Přeskočit na obsah

Vitiligo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vitiligo
Vitiligo – projevy na ruce
Vitiligo – projevy na ruce
Klasifikace
MKN-10L80 [1]
Klinický obraz
Postižený systémJiné nemoci kůže a podkožního vaziva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitiligo (latinsky Vitiligo vulgaris) je neinfekční kožní porucha, kdy dochází ke ztrátě melanocytůbuněk tvořících kožní pigment (melanin). U nemocného se projevuje světlými skvrnami nepravidelných tvarů na kůži, nejčastěji okolo prstů, úst, očí, genitálu, kloubů, třísel a obličeje. Z postižených míst mohou vyrůstat chloupky též se ztrátou pigmentu.

Vitiligo podle mezinárodní kodifikace nese Kód diagnózy dle MKN-10: L80. Je vedeno jako nemoc kůže a podkožního vaziva. Výrazná patrnost poruchy na kůži může mít dopady na lidskou psychiku, uplatnění v zaměstnání i ve společnosti.[1][2]

Název pochází z lat. vitulus (tele)[3] pro vizuální podobnost se strakatou kůží přežvýkavců; podle jiného výkladu ze slova vitium (vada). Archaický český název vitiliga je bělenka či bělina.[4] Dne 25. června se slaví Světový den vitiliga.[5]

Vitiligo obecné a lokalizované (fokální, segmentální)
Vitiligo – projevy na nohou

Vitiligo je autoimunitní porucha projevující se příliš silnou imunitní reakcí v kůži. Bílé krvinky likvidují nejen viry nebo nádory, ale i vlastní pigmentové buňky. Projevuje se tedy hromaděním cytotoxických T-lymfocytů na rozhraní pigmentované a depigmentované kůže a jejich infiltrací do pigmentované části kůže ničící melanocyty a rozšiřující depigmentované plochy.

Touto poruchou trpí 0,38 až 4 % populace,[6] tj. v České republice 38–400 tisíc osob, jedná se tedy o poměrně rozšířený problém. Jenom ve Spojených státech amerických je postiženo tímto onemocněním zhruba 2–5 miliónů lidí, na celém světě je to pak 40–50 miliónů.[7] U většiny nemocných se poprvé projeví ve věku 20–30 let. U nemocných se ložiska mohou dále rozšiřovat po celém těle. U části nemocných již současná medicína dokáže vytvořená ložiska částečně repigmentovat. Nelze ale zaručit, že později nevzniknou nová.

  • Lokalizované vitiligo se vyskytuje samostatně či vícečetně, nicméně postihuje relativně malý okrsek kůže, který je nervově zásobován z určité části míchy (z jednoho dermatomu).
  • Generalizované vitiligo postihuje velkou část těla, zejména tváře a končetiny.
  • Univerzální typ postihuje kůži celého těla, může být přítomno několik málo ložisek zvýšené pigmentace.
  • Od albinismu se liší nepřítomností postižení očí (zde pigment tedy je přítomen a nemocný má normální barvu duhovek). Smíšený typ je určitou variantou předchozích.

Průběh je u každého jedince jiný, horší se předpokládá u atopiků (nemocných s atopickým ekzémem, alergiemi). Možná je i regrese, tj. ústup onemocnění, zejména pak v letních měsících, nicméně bez terapie se nejedná o časté případy.

Dědičnost

[editovat | editovat zdroj]

Tato porucha je zřejmě geneticky podmíněná, nemusí však být dědičná. Postihuje obě pohlaví stejně často.

Poslední výzkumy naznačují, že na jejím vzniku se podílí nejméně 23 genů.[8] Jedná se tedy o kombinaci, kterou není možno, či jen velmi obtížně, z obou rodičů zkombinovat – zdědit.

Vitiligo je v současnosti neléčitelné. Jeho projevy jsou však zčásti kontrolovatelné a odbarvenou kůži lze přinejmenším částečně repigmentovat. Je třeba s léčbou začít co nejdříve po objevení prvních příznaků – u dětí či dokud jsou ložiska malá.

Terapie (nikoliv léčba) obvykle probíhá jako tzv. Kombinované terapie: kombinace opalování světlem UVB v kombinaci s několika druhy mastí aj. Monoterapie (tj. světlo bez masti a obráceně mast bez světla UVB) jsou považovány za méně účinné. Tyto terapie dokáží alespoň částečně pigment obnovit. Jejich účinnost je omezená, nepůsobí na každého nebo na všechna místa na těle. V České republice jsou některé z terapií hrazeny pojišťovnami.

