Umberto I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Umberto I.
Italský král
Portrét
Umberto I.
Doba vlády9. ledna 187829. července 1900
Úplné jménoUmberto Rainerio Carlo Emanuele Giovanni Maria Ferdinando Eugenio di Savoia
Narození14. března 1844
Turín, Sardinské královstvíSardinské království Sardinské království
Úmrtí29. července 1900 (ve věku 56 let)
Monza, Italské královstvíItalské království Italské království
PohřbenPantheon
PředchůdceViktor Emanuel II.
NástupceViktor Emanuel III.
ManželkaMarkéta Savojská
PotomciViktor Emanuel III.
DynastieSavojští
OtecViktor Emanuel II.
MatkaAdéla Habsbursko-Lotrinská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umberto I. Dobrý (italsky: Umberto Rainerio Carlo Emanuele Giovanni Maria Ferdinando Eugenio di Savoia; 14. března 1844 Turín29. července 1900 Monza) byl od 9. ledna 1878 do atentátu v roce 1900 italským králem.

Za Umbertovy vlády se Itálie pokusila o koloniální expanzi do Afrického rohu a úspěšně získala Eritreu a Somálsko, přestože byla v roce 1896 poražena Habeší v bitvě u Adwy.

V levicových kruzích byl hluboce nenáviděn pro svůj konzervatismus a podporu masakru Bava Beccarise v Miláně. Zvláště ho nenáviděli anarchisté, kteří se ho během prvního roku jeho vlády pokusili zavraždit. Dva roky po masakru Bava Beccarise ho zabil jiný anarchista Gaetano Bresci.

Život[editovat | editovat zdroj]

Syn Viktora Emanuela II. a arcivévodkyně Adelheid Rakouské Umberto se narodil 14. března 1844, v den 24. narozenin svého otce, v Turíně, tehdejším hlavním městě Piemontsko-sardinského království. Jeho vzdělání bylo svěřeno, mimo jiné, Massimu Taparelliovi, markýzu d'Azeglio a Pasqualu Stanislau Manciniovi. Viktor Emanuel II. mu nedopřál žádné politické nebo ústavní vzdělání a Umberto vyrůstal bez projevů náklonnosti či lásky.[1] Místo toho byl vychováván k poslušnosti a loajálnosti; musel se postavit do pozoru, kdykoli jeho otec vstoupil do místnosti, a když s ním chtěl mluvit, musel nejprve pokleknout a políbit mu roku.[1]

Umberto se zúčastnil italských válek za nezávislost.

Dne 21. dubna 1868 si vzal za manželku svou sestřenici Markétu, princeznu savojskou (vnučka Karla Alberta Sardinského), s níž měl jediného syna a následníka Viktora Emanuela (1869–1947). 19. července 1900 byl v Monze zavražděn anarchistou Gaetanem Bresci.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Viktor Amadeus II. z Carignana
 
 
Karel Emanuel Savojsko-Carignanský
 
 
 
 
 
 
Josefína Lotrinská
 
 
Karel Albert Sardinský
 
 
 
 
 
 
Karel Saský
 
 
Marie Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Franziska von Corvin-Krasińska
 
 
Viktor Emanuel II.
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Ferdinand III. Toskánský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Tereza Toskánská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
Umberto I.
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Adelheid Rakouská
 
 
 
 
 
 
Viktor Amadeus II. z Carignana
 
 
Karel Emanuel Savojsko-Carignanský
 
 
 
 
 
 
Josefína Lotrinská
 
 
Alžběta Savojská
 
 
 
 
 
 
Karel Kristián Saský
 
 
Marie Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Františka Krasiňská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SMITH, Denis Mack. Italy and Its Monarchy. [s.l.]: [s.n.], 1989. ISBN 0300051328. S. 71. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]