Fratelli D’Alessandri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fratelli D’Alessandri
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Portrét Pia IX.
Papež Lev XIII.
Umberto I. Dobrý

Bratři AlessandriovéAntonio D'Alessandri (L'Aquila, 1818Řím, 1893) působil jako kněz a jeho bratr Francesco Paolo (L'Aquila, 1824 – Řím, 1889) byl fotograf. Spolu vlastnili fotografický ateliér v Římě, který provozovali pod jménem Fratelli d'Alessandri. Patří mezi nejvýznamnější v Itálii 19. století a představují významnou část v historii italské fotografie.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po odchodu z L'Aquily do Říma se oba bratři usadili v hlavním městě při putování Evropou. Chtěli využít některé z technických inovací. Proto se na počátku padesátých let, kdy rostl zájem o fotografii, zaměřili především na novou metodou fotografického procesu kolodiového tisku Angličana Fredericka Scotta Archera, který celý proces získání fotografií činil jednodušší a rychlejší.

V jednom ze svých spisů o historii fotografie v Římě Silvio Negro uvádí, že laboratoř bratří Alessandriů byla prvním profesionálním studiem otevřeným v hlavním městě. Antonio, jakožto katolický kněz, musel požádat o výjimku, aby mohl svobodně vykonávat povolání fotografa, kterou mu udělila církevní autorita.

Portréty papeže a papežského dvoru[editovat | editovat zdroj]

Členství Antonia v duchovních organizacích a nesporné technické a umělecké nadání, podpořil úspěch společnosti. Oba bratři získali první povolení ke vstupu do Vatikánu, aby pořídili portréty Pia IX. a dokumentovali jeho dvůr.

Sláva dvou fotografů se šířila mezi římskou šlechtou a vysokými preláty. V seznamu zákazníků se objevili králové Neapole v exilu a brzy začaly přicházet žádosti ze zahraničí.

Válečné zpravodajství[editovat | editovat zdroj]

Hledání nových témat vedlo bratry d'Alessandriovy v roce 1862 fotografovat tábory Zouaves pontificaux, pak v roce 1867 rozsah bitvy u Mentana, čímž se předpokládá, že byli mezi prvními válečnými reportéry v Itálii.

Během římské výstavy fotografií v roce 1953 byly vystaveny fotografie pořízené v Mentaně: pohledy na bojiště, mrtví na silnici, trofeje Garibaldiho a další.

V roce 1870 kvůli fotografiím Bersaglierů u Porta Pia došlo k negativní reakci ze strany orgánů Vatikánu, které zrušily D'Alessandrovi všechny dříve udělené monopoly. V souladu s církevními úřady dospěli k názoru, že Don Antonio navždy raději opustí své kněžství.

Fotografie Říma[editovat | editovat zdroj]

Ateliér obou bratrů byl přejmenován a již nenesl potřebná oprávnění. Práce vykonaná v průběhu těchto let je neméně důležitá a trvala déle než dvě desetiletí. Dokumentární snímky města Říma má zásadní význam pro historii města. S těmito snímky můžeme přestavět město Řím tak jak vypadal na konci 19. století: budovy a ulice, celé čtvrti dnes zmizelé, portréty členů šlechty, obyčejní lidé při práci, obrázky náboženského a společenského života. V roce 1887 dali stavební inženýři z Říma příkaz bratrům pořídit fotografickou dokumentaci stavu Tibery před a po výstavbě přehrady.

Po smrti obou zakladatelů činnost studia pokračovala až do 30. let 20. století a díky Renato Titovi, synu a vnuku Francesca Paola.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • (italsky) Mostra della fotografia a Roma dal 1840 al 1915, sotto il patronato del comune di Roma e dell'Ente provinciale per il turismo, catalogue de Silvio Negro, Rome, Tip. U. Quintily, 1953;
  • (italsky) Piero Becchetti, Fotografi e fotografia in Italia, Rome, Ed. Quasar, 1978;
  • (italsky) Lamberto Vitali, Il Risorgimento nella fotografia, Turin, Einaudi, 1979;
  • (italsky) Piero Becchetti, Roma nelle fotografie dei fratelli D'Alessandri: 1858–1930, Ed. Colombo, Rome 1996;
  • (italsky) Piero Becchetti, La fotografia a Roma dalle origini al 1915, Rome, Colombo, 1983;

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Výběr sbírek:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]