Via Francigena
| Via Francigena | |
|---|---|
 | |
 | |
| Základní informace | |
| Délka | 1 600 km |
| Lokalizace | |
| Start | Canterbury |
| Cíl | Řím |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Via Francigena byla středověká poutní cesta vedoucí z Canterbury do Říma. Systém stezek měřil okolo 1700 kilometrů a pěšky se dal projít za zhruba osmdesát dní.[1] Návštěva římských hrobů svatého Petra a svatého Pavla patřila k hlavním křesťanským poutím peregrinationes maiores spolu s cestou do Jeruzaléma a Santiaga de Compostela.
Jde o nejstarší poutní cestu v Evropě, zmiňuje se o ní již v roce 725 biskup Vilibald z Eichstättu.[2] Název Via Francigena podle Franské říše je poprvé doložen roku 876 v listině Actum Clusio z opatství na Monte Amiata. Byla také nazývána Via Romea, Iter Francorum nebo Chemin des Anglois.
V roce 990 po cestě prošel arcibiskup canterburský Sigerich Vážný a sepsal její podrobný itinerář.[3] Sigerichova cesta vedla z Anglie přes moře do Calais, pak přes Wisques, Arras, Péronne, Laon, Remeš, Châlons-en-Champagne, Langres, Besançon, Lausanne a Saint-Maurice (Švýcarsko). V Alpách procházela přes Velký Svatobernardský průsmyk a pokračovala přes Aostu, Vercelli, Pavii, Fidenzu, Pontremoli, Luccu, Sienu, Radicofani, Viterbo a Sutri do Říma. Podobně cestu popisují také Matthew Paris, Albert von Stade a Odo Rigaldus nebo islandský rukopis Leiðarvísir og borgarskipan.
Poutníci mohli z Říma pokračovat po Via Appia a Via Traiana do přístavu Brindisi, odkud se plavili do Svaté země. Tento úsek byl znám jako Via Francigena nel Sud.
Via Francigena byla velmi frekventována při Svatém roce 1300.[4] Využívali ji také obchodníci jako spojnici mezi Itálií a tržními městy v Champagne nebo manufakturami ve Flandrech. Na počátku novověku její význam upadl a znovuobjevila ji až moderní turistika.
Cesta je stále používána, i když méně než Svatojakubská cesta, ročně jí projde okolo 50 000 osob.[5] V roce 1994 jí Rada Evropy udělila certifikát Evropská kulturní cesta. Putovali po ní mnozí účastníci Světových dnů mládeže, které se konaly v Římě v srpnu roku 2000.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Via Francigena: A Beginner Guide For A Pilgrimage To Rome | Guy On The Road. www.guyontheroad.com [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Walking in Tuscany | The Via Francigena in the Siena Region | Podere Santa Pia, Holiday house in the south of Tuscany. www.travelingintuscany.com [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ The Via Francigena. Confraternity of Pilgrims to Rome [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The pilgrimage to Rome in the Middle Ages. Turismo Roma [online]. 2023-07-05 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pilgrim’s progress: Numbers have soared in popularity by 659,000% since the 1970s [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Via Francigena na Wikimedia Commons - Vie Francigene
