorský (2011) • Ivan Trojan (2012) • Jiří Schmitzer (2013) • Ivan Trojan (2014) • Matěj Hádek (2015) • Karel Roden (2016) • Pavel Nový (2017) • Karel Dobrý (2018) • Jiří Schmitzer (2019) • Ivan Trojan (2020) • Václav Neužil (2021) • Michal Kern (2022) • Kryštof Hádek (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Javorský&oldid=24320098“