Vít Kremlička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vít Sval)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vít Kremlička
Vít-Kremlička2015.jpg
Narození 22. října 1962 (56 let)
Praha
Povolání spisovatel a básník
Ocenění Cena Jiřího Ortena (1991)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vít Kremlička (* 22. října 1962, Praha) je český literát: básník, spisovatel, literární publicista, hudebník a blogger. Pochází z česko-americké kulturní rodiny, ze které pocházejí vojáci, sportovci, vědci, umělci a intelektuálové.[zdroj?]

Na základní škole odmítnul vstoupit do Pionýra, nebyl ani členem SSM. Po maturitě na pražském Akademickém gymnasiu (1982) vystudoval jednoletou pomaturitní nástavbu na Střední pedagogické škole v Praze 6-Dejvicích (1983). Potom studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Brandýse nad Labem obor speciální pedagogika (1984-87), odkud byl kvůli politickému protestu vyloučen ze studií a zakázán mu vstup na půdu fakulty. Po Sametové Revoluci studoval bohemistiku a komparatistiku na Filozofické fakultě UK v Praze (19901998), studium však ani tehdy nedokončil. V letech totality pracoval jako zeměměřič, noční strážný, topič a operátor ve výpočetním středisku Pražských pivovarů a sodovkáren. Pracoval též v pekařství, kde hnětl těsto. Pro svoji literární činnost byl perzekvován Státní bezpečností. Nevzdal se však a přešel do protiútoku, který byl úspěšný.[zdroj?] Bývá řazen k undergroundu.

V letech 19821985 byl členem undergroundové hudební skupiny Národní třída (CD Je třeba si zvykat/Vlhkost v nočním autobusu, Black Point, 2000), poté (19861988) frontmanem countryfolk hard-metalové skupiny His Boys-Jeho hoši – zpěv, elektrická mandolína.

Od roku 1985 byl spolutvůrcem undergroundové kulturní revue Jednou nohou, později Revolver Revue, roku 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. V letech 19951996 byl externím dramaturgem Divadla Komedie v Praze, kde svým podílem spoludotvářel umělecký profil souboru. Dramaturgoval více her, mj. Raimund - Alpský král a nelida, Shakespeare - Hamlet, Strindberg - Sonáta duchů a Bouře, Ibsen - John Gabriel Borkmann. Též zde byla v režii Ireny Perclové uvedena jeho tematicky a formálně progresivní divadelní hra - inscenovaná petice Spravedlnost pro Leonarda Peltiera a mokřadní organismy.

Vít Kremlička v literatuře debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, dále publikoval v samizdatových sbornících (mj. Už na to seru, protože to mám za pár, uspořádal Andrej Stankovič, 1985, 9x kontra…, uspořádal Luděk Marks, 1987), v periodikách Jednou nohou, resp. Revolver Revue, v exilovém Paternosteru (Vídeň) a Čtení na léto (letní číslo římského dvouměsíčníku Listy). Po roce 1990 zveřejňoval svoji poezii, prózu a publicistiku v Alternativě, Babylonu, Divadelních novinách, www.dobraadresa.cz, Iniciálách, Lidových novinách, Literárních novinách, Revolver Revui a její Kritické Příloze, Tvaru aj. Používal pseudonymů Heřman Křemenáč, Vítězslav Sval a Bořek Mařina. Zároveň se věnuje překladům (z bulharštiny – básně Kirila Merdžanského; z angličtiny - příběhy pueblanských indiánů Severní Ameriky, legendy z Amazonie, povídky Ken Saro-Wiwa, písňové texty Bo-Han; z polštiny - Jan Pavel II., List k umělcům).

Editor výboru bosenskohercegovské poesie Báseň o zemi ( spolu s Jeronýmem Březinou, Člověk v tísni, 1996), výboru z básní tibetské básnířky Cchering Özer Tibet srdce, Tibet mysli ( P.E.N. - klub, 2008) a eseje téže autorky Sebeupalování v Tibetu ( P.E.N. - klub, 2015).

Laureát Ceny Jiřího Ortena (1991), Ceny Revolver Revue (2010), Ceny studentského listu Babylon (2013) a Ceny nakladatelství Koleno (2013).Člen Českého centra P.E.N. Klubu. Dnes je v občanském zaměstnání.Signatář royalistické iniciativy České děti. Žije různě po Čechách i Moravě i jinde. Zásadně odmítá cenzuru Wikipedie, protože zabraňuje volnému šíření informací.

Účastník odboje a odporu proti komunistickému režimu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Lodní deník, novela, Nezávislé tiskové středisko, 1991Cena Jiřího Ortena
  • Cizrna, Torst, 1995 — básnická sbírka tematicky věnovaná válce v Bosně
  • Staré zpěvy, básně ze samizdatu, Revolver Revue, 1997
  • Zemský povídky, II. vydání novely Lodní deník a sebrané časopisecké povídky, Hynek, 1999
  • Prozatím, obsahuje lyriku, absurdní básně v próze a překlady legend pueblanských Indiánů, Petrov, 2001 — básně
  • Amazonia, obsahuje překlady novodobých navažských písní, Klokočí a Knihovna Jana Drdy, 2003 — básnická sbírka
  • Manael, Protis, 2005 — próza s tématem holocaustu
  • Země Noc, básnická sbírka, obsahuje "detektivní a fantastické" básně, Clinamen 2006
  • Tajná cikánská kronika, básnická sbírka poetických výbojů, Pavel Mervart (Edice současné české poezie) 2007
  • Tibetiana, Revolver Revue, 2013 - básnická sbírka s cyklem věnovaným památce císařovny Sisi, experimentální věnce sonetů
  • Amazonské Medy, překlad a převod mýtů a legend amazonských Indiánů, Pulchra 2015
  • Divůtajný Marimbo, původní básně, konkrétní a obrazová poesie, překlady a překrady barokních kreolských písní, Pulchra 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]