Přeskočit na obsah

Vila Viléma Stanovského

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Viléma Stanovského
Vila Barrandovská 16
Vila Barrandovská 16
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektVladimír Grégr
Výstavba1932
StavebníkVilém Stanovský, Ludmila Stanovská
Poloha
AdresaBarrandovská 177/16, Skalní 177/22, Praha 5 - Hlubočepy, ČeskoČesko Česko
UliceBarrandovská a Skalní
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Viléma Stanovského je rodinná vila, která stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov, ve svahu mezi ulicemi Barrandovská a Skalní v jejich severovýchodní části.

Roku 1930 navrhl architekt Vladimír Grégr vilu pro pplk. Viléma Stanovského a jeho ženu Ludmilu; postavena byla do roku 1932. V Pražském adresáři z roku 1937-1938 je zde bytem a spoluvlastnictvím uvedena Marie Čelakovská, vdova.

Vilém Stanovský byl divizní generál letectva. V první světové válce sloužil v rotě Nazdar, poté ve francouzském letectvu jako stíhací pilot u letky SPA 158. Jako plukovník Československého letectva byl v letech 1937-1939 velitelem 6. leteckého pluku. Na začátku 2. světové války plánoval útěk do Francie, ale byl zatčen gestapem na Barrandově při pokusu o únik zahradou své vily. Vila mu byla posléze zabavena. Vězněn byl na Pankráci, Špilberku a v koncentračním táboře Dachau. Po skončení války byl povýšen na brigádního generála, roku 1951 z armády propuštěn a o rok později zatčen a odsouzen na 17 let vězení. Po zatčení byl majetek rodině zabaven podruhé.[1][2]

Akademická malířka Ludmila Stanovská, rozená Čelakovská (1904-1948), byla dcerou publicistky Marie Čelakovské, rozené Fáčkové (1876-1951), a Jaromíra Čelakovského, ředitele Zemské banky (1871-1930). Jejím bratrem byl JUDr. Vladimír Čelakovský (1900-1981), dědem botanik profesor Ladislav Josef Čelakovský (1834-1902) a pradědem básník František Ladislav Čelakovský (1799-1852).[3]

Ve svahu postavená funkcionalistická vila s plochou střechou má půdorys obdélníka. Z kratší vchodové strany podsklepeného dvojpodlaží vybíhá v obou podlažích nevýrazný rizalit se schodištěm. V přízemí na protější straně je prosklená zimní zahrada, jejíž střecha je v prvním patře využita jako terasa horního bytu. Na terasu navazuje balkon, který vede po celé delší straně domu.

Po roce 1989

[editovat | editovat zdroj]

Majetek rodině navrácen nebyl, žaloba dcery Evy Jonášové na vydání barrandovské vily byla po roce 1989 zamítnuta.[2]

  1. Ing. Ivo Pujman: Gen. Vilém Stanovský. In: Rota Nazdar, 2015. cit. 2019-06-16. Dostupné online.
  2. a b Ing. Ivo Pujman: Letec Vilém Stanovský - nové skutečnosti. In: Ostrava online, 16. 2. 2014. cit. 2019-03-29. Dostupné online.
  3. Ludmila Stanovská. In: MyHeritage Family Trees. [cit. 2019-05-15]. (anglicky) Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online.
  • VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 145, 1296. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Díl 5. Velká Praha. První část, A-l.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 410. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]