V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Vladimír Jiří Rott

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimír Jiří Rott
Narození 8. října 1885
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. listopadu 1965 (ve věku 80 let)
Hilterfingen
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Rodiče Ladislav Rott
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hlavní Rottův dům na Malém náměstí v Praze s freskami Mikoláše Alše

Příbuzenstvo [1]
otec Ladislav Rott
matka Karolina, roz. Klecandová
sestra Julia Maria
bratr Ladislav Vincenc
sestra Jiřina Markéta
sestra Jitka Anežka
sestra Andrea Alžběta Jiřina
žena Rozálie, roz. Neuwirthová
syn Vladimír Jan
švagr František Neuwirth
švagr Karel Neuwirth

Vladimír Jiří Rott (8. října 1885 v Praze[2]22. listopadu 1965 v Hilterfingenu), pražský obchodník, byl jedním ze šesti dětí Ladislava Rotta, druhého majitele firmy V. J. Rott na Malém náměstí v Praze založené roku (1840).

Život[editovat | editovat zdroj]

1885-1917[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Rott získal v mládí velmi dobré vzdělání, studoval pražskou vyšší průmyslovku a posléze i vysokou školu, již ukončil jako inženýr. Roku 1906 společně se starším bratrem Ladislavem a sestrou Julií Veselou jako tichou společnicí po otcově předčasné smrti převzal řízení firmy V. J. Rott. Vyrovnání pozůstalosti se zbylými třemi sestrami a vdovou po otci trvalo několik let a zadlužilo firmu podle Vladimírových vzpomínek o téměř milion zlatých rakouských korun.

V této době dosáhl podnik největšího rozmachu. Bratři zaváděli nové zboží (např. sportovní včetně tehdy do módy přicházejících lyží, jejichž byl Vladimír vyznavačem), specializovali se na nástroje, stroje a kovové zboží, potřeby hospodářské, kuchyňské, sportovní a stavební a podnik se značně rozrostl. Roku 1914 byla založena pobočka v Plzni.

1918-1939[editovat | editovat zdroj]

Po válce, v letech 1922 – 1923, Rottovi podnikli další rozsáhlou přestavbu svých domů (včetně nově přikoupeného č. 143/I), jejímž výsledkem byl moderní třípatrový obchodní dům, první obchodní hala se sklobetonovou kopulí v Praze, jež účelně propojila všechny firemní domy na Malém náměstí.

15. června 1927 na dovolené v Bad Ischlu Ladislav Rott mladší náhle zemřel. Vladimír a jeho sestra Julie Veselá, respektive její syn Ladislav (* 1900), který matku ve vedení podniku nahradil, museli tedy vyplatit jeho vdovu Julii Rottovou a dceru Ludmilu. Řešení těchto problémů uzavřeli i proměnou firmy v rodinnou akciovou společnost k 1. 1. 1930.

Ve 30. letech byla akciová společnost V. J. Rott na vrcholu prosperity, nabízela kolem 70 000 druhů zboží, obchod o 21 odděleních zaměstnával až 170 zaměstnanců, kteří zajišťovali dodávky a rozvážky zboží po celé republice, denně obsloužili na 2000 zákazníků a stejně objednávek řešili písemnou cestou.

Zejména díky velkoobchodu a dalším činnostem (dnešní engineering) platila za „jeden z největších obchodů kovovým zbožím v Evropě“. V Československu Vladimír Jiří Rott založil mj. akciové společnosti Ferra, Runa a Stabenow. Podílel se na dalších větších firmách v Československu a v Evropě, mj. Švédsku (a tam mj. v Kiruně).

Vladimír Rott založil a předsedal Ústavu pro vnitřní obchod, založil Latinskoamericko-československou obchodní komoru v Praze, spoluzaložil Československou obchodní komoru ve Stockholmu, byl předsedou Ústavu pro vědeckou organisaci obchodu při Masarykově akademii práce, jejímž byl členem, dále komerčním radou, předsedou Ústředního svazu železářů československých a význačným funkcionářem mnoha obchodnických organizací., také členem pražské lóže svobodných zednářů Bernard Bolzano[3].

1940-1948[editovat | editovat zdroj]

Válka znamenala podstatný útlum v podnikání, a ačkoliv ve firmě roku 1945 pracovalo kolem 230 zaměstnanců a Rottovi a Veselých se pokusili novými investicemi oživit úspěchy podniku, než k tomu stačilo dojít, přišel únor 1948. Vladimír Rott s manželkou Rozálií (Růžkou) rozenou Neuwirtovou, sestrou Františka a Karla Neuwirtových, bezprostředně po nástupu komunistů k moci uprchl do zahraničí. Firma V. J. Rott byla jako jedna z prvních v druhé poválečné vlně znárodněna. Jejich syn Vladimír Jan (22. 7. 1922 – 31. 10. 2000) zůstal v Praze. Roku 1948 stát zkonfiskoval rodinnou sbírku starožitností, která obsahovala kolem tří desítek textlií, hlavně cenná paramenta, a uměleckořemeslné předměty z rodinné vily Zuzanka v Šáreckém údolí, většina tohoto souboru přešla do sbírek Národního muzea v Praze[4].

1948-1971[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Jiří Rott ani jeho žena se do vlasti už nikdy nevrátili. Po pobytu v USA, kde Rozálie pracovala v knihovně Svobodné Evropy v New Yorku, se na penzi přestěhovali do Švýcarska, kde zemřeli v Hilterfingenu u Thunského jezera – Vladimír Jiří roku 1965, jeho žena v roce 1971. Jejich urny jsou, podle jejich přání, uloženy na Olšanských hřbitovech.