  • Světloléčba – UVB (ultrafialové záření vlnových délek 311 nm) anebo P-UVA (Psoralen s ultrafialovým zářením UVA) je hrazena pojišťovnou. Variantou je komerční excimerový laser.
  • Specializované masti
    • Protopic – obsahuje imunomodulátor Tacrolimus tlumící imunitní reakci v místě, původně přírodního původu, obvykle je používán dlouhodobě (2× denně, pro dospělé v koncentraci 0,1 %)[9]
    • Oxoralen – zcitlivuje kůži na sluneční záření, na předpis při léčbě, patří mezi tzv. Psoraleny, bylinného původu
    • Kortikoidy jako např. Elocom, Beloderm
  • Doplňky

Spíše jako výživový doplněk slouží méně účinné (a současně méně rizikové) gely

K léčebnému účelu se obvykle používají krémy přímo podporující imunitní reakci a vytváření pigmentu (Oxoralen) či naopak potlačující imunitní reakci v kůži (Protopic), přípravky obsahují látky tlumící depigmentaci (ztrátu pigmentu) či obsahující přímo enzym superoxid dismutáza, který je v kůži osoby s vitiligem likvidován (Vitiskin, Vitix). Jejich užívání musí být obvykle dlouhodobé (více měsíců), než je pozorován účinek. Účinnost navíc bývá omezená v závislosti na rozsahu postižení. Ve většině případů (kromě gelů Vitiskin či Vitix) se jedná o přípravky na předpis.

Zmíněné krémy se obvykle používají v kombinaci s fototerapií – ozařováním světlem UVB ze speciální lampy. Tyto lampy je možno zakoupit i na volném trhu.

Užívání vitamínů, minerálů a stopových prvků je jen podpůrné.

Terapeutická centra a výzkum

[editovat | editovat zdroj]

Terapiemi vitiliga se u nás nejdéle zabývají tyto odborné lékařské instituce v Praze:

  • ProSanum
  • Achilea
  • Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
  • Nemocnice Bulovka

Výzkum vitiliga v ČR neexistuje, ve světě se mu však věnuje více odborných institucí, např. University of Massachusetts v USA.

Nejnovější výzkum

[editovat | editovat zdroj]

Dříve stagnující výzkum vitiliga nabral kolem roku 2018 na rychlosti. Na vitiligo se soustředí několik probíhajících výzkumů, zaměřujících se především na vliv oxidačního stresu na buňky, mj. na roli proteinu Nrf2-ARE.[10]

Jedním z nejnověji zkoumaných směrů léčby je využití nových léků působících jako inhibitory Janusovy kináze JAK,[11] tj. léku Xeljanz (tofacitinib)[12] a Jakafi (ruxoltinib). Ty jsou buď podávány ústně, spolu s terapií světlem UV-B[13] nebo v masti. Nově probíhají i klinické zkoušky na použití JAK inhibitorů v krému.[14]

Lék Xeljanz byl již registrován v USA i Evropě včetně České republiky[15] proti revmatické artritidě a je velmi úspěšný.[16] Testy na jeho využití proti vitiligu dosud nebyly ukončeny.

Rizikové faktory vitiliga

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním rizikovým faktorem je výskyt v rodině, nicméně ani zde nelze přesně určit, zda a s jakou pravděpodobností se onemocnění u potomků vyskytne či nikoli. Případy, kdy se vitiligo v rodině objeví, aniž by se dříve vyskytlo u předků a poté u potomků postiženého, jsou zcela běžné.

Jakékoli poranění může spustit kaskádu dějů, které mohou vést k depigmentaci. Porucha pigmentace v místě poranění bývá popisována jako tzv. Koebnerův fenomén.

Vitiligo je občas spojeno s dalšími 'autoimunitními poruchami', které nemusejí být závažného charakteru. Mezi takováto onemocnění patří:

Osobnosti trpící vitiligem

[editovat | editovat zdroj]

Vitiligo je i nemocí slavných osobností. Jak je patrné, ani tato leckdy poměrně viditelná porucha tvorby pigmentu není překážkou aktivního společenského života.

Osobnosti v ČR s vitiligem

[editovat | editovat zdroj]
Winnie Harlow

Vitiligem trpí i někteří slovenští herci a herečky.[22]

Osobnosti s vitiligem v cizině

[editovat | editovat zdroj]

Další řada slavných osobností viz „Famous Vitiligans

Kosmetická řešení

[editovat | editovat zdroj]

Ač nepatří mezi vážné poruchy, vitiligo někdy může být nepříjemné např. z estetického důvodu. V lékárně je možno zakoupit speciální krémy a gely, které působí jako ochrana pokožky a jsou přímo určeny k tomuto účelu. Vedle toho jsou k dispozici i podobná opatření kosmetického charakteru:

  • kosmetická kamufláž – pomocí make-upu nebo pomocí samoopalovacího krému. Bílá ložiska se dají zamaskovat pomocí vhodně zvoleného makeupu či samoopalovacími krémy. Možná je i tetováž vitiliga (tj. vpravení pigmentů pomocí tetovací jehly), obvykle však není doporučována pro potenciální aktivaci onemocnění.
  • repigmentace – pomocí již zmiňovaných krémů a světla UVB. Je možný i přenos pigmentových kožních buněk do postižených míst
  • depigmentace – pokud je postižení velkého rozsahu, provádí se odstranění pigmentu ze zbývajících částí těla, aby došlo k jednotné světlosti kůže např. pomocí Monobenzonu. Variantu depigmentace zvolil např. Michael Jackson.
  1. HARRIS, John. Vitiligo’s impact is in the eye of the beholder. S. S99–S99. Nature [online]. 2018-11-21. Roč. 563, čís. 7732, s. S99–S99. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-018-07435-5. (anglicky) 
  2. What is Vitiligo? [online]. Vitiligo Clinic and Research Center, UMass Medical School Worcester [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ELLIOTSON, John. The Principles and Practice of Medicine. [s.l.]: [s.n.], 1844. Dostupné online. S. 469. 
  4. WEISS, Vilém. Časopis lékařův českých. [s.l.]: [s.n.], 1872. Dostupné online. S. 201. 
  5. http://bulovka.cz/nemocnice-na-bulovce-bojuje-za-svetovy-den-vitiliga/ Archivováno 17. 11. 2016 na Wayback Machine. Bulovka – Světový den vitiliga
  6. Archivovaná kopie. www.lfhk.cuni.cz [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-26. 
  7. Vitiligo symptoms and treatment. www.nmihi.com [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 
  8. LAZARO, Enrico de. Scientists Discover 23 New ‘Risk Genes’ for Vitiligo. sci.news [online]. 2016-10-11 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. LEE, Ji Hae; KWON, Hyuck Sun; JUNG, Han Mi; LEE, Hyunyong; KIM, Gyong Moon; YIM, Hyeon Woo; BAE, Jung Min. Treatment Outcomes of Topical Calcineurin Inhibitor Therapy for Patients With Vitiligo: A Systematic Review and Meta-analysis. S. 929–938. AMA Dermatol. [online]. 2019-05-29. Roč. 155, čís. 8, s. 929–938. Dostupné online. DOI 10.1001/jamadermatol.2019.0696. PMID 31141108. (anglicky) 
  10. Archivovaná kopie. aadmeetingnews.org [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  11. CRAIGLOW, Brittany G.; KING, Brett A. Tofacitinib Citrate for the Treatment of Vitiligo: A Pathogenesis-Directed Therapy. S. 1110. JAMA Dermatology [online]. 2015-10-01. Roč. 151, čís. 10, s. 1110. Dostupné online. DOI 10.1001/jamadermatol.2015.1520. (anglicky) 
  12. GORDON, Serena. Xeljanz, light therapy combination could be 'breakthrough' vitiligo treatment. upi.com [online]. 2018-02-05 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. GORDON, Serena. New Treatment Could Be 'Breakthrough' for Vitiligo. webmd.com [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. NĚMCOVÁ, Janetta. Kůže odráží stav duše, říká lékař. Život s nemocí jménem vitiligo omezuje hlavně po psychické stránce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-07 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  15. XELJANZ, 5MG TBL FLM 180 [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  16. ZELENKA, Petr. Pfizer nenaplnil očekávání, táhl ale lék proti artritidě. patria.cz [online]. 2016-11-01 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  17. V 93 letech zemřel Vojtěch Jasný, autor filmu Všichni dobří rodáci. iDNES.cz [online]. 2019-11-16 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  18. https://web.archive.org/web/20131029030417/http://www.blesk.cz/clanek/ostatni-mobilni-aplikace-celebrity/201697/bolek-polivka-63-ma-nemoc-bilych-skvrn.html Blesk (2013): Bolek Polívka má nemoc bílých skvrn
  19. HULEC, Vladimír. Kamila Polívková: Výbuch sopky, který nezastavíš. divadelni-noviny.cz [online]. 2016-03-15 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  20. Archivovaná kopie. www.ahaonline.cz [online]. [cit. 2015-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-21. 
  21. http://afop.cz/blog/fototema/polaroid-velky-format/ Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Polaroid na velký formát – viz fotografie Jana Hnízda
  22. Trpia naši známi herci stratou pigmentu?. pluska.sk [online]. 2010-10-16 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. Archivovaná kopie. articles.nydailynews.com [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-12. 
  24. Archivovaná kopie. worldneverland.blog.cz [online]. [cit. 2013-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.