Vladimír Grégr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimír Grégr
Vladimír Grégr
Vladimír Grégr
Narození3. srpna 1902
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. února 1943 (ve věku 40 let)
Berlín, věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtígilotina
Povoláníarchitekt, designér a sportovec
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm III. třída, in memoriam (1992)
RodičeZdislav Grégr
PříbuzníEduard Grégr děd
Julius Grégr prastrýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Grégr (3. srpna 1902 Praha[1]22. února 1943 Berlín, věznice Plötzensee) byl český architekt meziválečného období, autor mnoha vil na Barrandově, Trilobit-baru a mnoha dalších staveb v jiných lokalitách. Byl také autorem designu železničního vozu Slovenská strela.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Grégr byl vnukem významného politika Eduarda Grégra. Architekturu vystudoval u Josefa Gočára, jeho další tvorbu výrazně ovlivnil pobyt v USA. Poté pracoval pro firmu Václava M. Havla. Byl příslušníkem avantgardní skupiny Akce za národní obrození. Byl členem Československé národní demokracie (později Národního sjednocení).

Za okupace se zapojil do odboje v řadách Politického ústředí. V lednu 1940 zorganizoval útěk protektorátního ministra a představitele domácího protinacistického odboje Ladislava Karla Feierabenda do zahraničí. Dne 19. března 1940 byl v souvislosti s odbojovou činností zatčen gestapem. Byl dva roky vězněn na Pankráci a v Berlíně. V září 1942 byl v procesu s Ladislavem Rašínem odsouzen k trestu smrti a v únoru 1943 popraven.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  2. TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 379. 
  3. FEIERABEND, Ladislav Karel. Politické vzpomínky I. Brno: Atlantis, 1994. 475 s. ISBN 80-7108-071-3. S. 293. Dále jen Politické vzpomínky I. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941). Praha: Laguna, 2002. 351 s. ISBN 80-86274-40-3. 
  • SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. , 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 379. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]