Jozef Miškovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jozef Miškovský
Jozef Miškovský
Jozef Miškovský
Narození 15. března 1859
Poboří u Plaňan
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. července 1940 (ve věku 81 let)
Český Brod
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Městský hřbitov Český Brod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Miškovský (15. března 1859, Poboří[1] u Plaňan14. července 1940, Český Brod) byl všestranný český novinář, spisovatel, nakladatel, historik a aktivní a obětavý činitel v mnoha spolcích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na reálce v Kutné Hoře se přestěhoval do Českého Brodu. Zde zřídil knihkupectví a jako nakladatel vydal řadu publikací. Věnoval se také psaní knih se zaměřením na národní historii. Zapojil se i jako angažovaný pracovník do činnosti mnoha spolků zaměřených k povznesení národa. Byl 30 let členem výboru českobrodského okresního zastupitelstva a členem městské rady a ve městě více jak čtyřicet let vydával periodikum Naše hlasy. Stal se předsedou Jednoty čs. novinářů a později jejím čestným doživotním předsedou. Byl členem a později předsedou Muzejní jednoty v Českém Brodě. Zasloužil o zřízení Okresní nemocnice v Českém Brodě. Několik desítek let působil v okresním školním výboru. Zasloužil se o vznik Městské spořitelny, pomníku Prokopa Velikého a Podlipanského muzea. Rovněž byl horlivý stoupenec, člen, propagátor a funkcionář Sokola. Publikoval rovněž pod pseudonymy Sekavec a Pobořský. Jeho panslovanství ovšem na stránkách Našich hlasů často přerůstalo do vyhraněného nacionalismu a novinové útoky na některé osoby v jeho okolí.

S ženou Annou (rozenou Klímovou) měli tři děti – Božetěcha (1887), Boleslava (1891) a Drahomíru (1893). Jeho žena Anna umírá velmi záhy roku 1894.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Nebezpečná láska – (Třebíč 1879)
  • Durynkova olše – historická truchlohra (Pardubice 1880)
  • Selské povstání z r. 1775 – (Český Brod 1886)
  • Památník – (Český Brod 1887)
  • Pro Ottův "Slovník naučný" z r. 1891 zpracoval heslo "Český Brod" s přehledem městských dějin.
  • Životopis Václava Červeného (1896)
  • Bitva u Lipan (Spolu s Hanušem Kuffnerem 1899)
  • Životopis Jana Bohumíra Dlabače (1900)
  • Kacíři a první evangelíci na Českobrodsku (1909),
  • O pokladech pánů Smiřických (1908)
  • Českobrodské pivovarství (1914)
  • Z tobolky starého novináře (1915).
  • Rodinná kronika Rottovská (k uctění Karoliny Světlé 1930)

V roce 1903 spolu s Hanušem Kuffnerem prošel, popsal a zmapoval pomalu mizející Čertovu brázdu [2].

Citát[editovat | editovat zdroj]

"Poctivý a upřímný žurnalista z vnitřní potřeby jistě užije svých schopností vždy tak, aby sloužil vyšším zájmům národního a státního celku. Bude svoje stati psáti jistě jen tenkrát, když každé jeho slovo se bude opírat o pravdu a bude-li vnitřně jist, že podkladem jeho tvorby nejsou ani výmysly ani dohady, nýbrž skutečnost." (Naše hlasy, č. 37, 28. 9. 1934)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Svojšice
  2. Miškovský Jozef: Po Čertově brázdě z Chotouně do Sázavy, Naše Hlasy 23, 1903, 28 a 29, 1904, 10

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]