Václav Voskovec
| Václav Voskovec | |
|---|---|
_Voskovec-Wachsman.png) | |
| Rodné jméno | Vilém Wachsmann |
| Narození | 5. ledna 1864 Svojšice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. dubna 1945 (ve věku 81 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
| Povolání | kapelník a československý legionář |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Jiřina Voskovcová |
| Děti | Jiří Voskovec syn |
| Příbuzní | Bedřich Wachsmann ml. bratr Bedřich Wachsmann strýc Alois Wachsmann synovec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Voskovec[2], rodným jménem Vilém Wachsmann, křtěný Vilím Eduard 5. ledna 1864 Svojšice[3] – 24. dubna 1945 Praha), byl český vojenský kapelník a legionář. Jeho synem byl česky divadelní a filmový herec Jiří Voskovec.
Život
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Narodil se ve Svojšicích v rodině Jindřicha Wachsmanna, chirurga a osobního lékaře hraběte Michaela Karla Althanna.[3] Vyrůstal s dalšími deseti sourozenci, jmenovitě Marií (* 1853), Karlem (1854–1855), Ottou (* 1856), Karlem (* 1857), Jindřichem (* 1859), Zdeňkem (1860–1861), Zdeňkem (* 1862), Aloisem (* 1866), Ladislavem Emilem (* 1867) a nejmladším Bedřichem (* 1871).[4]
Obecnou školu absolvoval ve Svojšicích, v dalším studiu pokračoval na gymnáziu, které však nedokončil, poté pracoval krátce ve svojšickém cukrovaru a později i v pražské tiskárně. Studiu hudby se věnoval pouze soukromě a v roce 1883 nastoupil dobrovolně k hudbě 28. pěšího pluku v Praze, ale tuto službu však ukončil v roce 1889. V letech 1886–1889 studoval na pražské varhanické škole, skladbu ve třídě Františka Skuherského a Karla Steckera a rovněž i hru na violoncello, avšak závěrečnou zkoušku složil až v roce 1895. Mezitím v září roku 1885 zemřel[5] Vilémův otec Jindřich Wachsmann, načež se za dva roky rodina přestěhovala do Prahy na Nové Město[6].
V roce 1889 odjel Vilém Waschman do Ruska a následně přijal místo vojenského kapelníka u 108. pěšího pluku ve Vilně. Nedlouho nato přestoupil na pravoslaví a díky tomu roku 1892 získal ruské občanství a nastoupit jako kapelník k renomovanému kyrysnickému pluku carevny Marie Fjodorovny v Gatčině u Petrohradu. Rovněž řídil orchestr hráčů na balalajku a dvaapadesátičlenný smyčcový orchestr, který získal velkou popularitu a podnikl řadu koncertních turné. V roce 1904 se ze zdravotních důvodů vrátil do Prahy[7] a působil zde jako sekretář ruského konzulátu v tehdejším Rakousko-Uhersku.
Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 jako ruský příslušník zatčen a po výměně za rakouského konzulárního úředníka, zadrženého v Rusku, poslán do Petrohradu. Ještě téhož roku si podal přihlášku do československé legie a do jejího vyřízení působil u různých vojenských institucí petrohradského vojenského okruhu. V roce 1917 nastoupil u 6. československého střeleckého pluku, kde působil jako kapelník a šířil českou klasickou hudbu Smetanovu a Dvořákovu, kterou i sám upravoval pro dechový orchestr.
V roce 1920 se vrátil do vlasti a následně byl přidělen do inspektorátu hudeb jako zástupce inspektora při Ministerstvu národní obrany, kde v letech 1921–1925 vedl hudební referát. Poté se s rodinou usadil v Sázavě, kde působil jako ředitel kůru, varhaník, pracoval v Sokole, založil a cvičil dobrovolné hasiče. V letech 1929–1934 na přechodnou dobu nastoupil zpět do vojenské služby na Ministerstvo národní obrany, aby působil v kanceláři Československých legií. Zemřel v Praze koncem dubna roku 1945 a následně byl uložen do hrobu na Vyšehradě[1].
Václav Voskovec[2] byl nositelem řady vyznamenání a sám i zkomponoval drobné skladby pro violoncello a klavír, několik smyčcových kvartet, staroslovanskou a svatováclavskou mši,a směs lidových písní „Kolínským přátelům“ či pochod „Památce Karla Šebora“
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 2006 Sajvera, Bohuslav, Osobnosti Uhlířskojanovicka, Město Uhlířské Janovice, Uhlířské Janovice, vyd.1. str.92
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b hrob Václava Voskovce na Vyšehradském hřbitově
- ↑ a b 17. února 1921 byla povolena změna křestního a rodinného jména z Vilíma Wachsmanna na Václav Voskovec – Vaksman Matriční záznam o narození a křtu Viléma Wachsmanna
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Viléma Wachsmanna farnost Svojšice
- ↑ GENI, Václav Voskovec (Wachsmann)
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Jindřicha Wachsmanna farnost Svojšice
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Wachsmann Anna (1833)
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Wachsmann Wilhelm Wenzel (1864)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Voskovec na Wikimedia Commons - Václav Voskovec v informačním systému abART
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Voskovec
- Václav Voskovec v databázi Středočeské vědecké knihovny
- GENI, Václav Voskovec (Wachsmann)
- Český hudební slovník osob a institucí, Voskovec Václav Archivováno 30. 9. 2022 na Wayback Machine.
- BSČZ, Biografický slovník, VOSKOVEC - Wachsmann Václav Vilém 5.1.1864-1945
