Přeskočit na obsah

Vladimír Reisel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Reisel
Výbor Matice slovenské v Kantorské dolině (zleva Vladimír Reisel, Pavel Paška, Andrej Plávka a Štefan Haviar)
Výbor Matice slovenské v Kantorské dolině (zleva Vladimír Reisel, Pavel Paška, Andrej Plávka a Štefan Haviar)
Narození19. ledna 1919
Brodzany
Úmrtí1. září 2007 (ve věku 88 let)
Bratislava
PseudonymJanko Vladimírov
Povoláníspisovatel, básník, překladatel a esejista
Oceněnízasloužilý umělec
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Reisel (19. ledna 1919, Brodzany1. září 2007) byl slovenský básník, překladatel a československý diplomat, představitel nadrealismu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v řemeslnické rodině a vzdělání získal ve Veľkých Bielicích, Prievidzi, v letech 1937 - 1939 studoval obor slovenština - francouzština na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1939 - 1941 pokračoval v tomto studiu v Bratislavě. Od roku 1941 pracoval jako středoškolský profesor v Bratislavě, v roce 1945 se stal redaktorem deníku Pravda, v letech 1945 - 1952 pracoval na československém Ministerstvu zahraničních věcí v Praze a zároveň byl v letech 1945 - 1949 také atašé na československém velvyslanectví v Paříži. V letech 1952 - 1959 byl redaktorem v časopise Život, v letech 1960 - 1973 zástupcem šéfredaktora ve vydavatelství Slovenský spisovatel a v letech 1973 - 1987 byl šéfredaktorem časopisu Slovenské pohľady.

Svá první díla uveřejňoval od roku 1935 v časopisech Elán, Svojeť, Nové slovo, Slovenské smery, Slovenské pohľady a jiných; knižně debutoval v roce 1939 sbírkou Vidím všetky dni a noci. Jeho nadrealistická tvorba byla výrazně ovlivněna českou básnickou avantgardou (Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert) a francouzským surrealismem. Převládají v ní motivy erotiky, dětství, smrti, snů, exotiky a kosmu, nostalgie a lásky, později se jeho tvorba přizpůsobila politickým poměrům ve společnosti a sklouzla do schematismu. Kromě básnické tvorby se věnoval nejen literárněkritické a publicistické činnosti, ale také překládal zejména z francouzské literatury (Guillaume Apollinaire, Paul Eluard, Paul Breton a jiní). Je autorem 19 sbírek původní poezie, 17 knih překladů poezie zejména z francouzštiny a ruštiny, ale i ze španělštiny a řečtiny, a 4 knih poezie pro děti a mládež. Spolupracoval také s rozhlasem, televizí, divadlem i filmem. Jeho báseň Oheň ze sbírky Zrkadlo a za zrkadlom použil slovenský hudební skladatel Ján Cikker jako scénář ke skladbě Cantus filiorum.

  • 1939 - Vidím všetky dni a noci
  • 1943 - Neskutočné mesto
  • 1945 - Zrkadlo a za zrkadlom
  • 1951 - Svet bez pánov
  • 1953 - Doma
  • 1954 - Milovaní milujúci
  • 1954 - Dobrí vtáci
  • 1955 - Spevy sveta
  • 1957 - Ďakujem ti
  • 1960 - More bez odlivu
  • 1962 - Básne o sne
  • 1963 - Láska na posledný pohľad
  • 1966 - Smutné rozkoše
  • 1967 - Temná Venuša
  • 1972 - Oči brezy
  • 1975 - Moja jediná
  • 1975 - Tanečnice
  • 1977 - U nás
  • 1980 - Rozlúčky
  • 1983 - Žena a muž
  • 1985 - Taká si, taký som
  • 1988 - Trpké plánky

Výběry z poezie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1968 - Prvé smutné rozkoše
  • 1971 - Básne o sne a smutné rozkoše
  • 1974 - Žiarlivá
  • 1976 - Lásky stolisté
  • 1979 - Premeny milovania

Poezie pro děti a mládež

[editovat | editovat zdroj]
  • 1958 - Najdrahší šperk
  • 1961 - Keď sa lúka zazelená
  • 1961 - Tisíc hier a tisíc kvetov
  • 1962 - Zázračná muzika, leporelo

Literárněvědná díla

[editovat | editovat zdroj]
  • 1946 - Poézia Laca Novomeského

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimír Reisel na slovenské Wikipedii.