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Restituce firmy po roce 1989 byla vyloučena, privatizace byla doprovázena mnoha spory mezi dědici Vladimíra Rotta a Ladislava Veselého.[5] Roku 1993 národní podnik železářství U Rotta přešel do rukou jeho bývalého ředitele a společníků a to neoprávněně, podle údajů Vladimíra J. Rotta, nar. 1950.[5] V roce 1996 firma opustila i tradiční "dům u Rottů" se sgrafity Mikoláše Alše, který jeho, podle údajů Vladimíra J. Rotta, nar. 1950 neoprávnění,[5] majitelé pronajímají.

Poznámka: S Karolínou Světlou a Sofií Podlipskou měl Vladimírův děd Vincenc, po meči, společného praděda Jakuba Rotta (1718–1779).[1]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

jako autor
  • Kterak to bylo na té Kočně?, s. 21-28, Alpský věstník 1909-10 č. 2
  • Co vím o Rynečku a kronice Rottovské, s. 90-103 publikace Kronika Rynečku na Starém městě Pražském, Zdeňka Fröhlichová, s úvodem Dr. Z. Wirtha a pamětmi Vladimíra Jiřího Rotta, V. J. Rott na památku svého 100letého založení 1. listopadu 1940, Praha 1940
  • Pokyny personálu, V. J. Rott, Praha 1945
  • Pracovní řád firmy V. J. Rott a.s. v Praze, V. J. Rott, Praha 1945 (3. vyd.)
  • In memoriam obětem zavražděných, umučených a zemřelých členů Rotary clubu Praha v letech 1938-1945, František Rudolf Čebiš, Vladimír Jiří Rott, Rotary Club, Praha 1946
  • Sea transport relating to Czechoslovakia (Library of Congress, Photoduplication Service, Washington 1953)
  • Waterways of Czechoslovakia (Library of Congress, Photoduplication Service, Washington 1953)
  • Civilní letecká doprava v C̆eskoslovensku / Civil aviation in C.S.R. (Library of Congress, Photoduplication Service, Washington 1955)
  • Průmysl zpracovávající kovy v C̆eskoslovensku / Metal working industry in Czechoslovakia (Library of Congress, Photoduplication Service, Washington 1955)
předmluvy, úvodní články
  • Režie v obchodu, Vilém Šáda, s předmluvou V. J. Rotta, Ústav pro vnitřní obchod, 1937 (2. vyd.)
  • Příručka obchodního vzdělání, Jan Brabec, Jan J. Čapek, Bohumila Čermáková a jiní, redigoval František Potužil, s předmluvou Vladimíra Jiřího Rotta, Ústav pro vnitřní obchod, A. Neubert (distributor), Praha 1937
  • Ústav pro vnitřní obchod, jeho poslání a úkoly, úvodní články Ing. Vladimír Jiří Rott a Dr. František Potužil, Ústav pro vnitřní obchod, A. Neubert (distributor), Praha 1937
  • Kovové zboží, Emanuel Šarbach, s předmluvou Vladimíra Jiřího Rotta, Ústav pro vnitřní obchod, A. Neubert (distributor), Praha 1939
  • Úsporné hospodaření: nauka o hospodárnosti v lidské činnosti, zvláště hospodářské, Bedřich Vodička, s úvodním slovem Vladimíra Jiřího Rotta a Františka Potužila, Ústav pro vnitřní obchod, A. Neubert (distributor), Praha 1939
  • Vnitřní obchod během poslední hospodářské krise na území Protektorátu a dřívějšího Československa / Binnenhandel während der letzten Wirtschaftskrise auf dem Gebiete des Protektorates und der ehemaligen Tschechoslowakei, Karel Maiwald, předmluva kom. rada Ing. Vladimír Jiří Rott, předseda Ústavu pro vnitřní obchod, Sborník Ústavu pro vnitřní obchod, sv. 2, Ústav pro vnitřní obchod, s podporou Obchodní a živnostenské komory v Praze, A. Neubert (distributor), Praha 1940
  • Vnitřní obchodní politika se zvláštním zřetelem k poměrům v Čechách a na Moravě / Binnenhandelspolitik, František Potužil, s předmluvou Vladimíra Jiřího Rotta, Sborník Ústavu pro vnitřní obchod, sv. 3, Ústav pro vnitřní obchod, A. Neubert [distributor], 1940
  • Studie k vývoji černého obchodu za druhé světové války, úvod Vladimír Jiří Rott, Ústav pro vnitřní obchod, Praha 1945

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rottovský rodokmen, s. 86/87 v publikaci Kronika Rynečku na Starém městě Pražském, Zdeňka Fröhlichová, V. J. Rott, Praha 1940
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
  3. https://www.freeglobe.cz/Articles/2980-seznam-svobodnych-zednaru-csr-961-clenu-prvorepublikovych-lozi.aspx
  4. NM-HM, lístková kartotéka sbírky
  5. a b c Historie firmy – Firma V J Rott, Malé náměstí, Praha 1 Staré Město, článek Vladimíra J. Rotta, nar. 1950
  • Archiv hlavního města Prahy, Rodinný archiv Rottových, NAD 1241.
  • Sto let české práce železářského závodu V. J. Rott a.s. v Praze, na Malém náměstí staroměstském, 1. 11. 1840 – 1. 11. 1940, Praha s.d. /1940/.
  • Jozef Miškovský, 1630 – 1930: Rodinná kronika Rottovská, Praha – Bratislava 1930.
  • Zdena Fröhlichová, Kronika Rynečku na Starém Městě pražském, Praha 1940.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]