Vřešťan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVřešťan
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Nadřád placentálové (Placentalia)
Řád primáti (Primates)
Podřád vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád opice (Simiiformes)
Oddělení ploskonosí (Platyrrhini)
Čeleď chápanovití (Atelidae)
Rod vřešťan (Alouatta)
Lacépède, 1799
Rozšíření vřešťanů
Rozšíření vřešťanů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vřešťan (Alouatta) je monotypický rod čeledi chápanovití (Atelidae) a podčeledi Alouattinae. Dříve patřil mezi malpovité (Cebidae). Rod popsal Bernard Germain Étienne de la Ville, Comte de Lacépède v roce 1799.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka těla vřešťanů činí od 56 do 92 cm, samci mohou být o 1,5 až 2 kg těžší než samice. Ocas může být až 5× delší než tělo a je na konci olysalý. Nos je krátký, s kulatými nozdrami; pomocí něj může cítit potravu až na vzdálenost 2 km. Rodu se vyvinulo barevné vidění. Zvětšená jazylka umožňuje vřešťanům komunikovat mezi sebou hlasitými zvuky především při ochraně území, dle Guinessovy knihy rekordů jsou slyšet až na vzdálenost 4,8 km. Samci se zvětšenou jazylkou mají obvykle menší varlata a naopak.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů žije ve skupinách od 6 do 15 zvířat s jedním až třemi samci a samicemi. Na rozdíl od jiných opic, kdy po dosažení pohlavní dospělosti zůstávají v tlupě samice, u vřešťanů mladí jedinci obojího pohlaví opouštějí skupinu. Boje mezi samci jsou krátké, ale mohou si u nich způsobit i vážná zranění.

Vřešťani jsou folivorní novosvětské opice. Živí se listy, pupeny, ořechy, ovocem a květy, jsou známy ale též případy, kdy vřešťani vybírali vejce a holátka z hnízd.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Howler_monkey na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]